Janáčková opera v Brně slaví 100leté výročí české státnosti Smetanovou Libuší

Po velmi úspěšné inscenaci Gounodova Fausta a Markéty se soubor Janáčkovy opery NdB se svou první premiérou sezony znovu vrací do prostor největšího výstavního pavilonu P na Brněnském výstavišti, aby zde uvedl jedinečné dílo Bedřicha Smetany operu Libuše v režii uměleckého šéfa opery Jiřího Heřmana a hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka.

Smetanova Libuše je stejně jako sama mytická kněžna často zahalena v mlhách interpretační tradice, přesto právě tak významný čas v existenci českého národa je jedinečnou příležitostí pro umělce, aby v ní našli to, co rezonuje v jejich generaci. Jako inscenační tým i sólistické obsazení tvoří mladá pěvecká generace – hlavních rolí se zhostí manželská dvojice Lucie a Jiří Hájkovi jako Libuše a Přemysl. Spolu s nimi účinkují sólisté Janáčkovy opery NdB Václava Krejčí Housková, Jan Šťáva, Roman Hoza i naši stálí hosté Alžběta Poláčková, Pavol Remenár a Dušan Růžička, pro nějž to bude debut v našem souboru.

Areál Brněnských veletrhů a výstaviště letos slaví 90 let od svého založení a je místem, které v historii města Brna hraje nezastupitelnou roli. Za svou existenci a rozvoj vděčí právě vzniku samostatné republiky. Jeho otevřením v květnu 1928 Výstavou soudobé kultury u příležitosti 10. výročí Československé republiky pod patronátem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka získalo Brno jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby.

"Díky rekonstrukci Janáčkova divadla jsme objevili fascinující prostor na Brněnském výstavišti, kde jsme již v minulé sezoně odehráli úspěšnou inscenaci Fausta a Markéty, Toscy nebo Turandot. Naše nscenace Libuše také výborně zapadá do tohoto prostoru," řekl umělecký šéf opery Jiří Heřman.

"V roce 1928 se zde konala výstava soudobé kultury Československa, kterou navštívil i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Protože slavíme založení Československé republiky, naše inscenace začíná zde, v roce 1918, kdy Národní divadlo odehrálo slavnostní představení Libuše pro Tomáše Garrigua Masaryka v hlavní roli s Emou Destinnovou," komentoval Heřman. 

"Každý národ potřebuje symbol, jenž vyjadřuje jeho touhy, naději do budoucna a je oporou v dobách zlých. Jestliže umělci vždy stáli v čele s těmi, kteří se snažili o dosažení rovnoprávného postavení českého národa a práva na samostatný stát, pak není divu, že českým národním symbolem je právě opera," komentoval uvedení nové opery její dirigent Robert Kružík. 

Smetanova Libuše vznikala ve chvíli, kdy Čechům zasvitla byť na krátko naděje na rovné postavení v habsburské monarchii. Ke snu o samostatnosti českého národa směřovaly snahy českých vlastenců a politiků po celé 19. století a podzim roku 1918 se stal jejich naplněním a začátkem nové éry českého národa. Stejně jako se naplnila touha po samostatném státu, vyplnilo se i přání Smetanovo, aby se jeho vyobrazení počátků českého národa a bájné kněžny Libuše stalo dílem pro slavnostní příležitosti.

Nejvyššího naplnění se Smetanovu přání bezpochyby dostalo, když právě fanfáry z Libuše vítaly roku 1918 Tomáše Garrigue Masaryka jako prvního prezidenta samostatného Česka.

 "Dlouho jsem nabídku zvažoval, jelikož uvedení Libuše bylo dříve svěřováno starším a zkušenějším dirigentům. Nakonec jsem však dospěl k názoru, že pohled na hudbu je velmi subjektivní a že bych mohl tomuto nastudování ve svém věku vtisknout nádech mladosti a zároveň obrovské radosti z víry v budoucnost," doplnil Kružík.