Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1250 korun na 14.600 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda.
Podle Hamáčka by se nejnižší mzda měla dostat nad hranici příjmové chudoby, která odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. V Česku loni činila 11.963, letos je částka vyšší. Odbory dlouhodobě kritizují, že český minimální výdělek je pod tímto limitem. "Minimální mzda se (po navýšení) dostane nad hranici příjmové chudoby. Není možné, aby se nevyplácelo pracovat. ČR nemůže zůstat ostrůvkem levné práce," řekl Hamáček. Podle něj je dohodnutý kompromis adekvátní.
Minimální mzda stoupne od ledna z 13 350 Kč na 14 600 Kč. Jsem rád, že jsme se v koalici dohodli na kompromisu, ale podle @CSSD musí minimální mzda znatelně růst i v příštích letech, jinak bude ČR země levné práce.
— Jan Hamáček (@jhamacek) November 27, 2019
Ministerstvo práce připravilo původně tři varianty navýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se klonila k prostřední verzi. Dnešního koaličního jednání se kvůli nemoci neúčastnila. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že by minimální mzda měla držet krok s růstem ostatních mezd, které se zvedají mírněji. Byla původně pro nejnižší variantu ze tří možností, tedy pro 1150 korun. Koalice se shodla na částce uprostřed, tedy na navýšení o 1250 korun.
S minimální mzdou, za kterou pracuje podle dřívějších údajů asi 150.000 lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13.350 až 26.700 korun na 14.600 až 29.200 korun.
Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15.000 korun. Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v ČR je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. "Není dobrá zpráva že čeští zaměstnanci budou mít méně než slovenští, i když těm to přejeme. Na druhou stranu zvýšení vítáme. Je to signál, že vláda ekonomice důvěřuje," řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zaměstnavatelé zas podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.
"Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda. Dlouhodobě za zaměstnavatele požadujeme jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci," uvedla mluvčí svazu Eva Veličková. Podle ní není jasné, z čeho vláda při stanovení konečné částky vycházela. Takové zvyšování minimální mzdy je pro firmy nebezpečné, dodala mluvčí.
Text vládního nařízení o růstu minimální mzdy připraví ministerstvo práce. Poté ho dostane ke schválení kabinet. Příští zasedání se má konat 9. prosince. Tak pozdě dosud o minimální mzdě ještě vláda nerozhodovala. V minulém volebním období tehdejší Sobotkův kabinet, který začal přidávat pravidelně, schvaloval navýšení vždy v srpnu či v září. Před volbami v roce 2017 mu to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst odhlasoval 14. listopadu. Maláčová před nedávnem uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, že by rozhodnutí o růstu minimální mzdy mělo padnout do konce září.
Související
Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín
Minimální mzda je od ledna 2024 vyšší. Ministerstvo má stanovený jasný cíl
Minimální mzda , Andrej Babiš , Vláda ČR , Hnutí ANO , ČSSD , tripartita , Jana Maláčová (ČSSD) , Odbory , Josef Středula
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 26 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 28 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 38 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová