Některé pasekářské osady na Valašsku se v posledních letech druhé světové války staly útočištěm partyzánského hnutí. Mezi partyzány u Vizovic se však přidali zrádci a konfidenti gestapa, kteří vše vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili, když před 75 lety, 19. dubna 1945, zastřelili či zahnali do plamenů v osadě Ploština 24 lidí. Další tři osoby poté popravili, jeden člověk byl umučen při výslechu. Zapáleno bylo deset z celkem 12 domů osady.
Akci provedla zvláštní jednotka SS Josef pod vedením dvou českých Němců, Waltera Pawlofského a Kurta Wernera Tuttera. Ani jeden z nich nebyl za valašské masakry potrestán, Tutter se stal dokonce v 50. letech spolupracovníkem komunistické StB v západním Německu.
O události napsal v knize Smrt si říká Engelchen spisovatel Ladislav Mňačko, který byl členem partyzánského oddílu Ploština. Mňačko se v knize, která byla i zfilmována, věnoval zejména otázce, zda měli partyzáni bránit Ploštinu proti mnohonásobné přesile a dát tak Němcům záminku k zřejmě mnohem rozsáhlejším akcím v okolí.
Od listopadu 1944 operovala ve Vizovických vrších brigáda partyzánů Jana Žižky, která se různými záškodnickými akcemi snažila podkopat nacistické úsilí o prodloužení moci nad okupovanými českými zeměmi. Pasekáři poskytovali partyzánům materiální vybavení i přístřeší, někteří jim také pomáhali při akcích. Mezi partyzány v Ploštině ale pronikli zaplacení konfidenti Oldřich Baťa a František Machů, kteří předali informace o činnosti oddílu i pomoci místních obyvatel zlínskému gestapu.
Prologem k vraždění v Ploštině bylo postřílení pětičlenné rodiny mlynáře Juříčka 3. dubna 1945, den po Velikonocích, v Leskovci mezi Vsetínem a Valašskou Polankou. Rodina totiž poskytovala ve mlýně tajné útočiště raněným partyzánům, z nichž dva také při přestřelce s nacisty zahynuli. A 16. dubna zabili nacisté tři lidi v opuštěných pasekách nedaleko silnice z Loučky do Vizovic.
Členové speciální protipartyzánské jednotky SS se pak 19. dubna 1945 v Ploštině opíjeli, rabovali a vše zapalovali. Po skupinkách vháněli zbité lidi do ohně a zezadu do nich stříleli. Přežít dokázal jediný muž, Jan Machů, který stačil z hořícího domu vyskočit oknem.
Podobný osud jako Ploštinu potkal 23. dubna i další valašskou obec - Prlov. Němci se zde opět opíjeli, opékali sele a zapalovali chalupy. Na konci dne bylo 21 mrtvých a osm vypálených stavení. Poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska bylo vypálení osady Vařákovy paseky nad Lačnovem v noci na 3. května 1945. Zabiti byli čtyři lidé, vypáleno osm chalup z deseti.
Za valašské masakry byli odpovědní zejména velitel vizovické posádky SS nadporučík a kriminální komisař Erich Wienecke, velitel jednotky Josef nadporučík Pawlofski a jeho zástupce, praporčík Tutter. Tato jednotka SS za sebou zanechala v letech 1944 až 1945 několik vypálených osad a desítky mrtvých (na Slovensku bylo zaznamenáno 44 vražd, v českých zemích 48 vražd partyzánů a civilistů).
Pawlofski, který se narodil v roce 1913 v Horním Benešově v někdejších Sudetech, vystudoval v Praze filozofii a působil jako učitel. Právě on zřejmě vypracoval plán útoku na osadu. Pawlofski nikdy nebyl potrestán a pokojně dožil v Mnichově.
Zajímavější osud měl Tutter. Rodák z Prahy (1909), který údajně uměl sedm jazyků včetně češtiny, hebrejštiny a ruštiny, pracoval před válkou jako inženýr. Zároveň ale patřil k předním funkcionářům Sudetoněmecké strany v Praze. Za války působil jako člen nacistické rozvědky Abwehr na Balkáně, v Turecku či na Kavkaze. V roce 1944 byl převelen do Vídně a pak na Slovensko, kde bojoval proti partyzánům.
Podle svědků se jeho výslechy vyznačovaly velkou surovostí, "obviněným" prý často zapálil dům a přinutil je do něj naskákat. S postupem fronty se pak Tutter přesunul na Valašsko a pak do Prahy, odkud byl v roce 1945 vysídlen do Bavorska.
Po válce Tutter utajil své působení v jednotce Josef, v roce 1948 byl v Bratislavě odsouzen za kolaboraci na šest let. V roce 1954 jej získala pro spolupráci československá komunistická StB a vyslala jej jako agenta pod krycím jménem Konrad II. zpět do západního Německa. V roce 1962 sice Tutterova minulost vyšla najevo, o čtyři roky později byl obviněn, ale trestní stíhání bylo záhy přerušeno. Tutter zemřel v roce 1983 v bavorském Kötztingu jako vážený občan.
O ploštinské tragédii pojednává několik knih a dokumentů. Kromě Mňačkovy knihy také Smrt na prahu života od Romana Cílka či kniha Smrt si říká Tutter od novináře Luďka Navary. "Na případu Tutter mě nejvíce zaujal fakt, že komunistický režim, který navenek velmi razantně vystupoval proti nacismu a pořádal okázalé slavnosti s protinacistickým zaměřením, shodou okolností právě na Ploštině, dokázal skutečné pachatele krýt ...," řekl Navara.
Památník na Ploštině je národní kulturní památkou.
9. června 2025 13:57
Chyba v e-shopu Reebok: Zboží za zlomek ceny, teď nad objednávkami visí otazník
Související

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
II. světová válka , vypálení osady Ploština
Aktuálně se děje
před 48 minutami

Novinky o případu tragédie na Trojském mostě. Mladík byl ještě nezletilý
před 1 hodinou

Tragédie v Gaze. Útok dronu nepřežilo i několik dětí, Izraelci přiznali chybu
před 2 hodinami

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži
před 3 hodinami

Fiala píše Ficovi. Slováky v dopise žádá o podporu protiruských sankcí
před 3 hodinami

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga
před 4 hodinami

Nedělní bouřky budou spíše ojedinělé. Meteorologové vysvětlili, proč platí výstraha
před 4 hodinami

Dánové v čele Evropy. Nejvyšší prioritu má "zelená" a bezpečnost
před 5 hodinami

Mladík se v Praze tragicky zřítil z mostní konstrukce. Případ řeší policie
před 6 hodinami

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
před 7 hodinami

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD
před 7 hodinami

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště
před 8 hodinami

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém
před 9 hodinami

Češi jsou jediní z ciziny. Hasiči posílají experty do Texasu, aby hledali pohřešované
před 9 hodinami

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA
před 10 hodinami

Brusel na nohou: Úředníci přišli o víkend, scházejí se diplomaté. Kvůli Trumpovi
před 11 hodinami

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině
před 12 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami
včera

Nevídaná nehoda na Bruntálsku má vážné následky. Na auto spadl obráběcí stroj
včera

Slovenský filmař ovládl karlovarský festival. Skarsgård má Křišťálový glóbus
včera
Trump oznámil uvalení cla na zboží z EU. Známe první reakce českých politiků
Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
Zdroj: Jan Hrabě