I po sto letech je inzulin pro řadu diabetiků nenahraditelným lékem

Inzulin je i po 100 letech od objevení stále nenahraditelným lékem pro diabetiky prvního typu a řadu diabetiků druhého typu. Zdokonalují se spíše formy jeho aplikace a metody měření hladiny cukru. Obrovským pokrokem jsou takzvané senzory, které se zavádějí do podkožní tukové tkáně a měří pacientům hladinu cukru prakticky nepřetržitě.

Jsou čím dál častěji propojovány s inzulinovými pumpami, které pak mohou dávkování inzulinu řídit. Shodli se na tom odborníci na léčbu diabetu Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) a Zdeněk Šumník z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole.

V české populaci je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2019 přes milion lidí s cukrovkou, jejich počet se od roku 2010 zvýšil asi o pětinu. Většina z nich trpí diabetem druhého typu, který je spojen s nezdravým životním stylem, tedy nedostatkem pohybu, nadváhou a špatnými stravovacími návyky. Mezi diabetiky je zhruba stejně mužů jako žen. Nejvíce cukrovkářů je podle ÚZIS ve věku mezi 60 a 75 lety.

Hormon inzulin, který před 100 lety objevili dva kanadští lékaři Frederick Banting a Charles Best, je i dnes podle lékařů zásadní součástí léčby pacientů s cukrovkou. "Inzulin je pro diabetiky prvního typu a řadu diabetiků druhého typu stále nenahraditelným lékem. Zdokonalují se spíše formy aplikace - předplněná pera s velmi komfortní možností podání, některá již i s automatickou pamětí, či dokonce schopností pacientovi připomenout, že si inzulin má podat, nebo naopak, že si jej již podal," napsal ČTK Haluzík.

Původní inzulin získaný ze slinivky zvířat měl podle Šumníka mnoho nadbytečných látek, které snižovaly jeho účinnost a vyvolávaly nežádoucí reakce. Kvůli krátké době účinku museli první pacienti léčení inzulinem vstávat i v noci, aby udrželi hladinu krevního cukru v rovině. S technologickým rozvojem se postupně podařilo vytvořit celou škálu inzulinů s různou dobou účinku, což podle Šumníka umožňuje upravit inzulinové schéma na míru podle životního rytmu každého pacienta.

Důležitou součástí péče o cukrovkáře je měření hladiny krevního cukru. Pokrok v posledních letech přinesly především senzory či monitory, které měří krevní cukr nepřetržitě. "Právě spojení moderních inzulinů s plnou znalostí dynamiky glykémií představuje největší změnu, která se v diabetologii udála a která umožnila, že dnešní generace osob s diabetem mají obrovskou šanci prožít život bez pozdních diabetických komplikací," konstatoval Šumník.

Senzory měřící hladinu cukru se zavádějí do podkožní tukové tkáně. Podle Haluzíka jsou stále více propojovány s inzulinovými pumpami, které mohou řídit dávkování inzulinu. "To je největším pokrokem léčby posledních let," uvedl Haluzík. Tomuto spojení se také někdy říká umělá slinivka.

Diabetici prvního typu, kterých jsou v ČR desítky tisíc, jsou od začátku léčeni inzulinem. U nich se nemoc rozvinula v důsledku autoimunitní reakce, která zničila takzvané beta buňky vyrábějící inzulin.

U diabetiků druhého typu je podle Haluzíka základním problémem snížená citlivost na inzulin v důsledku obezity. Tito pacienti nejprve dostávají podle Šumníka preparáty, které zlepšují citlivost na inzulin nebo stimulují beta buňky k větší aktivitě. Ale léčba tabletami podle Šumníka zpravidla postupně ztrácí účinnost, a pak i u těchto pacientů přichází na řadu podávání inzulinu. "Velkým pokrokem poslední doby je dostupnost léků, které kromě zlepšení kompenzace cukrovky snižují hmotnost a krevní tlak a také chrání před kardiovaskulárními komplikacemi a snižují riziko postižení ledvin při diabetu," uvedl Haluzík.

Podle Haluzíka je nejúčinnější metodou léčby diabetu druhého typu operace zmenšující objem žaludku nebo vynechávající část tenkého střeva z kontaktu s potravou. Některé z těchto zákroků je možné dělat endoskopicky přes trávicí trubici. "Základem léčby však stále zůstává dieta vedoucí ke snížení hmotnosti a zvýšení fyzické aktivity," doplnil Haluzík.

Léčba pacientů s cukrovkou se neustále vyvíjí. Podle Haluzíka se začínají používat například inzuliny s podáváním jednou týdně. Ve vývoji jsou také senzory a inzulinové pumpy, které by se zaváděly jednou až dvakrát za rok a výrazně by zvýšily pohodlí pacienta. Pomáhá rovněž telemedicína a mobilní aplikace, které mohou pacientovi pomoci s dietou, výpočtem dávek inzulinu a zvýšením fyzické aktivity.

U cukrovky prvního typu se podle Haluzíka intenzivně pracuje na léčbě kmenovými buňkami, které by nahradily zničené beta buňky. Podle lékaře ale zatím bez většího úspěchu.

Související

Cukrovka, ilustrační fotografie

V Česku nebude dva týdny dostupný injekční lék na cukrovku

V Česku nebude dva týdny dostupný injekční lék na diabetes druhého typu Ozempic v síle jednoho miligramu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka ho lze nahradit jinými léky se stejným účinkem, omezí se jeho předepisování na obezitu. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Podle Davida Koláře, ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), jejímž členem je i výrobce léku, firma Novo Nordisk, je výpadek způsoben výrazným zvýšením poptávky.

Více souvisejících

cukrovka Cukr - inzulín lékaři

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

včera

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

včera

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

včera

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

včera

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

včera

včera

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

včera

Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých

Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy