Ve školách se začal ověřovat nový způsob výuky dějin 20. století

Ministerstvo školství začalo ve školách ověřovat nový způsob výuky dějin 20. století. Do projektu Dějepis+ se pro tento školní rok zapojilo zatím 251 učitelů, z toho 41 jich bude koordinovat spolupráci vyučujících v regionech. Skupiny pedagogů se budou vzájemně podporovat a sdílet své zkušenosti s inovacemi ve výuce.

Pracovat budou mimo jiné s aplikací HistoryLab.cz. Pokud se tento model spolupráce učitelů osvědčí, chtělo by ho ministerstvo v budoucnu využít i pro modernizaci výuky v dalších předmětech. ČTK o tom informovala Vendula Ježková z Národního pedagogického institutu (NPI).

Projekt Dějepis+ má přispět k tomu, aby žáci díky výuce moderních dějin lépe chápali souvislosti nedávné historie se současností. Na jeho realizaci spolupracuje NPI s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Program vznikl jako pokusné ověřování vyhlášené ministerstvem školství, plánuje se na tento a příští školní rok. Učitelé z blízkých škol vytvoří skupinu, která se bude pravidelně scházet, připravovat a vyhodnocovat výukové lekce. K dispozici budou mít vzdělávací materiály a zaškolení do on-line aplikace HistoryLab.cz.

Oproti důrazu na memorování dat by se měli žáci v hodinách dějepisu v projektu naučit myslet víc kriticky. "Pořád přežívá představa, že v dějepise jsou důležité znalosti. Ale já dodávám, že nejen znalosti, ale i dovednosti," řekl obsahový manažer projektu Jaroslav Pinkas z ÚSTR. Za klíčovou považuje schopnost přemýšlet o vlivu minulosti na přítomnost.

Učitelé, kteří se do projektu přihlásili, se v srpnu setkali na Letní škole. Třídenní program jim nabídl možnost vyzkoušet si různé způsoby výuky, jako třeba spolupráci žáků v malých skupinách, vedení diskuze se třídou nebo takzvanou metodu koktejlu. Ta dává žákům možnost seznámit se s tím, co všechno může způsobit na změnu ve společnosti. "Žáci tak pochopí, že to nikdy není jedna věc, která změní děj událostí. Je to soubor několika příčin, namíchaný koktejl okolností," řekla učitelka Jana Sagitáriová z Jablunkova na Frýdecko-Místecku.

Odborníci se dlouhodobě shodují, že výuka moderních dějin v českých školách není dost efektivní, i když se proti minulosti vylepšila. Podle České školní inspekce se většina žáků seznámí s dějinami do 90. let 20. století, jen asi 3,5 procenta nedojde do roku 1989. Současné učebnice ale podle některých kritiků historii příliš popisují, a tak děti od dějepisu spíš odrazují. Ministerstvo již dříve uvedlo, že se bude snažit výuku moderních dějin víc podpořit při úpravách rámcových vzdělávacích programů, které by měly být hotovy zhruba do tří let. Už dříve vydalo metodické doporučení, ve kterém učitele nabádá například k návštěvám archivů a muzeí nebo k besedám s pamětníky.

Související

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 23 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy