Ekonomika EU klesla o rekordních 11,9 procenta, inflace nečekaně zrychlila

Ukázal to rychlý odhad, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtu ve čtvrtletí zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy.

Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.

Euro area #GDP -12.1% in Q2 2020, -15.0% compared with Q2 2019: preliminary flash estimate from #Eurostat https://t.co/AiFPmOGdPX pic.twitter.com/Rp2R9ogX7T

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) July 31, 2020

"Jsou to zdaleka nejvýraznější propady, které jsme zaznamenali od začátku těchto měření v roce 1995," uvedl Eurostat. Připomněl, že druhé čtvrtletí ještě bylo ve většině členských zemí ovlivněno opatřeními proti šíření nemoci covid-19.

Z významných zemí EU klesla německá ekonomika proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta, francouzská o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta. "Nejenže patří španělská ekonomika v eurozóně k zemím nejvíce zasaženým pandemií, zdá se také, že se zotaví mnohem méně než její sousedé," poznamenali analytici společnosti Capital Economics. Na slabý výkon španělské ekonomiky má podle nich značný vliv také turistická sezona, jejíž začátek je kvůli dopadům koronaviru spíše zklamáním.

Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles proti předchozím třem měsícům o 8,4 procenta. Ještě lépe si vedlo Lotyšsko, kde propad HDP činil ve srovnání s předchozím čtvrtletím 7,5 procenta, a Litva, kde ekonomika klesla o 5,1 procenta.

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala tempem 32,9 procenta, což je také rekord. Američané ale vývoj HDP sledují jinak, používají přepočet na celý rok, zatímco EU vyjadřuje změnu HDP proti předchozímu čtvrtletí a proti stejnému období předchozího roku. Při použití této metodiky americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 9,5 procenta, upozornila agentura Bloomberg.

V prvním čtvrtletí ekonomika Evropské unie klesla proti předchozím třem měsícům o 3,2 procenta, v zemích eurozóny se HDP snížil o 3,6 procenta. Evropské země začaly opatření proti šíření koronaviru zavádět na jaře, většinou v březnu. První čtvrtletí tak bylo pandemií ovlivněno jen okrajově.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Příští zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí, která bude předběžná, Eurostat zveřejní 14. srpna.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,4 z červnových 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,2 procenta. Zůstala však hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).

Euro area annual #inflation up to 0.4% in July (0.3% in June) https://t.co/X3L1DUEDOh pic.twitter.com/adLHAijdwk

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) July 31, 2020

Cílem ECB je držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. Banka už v letošním roce podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady koronavirové krize. Tento měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.

Eurostat ve své dnešní zprávě upozornil, že v červenci pokračovalo postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se v červenci meziročně zvýšily o dvě procenta. Ceny energií se naopak o 8,3 procenta propadly.