Pomlázka patří k tradičním symbolům českých Velikonoc. I když si o Velikonocích křesťané připomínají zázračné zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tyto svátky jara jsou spojené s celou řadou původně pohanských zvyků a symbolů. A jedním z nich je také pomlázka.
Pomlázka byla tradičně pletená z vrbového proutí. Dnes tento předmět ozdobený barevnými pentlemi zná asi každý. Pomlázku si dříve pletl každý chlapec či muž sám, zatímco dnes si ji může bez problému třeba koupit. O Velikonočním pondělí chodí muži koledovat, za vyšlehání dívek pomlázkou dostanou ozdobené vajíčko, něco dobrého na zub nebo panáka tvrdého alkoholu. Kde se ale pomlázka vzala? A proč s ní chodí chlapci a muži koledovat? Proč dostávají dívky výprask?
Šlehání dívek pomlázkou má pravděpodobně úzkou souvislost se starými oslavami jara a plodnosti, která se s tímto ročním obdobím pojí. Někteří odborníci se proto domnívají, že ono šlehání pomlázkou vlastně symbolizuje akt oplodnění, přičemž pomlázka má představovat mužův penis a malované kraslice ženskou plodnost. Této interpretaci nahrává i fakt, že dívky nepovažují tento drobný výprask za něco negativního, ale naopak za to chlapce či muže obdarují.
Někdo zase ve šlehání pomlázkou spatřuje odraz starých slovanských magických praktik. Šlehání proutím (v tomto případě tedy spleteným) zde symbolizuje blýskání a hřmění. Staří Slované práskali proutím, aby zahnali zlé síly a duchy. Věřili totiž, že jarní bouře tyto zlé síly a mocnosti dokáže odehnat.
Období velikonočních svátků bylo dříve zároveň dobou namlouvání mladých lidí. Mladíci si chodili namlouvat děvčata, což se časem mělo proměnit v koledování s pomlázkou. Ve šlehání dívek pomlázkou proto někteří etnologové spatřují namlouvací akt.
Na Valašsku se můžeme setkat s výrazem „tatar“, který označuje pomlázku. Té se dále v různých regionálních nářečích říká také například mrskačka, šlehačka, švihačka, karabáč, metla nebo šmirkus.
Koledování s pomlázkou v ruce má své vlastní pojmenování – říká se mu dynování. Jedná se tradici, která se do dnešních dnů dochovala již ze starých pohanských dob. Souvisí právě s předáváním jarní síly a svěžesti proutí dívkám. Později začaly dynování doprovázet různé básničky a popěvky, které známe i dnes. Tradiční odměnou pro koledníky byly malované kraslice, postupem času je však začaly nahrazovat třeba sladkosti nebo alkohol. Dynování se často v jednotlivých krajích lišilo a nabývalo specifických podob. Jedno je však všude stejné – dívky dostávají výprask o Velikonočním pondělí. O zvyku dynování a velikonoční pomlázce pochází zmínky z pera pražského kazatele Konráda Waldhausera, který žil ve 14. století.
Dynování bývá někdy také doprovázeno poléváním vodou. Pokud chlapci polévají dívky, tak proto, aby jim dodali jarní svěžest. Často však dívky polévají studenou vodou chlapce, aby jim oplatily výprask pomlázkou. Kořeny polévání vodou můžeme opět hledat u starých pohanů, kteří na jaře absolvovali jakousi očistnou koupel.
Slovo „pomlázka“ je zřejmě odvozeno od výrazu „pomladit“, od čehož je často vysvětlován zvyk koledování s pomlázkou. Dívky tak měly dostat menší výprask spleteným vrbovým proutím, aby se jim po zimě vrátila do těla síla, zdraví a svěžest. Jedná se vlastně o jakési probuzení po dlouhé zimě. Ve slově „pomlázka“ můžeme také nalézt pojem „mlází“, tedy nové zelené výhonky rostlin, které se objevují právě na jaře a symbolizují probuzení přírody po zimě.
Související

Co se jedlo na Boží hod velikonoční?

Obchody jsou zatím o Velikonocích otevřené. Nebude to platit po celé svátky
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
včera

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude
včera

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál
včera

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou
včera

Výhled počasí do konce května. Na předčasný start léta to nevypadá
5. května 2025 21:57
IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě
Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu.
Zdroj: Jan Hrabě