Přecházíte bolest v krku? Můžete skončit v nemocnici i na vozíku

Helen Finchamová je sympatická mladá dívka, která ještě donedávna naplno žila svůj život. Cestovala, studovala, scházela se s přáteli a s rodinou. Jednoho dne ji ale začalo bolet v krku a celý život se jí obrátil na ruby.

Bylo 24. srpna ráno a dívka se vzbudila s obyčejnou bolestí v krku. "Probudila jsem se a bylo to jako každý jiný den. Šla jsem se dolů najíst s rodiči. Když jsem se chvíli na to pohnula, ucítila jsem bolest krku. Předpokládala jsem, že jsem v noci špatně spala a dále jsem to neřešila," popsala serveru Daily Mail počátek svého trápení.

Bolest ale nepřecházela, a proto se Helen vrátila do postele. Její stav se však začal zhoršovat a odcházel jí cit v rukou. "Myslela jsem si, že mám srdeční záchvat a umírám. Moji rodiče okamžitě zavolali 999. Když mě záchranáři požádali, abych vstala, zhroutila jsem se. Od té doby jsem ochrnutá od krku dolů," řekla serveru dívka.

Lékaři Helen převezli do nemocnice v Morriston Swansea, ale nikdo nevěděl, co se s ní děje. Dívka se totiž vůbec nedokázala pohnout. "Byla jsem z toho úplně mimo. Křičela jsem a plakala, nikdo nic nevěděl. Připadalo mi to jako sen. Nevěřila jsem, že jde o skutečnost. Dva týdny před tím jsem byla s přáteli na dovolené na Ibize," vypráví dívka.

"Ze začátku jsem si myslela, že jsem byla kousnutá na dovolené nebo to je nějaký virus. Nikdy mi ale nebylo špatně a nebyly zjištěny ani žádné známky vedoucí k této teorii. Je to záhada a nevím, jestli bude někdy vyřešena," prozradila dívka.

Lékaři nenašli žádnou možnou příčinu jejího zdravotního stavu a podezírali ji, že si vše vymyslela. To ale bylo pro dívku traumatizující. Prodělala také několik testů i výměnu plazmy,ale nejen, že nic necítila, žádný z testů také nevykázal abnormality. Necítila ani lumbální punkci, ta však našla odpověď.

Po dvou měsících a mnoha testech se Helen konečně dočkala diagnózy. Onemocněla myelitidou, zánětem míchy. Jde o velmi vzácné neurologické onemocnění, které není lehké diagnostikovat ani léčit.

Lékaři okamžitě začali s léčbou a po třech měsících od onoho osudného rána Helen sice cítí doteky, její pohyblivost je ale stále omezena. "Navštěvuji fyzioterapeuta a hydroterapii každý týden. Mým dalším cílem je, abych se sama dokázala postavit z postele a vrátit se do ní. Pak je tu šance, že budu moci jít domů," doufá dívka.

Přiznala, že si teprve v tuto chvíli uvědomila, že lidé berou na první pohled jednoduché úkony jako samozřejmost. "Já doufám, že se mi v jeden den podaří udělat tyto jednoduché věci také, například si sepnout vlasy do copu, nalíčit se nebo si vyčistit zuby."

K poškození míchy, tedy k myelitidě, dochází buď autoimunitní reakcí, například na infekční onemocnění nebo nachlazení, případně přímým poškozením, tedy úrazem. Přesto je tato nemoc velmi ojedinělá a její výskyt se odhaduje na maximálně 5 případů na milion obyvatel ročně. Může však postihnout osoby obou pohlaví a všech věkových skupin.

Ani léčba není jednoduchá a spočívá zejména v infuzní terapii. Zabírá však jen na část pacientů. Helen má proto štěstí v neštěstí, i když rekonvalescence může trvat ještě řadu dlouhých měsíců až let.