Pohled do zákulisí. Co předcházelo odhalení desky generálu Janouškovi. Jednání s majiteli domu, porady i krácení projevu

Vše začalo loňskou jarní procházkou v ulici Malá Štěpánská na Praze 2. EuroZprávy.cz, které zajímají osudy československých válečných letců bojující v Británii pod hlavičkou RAF, si všimly, že zde na domě číslo popisné 5 chybí jakákoli zmínka o armádním generálu Karlu Janouškovi, který právě tady po propuštění z komunistických kriminálů, v nichž strávil dvanáct let, bydlel. Zjištěná informace redakci zaujala, a proto se hned konala porada. „Na ní jsme chtěli zjistit, jaké jsou naše možnosti připomenout pana generála i jinak, než na stránkách zpravodajského portálu EuroZprávy.cz. Předložená reportáž, kterou v šedesátých letech napsal z bytu v Malé Štěpánské novinář Peter Hann z The Sunday Experess a zmiňoval v ní útrapy Karla Janouška, na mě velmi zapůsobila. A tak jsme se s kolegy spontánně rozhodli, že hrdina bitvy o Británii by měl mít na domě pamětní desku,“ vzpomíná na začátky projektu šéfredaktor zpravodajského webu EuroZprávy.cz Lukáš Kňazovický.

Děti kvůli prázdninám přišly o zpěv hymny

Záhy redakce napsala e-mail starostce Městské části Prahy 2 Janě Černochové, zda ví, že v Malé Štěpánské bydlel jediný československý letecký maršál RAF Karel Janoušek a jestli by souhlasila s nápadem mainstreamového zpravodajského serveru EuroZprávy.cz zhotovit mu na domě pamětní desku. Dlouho se nic nedělo, žádná odpověď nepřicházela. Až 15. června 2020 v 19:39 poslankyně z ODS zareagovala a napsala. „Děkuji za Váš e-mail a iniciativu, Váš nápad se mi líbí. Zjišťovala jsem informace, jak to s pobytem maršála Janouška v Praze 2 bylo a také jak je to s vlastnictvím domu. Rozhodla jsem se, že bychom se mohli pokusit tento nápad realizovat, v příštím roce bude 50. výročí úmrtí K. Janouška, což by mohla být vhodná příležitost. Nemohu samozřejmě zaručit, že to vyjde, bude záležet na majitelích dotčeného domu a dalších formálních krocích. Ale jsem optimistkou. Jistě víte, že naše radnice klade velký důraz na připomínání osudů významných hrdinů a připomínání důležitých historických událostí. Proto Váš nápad jednoznačně vítám. Budu Vás informovat, zda se věc bude vyvíjet pozitivně.“

Věděli jsme, že jsme na dobré cestě, protože Jana Černochová velmi ctí válečné veterány a její Městská část Prahy 2 jim často vzdává hold, a to právě i odhalováním pamětních desek. Začátkem loňského října redakci telefonicky kontaktoval vedoucí kulturního oddělení na Praze 2 Lukáš Homola a sdělil, že projekt byl schválený a můžeme na něm začít spolupracovat. „Podařilo se najít shodu s majiteli domu, kteří nic proti pamětní desce nenamítají, dokonce budou rádi,“ prohlásil. A na 13. října 2020 jsme se dohodli na první schůzce se starostkou Janou Černochovou a jejím týmem na Dvojce. Sešli jsme se na Úřadě Městské části Prahy 2.

Ze všech hned v reprezentativní kanceláři paní starostky, kde nás přijala, sálalo obrovské nadšení a odhodlání. Nebylo pochyb, že projektem všichni žijí a jsou mu ochotni obětovat i svůj volný čas. Okamžitě padlo, že pamětní desku zhotoví uznávaný výtvarník Petr Císařovský. „A kdy by bylo podle vás nejlepší slavnostní akt uskutečnit,“ tázala se Jana Černochová. Zástupce zpravodajského webu EuroZprávy.cz vyhrkl datum 27. října 2021, kdy uplyne padesát let od smrti armádního generála Karla Janouška.

Expertka na armádu hned sáhla po svém kalendáři, zda na tento den nemá už předem zarezervovaný nějaký jiný program. „Dopoledne mám volno,“ prohlásila, ale pak se zarazila: „Jenže budou podzimní prázdniny a všichni budou pryč. Navíc jsem chtěla, aby dětičky z našich škol na Dvojce zpívaly s doprovodem hymnu.“ Člen redakce ale trval na den padesátého výročí smrti. „Tak dobře, dodržíme přesné datum. Jen doufejme, že za rok bude příznivá epidemiologická situace a nebude zakázáno hromadné shromažďování,“ obávala se Jana Černochová loni.

Psaní článků je málo, proto pošleme také peníze

Brzy po schůzce EuroZprávy.cz začaly pracovat na tiskové zprávě, v níž oznamovaly, že společně s Dvojkou odhalí Karlu Janouškovi pamětní desku. „Musíme jej ale stručně představit, protože je smutné, že pro řadu lidí se jedná o naprosto neznámou osobu,“ vybízel šéfredaktor Lukáš Kňazovický. Už prvního listopadu vyšel se starostkou Janou Černochovou obsáhlý rozhovor o Karlu Janouškovi, který měl velkou čtenost i ohlas od historiků. Pořád jsme ale cítili, že ještě můžeme pro zviditelnění hrdiny udělat více. Psané články i samotný nápad ohledně odhalení desky nás plně neuspokojovaly.

Až odpoledne před Štědrým dnem, kdy v redakci panovala slavnostní atmosféra, přišel nápad na svět. Zahráli jsme si na Ježíška. „Pánové, co kdybychom na pamětní desku finančně přispěli, aby vše nemusela hradit Praha 2,“ zeptal se Petr Zelinka, majitel a ředitel vydavatelství INCORP a.s. Jeho nápad jsme bouřlivě uvítali a všichni jsme si po americku plácli. Okamžitě jsme o našem verdiktu informovali Janu Černochovou, kterou redakční aktivita dojala. Dozvěděli jsme, že EuroZprávy.cz tak budou zmíněny u dodatkové tabulky jako partneři projektu. Naše nadšení bylo veliké.

Během jara začaly chodit první návrhy na pamětní desku od výtvarníka Petra Císařovského. Nad každou kresbou jsme diskutovali, ale samozřejmě jsme akceptovali i připomínky Úřadu Městské části Prahy 2. Finální verze s lvem a nápisem Přes překážky ke hvězdám nás všechny ohromila. „Deska bude z nerez materiálu, aby odolala dešti i sněhu,“ vzkázal. Později Císařovský vysvětlil, proč motiv se lvem zvolil. „Parafrázoval jsem vyznamenání, které dostal pan generál Janoušek od prezidenta Havla in memoriam a z té stužky jsem prostě vytvořil motiv českého lva.“

Nastal podzim a aktivita kolem generála Karla Janouška musela trochu v redakci utichnout. „Blížily se totiž sněmovní volby, a tak bylo nutné více se věnovat aktuálnímu zpravodajství, rozhovorům s lídry a návštěvám předvolebních mítinků, z nichž jsme publikovali reportáže,“ vysvětlil šéfredaktor Lukáš Kňazovický, proč EuroZprávy.cz tolik chystaný akt kolem armádního generála v tomto období neřešily.

Hned po jejich skončení, ale vypukl maraton ohledně finálních příprav. „Hlavně bychom měli najít někoho z příbuzných pana generála a udělat s ním rozhovor, a to na téma, jaký pan generál byl mužem. Zdržel bych se hrdinného patosu, představil bych jej jako člověka, co jej těšilo, jaké měl záliby,“ mínil šéfeditor Jan Hrabě. A tak ve spolupráci s Městskou částí Prahy 2 jsme vypátrali Mahulenu Křenkovou, praneteř maršála Karla Janouška. Z naší aktivity byla nesmírně nadšená, okamžitě si našla čas a my se s ní mohli sejít.

Úzká a malá ulice nedovolila pozvat mnoho hostů

Opět se řešila tisková zpráva, která oznamovala, že odhalení desky se blíží a začalo se ve spolupráci s Prahou 2 pracovat na pozvánkách pro hosty. „Upozorňuji ale, že ulice v Malé Štěpánské je úzká a malá, a tak na tuto skutečnost pamatujte, protože ulice má své limity. Nemůžete pozvat každého,“ varovala Andrea Wolfová z kulturního oddělení na Dvojce. Všichni jsme se ale v redakci shodli, že V.I.P. hostem ze strany webu EuroZprávy.cz bude bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky Jolyon Naegele. Volba na něj padla i kvůli faktu, že se velmi o československé válečné letce i důstojníky v RAF zajímá a navíc byl velkým přítelem pana prezidenta Václava Havla. „Jsem potěšený, že jste si na mě vzpomněli. Spolehněte se, moc rád přijdu,“ vzkázal Naegele. Deset dní před akcí jsme pozvánky dostali a začali je společně s tiskovou zprávou rozesílat.

Dva dny před odhalením pamětní desky se ozvala Leona Trojanová z kulturního oddělení na Praze 2. Chtěla vědět, kdo bude za EuroZprávy.cz pronášet projev a který z členů z redakce bude odhalovat plaketu. V úterý jsme do e-mailu dostali z úřadu seznam hostů a i scénář, jak bude pieta vypadat. Seznam hostů nás šokoval, ale příjemně. Na něm jsme skutečně objevili jméno Jeho Excelence Nicholase Stewarta Archera, velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. „Tak to je pocta, že Jeho Excelence si na náš projekt našla čas,“ vyhrkli jsme v redakci a zároveň na nás začala padat nervozita, aby se vše před tak vzácným hostem, s nímž jsme a s Janou Černochovou desku odhalovali, vydařilo.

Poslední hodiny před aktem jsme psali a ladili projev před odhalením desky. Na přednes jsme dostali nejprve tři minuty, pak nám kolegové z kulturního oddělení ještě jednu minutu ubrali. „Musíme brát ohled na starší účastníky i veterány, pro něž jsou déletrvající akce už náročné, a tak není možné hovořit deset minut,“ vysvětlila Leona Trojanová. „A vše také musí být důstojné a reprezentativní,“ dodala Andrea Wolfová.

A tak jsme projev přepisovali, krátili v něm, abychom zjistili, že předchozí věty na sebe nenavazují, a tak jsme sedli a napsali úplně nový projev. A pak na řadu přišly stopky, které jsme zapnuli, když jsme napsané řádky četli, abychom se do předepsaného limitu vešli. „Hlavně dbejte na výslovnost a nedrmolte,“ nabádal nás majitel a ředitel Petr Zelinka. Najednou byl pozdní večer a my věděli, že už nic nezachráníme. Udělali jsme pro zdar akce maximum.

Nervozita před pietou způsobila noční bdění

V průběhu noci před pietou se začala vkrádat nervozita, která nedovolila spát. „Neuděláme si před paní starostkou, Jeho Excelencí a tolika lidmi ostudu? Nevzali jsme si příliš velké sousto? A co by asi našemu snažení a projevu řekl pan armádní generál Karel Janoušek?“ Nešlo spát, na řadu přišlo noční bdění, a tak se v hluboké noci znovu četl projev a ladila se čistota výslovnosti.

A ráno nastal den D.  Na místo jsme dorazili půl hodiny před začátkem akce, tedy v půl desáté. Na místě už čekal redakční fotograf Jan Nebřenský, který přicházející hosty už snímal. Hned jej zaujalo šest malých kluků v uniformách. Jednalo se o oddíl generála Janouška z AVZO BSK Lysá nad Labem, které do Prahy přivezl vedoucí Jiří Kropáček. „Dlouho jsme pro náš oddíl nemohli najít jméno, až nás napadl pan armádní generál Karel Janoušek, jeden z nejznámější Čechoslováků v bitvě o Británii, kde zde velel krajanům. Mrzí mě, že veřejnost na něj zapomíná. Bohužel komunistická devastace, která nás v zemi přes čtyřicet let ovlivňovala, způsobila nezájem o pravé hrdiny,“ posteskl si Jiří Kropáček. Jeho „vojáci“ jsou však důkazem, že i nejmladší generace si statečnosti našich předků váží. „I když jsem minulý režim nezažil, je pro mě nepochopitelné, jak komunisté takové hrdinu, jakým byl pan generál Karel Janoušek, mohli zavřít na dvanáct let. Je to ostuda,“ prohlásil dvanáctiletý Timotej Kropáček.

Za chvíli k nim přišla generálova praneteř Mahulena Křenková. „Kluci, tady nad vámi v prvním patře pan maršál po propuštění z vězení bydlel a já jej jako malá holka v Malé Štěpánské pravidelně navštěvovala,“ řekla a hoši jí pečlivě naslouchali. Malí kluci v uniformách fascinovali i starostku Janu Černochovou, která si s nimi přišla podat ruku. „Tak, správně, když se podává ruka, tak se z ní sundavá rukavice,“ pochválila Timoteje Kropáčka, který nezapomněl na společenský bonton.

Odhalení pamětní desky bylo krásné, žádný zádrhel se nevyskytl, ani při projevech nedošlo k přeřeknutí a časový limit se podařilo dodržet. Veškeré úsilí mělo smysl. A potěšilo nás, že kromě armády nejsme jediní, pro něž je Karel Janoušek autoritou, kterou stojí neustále připomínat, stejně jako jeho kolegů z RAF. Dojemná je aktivita Věry Ježkové, učitelky ze Základní školy Generála Janouška na pražském Černém Mostě. Společně s dětmi vyzdobila pavilony školy, kdy každá z dvaceti chodeb je věnována jednomu československému vojákovi RAF. „Myslím si, že je důležité, aby děti věděly, proč se ulice na Černém Mostě jmenují po letcích a kdo byl třeba generál Janoušek či stíhací letec Alois Vašátko. Jsem ráda, že mnohé žáky jejich osudy zaujaly.“

Připomínání hrdinů vítá i ředitelka ZŠ Generála Janouška Jaroslava Budilová. „Jako pedagožky cítíme morální povinnost dětem o těchto statečných lidech vyprávět. Mrzí mě, že v rodinách žáků se o letcích vůbec nehovoří, a tak až teprve od nás prvně slyší, jaké hrdiny bývalé Československo mělo a že i naši vojáci měli podíl na porážce fašismu. A jsem pyšná, že naše škola nese název po panu generálu Karlu Janouškovi,“ netajila se obdivem k němu ředitelka Jaroslava Budilová.

Všichni v redakci jsme si oddychli, že se náš projekt připravovaný společně s Městskou částí Praha 2 vydařil. Netušili jsme, jako odezvu vyvolá a bylo dojemné, že na naši akci přišli i devadesátiletí veteráni. Bylo historicky cenné s nimi mluvit. „Teď jsme sice všichni v redakci z příprav unaveni, ale do budoucnosti bychom si rádi podobnou akci klidně zopakovali. Zejména na československé válečné letce jsme pyšní a je pro nás ctí, že o nich můžeme psát, protože k nim máme velký morální dluh. Proto vedle aktuálních zpráv připomínáme i statečné lidi. Je totiž nutné, aby naše vydavatelství plnilo i vzdělávací roli,“ řekl Petr Zelinka,  majitel a ředitel vydavatelství INCORP a.s.

Pane armádní generále Karle Janoušku, bylo nám ctí, že jsme vaši osobnost mohli připomenout.