Zdražování se jen tak nezastaví? Ekonomové nevidí klesající inflaci reálně

„Spíše nepodaří,“ řekl serveru EuroZprávy.cz v reakci na otázku o tom, zda se podaří v době několika příštích měsíců zastavit rekordní růst inflace nejen v ČR, ale i v EU tak, aniž by výrazně utrpělo zdraví ekonomik Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj totiž ekonomie dosud nevynalezla žádný lepší způsob boje proti inflaci, než je zpřísňování měnové politiky. „Obvykle to tedy znamená růst úrokových sazeb. Smyslem této politiky je ochladit ekonomiku, což následně způsobí pokles inflace. „Poškození“ hospodářství tak není vedlejším efektem této politiky, nýbrž jejím smyslem. Zároveň platí, že čím dříve a rázněji centrální banka na rostoucí inflaci zareaguje, tím menší škody ekonomice způsobí. Evropská centrální banka ovšem v tomto ohledu poměrně významně zaspala a ke zvyšování sazeb se odhodlala pozdě. O to náročnější tedy nyní tlumení inflace bude a větší budou i ekonomické škody. V kombinaci se souběžně probíhající energetickou krizí je tak zřejmě, že zdraví evropských ekonomik utrpí poměrně výrazně,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz Vít Hradil.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu je proto jasná odpověď i na to, co by měla dělat Česká republika pro to, aby čísla její inflace konečně nabrala trvalejší sestupnou trajektorii. „Česko má výhodu v tom, že jeho centrální banka jako jedna z prvních správně identifikovala inflační hrozbu a již před více než rokem začala ekonomiku brzdit růstem úrokových sazeb. V mezičase sice došlo k obměně členů bankovní rady, přičemž ti noví se rozhodli sazby dále nezvyšovat, ovšem základní impulz pro ochlazování již nastal. Jelikož od nové bankovní rady již evidentně další pokračování čekat nelze, zbývá česká vláda,“ naznačuje Vít Hradil příští směr boje s vysokými čísly tuzemské inflace. Podle něj by tuzemská vláda měla co nejdříve opustit mantru o „kompenzování“ rostoucích nákladů všem a přestat do ekonomiky pumpovat stovky miliard korun, vypůjčených na finančním trhu, ročně. Inflace totiž nastává, když je v ekonomice příliš mnoho peněz na příliš málo zboží. „Čím více peněz tak do ní ještě nalijeme, tím déle s námi vysoká inflace zůstane.“ Varuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

A bez ohledu na to, že mnoho čtenářů může namítnout, že jiní ekonomové radí třeba něco jiného, když si člověk dá tu práci a vyhledá na internetu rady pro domácnosti, jak čelit vysokému znehodnocení peněz v příštím roce, rychle zjistí, co má dělat. A co by tedy měl dělat v boji s inflací i tuzemský stát. Mezi předními radami, a nutno dodat, že i seriózních zdrojů, patří omezení spotřeby luxusního zboží, pokud možná lepší hospodaření s penězi a investice jen do „rozvojových“ projektů, nákupy levnějších, byť co možná stejně kvalitních potravin a tak dále. Jestli si myslíte, že by se onen stát, na který se přes všechny možné okolnosti v případě vlastních komplikací tak nějak spoléhá stále více a více obyvatel, bez ohledu na další okolnosti, které jsou často spíše ukázkou jen vlastní neschopnosti, nic jste milí čtenáři s prominutím a se vší úctou nepochopili.

Samotný tuzemský finanční regulátor ve své podzimní zprávě uvedl, že zatímco hodnota inflace za letošní rok je odhadovaná na průměrných necelých šestnáct procent za rok, v příštím roce to už má být 9,1 procenta. Ať tak či onak, i tyhle signály mohou svědčit o tom, že přes všechny doslova často bratrovražedné diskuse mezi jednotlivými částmi politického spektra o tom, co kdo dělá špatně a kdo co dělá dobře, kvůli čemu pak inflace roste nebo klesá, neznamená to že by i přes stávající vysoká čísla tuzemské inflace, nebylo vidět světlo na konci tunelu.

„Některé objektivní faktory působící ve směru snižování inflace jsou již patrné. Jedná se hlavně o uvolňování dodavatelských řetězců, které byly v předchozím období vlivem post-pandemického oživení extrémně přetížené, což tlačilo ceny vzhůru. To samé platí i o ještě donedávna extrémních cenách námořní kontejnerové přepravy. Nyní je na pořadu dne vybudování nové evropské infrastruktury pro energetické suroviny, jako jsou terminály na LNG či nové plynovody. Zbytek bude muset proběhnout postupně, tedy přes ochlazení ekonomik, snížení poptávky a následné zpomalení cenového růstu,“ uzavřel pro EuroZprávy.cz Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu.

Ke všemu zmíněnému si ještě neodpustím, přestože, opravdu nejde o komentativní text, malou třešničku na dortu. V červenci tohoto roku zveřejnil Válasz Online, maďarský nezávislý online deník rozhovor se dvěma maďarskými ekonomy. Diskutovali v něm o chybách Orbánových (předseda vlády země a nepokrytý podporovatel válečného zločince Vladimira Putina, po jehož praktikách, jako je zastropování cen energií a potravin volají „zaručení odborníci“ z nynějších opozičních politických hnutí) kabinetů v posledních 12 letech a perspektivách maďarské ekonomiky.

Z jejich předpovědí, citovaných zmiňovaným deníkem vyplývá, že inflace bude v Maďarsku s největší pravděpodobností v roce 2023 nejvyšší ze všech evropských zemí. Citovaní ekonomové se dále domnívají, že žádné peníze EU na pokrytí těchto ztrát nepřijdou, dokud Maďarsko nevstoupí do úřadu evropského veřejného žalobce, což by bylo považováno za porážku Orbána ohledně politiky vlády proti EPPO (Úřad evropského veřejného žalobce, který má pravomoc vyšetřovat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU a stíhat za ně a žalovat). Tak i proto se snad vyřvání o tom, že jsme kvůli nečinnosti odpovědných lidí s inflací v Evropě příští rok přesunou jižněji do Evropy.