Ropu nám vypnulo Rusko, ne Ukrajina, připouští vůbec poprvé Slovensko

Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť trvdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.

Kyjev však minulý týden pro Bloomberg uvedl, že Lukoil svoji ropu mohl posílat dále, neboť její přepravu přes Ukrajinu zajišťuje jeho švýcarská dceřiná firma Litasco, která sankcionována není. Ukrajinská legislativa přitom hledí na přepravce ropy jako na jejího vlastníka.

Podle Zsolta Hernádiho, šéfa maďarského petrochemického podniku MOL, pod jehož křídla Slovnaft patří, by navíc Lukoil mohl dodávat Maďarsku a Slovensku ropu přes Chorvatsko a tamní přístav Omišajl a následně ropovod Adria.

Musela by to však být ropa vytěžená Lukoilem mimo území Ruska, například v jeho vrtech v Iráku, protože ruskou námořně dodávanou ropu Chorvatsko dovážet nemůže, kvůli embargu EU. Nicméně taková operace by se Lukoilu a nakonec i Budapešti a Bratislavě prodražila.

Lukoil by svoji ropu původně určenou pro Maďarsko a Slovensko přesměroval tak, aby pokryla výpadky způsobené přesměrováním třeba právě jeho irácké ropy do Chorvatska a dále do Maďarska a na Slovensko. Což se prodraží.

Navíc, Chorvatsko by prakticky získalo monopol v tranzitním zajišťování dodávek ropy Maďarsku a Slovensku, což pro tyto země znamená další zdražení.

Nicméně, nejednalo by se o situaci úplně bezprecedentní. Ruská státní Rosněfť nyní skrze svoji dceru Rosneft Deutschland fakticky zajišťuje dodávky přes Polsko do Německa ropy z Kazachstánu, ačkoli Polsko i německá média neskrývají podezření, že ve skutečnosti jde o ropu ruskou.  Německá vláda sice po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022 zvažovala vyvlastnění a zestátnění firmy Rosneft Deutschland, ta ale nakonec skončila jen v německém správcovství, což znamená, že její majetek zůstává ve vlastnictví Ruska.

Pokud tedy Rosněfť zajišťuje Německu dodávky tranzitem přes Polsko, a sice ropy z Kazachstánu, proč by Lukoil nemohl tranzitem přes Chorvatsko zajišťovat dodávky své irácké ropy do Maďarska a na Slovensko.

Palivová krize v Maďarsku a na Slovensku kvůli ukrajinským sankcím na Lukoil tedy nastat vskutku nemusí, a to dokonce ani tehdy ne, pokud si Budapešť a Bratislava „postaví hlavu“, že jinou ropu než tu od Lukoilu nechtějí. Jen se jim to zkrátka prodraží.

Právě proto záměrně zveličují hrozbu palivové krize u sebe doma a čekají, že Brusel a Kyjev pod tímto tlakem „cuknou“ a explicitně Lukoilu umožní vozit ropu potrubím přes Ukrajinu, jako to bylo běžné až do letošního června.

Sám zmíněný Hernádi upozorňuje, že Maďarsku a Slovensku palivová krize nehrozí a že za výhrůžkami takovou krizí stojí nikoli čistě politika Budapešti a Bratislavy. Ropa od Lukoilu je totiž pro Maďarsko a Slovensko díky slevě o zhruba pětinu levnější než ropa od jiných ruských dodavatelů, a ještě dramatičtěji levnější než ropa, která by mohla přitékat přes Chorvatsko.

Související

Unipetrol

Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala

Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.

Více souvisejících

ropa Slovensko Maďarsko Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy