Praha - Rodiče by souhlasili s tím, aby učitelé bili jejich děti. Že by facka leccos vyřešila, prohlásil ve středu také prezident Miloš Zeman. Dětský psycholog Václav Mertin ale s fyzickými tresty nesouhlasí.
Prezident Miloš Zeman zase rozvířil celospolečenskou debatu. Při návštěvě Libereckého kraje se vyslovil pro to, aby na českých školách měli učitelé možnost trestat děti fyzickými tresty. "Taková dobře mířená facka leccos vyřeší," řekl ve středu Zeman.
Sám soudí na základě osobních zkušeností. "Moje maminka byla učitelka na základní škole. Měla pro změnu vařečku. A tou vařečkou, kterou si nosila z domova, plácala děti po zadku. Včetně mě, protože mě také asi dva roky učila," vzpomínal Zeman.
"Psychologie ve svých výzkumech neukázala, že mlátit někoho, a to ani trestat, zvyšuje efektivitu vzdělávacího procesu nebo zlepšuje kázeň," uvedl ale Mertin pro TV Nova. "Před dvěma sty lety se běžně mlátily ženy, ale prostě vývoj jde kupředu a my se nemůžeme tvářit, že furt jsme ve středověku," dodal. Podle Mertina bychom měli hledat jiné způsoby, jak docílit toho, aby děti dávaly pozor a chovaly se slušně.
"Není to tak, že by si psychologie myslela, že bychom se k dětem měli klanět a neměli bychom je nijak omezovat. To není pravda," vysvětluje Mertin. Podle něj si naopak musíme vymezit velmi přísný rámec toho, co dítě, respektive žák, smějí dělat. Na zvládání problémů jako šikana existují podle Mertina jiné metody.
"Úplně nejdůležitější je prevence. Nečekat, až se něco stane, ale předcházet problémům," popisuje Mertin. "Je potřeba důsledně vymáhat pravidla. Důležitý je ale i dobrý a vstřícný vztah učitelů k žákům. Důležité je i prostředí ve škole," říká Mertin. Podle něj mají malé školy a malé třídy obecně menší potíže s chováním žáků. "Důležité je nestrkat hlavu do písku a jednat už při prvních náznacích problémů. Tomu se říká řízení třídy," vysvětluje.
V případě iniciátora šikany učitelky profesorky pražské průmyslovky by Zeman postupoval tvrdě a mladíka zavřel do diagnostického ústavu. Psycholog Mertin je ale pro jiný přístup. "Měli by nést následky svých činů. Ale trojkou z chování se nic nenaučí. Měli by se něco naučit a měli by to nějak odčinit. Měli by odpracovat 150 hodin prací ve prospěch školy nebo by měli chodit do domova důchodců předčítat důchodcům knížky a povídat si s nimi. Aby to na ně dopadlo v jejich volném čase," nabízí psycholog možnosti, jak studenty potrestat.
Jako první zakázalo tělesné tresty na školách v roce 1783 Polsko. Zákaz v současnosti platí ve všech Evropských zemích. Velká část evropských států přistoupila k zákazu fyzických trestů také v rodinách. Jako první v roce 1979 Švédsko, následované dalšími skandinávskými zeměmi a Rakouskem. Vyjma Slovenska k zákazu už přistoupily všechny sousední státy.
Naopak fyzické tresty na školách jsou povoleny v některých státech USA, kde zákaz není řešen na federální úrovni, ale na úrovni jednotlivých států. Tělesné tresty zůstaly povoleny ve jižanských státech. Povoleny jsou také v části Indie, v Malajsii nebo v Singapuru.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák