ROZHOVOR | Skalpelem proti cukrovce? Bariatrie zatočí nejen s obezitou. Lékař nám prozradil víc

MUDr. Petr Hlavatý, PhD., vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde dále pokračoval v postgraduálním studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Toto studium zakončil v roce 2011 obhajobou disertační práce na téma Vliv mastných kyselin na lipidový metabolismus a redukci tělesné hmotnosti. V roce 2017 získal odbornou specializaci v oboru endokrinologie a diabetologie.

Od roku 2003 do roku 2018 pracoval v Centru pro diagnostiku a léčbu obezity v Endokrinologickém ústavu v Praze a od roku 2012 pracuje v OB Klinice. Je členem České obezitologické společnosti a místopředsedou Národního vědeckého výboru a odborným garantem iniciativy Vím, co jím a piju - The Choices Programme. Aktivně se účastní domácích i zahraničních kongresů a konferencí, je autorem řady článků v odborných časopisech. Podílí se také na řešení vědeckovýzkumných úkolů a řady klinických studií.

Laik si patrně řekne, že „skalpel“ je až tou poslední možností léčby obezity, když vše ostatní selže. Je tomu tak?Ve své podstatě ano, bariatrické léčbě by měl vždy předcházet pokus o redukci konzervativním způsobem. Tím není myšleno vyzkoušení nejrůznějších diet z časopisů, ale celková úprava stravovacích a pohybových návyků pod vedením nutričního terapeuta nebo lékaře.

Pro koho je chirurgická léčba obezity nejlepším způsobem léčby?V případě, že se již obezita pojí ze zásadními zdravotními komplikacemi, např. obtížně kompenzovatelná cukrovka 2. typu, může chirurgické řešení přinést významný profit jak v redukci hmotnosti, tak ve zlepšení kompenzace diabetu, případně až k jeho vyléčení. Nicméně klady z následné redukce hmotnosti po operaci pocítí všichni obézní.

A kdy je naopak zcela nevhodná?Jsou přesně stanovené kontraindikace, tedy stavy, kdy operaci není možné provést. Jedná se zejména o některá psychiatrická onemocnění, závislost na návykových látkách včetně alkoholu a neschopnost pacienta dlouhodobě dodržovat pooperační režim.

Jaké metody se při samotné operaci používají? Patrně mají mnozí strach, že jim rozřežete břicho a zůstanou pak velké jizvy... Drtivou většinu prováděných výkonů představují restrikční zákroky, tedy takové, při nichž dochází ke zmenšení velikosti žaludku a tím pádem i množství přijímané stravy (plikace, bandáž, tubulizace žaludku). Tyto zákroky se provádí laparoskopicky pomocí několika vpichů, kterými jsou do břišní dutiny zavedeny operační nástroje.

Jak dlouho trvá po zákroku rekonvalescence?Již několik hodin po operaci je pacient schopen chůze po pokoji. Pacient na klinice v průměru pobývá 3 dny. Po propuštění je doporučen klidový režim, výraznější omezení je jen v případě zdvihání těžších břemen pro riziko vzniku kýly v jizvě po operaci. Pooperačně je po dobu 5 týdnů také omezení ve způsobu stravování, kdy se jedná zpočátku o tekutou a následně o kašovitou dietu.

Je zmenšení žaludku vratné? Některé výkony (plikace žaludku, bandáž) jsou reverzibilní, to znamená, že je možný návrat žaludku do stavu před operací.

Je taková zpětná operace vhodná? Nevrátí se pak obezita jako obávaný jo-jo efekt?Mohou samozřejmě nastat situace, kdy je nutné odstranit žaludeční bandáž nebo uvolnit plikaci. Vždy je zde ale riziko, že dojde ke zvětšení velikosti porcí a opětovnému nárůstu tělesné hmotnosti – zmíněnému jo-jo efektu.

Jaká je úspěšnost chirurgické léčby obezity?Více než 80 % pacientů, kteří podstoupí chirurgický výkon, zredukuje více než 40 % své nadváhy a hmotnostní úbytek si dlouhodobě udrží.

Nakolik musí člověk po zákroku upravit jídelníček?Zásadní omezení se u restrikčních výkonů týká velikosti porcí, která je dlouhodobě snížena na maximálně 150 ml. Velký důraz je zároveň kladen na kvalitu stravy, která by měla nadále poskytovat všechny hlavní živiny zejména s důrazem na dostatečný příjem bílkovin a dále potřebné vitaminy a minerální látky.

Již jste to naznačil výše, opravdu může operace na žaludku přispět k léčbě jiných nemocí, například cukrovky? V současnosti se hovoří o tzv. bariatricko-metabolické chirurgii, protože chirurgická léčba nemá pozitivní efekt jen na obezitu, ale i na její komplikace. U nemocných s cukrovkou 2. typu se bariatrická chirurgie stává další možností v léčbě, kterou jsme schopni docílit navození dlouhodobé remise bez nutnosti užívání léků.

Jak významnou roli hraje genetika při obezitě? Řada lidí říká (možná spíš vymlouvá), že má tloušťku například po babičce, takže s tím nic stejně neudělá... Podíl genetiky je na rozvoji obezity značný, uvádí se až 60 %. Dědí se však nejen např. schopnost spalovat tuky, úroveň klidového metabolizmu, ale také chuťové preference a sklon k pohybové aktivitě. Vedle toho se ale dědí i tzv. „společný talíř“, tedy jídelní zvyklosti typické pro danou rodinu. Všechny uvedené faktory však představují jen určitou dispozici k rozvoji obezity. Na každém jednotlivci pak zůstává, zda boj s obezitou vyhrají geny nebo on.

Internet se hemží radami, jak zatočit s obezitou. Co byste poradil Vy, aby nemuselo dojít na chirurgický zákrok? Nejdůležitější je prevence, tedy zabránit vzniku obezity a pokud již vznikne, tak ji řešit včas. Ačkoli řada lidí hledá zázračné metody, základem zůstává střídmý, vyvážený a pestrý jídelníček odpovídající výši fyzické aktivity.