Praha - Ázerbájdžán se stává naprosto totalitní zemí a celý postsovětský prostor začíná být globální bezpečnostní hrozbou číslo 1. Evropská veřejnost i politici jsou ale na tento nový vývoj naprosto nepřipraveni. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ázerbájdžánský disident a spisovatel Emin Milli, který v Praze navštívil konferenci Forum 2000. Je smutné vidět, jak dědictví Václava Havla upadá nejen v České republice, ale i v Evropě a na celém světě, dodal.
Nyní pětatřicetiletý Milli pracoval do roku 2005 v Ázerbájdžánu pro různé mezinárodní organizace, poté začal organizovat veřejné přednášky. "Každou neděli přicházelo množství lidí, kteří diskutovali o politických, ekonomických či kulturních tématech," popisuje. Snažili se prý o politicky neutrální agendu, například vyzývali vládu, aby využívala peníze z ropy k tomu, aby posílala studenty studovat do zahraničí na prestižní školy.
"Jenže v autoritářském režimu je i takováto aktivita, která není přímo namířena proti vládě, považována za hrozbu. Skončilo to tím, že jsem byl v roce 2009 spolu s mým kamarádem zmlácen a následně uvězněn," řekl Milli. Týden před zadržením zveřejnili spolu s dalším lidmi videozáznam, na kterém byla natočena tisková konference, kde byl hlavní postavou muž oblečený do kostýmu osla. Šlo o recesi a reakci na to, že místní vláda nakoupila nedlouho předtím dva osly, každého prý za 42.000 eur, a na žádosti o objasnění neodpovídala.
Tak aktivisté natočili, jak tento osel na otázky novinářů ohledně svého původu, schopností a znalostí odpovídá sám. "Bylo to zábavné," říká disident. "Někteří říkali, že mě zadrželi jen kvůli tomu, ale já si myslím, že to bylo všechno dohromady. Naše aktivity se vládě nelíbily, tak se rozhodla nás potrestat a zároveň tak odradit další lidi od podobné činnosti," dodává.
Milli byl odsouzen za údajné výtržnictví na dva a půl roku, jeho kamarád na dva roky. Ve vězení strávil více než 16 měsíců a dostal se na svobodu i díky obrovské mezinárodní kampani. V březnu loňského roku se přestěhoval do Berlína, kde založil nezávislou televizní stanici Meydan TV.
O tom, co se děje v Ázerbájdžánu, se často ví velmi málo. Přitom tato země je součástí Evropy, zdůraznil Milli. "Ázerbájdžán je diktatura, nicméně nyní předseda Radě Evropy. To naprosto podkopává důvěryhodnost této evropské instituce, která byla vytvořena za účelem podpory lidských práv a demokracie," uvedl. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev i ruský prezident Vladimir Putin podle něj patří mezi nejúspěšnější totalitní vůdce nové doby. Dosáhli neuvěřitelných úspěchů ve využívání veškerých příležitostí, které nabízí západní svět, a v podkopávání západních demokratických institucí, upozornil Milli.
"V Ázerbájdžánu je velké množství ropy a plynu a to je z velké části důvod, proto politici z České republiky, Německa, Británie i mnoha dalších zemí často mlčí o tom, co se tam děje ohledně lidských práv a demokracie," myslí si Milli. "Na vašem místě bych byl ale znepokojený tím, že třeba ázerbájdžánský soudce bude rozhodovat u Evropského soudu pro lidská práva případ, který se týká zákonů České republiky či vašich institucí," dodává.
V postsovětském prostoru podle něj nyní vzniká takzvaný Sovětský svaz 2.0 a Ázerbájdžán se posouvá "kosmickou rychlostí k totalitní unii uzavřené s Vladimirem Putinem". A vůdcům obou těchto zemí se hodí, že americká a evropská zahraniční politika v postsovětském prostoru selhávají. "Tyto země investují miliardy do šíření své propagandy jak dovnitř, tak ale i prostřednictvím mezinárodních médií navenek. V novinách se pak třeba objevují články zaplacené Kremlem, na kterých to na první pohled není znát, a jsou v nich naprosté lži," popisuje disident.
Podle Milliho je proto třeba změna strategie pro celý postsovětský prostor. "Samozřejmě je to hlavně naše práce, lidí přímo z těch zemí, abychom bojovali za naše svobody a demokracii. Ale ze strany Západu musí rovněž dojít k naprostému resetování jejich strategie," myslí si disident. Je potřeba tento region označit za prioritu a pomáhat mu, podporovat demokratické a mírové změny.
Na konferenci Forum 2000 měla přijet i známá ázerbájdžánská opoziční novinářka Chadidža Ismailová, na letišti ale zjistila, že má zakázáno vycestovat a obává se, že brzy přijde i její zadržení. Chadidža přitom není jediná, komu v zemi hrozí za její aktivity postih. "V naší zemi máme okolo 100 politických vězňů a stále jsou zatýkáni další," řekl Milli. "Mnoho lidí z vaší země si ještě pamatuje, jaké to bylo, když jste nemohli vycestovat. A to se nyní vrací jak do Ruska, tak do Ázerbájdžánu," uzavřel.
Související
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
před 1 hodinou
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
před 2 hodinami
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
před 3 hodinami
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
před 3 hodinami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
před 4 hodinami
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
před 5 hodinami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 5 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 6 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 8 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
včera
Rusko a Ukrajina uzavřely energetické příměří, oznámil Trump. Je to pro mě novinka, reagoval Zelenskyj
včera
Pražané si sáhnou do peněženek. Kandidát na primátora Hlaváček oznámil nepopulární kroky
včera
Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka
včera
Pikeová byla po neúspěšné popravě propuštěna z nemocnice. Její osud zůstává neznámý
včera
12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii
včera
V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání
včera
Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN
Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.
Zdroj: Libor Novák