Bez migrantů nebude na důchody, varuje profesor

Vašečka ve svém komentáři zveřejněném na webu školy poukazuje na několik bodů, týkající se problematiky uprchlíků. První z nich nazval "Solidarita v rámci EU" a podotýká, že část diskutujících poukazuje na potřebu solidarity v rámci EU a diskuse oprávněně směřuje k otázce, zda jsou navrhované kvóty tím nejpříhodnějším způsobem, jak tento aspekt zdůraznit. "Bolestivá je pozice středoevropských zemí, které nepokrytě dávají najevo svoji neochotu být solidární s „bohatými" zeměmi tzv. západní Evropy. „Vpustili si na svoje území množství migrantu, ať si to teď řeší, my si svůj domácí úkol (ochranu východní hranice) plníme," dozvěděli se kupříkladu Slováci od svého ministra vnitra," píše profesor.

Druhé téma diskuze kolem migrantů se týká humanismu a solidarity s třetím světem a jeho problémy. "Tato diskuse se orientuje na potřebu zvýraznění hodnot, na kterých vznikala EU – humanismu a solidaritě. A není úplně pravda to, co je slyšet od některých aktivistů, že Češi si neosvojili ani jeden z těchto principů," uvádí.

Problémem je i fungování EU a jejích institucí. "Zejména politici poukazují na dimenzi, která tzv. běžné občany zajímá nejméně - že nevolení úředníci v Bruselu údajně nelegitimně ovlivňují svými návrhy na kvóty uprchlíků, kteří mají být přerozdělení mezi členskými státy, politiky a fungování národních státu. Kritika jde od tezí o nelegitimitě vnucování kvót, přes přesvědčení, že kvóty jsou nespravedlivě nastaveny, až po (konstruktivní) snahu zlepšit a výrazně zvýšit financovaní společných institucí v této oblasti. Odborníci i tvůrci evropských veřejných politik už dlouho upozorňují, že instituce jako FRONTEX mají pro jejich fungovaní v dnešní situaci nedostatečný rozpočet. Státy střední Evropy by měli počítat s tím, že systém financování vnějších hranic EU se musí změnit a také finančně posilnit. A platit ho budou muset ve vyšší míře i Češi..." podotkl Vašečka.

Další diskuze se vede kolem nebezpečenství růstu radikalismu v EU i České republice. Tato část diskuse je podle něj nejpřekvapivější a pro mnohé nepochopitelná. Islamofobie totiž dosahuje ve středoevropských zemích patologických rozměrů a tak trochu připomíná exaltovaný japonský antisemitismus. 

Poslední diskuze se týká potřeby řešit demografickou situaci v České republice. "Paradoxně současná krize příliš neotevřela diskusi o potřebě zásadní změny migrační a integrační politiky. Přitom demografické trendy jsou v České republice tak nepříznivé, že – jak poukazují demografové už léta – i kdyby Česká republika v současnosti akceptovala všechny azylanty a žadatelé o pobyt ze zahraničí, trendy to nezvrátí. Počet obyvatel země, která mimochodem na konci středověku měla tolik obyvatel jako velké Polsko a patřila k hustě obývaným územím Evropy, se začíná dramaticky snižovat. Poslední ať za 150 let zhasne, hlavně že budeme sami svoji..." dodal.

Většinu lidí, kteří riskují své životy ve Středozemním moři, budeme podle Vašečky muset obracet zpátky, snažit se zachytit tuto vlnu už v Africe a citlivě posuzovat komu azyl poskytnout. Ale to je jenom jedna strana mince. Druhou je zásadní, paradigmatická změna migrační politiky celé EU a samozřejmě České republiky.

"Jinými slovy – jedna věc je soustředit se více na prevenci, zvýšit naši přítomnost v krizových oblastech, ale druhou a zásadnější je potřeba otevřít migrační politiku tak, aby se počet cizinců, kteří budou přicházet do České republiky, zvýšil a to násobně. Konec konců Česká republika se o to v minulosti opakovaně snažila, je potřeba se vrátit a přepracovat výběrové migrační politiky z minulosti a nenalhávat si, že bez migrantů současní třicátnici budou mít důchody vyšší než existenční minimum," podotkl.

Odborník připomíá, že skeptici prognózují, že 4. světová válka (3. byla ta studená) už začala a je demografická. Dramaticky se tak prý otvírají nůžky mezi zeměmi, kde žijí lidé, a zeměmi, kde je blahobyt a funguje právní stát. Potenciální konflikt je ale zvratitelný – tím, že EU bude silná (i demograficky) a že na jihu bude fungovat právní stát a nebude se tam hladovět.

"Tvůrci veřejných politik z EU – a v návaznosti na ně i běžná populace – se domnívají, že bude stačit se soustředit na řešení druhé části tajenky a řešit krizi v Africe. Co oči nevidí, srdce nebolí. Nebude to stačit. Bez lidí a demografického růstu (nebo alespoň stagnace) to prostě nepůjde. Kdo nevěří, ať si vzpomene, proč skončila západořímská říše. Prostě se – na rozdíl od východořímské – vylidnila," uzavřel.