Zákopovou válku musí připomínat lidem v tuzemsku „souboj“ odpovědných ministerstev s nejrůznějšími obchodníky. Vlnu pozdvižení naposledy vyvolala snaha ministra zemědělství podívat se na to, proč jsou v Česku extrémně vysoké ceny potravin, když, zjednodušeně řečeno, ve většině okolních států mají cenovky u nich výrazně nižší. Výsledkem je, protože jsme v Česku, že nikdo za nic nemůže. To ti druzí.
Jedni křičí, že za všechno může vláda, protože nic nedělá, druzí zase, že obchodníci jsou chamtiví, a další zase, že zemědělci prodávají draho. V mediálním prostoru se to tak hemží titulky jako: Ceny v Česku vyletěly nejvíc z celé Evropské unie, či: Ceny potravin ještě vyletí vzhůru. Kde je tedy chyba?
Zdá se to být nad míru jasné, ta úvaha je přece jednoduchá. Stát je tu od toho, aby veškeré praktiky, zvláště v obdobích krizí či tzv. těžkých časech, v byznyse, ve veřejném prostoru, zkrátka všude kontroloval, poukazoval na chyby a snažil se je rychle napravit. Proč tedy tolik povyku u potravin? Chce se říct: Je to povyk pro nic. Analytici, ale nejen oni, ovšem nad výsledky snah státu spíše zdvihají obočí.
„Nemyslím si, že je na mně, abych hodnotila, zda je stát efektivní - nebo ne - při kontrole marží. Každopádně můžeme vidět, že ceny pohonných hmot v České republice podle dostupných informací z poloviny března patří k nejnižším v EU. Podle ministerstva financí odrážejí současné ceny a přirážky prodejců aktuální vývoj cen na trzích, a v případě, že by se situace změnila, je připraveno zasáhnout. Takže dohled a kontrola, ve které chce stát pokračovat i v letošním roce, má svůj význam a zdá se, že přináší požadovaný efekt. Obchodníci musí hlásit, za kolik pohonné hmoty řidičům prodávají a nemohou si tak prudce uměle navyšovat marže a zákazníci by tak neměli zbytečně proplácet,“ řekla ke snaze státu dívat se víc pod pokličku prodejců, i když v tomto případě u benzínu, serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading Ltd. Otázka je, proč to nefunguje u potravin?
Je jen opravdu škoda, že stát, zdá se i přes jasnou rétoriku, se tak nějak neumí viditelně postarat o to, aby se kritizované nedostatky právě v tomto segmentu rychle odstranily. Můžete jistě namítnout, že to není vždycky jednoduché. Souhlasím, není. Jenže když v únoru letošního roku domácí média citovala slova ministra zemědělství Zdeňka Nekuly o tom, že za vysoké ceny potravin mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů, není snad nutné říkat, co to v zájmových svazech těchto oborů způsobilo a jak na to reagovali jejich zástupci. Jenže od té doby se toho moc viditelného nestalo. Otázka tedy je, proč? Jedni namítnou něco ve stylu, co tak asi má stát dělat, aby poručil firmám snižovat ceny, ti druzí budou zřejmě jen krčit rameny. Ale najdou se i tací, kteří třeba řeknou, že ať si ministr taková vyjádření říká, ale má mít v rukávu řešení. Třeba v tom smyslu, že se domluvil se svazy obchodníků, výrobců a já nevím s kým ještě, že všichni společně budou tlačit na kontroly nejen marží, ale i fungování trhu, nehledě na možné úpravy daní za vybrané položky spotřeby. Vždyť je ta krize, ne?
Ale nutno přiznat, že stát se o taková jednání snaží. Nečeká s rukama v klíně. I sám ministr Nekula svolal schůzky, které mají problematiku vysokých cen zvláště u potravin nějak posunout. Ale i když není radno odbíhat od tématu, je nutné vědět i další okolnosti vzniku problému. Třeba to, že státní kasa, která by podle některých představitelů politického spektra měla tyhle věci sanovat, je prázdná. Tak si půjčíme víc, říkají tihle experti. No, půjčíme… Ale to taky není řešení. A připomínat, že ti, co volají právě po dalších „půjčkách“, byť je třeba ani tak nenazývají, na jednu stranu kritizují to, že nám nyní stát nepomáhá a zároveň volají po tom, aby stát snižoval katastrofické zadlužení. „Blahoslavení chudí v duchu,“ chce se opravdu říct.
Faktem tak je, že stejně jako vloni, tak i na začátku letošního roku rostly ceny potravin v ČR rychleji, než byl evropský průměr. Z dat Evropského statistického úřadu totiž vyplývá, že letos v lednu u nás stouply ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků meziročně o 19,6 %, zatímco v celé EU v průměru o 15,5 % a v eurozóně pak o 14,1 procenta. A jak dodala i řada analytiků, nechtěnou útěchou snad může být jen to, že sousední Slovensko nyní zažilo vyšší skok u cen potravin. Tak co s tím, že? Zemědělci říkají, že oni za vysoké ceny nemohou, zpracovatelé jakbysmet a obchodníci? Však tu odpověď jistě tušíte sami.
Jednoduché doporučení na vyřešení problému, které by bylo uspokojivé pro všechny, zdá se, zatím není. Když si odmyslíme, s nadsázkou řečeno, půst po nějakou dobu (třeba do té doby, než se ceny zklidní), tak jé fér si přiznat, že i z drahých potravin hlavně stát získává. Znamená to tedy, že to nechce řešit? Ne. Může stát zastropovat ceny potravin? Může, ale to si vzhledem k vyprázdněné státní kasy zřejmě nedovolí. Navíc hrozí, podobně jako třeba v Maďarsku, které ceny zastropovalo, buď přímo nedostatek zboží, nebo jeho velké zdražení po uvolnění cen. Když se ale zeptáte lidí z různých částí „potravinového“ řetězce, jak by se situace měla řešit, každý navrhne něco jiného. A dokud se všichni nedomluví, jak se říká, na přijatelném kompromisu, bude zákopová cenová válka mezi nimi pokračovat dál. Kdo to odnese nejvíc, není snad nutné říkat.
Související
Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit
25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku
komentář , ceny potravin , potraviny jídlo , Obchody , Ministerstvo zemědělství , Ministerstvo financí , Zdeněk Nekula
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 1 hodinou
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 4 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 6 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák