100. narozeniny Medy Mládkové slavily stovky lidí, ona sama ale dorazit nemohla

Jako o přísné a předvídavé správkyni sbírek, milovnici zvířat či mecenášce, která stála v druhé polovině minulého století za studii českých historiků umění v zahraničí, mluvili dnes o své hostitelce účastníci oslavy stých narozenin Medy Mládkové. Na nádvoří Musea Kampa se jich během dne vystřídaly stovky.

Zakladatelka muzea se oslavy osobně neúčastnila, protože po zlomenině kyčle se hůře pohybuje. Jak ale uvedl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslanec Jiří Pospíšil, dění sledovala za jedním z oken budovy.

Jako už na několika předešlých oslavách narozenin zahrál Mládkové na dudy vinšování Daniel Hřímal z Domažlic, milovnici folkloru přijeli zahrát i muzikanti z jižní Moravy. Na pódiu ve dvoře muzea se odpoledne v hlavní části oslavy vystřídali se svými vzpomínkami výtvarníci Vladimír Kopecký a Stanislav Kolíbal. Socioložka Jiřina Šiklová vzpomínala, jak Mládková z New Yorku řídila na dálku záchranu sbírek v době povodně, hraběnka Mathilda Nostitzová promluvila o společné vášni k ochraně zvířat.

Připít na zdraví přišly Mládkové stovky lidí, což Pospíšil ocenil, současně se ale přiznal, že musí jako pořadatel akce improvizovat, protože takový zájem nečekal. Desítky až stovky gratulantů přinesly kytice, někteří pak čokoládu či menší dárky.

U příležitosti narozenin mecenášky umění bylo dnes Museum Kampa stejně jako nedaleká Werichova vila a Muzeum skla Portheimka na Smíchově otevřeno zdarma. Děti mohly paní Medě vyrobit šperky nebo doplnit omalovánku s jejím obrysem. Součástí oslav je také výstava Meda Ambasadorka umění, která představuje sběratelku prostřednictvím fotografických i filmových dokumentů, věcí, jimiž se obklopovala, i uměleckými předměty z její rozsáhlé sbírky.

Mládková se narodila se 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. V mládí tančila v kabaretech v litevské Klajpedě či ve Vídni. Hned po válce prý kvůli otřesným zážitkům, které souvisely s odsunem Němců, odešla do Švýcarska. V Ženevě vystudovala ekonomii a podílela se na vydávání časopisu Současnost. V Paříži vystudovala dějiny umění a založila první československé exilové nakladatelství Editions Sokolova.

Tato práce ji přivedla k setkání s budoucím manželem Janem Mládkem, který jako mladý ekonom v Paříži přispěl na činnost nakladatelství, ale jen skromně. A tak ho slečna Meda osobně navštívila a požádala o větší příspěvky. Později se za něj provdala a s Mládkem, který většinu života pracoval v Mezinárodním měnovém fondu, procestovala celý svět.

V 60. letech začala navštěvovat Československo. Objevila moderní umění za železnou oponou a rozhodla se místním umělcům pomoci - přesvědčila Fordovu nadaci, aby pro ně založila šestiměsíční stipendium. Řadu obrazů těchto malířů i sama koupila.

Po smrti manžela v srpnu 1989 Mládková na jeho přání celou kolekci věnovala Praze. Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů a založila nadaci. Význam daru ale postupně přehlušil vleklý spor s úřady o konečnou podobu budovy. Muzeum bylo otevřeno v roce 2003.

Související

Meda Mládková

Zemřela známá mecenáška umění Meda Mládková

Smutná zpráva ze světa výtvarného umění přišla v úterý brzy ráno. Ve věku 102 let zemřela mecenáška Meda Mládková, která stála za vznikem pražského Musea Kampa. O jejím úmrtí informoval europoslanec Jiří Pospíšil.

Více souvisejících

Meda Mládková (sběratelka umění) Jiří Pospíšil Praha

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy