Americká společnost Enron vydělávala na obchodě s energiemi miliardy dolarů. Její roční obrat dosahoval hodnot, které si ani nelze představit, a sama společnost zaměstnávala tisíce lidí na nejrůznějších pozicích. V roce 2001 ale přišel nečekaný bankrot a ekonomika v USA se zhroutila. Lidé přišli o práci, životní úspory a z důchodových účtů odtékaly miliardy dolarů.
Historie společnosti Enron začala v roce 1984, kdy podnikatel a ekonom Kenneth Lay převzal vedení firmy Houston Natural Gas, kterou o rok později spojil s firmou InterNorth a zformoval Enron, jehož hlavní obchodní komoditou byl plyn a elektřina.
Během 15 let udělal Lay z Enronu sedmičku v žebříčku Fortune 500 s ročním obratem přes sto miliard USD. V té době byl Lay oslavován jako "mesiáš", patřil k vysokým podnikatelským kruhům a netajil se svými styky s prezidentem Georgem Bushem. Ten mu vymyslel přezdívku "Kenny Boy", tedy "Malý Kenny".
Lay byl od vzniku Enronu předsedou správní rady a zároveň generálním ředitelem, tedy nejvyšším manažerem společnosti. V únoru 2001 funkci generálního ředitele převzal Jeffrey Skilling, který se jí ale již v srpnu nečekaně vzdal. Skilling jako důvod uvedl osobní důvody. Enron v říjnu po více než čtyřech letech oznámil čtvrtletní ztrátu, za viníka schodku byl označen výkonný finanční ředitel (CFO) Andrew Fastow, který byl později odvolán z funkce. Firma následně zveřejnila, že je vyšetřována Komisí pro cenné papíry (SEC) kvůli aktivitám firem spojených s Fastowem.
Počátkem listopadu 2001 Enron přiznal, že v uplynulých čtyřech letech nadhodnotil své účetnictví o více než 600 milionů dolarů a akcie Enronu klesly pod dolar. Přitom jen o rok dříve se pohybovaly na historických více než 90 dolarech. Firma tak 2. prosince 2001 vyhlásila bankrot.
Cílem podvodů bylo zachování vysokých cen akcií Enronu, z nichž měli šéfové firmy díky motivačním programům vysoké bonusy. Nejprve se do účetnictví zanášely ještě neuskutečněné obchody, později se zakládaly dceřiné firmy, které na sebe braly různé obchodní závazky a zakrývaly tak skutečnou zadluženost Enronu. Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a odstartoval vlnu podobných případů. Podobné skandály pak byly odhaleny například u amerických firem Tyco, Adelphia nebo WorldCom a v Evropě hlavně u italského Parmalatu, který byl označován za "evropský Enron".
Smutně proslulým se stal Layův výrok "můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit jako nyní", jenž pronesl tři měsíce před tím, než vyšla najevo obří díra v účetnictví firmy. Krach Enronu překonal až bankrot WorldComu z roku 2002 a několik dalších obřích bankrotů z krizových let 2008 a 2009.
Kolaps Enronu připravil o práci tisíce lidí a smazal majetek akcionářů za více než 60 miliard dolarů. Ti, kteří dostatečně nerozložili zdroje svých penzijních plánů, přišli také o peníze na důchod. Z důchodových účtů takto zmizely více než dvě miliardy dolarů.
Federální porota u soudu v Houstonu v květnu 2006 shledala Kennetha Laye vinným z podvodu a zločinného spolčení, Lay však 5. července 2006 náhle zemřel ve věku 64 let a případ byl odložen. K více než 24 letům vězení byl odsouzen další bývalý šéf Enronu Jeffrey Skilling, kterému v červnu 2013 soud v Houstonu snížil trest na 14 let. Zmírnění rozsudku umožnila dohoda Skillingových právníků s ministerstvem spravedlnosti. Skilling se na jejím základě vzdal dalších pokusů o odvolání proti trestu. Zároveň se díky tomu uvolnilo kolem 40 milionů dolarů, které soud bývalému manažerovi Enronu nařídil zaplatit akcionářům a zaměstnancům firmy poškozeným jejím krachem.
Bývalý finanční ředitel Andrew Fastow, který byl považován za osnovatele podvodů v Enronu, nastoupil v září 2006 do vězení. Propuštěn byl v prosinci 2011.
Symbolickou tečku za případem učinila v červnu 2011 vdova po bývalém šéfovi Linda Layová, která urovnala dlouholetý spor s organizací Enron Creditors Recovery Corporation (ECRC). Ta je nástupnickým podnikem kdysi věhlasného energetického kolosu a nyní se jen snaží vymoci pro věřitele peníze. Spor se táhnul osm let a jednalo se v něm o platby dvou pojistných smluv.
Související
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák