Největší krach v historii otřásl ekonomikou. Tisíce lidí přišly o práci a peníze, z důchodových účtu zmizely miliardy

Americká společnost Enron vydělávala na obchodě s energiemi miliardy dolarů. Její roční obrat dosahoval hodnot, které si ani nelze představit, a sama společnost zaměstnávala tisíce lidí na nejrůznějších pozicích. V roce 2001 ale přišel nečekaný bankrot a ekonomika v USA se zhroutila. Lidé přišli o práci, životní úspory a z důchodových účtů odtékaly miliardy dolarů.

Historie společnosti Enron začala v roce 1984, kdy podnikatel a ekonom Kenneth Lay převzal vedení firmy Houston Natural Gas, kterou o rok později spojil s firmou InterNorth a zformoval Enron, jehož hlavní obchodní komoditou byl plyn a elektřina.

Během 15 let udělal Lay z Enronu sedmičku v žebříčku Fortune 500 s ročním obratem přes sto miliard USD. V té době byl Lay oslavován jako "mesiáš", patřil k vysokým podnikatelským kruhům a netajil se svými styky s prezidentem Georgem Bushem. Ten mu vymyslel přezdívku "Kenny Boy", tedy "Malý Kenny".

Lay byl od vzniku Enronu předsedou správní rady a zároveň generálním ředitelem, tedy nejvyšším manažerem společnosti. V únoru 2001 funkci generálního ředitele převzal Jeffrey Skilling, který se jí ale již v srpnu nečekaně vzdal. Skilling jako důvod uvedl osobní důvody. Enron v říjnu po více než čtyřech letech oznámil čtvrtletní ztrátu, za viníka schodku byl označen výkonný finanční ředitel (CFO) Andrew Fastow, který byl později odvolán z funkce. Firma následně zveřejnila, že je vyšetřována Komisí pro cenné papíry (SEC) kvůli aktivitám firem spojených s Fastowem.

Počátkem listopadu 2001 Enron přiznal, že v uplynulých čtyřech letech nadhodnotil své účetnictví o více než 600 milionů dolarů a akcie Enronu klesly pod dolar. Přitom jen o rok dříve se pohybovaly na historických více než 90 dolarech. Firma tak 2. prosince 2001 vyhlásila bankrot.

Cílem podvodů bylo zachování vysokých cen akcií Enronu, z nichž měli šéfové firmy díky motivačním programům vysoké bonusy. Nejprve se do účetnictví zanášely ještě neuskutečněné obchody, později se zakládaly dceřiné firmy, které na sebe braly různé obchodní závazky a zakrývaly tak skutečnou zadluženost Enronu. Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a odstartoval vlnu podobných případů. Podobné skandály pak byly odhaleny například u amerických firem Tyco, Adelphia nebo WorldCom a v Evropě hlavně u italského Parmalatu, který byl označován za "evropský Enron".

Smutně proslulým se stal Layův výrok "můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit jako nyní", jenž pronesl tři měsíce před tím, než vyšla najevo obří díra v účetnictví firmy. Krach Enronu překonal až bankrot WorldComu z roku 2002 a několik dalších obřích bankrotů z krizových let 2008 a 2009.

Kolaps Enronu připravil o práci tisíce lidí a smazal majetek akcionářů za více než 60 miliard dolarů. Ti, kteří dostatečně nerozložili zdroje svých penzijních plánů, přišli také o peníze na důchod. Z důchodových účtů takto zmizely více než dvě miliardy dolarů.

Federální porota u soudu v Houstonu v květnu 2006 shledala Kennetha Laye vinným z podvodu a zločinného spolčení, Lay však 5. července 2006 náhle zemřel ve věku 64 let a případ byl odložen. K více než 24 letům vězení byl odsouzen další bývalý šéf Enronu Jeffrey Skilling, kterému v červnu 2013 soud v Houstonu snížil trest na 14 let. Zmírnění rozsudku umožnila dohoda Skillingových právníků s ministerstvem spravedlnosti. Skilling se na jejím základě vzdal dalších pokusů o odvolání proti trestu. Zároveň se díky tomu uvolnilo kolem 40 milionů dolarů, které soud bývalému manažerovi Enronu nařídil zaplatit akcionářům a zaměstnancům firmy poškozeným jejím krachem.

Bývalý finanční ředitel Andrew Fastow, který byl považován za osnovatele podvodů v Enronu, nastoupil v září 2006 do vězení. Propuštěn byl v prosinci 2011.

Symbolickou tečku za případem učinila v červnu 2011 vdova po bývalém šéfovi Linda Layová, která urovnala dlouholetý spor s organizací Enron Creditors Recovery Corporation (ECRC). Ta je nástupnickým podnikem kdysi věhlasného energetického kolosu a nyní se jen snaží vymoci pro věřitele peníze. Spor se táhnul osm let a jednalo se v něm o platby dvou pojistných smluv.

Související

Íránská delegace v Pákistánu

Írán zastavuje mírová jednání s USA

Teherán se rozhodl přerušit diplomatická jednání se Spojenými státy americkými na protest proti nejnovějším vojenským krokům Izraele na území Libanonu. Podle íránských státních médií představují tyto útoky přímé porušení dříve dohodnutého příměří. Oficiální činitelé potvrdili, že toto rozhodnutí zásadním způsobem narušilo dosavadní diplomatické úsilí a oddálilo naději na brzké diplomatické urovnání napjaté situace v regionu Blízkého východu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Ekonomika firmy Enron

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy