Epidemie v Česku znovu zrychlila, reprodukční číslo je zpátky na hodnotě jedna

Epidemie covidu-19 v Česku opět zrychlila. Ve středu odhalily laboratoře 247 potvrzených případů, o 40 více než před týdnem. Předchozí dva dny přitom počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání klesaly. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného se po čtyřech dnech vrátilo na hodnotu 1,0.

Právě to je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním nákazy. Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, stagnuje osm dní v řadě na hodnotě 12. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Mírně vzrostl počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích. Ve středu jich bylo 67, o dva více než o den dříve. V těžkém stavu bylo 14 pacientů, v úterý jich bylo 11.

Odborníci očekávají, že s nadcházejícím návratem lidí do zaměstnání a dětí do škol začne epidemie covidu-19 sílit. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by i při vysoce rizikovém scénáři vývoje mohlo být v nemocnicích kvůli covidu v druhé polovině září kolem 500 lidí, z toho necelá stovka na jednotkách intenzivní péče.

Laboratoře ve středu provedly zhruba 66.000 testů, o 14.000 méně než před týdnem. U preventivních a plošných testů, které jsou nejčastější, stoupl proti předchozí středě podíl pozitivních vzorků z 0,13 na 0,21 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se zvýšil z 0,51 na 0,59 procenta. V případě diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé vykazující příznaky, stoupl podíl pozitivních výsledků z 1,89 na 2,46 procenta.

Epidemická situace se liší v jednotlivých krajích. Nejhůře na tom je momentálně Praha, kde za uplynulých sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 30 nakažených. Ve středních a jižních Čechách je incidence 15, v Libereckém a Karlovarském kraji 12. Naopak v Olomouckém kraji připadají na 100.000 lidí v předchozím týdnu čtyři případy koronaviru, což je nejméně v Česku.

Z mutací koronaviru v Česku nyní dominuje nakažlivější delta. Původní variantu, která se v ČR začala objevovat loni v březnu, nahradila postupně kolem přelomu roku varianta alfa, dříve označovaná jako britská. Od června se v Česku začala šířit delta, která byla původně označovaná jako indická. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je delta v posledních týdnech ve zhruba 95 procentech z kontrolovaných pozitivních testů a zvyšuje se zastoupení subvariant označovaných delta plus.

Zdravotníci ve středu podali 33.000 dávek vakcíny proti covidu, zhruba o 13.000 méně než před týdnem. Od začátku vakcinace bylo v Česku aplikováno 11,3 milionu dávek. Dokončené očkování má více než 5,6 milionu lidí.

Od loňského března, kdy epidemie v ČR začala, odhalily laboratoře 1,678.331 případů covidu-19. Většina lidí se z nákazy již vyléčila. S koronavirem naopak zemřelo 30.393 nakažených. V poslední pěti dnech ministerstvo neeviduje žádnou oběť.

Za poslední dva týdny přibylo šest podezření na úmrtí po očkování proti covidu, celkově jich je 109. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti. Lidé za uplynulých 14 dní nahlásili také asi 340 podezření na jiné nežádoucí účinky, celkem jich je od začátku očkování 7864. Většinou popisují reakce jako horečku, zimnici, únavu, reakci v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně. Vyplývá to z pravidelné zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Znovu ji ústav aktualizuje až 9. září.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

COP29

Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou

Na nadcházejícím klimatickém summitu COP29, který se koná v listopadu v ázerbájdžánském Baku, budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

před 5 hodinami

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v muniční továrně v USA

Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, bylo v noci po vítězství Donalda Trumpa plné znepokojených politiků, diplomatů a podnikatelů, kteří se sešli v jedné z kyjevských restaurací. Zatímco venku houkaly sirény, uvnitř panovala atmosféra plná nejistoty. Někteří se smáli, jiní vypadali zmateně a mnozí si kladli otázku, zda prezident Joe Biden nyní uvolní všechny restrikce a poskytne Ukrajině vše, co si přála, než bude příliš pozdě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kamala Harrisová se postaví proti Trumpovi.

Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy