Svět kašle na Havla, zlobí se disident. Přitom je zde nová globální hrozba

Praha - Ázerbájdžán se stává naprosto totalitní zemí a celý postsovětský prostor začíná být globální bezpečnostní hrozbou číslo 1. Evropská veřejnost i politici jsou ale na tento nový vývoj naprosto nepřipraveni. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ázerbájdžánský disident a spisovatel Emin Milli, který v Praze navštívil konferenci Forum 2000. Je smutné vidět, jak dědictví Václava Havla upadá nejen v České republice, ale i v Evropě a na celém světě, dodal.

Nyní pětatřicetiletý Milli pracoval do roku 2005 v Ázerbájdžánu pro různé mezinárodní organizace, poté začal organizovat veřejné přednášky. "Každou neděli přicházelo množství lidí, kteří diskutovali o politických, ekonomických či kulturních tématech," popisuje. Snažili se prý o politicky neutrální agendu, například vyzývali vládu, aby využívala peníze z ropy k tomu, aby posílala studenty studovat do zahraničí na prestižní školy.

"Jenže v autoritářském režimu je i takováto aktivita, která není přímo namířena proti vládě, považována za hrozbu. Skončilo to tím, že jsem byl v roce 2009 spolu s mým kamarádem zmlácen a následně uvězněn," řekl Milli. Týden před zadržením zveřejnili spolu s dalším lidmi videozáznam, na kterém byla natočena tisková konference, kde byl hlavní postavou muž oblečený do kostýmu osla. Šlo o recesi a reakci na to, že místní vláda nakoupila nedlouho předtím dva osly, každého prý za 42.000 eur, a na žádosti o objasnění neodpovídala.

Tak aktivisté natočili, jak tento osel na otázky novinářů ohledně svého původu, schopností a znalostí odpovídá sám. "Bylo to zábavné," říká disident. "Někteří říkali, že mě zadrželi jen kvůli tomu, ale já si myslím, že to bylo všechno dohromady. Naše aktivity se vládě nelíbily, tak se rozhodla nás potrestat a zároveň tak odradit další lidi od podobné činnosti," dodává.

Milli byl odsouzen za údajné výtržnictví na dva a půl roku, jeho kamarád na dva roky. Ve vězení strávil více než 16 měsíců a dostal se na svobodu i díky obrovské mezinárodní kampani. V březnu loňského roku se přestěhoval do Berlína, kde založil nezávislou televizní stanici Meydan TV.

O tom, co se děje v Ázerbájdžánu, se často ví velmi málo. Přitom tato země je součástí Evropy, zdůraznil Milli. "Ázerbájdžán je diktatura, nicméně nyní předseda Radě Evropy. To naprosto podkopává důvěryhodnost této evropské instituce, která byla vytvořena za účelem podpory lidských práv a demokracie," uvedl. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev i ruský prezident Vladimir Putin podle něj patří mezi nejúspěšnější totalitní vůdce nové doby. Dosáhli neuvěřitelných úspěchů ve využívání veškerých příležitostí, které nabízí západní svět, a v podkopávání západních demokratických institucí, upozornil Milli.

"V Ázerbájdžánu je velké množství ropy a plynu a to je z velké části důvod, proto politici z České republiky, Německa, Británie i mnoha dalších zemí často mlčí o tom, co se tam děje ohledně lidských práv a demokracie," myslí si Milli. "Na vašem místě bych byl ale znepokojený tím, že třeba ázerbájdžánský soudce bude rozhodovat u Evropského soudu pro lidská práva případ, který se týká zákonů České republiky či vašich institucí," dodává.

V postsovětském prostoru podle něj nyní vzniká takzvaný Sovětský svaz 2.0 a Ázerbájdžán se posouvá "kosmickou rychlostí k totalitní unii uzavřené s Vladimirem Putinem". A vůdcům obou těchto zemí se hodí, že americká a evropská zahraniční politika v postsovětském prostoru selhávají. "Tyto země investují miliardy do šíření své propagandy jak dovnitř, tak ale i prostřednictvím mezinárodních médií navenek. V novinách se pak třeba objevují články zaplacené Kremlem, na kterých to na první pohled není znát, a jsou v nich naprosté lži," popisuje disident.

Podle Milliho je proto třeba změna strategie pro celý postsovětský prostor. "Samozřejmě je to hlavně naše práce, lidí přímo z těch zemí, abychom bojovali za naše svobody a demokracii. Ale ze strany Západu musí rovněž dojít k naprostému resetování jejich strategie," myslí si disident. Je potřeba tento region označit za prioritu a pomáhat mu, podporovat demokratické a mírové změny.

Na konferenci Forum 2000 měla přijet i známá ázerbájdžánská opoziční novinářka Chadidža Ismailová, na letišti ale zjistila, že má zakázáno vycestovat a obává se, že brzy přijde i její zadržení. Chadidža přitom není jediná, komu v zemi hrozí za její aktivity postih. "V naší zemi máme okolo 100 politických vězňů a stále jsou zatýkáni další," řekl Milli. "Mnoho lidí z vaší země si ještě pamatuje, jaké to bylo, když jste nemohli vycestovat. A to se nyní vrací jak do Ruska, tak do Ázerbájdžánu," uzavřel.

Související

Izraelská armáda

Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu

Izrael během války s Íránem tajně rozmístil své elitní vojenské a zpravodajské jednotky v Ázerbájdžánu, což bylo součástí širší sítě utajených stanovišť po celém Blízkém východě usnadňujících operace proti Teheránu. Podle zdrojů CNN obeznámených se situací působily tyto síly na několika místech v jižním Ázerbájdžánu v bezprostřední blízkosti íránských severních hranic. Nejbližší z těchto bodů se nacházel pouhých 60 mil od íránského města Tabríz, které se během konfliktu stalo terčem izraelských úderů.
Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

Více souvisejících

ázerbájdžán Václav Havel

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

před 1 hodinou

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

před 5 hodinami

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

před 6 hodinami

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

před 13 hodinami

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

včera

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

včera

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

včera

včera

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

včera

včera

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

včera

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

včera

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy