Nálety nacistů? Lež. Česká města ničila sovětská letadla, 1300 mrtvých

Hlavním motivem náletů letectva Rusé armády 9. května 1945 byla snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary wehrmachtu nesměly od 00:01 hodin 9. května přesunovat z místa, kde se právě nacházely. Němečtí vojáci i jejich spojenci to ale nedodržovali, protože se nechtěli stát zajatcem Rudé armády, nýbrž cílili do vytouženého zajetí americkou armádou.

V květnu 1945 operovali na Čechami letci 2. letecké armády, nad střední Moravou a Českomoravskou vysočinou piloti 5. letecké armády a nad severovýchodní Moravou a Slezskem letci 8. letecké armády. Z hlediska počtů vzletů letadel Rudé armády dominovala ten den 9. května 1945 s 1320 vzlety a 697 nasazenými letadly 2. armáda, 5. armáda měla 540 vzletů a 344 letadel a 8. armáda 91 vzletů a 82 nasazených letadel.

Sovětské letouny útočily v Mladé Boleslavi, Mělníku, Liběchově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Byšicích, Úštěku či v prostoru Liberec - Jablonec nad Nisou, ale i ve Ždírci nad Doubravou a Krucemburku na Vysočině. Všechny útoky nejsou podle historika Michala Plavce zdaleka zdokumentovány. Tragickým symbolem se stala Mladá Boleslav s nejméně 148 mrtvými, přičemž se neví, kolik zde zahynulo vojáků poraženeckých armád. Městem totiž tehdy procházely německé, estonské a litevské jednotky.

O náletech Rudé armády 9. května 1945 se v českých novinách a publikacích dlouhá desetiletí vůbec nepsalo. O sovětských náletech se kupříkladu vůbec nezmínil Ladislav Kapek v článku v Rudém právu 9. května 1985, 40 let po událostech. Naproti tomu sovětská historická a memoárová literatura neměla již v polovině 60. let 20. století problém uvést, že 9. května 1945 se snažila sovětská letadla zastavit ústup německých jednotek do americké zóny. Již tehdy byly nálety brány jako regulérní součást válečných operací.

První ze série sovětských náletů na města v českých zemích se uskutečnil 25. února 1945 v tehdejší Moravské Ostravě. Útok Rudé armády směřoval proti Vítkovickým železárnám, ale poškozeny byly i obytné domy v Radvanicích, Michálkovicích a jinde.

V hledáčku sovětských bombardérů byly jak postupovala fronta postupně desítky obcí na jižní a střední Moravě, na Vysočině či později v severních a středních Čechách. Všechny bitevní i bombardovací divize Rudé armády sloužily téměř výhradně k podpoře postupujících vojsk.

První britské letouny se nad Čechami objevily již v lednu 1940, v pumovnicích ale neměly bomby, ale propagandistické letáky. První pokus o bombardování Plzně skončil na podzim 1940 neúspěšně, vážněji byl plzeňský komplex zasažen poprvé až v květnu 1943.

Americké letectvo se do náletů zapojilo až v květnu 1944 útokem na rafinerii v Záluží u Mostu, později bombardovaly americké letouny například továrny v Kolíně, Pardubicích či Kralupech nad Vltavou.

Omylem byla v listopadu 1944 a v únoru 1945 bombardována Praha, naopak americký útok na Prahu 25. března 1945 byl cílený. Později americká a britská letadla bombardovala železniční uzly třeba v Plzni, Chomutově, Kladně či Berouně, poslední nálet na plzeňskou Škodovku, který továrnu prakticky zcela zničil, uskutečnili Američané 25. dubna 1945. Poslední masový nálet amerických letadel pak směřoval na muniční továrnu v Holýšově 3. května 1945.V dubnu 1945 se do bojů zapojilo i rumunské letectvo a bombardovalo Uherský Brod, Olomouc, Prostějov a letiště v Neředíně.

Německá luftwaffe pak uskutečnila během Pražského povstání v květnu 1945 sérii náletů zejména na budovu Československého rozhlasu a na vojáky generála Vlasova v okolí Prahy a ruzyňského letiště.