ROZHOVOR | Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě dnes

ROZHOVOR - Proč slavíme v Česku a na Slovensku porážku komunistů právě 17. listopadu? V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý, který se momentálně zabývá komunistickými diktaturami v druhé polovině 80. let.

17. listopad si dnes připomínáme jako Den boje za svobodu a demokracii. Které události předcházející masakru studentů na Národní třídě je podle Vás důležité zmínit, např. z toho důvodu, že se na ně po 30 letech neprávem zapomíná?

Mám pocit, že občas se málo zdůrazňuje fakt, že události v Československu tvořily součást širšího procesu změn celosvětového významu. Byly vyústěním krize státně socialistických diktatur coby společensko-ekonomického zřízení, eroze sovětské zájmové sféry v Evropě a konce studené války. Národní třída stála na konci řetězu těchto událostí, byla jejich důsledkem, nikoliv hybatelem.

Na listopadové události v Československu by se mělo více nahlížet v kontextu, nebyly něčím, co by vyčnívalo z dynamiky tehdejšího dění. Pokud by se situace v sovětském vedení a vedení členských států Varšavské smlouvy po roce 1985 ubírala jiným směrem, sametová revoluce by neproběhla.

Je po 30 letech možné se stoprocentní jistotou říct, co se 17. listopadu 1989 odehrálo? Kdo o čem rozhodl, jakou motivaci k tomu měl apod.? Případně existuje naděje, že se o událostech toho dne někdy dozvíme úplně vše, co chceme vědět?

Listopadové události jsou zmapovány dobře. Neočekávám, že by v budoucnu došlo k odhalení nějakých nových, zcela převratných skutečností. Zpřesnit dosavadní poznatky by mohly dosud nedostupné dokumenty z ruských archivů, ale nepředpokládám, že by zcela převrátily rekonstrukci tehdejších událostí. Jelikož máme dobrý faktografický základ, otevírá se spíše dobrý prostor pro nové interpretace.

Osobně považuji za nejdůležitější pochopit, proč se státně socialistické diktatury dostaly do takové krize, že se zhroutily jako pomyslný domeček z karet. Uvědomme si, že takový vývoj ve své době očekával opravdu málokdo, včetně západních politiků, tajných služeb a expertů na východoevropský region.

Co považujete s odstupem času za klíčový zlom, moment definitivního vítězství revoluce nad komunistickou diktaturou? Byla to dnešní terminologií "fake news" o mrtvém studentu Šmídovi?

Zpráva o mrtvém studentovi byla nepochybně důležitá. Těžko říct, zda byla rozhodující. Ačkoliv nikdo nepřišel o život, zásah na Národní třídě byl natolik tvrdý, že by zřejmě vyburcoval širokou veřejnost tak jako tak. Najednou se terčem násilí komunistické moci staly "děti", nikoliv podezřelé "živly" či představitelé opozice, kteří v očích mnoha obyvatel země představovali obskurní, podezřelé jedince. Navíc, legitimita vlády komunistické strany byla v té době již značně narušena, a to nejen vnitřními, ale také mezinárodními faktory. Nemyslím tím pochopitelně legitimitu právní či morální, ale způsoby, jakými KSČ před obyvatelstvem ospravedlňovala své mocenské nároky.

Vztahy mezi Západem a Východem se podstatně zlepšovaly, tudíž opadalo často zmiňované vnější ohrožení. Normalizační režim si zakládal na dobrých vztazích se Sovětským svazem. Michail Gorbačov ale vystupoval vůči jeho čelným představitelům chladně a bylo to patrné. Jeho perestrojka šla proti pilířům československého vývoje v předchozích 20 letech.

Dále se ukazovalo, že materiální zabezpečení, na kterém režim do velké míry stavěl, není ve srovnání s životní úrovní v západních zemích příliš zářné. Státně socialistické diktatury se také prezentovaly jako systémy vycházející z vědecko-technologického pokroku, ale v této oblasti za Západem stále více zaostávaly.

Dění v okolních zemích ukázalo, že pomyslný Damoklův meč v podobě ozbrojené intervence, která by přišla ve chvíli ohrožení diktatury, již nad státy východního bloku nevisí. Do toho přišla zpráva, že státní moc bije "děti". Padl mýtus, že státně socialistická diktatura garantuje spořádaným občanům klid a bezpečnost. Zároveň je zjevné, že i kdyby k zásahu na Národní třídě nedošlo, mocenský monopol komunistické strany by padl při jiné příležitosti. V dané mezinárodní situaci se sotva mohl udržet.

Čím si vysvětlujete, že po 30 letech se řada aktérů revoluce neshodne na její interpretaci? Mnozí z nich dnes přisuzují zásluhy především sami sobě a své skupině, ať už mají na mysli studenty, dělníky, disidenty atd.

Je přirozené, že relativně čerstvé historické události jsou společností interpretovány různě. Není od nich dostatečný odstup, projevuje se vlastní prožitá zkušenost, která může být zkreslující. Mnoho tehdejších aktérů to vnímá tak, že "byli u toho", podařilo se jim dosáhnout jejich cílů, tudíž mají tendenci přehlížet další faktory.

Konkrétně pro disidenty byl pád mocenského monopolu KSČ naplněním mnohdy desítek let trvajícího boje, v rámci kterého přinesli nemalé osobní oběti a nezřídka prokázali odvahu v době, kdy to mohlo mít fatální důsledky.

Nárokování si zásluh znamená určitou morální satisfakci, která je pochopitelná. Pak se ale projevuje - a to nejen u disentu - pragmatická rovina. Nezapomínejme, že polistopadový systém staví svou legitimitu také na vymezení se proti státně socialistické diktatuře. Zdůrazňování svého podílu na jejím pádu tak posiluje politické nároky konkrétních osob. To do velké míry přetrvává dodnes. Všimněme si, že i prezident Miloš Zeman považuje za důležité připomínat, alespoň ústy svého mluvčího, že se událostí roku 1989 účastnil.

Proč slavíme právě 17. listopadu? V Polsku, Maďarsku i NDR bylo v těchto listopadových dnech už vlastně hotovo. Proč to u nás trvalo déle?

Těch faktorů bylo více. Za dva hlavní můžeme označit situaci ve stranickém vedení a míru nespokojenosti společnosti v jednotlivých zemích východního bloku.

Není náhodou, že vývoj byl nejrychlejší v Maďarsku a Polsku. Obě země se potýkaly v 80. letech se značnými ekonomickými problémy, které tamní obyvatelstvo pociťovalo v mnohem větší míře než v Československu. Stranická vedení v těchto zemích stála v době nástupu Gorbačova víceméně na rozcestí, zda se pustit do razantních reforem, nebo se vydat cestou tvrdé represe, kterou eliminoval projevy nespokojenosti s ekonomickou situací třeba rumunský diktátor Nicolae Ceauşescu. Víme, jak dopadl.

V Polsku a Maďarsku zvítězila první možnost a od poloviny 80. let zde postupně sílily pozice reformních komunistů, kteří se v určitý moment rozhodli do řešení problémů svých zemí zapojit opozici.

Proti tomu v Československu nebyla krize na první pohled tolik patrná. Jistě, problémy existovaly, ale nebyly tak hluboké, aby podnítily výrazné změny v přístupu a personálním obsazení stranického vedení. Společenský tlak necítili českoslovenští komunisté tak silně jako jejich polští či maďarští soudruzi. Snad i proto věřili, že mocenský monopol KSČ udrží pomocí cílené represe proti hlavním kritikům a dílčích, omezených reforem.

Východní Německo bylo specifické, hlad po změnách přiživovala možnost přímého srovnání s životem v Západním Německu. I tak byly tamní změny proti Polsku a Maďarsku opožděnější. Svým způsobem byly bližší československému vývoji, kde k pádu diktatury musela pomoci nějaká mimořádná událost. Něco, co skokově urychlilo růst nespokojenosti širší společnosti.

Související

Více souvisejících

17. listopad 17. listopad 1989 ústr sametová revoluce rozhovor historie

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 22 minutami

Juraj Cintula

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica

Muž, který vloni spáchal neúspěšný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD), se dnes poprvé postaví před soud. Důchodce Juraj C. je obžalován ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku. Hrozí mu až doživotí. Případ řeší Specializovaný trestní soud. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

včera

včera

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

včera

Aktualizováno včera

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet

Přesně před dvaceti lety zasáhla Londýn série teroristických útoků, které si vyžádaly 52 mrtvých a stovky zraněných. Islamisté odpálili nálože v metru i autobusu a způsobili nejhorší útok v Británii od války. Tragédie vedla k zásadní reformě bezpečnostních opatření i posílení pravomocí rozvědky. Navzdory pokroku však podle expertů riziko DIY útoků osamělých útočníků přetrvává a nulové nebezpečí terorismu je i nadále nedosažitelné.

včera

včera

Zvláštní zachycení deště

Extrémně deštivé počasí. Meteorologové zmínili scénář pro úterý a středu

Počasí v Česku prochází po uplynulém víkendu patrnou změnou. Ochladilo se, ale to nebude všechno. V úterý a ve středu očekávají meteorologové na severu či východě Moravy a hlavně ve Slezsku potenciálně zajímavou dešťovou situací. Nedělní výstupy modelu Aladin naznačují lokálně i velmi extrémní úhrny, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu mají už 82 obětí. Nebezpečí stále nepominulo, tragická bilance poroste

Nejméně 82 lidí zahynulo při katastrofálních povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe ve středním Texasu. Hladina stoupla až o šest metrů a během několika hodin napršelo tolik, co za celé léto. Nejvíce obětí hlásí okres Kerr, kde voda smetla i dětský tábor. Úřady varují, že bilance poroste. Do pátracích a záchranných operací se zapojila Národní garda i federální složky. V oblasti nadále panuje hrozba silných dešťů a záplav.

včera

Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům

Americký prezident Donald Trump oznámil plán zavést nová cla na všechny státy podporující skupinu BRICS, kterou Spojené státy vnímají jako rostoucí hrozbu pro své zájmy. Dodatečná cla mají bez výjimek zasáhnout desítky zemí a mohou výrazně zdražit dovoz zboží do USA. Trump varoval, že pokud nedojde k dohodám, opatření vstoupí v platnost 1. srpna. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy