Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Ve středověkém městě byste takřka na každém kroku narazili na špínu. Středověký člověk neměl osvojené důsledné hygienické návyky. Špatné hygienické podmínky vedly k rozvoji a šíření chorob. Zanedbávání hygieny také způsobilo rozmnožení krys a blech, které byly v každodenním kontaktu s člověkem a staly se základem pro šíření obávaného moru.

Mor přenášely krysy a blechy. Nákaza byla možná také nosohltanem, tzv. kapénkovou infekcí. Inkubační doba byla krátká – jeden až dva dny. Při bleším kousnutí došlo velmi brzy k infekci. Za pár dnů se infikované místo na kůži zbarvilo do černa (odtud označení „černá smrt“), což značilo nekrózu. Za další dva dny došlo ke zduření a hnisání mízních uzlin. Později byl tento stav doprovázen bolestmi hlavy, horečkami, malátností, halucinacemi, ztrátami vědomí, otravou krve, dušností a vykašláváním krve. Tento stav téměř ve všech případech končil smrtí.

Epidemie byly ve středověku poměrně časté a nevyhýbaly se ani našim zemím. Písemné zmínky o nich můžeme najít třeba ve starých kronikách. Z nich pak můžeme vyčíst, jak se nemoc šířila, jaké byly její projevy, jak vysoká byla úmrtnost nebo v čem shledávali naši středověcí předci příčinu choroby. Mnohdy se vina svalovala na nepřátele nebo na Židy, kteří byli obviňováni z toho, že otravují vodu ve studních. Středověcí kronikáři také často jako předzvěst nějakého neštěstí (a tedy i epidemie) uvádějí neobvyklé úkazy na obloze, například spatření komety nebo zatmění slunce.

Když naše území zasáhla velké epidemie v roce 1035, bývala připisována právě Židům. Větší epidemie zasáhla Čechy roku 1085, kdy podle dobových zpráv umíralo v Praze až padesát lidí za jediný den! Velkou epidemii v roce 1093 předpovídalo zatmění slunce. Z roku 1096 pochází zpráva o nemoci, která se projevovala silnými bolestmi hlavy a mnohdy končila smrtí. O tři roky později naše území zasáhla další vlna epidemie, kterou prý způsobil „zkažený vzduch“. Zatmění měsíce bylo dáváno do souvislosti s nákazami v letech 1133, 1147 a 1156. Ve 12. století se u nás epidemie objevila ještě několikrát – v roce 1168, 1180, 1186, 1187 a 1191. Celkem lze tedy ve 12. století na našem území zaznamenat osm epidemií, které jsou popisovány jako morové.

Velká morová vlna zasáhla celou Evropu v roce 1262, kdy se nevyhnula ani našim zemím. Každá taková masivní epidemie byla úzce spojena s nedostatkem potravy, a tedy s hladomorem. To bylo zaznamenáno i v letech 1281 až 1282. Autor Zbraslavské kroniky tehdejší situaci popisoval takto:

„Když tedy hlad doléhal, tak veliký mor v zemi se rozmohl, jakého v předcházejících dobách, jak od starců jsem zvěděl, nikdo tam nezakusil. Neboť ježto lidé neměli, z čeho by žili, živili se rozličnými druhy bylin, aby, znaveni jsouce sklíčeností hladu, náhle nehynuli; ale nikdy přirozenost lidská dlouho vydržeti nemůže, živíc se senem nebo travinami; nikterak. Když tedy obvyklé potraviny lidem odňaty, kteří dosud živi chodí, náhle sklenuvše jako dobytek hynou. Největší část lidu chleba nemajíce rychle mře. Matka se rmoutí, když hladem syn jest skácen. Ó neslýchané tísně hladu! Žena jakási, zapomínajíc mateřského citu, nemluvně u ňader svých lpějící zabila, aby nasytíc se tělem jeho, něco málo prodloužiti mohla bídný život. Koní i ostatních zvířat mrchy syrové a nesolené jako psi s kostí ohlodávajíce většinou pojídali a tím prudčeji umírajíce hromadně klesali, čím více hladem jsouce nuceni k neobvyklé stravě se obraceli. Před očima synů rodiče hladem hynuli, a umírající již zemřelých bezprostředně ve smrti následovali; od zápachu mrtvol vzduch se kazil, a kdo snad déle žíti mohl, smrdutým nakažen jsa vzduchem náhle se zadusil. Bratr bratru pohřeb chystá, po něm následovati ve smrti nebo snad ho předcházeti bez prodlení chvátá. Jest řeč tvrdá, kde zesnulému umírající pohřeb strojí, jemuž smrt zcela jistá zbývá. Hřbitovů ku pohřbívání se nedostává, a kdož by zemřelé pochoval, sotva se již nalézti mohl, poněvadž lidé hnusem byli sklíčeni. Vykopávány tedy veliké jámy, do nichž mnoho mrtvol zemřelých na vozích neustále přivážených házeno. Přihodilo se, že jakýsi lékař mrtvý, jak se myslilo, do připravené vržen byl jámy, ve které nabyv opět maličko sil po dobu tří dní hryzl maso lidské; ten potom polomrtev byl vytažen, ale jak dlouho to přežil, u všech pochybnosti jsou.“

Ve 14. století se Evropou přehnalo také velké množství epidemií, a to v letech 1301, 1305, 1314, 1316 až 1318, 1324, 1328, 1329 a 1340. Tehdy také Evropu zasáhla roku 1346 skutečná „černá smrt“, tedy pravý dýmějový mor, který si vyžádal nejvíce obětí v dosavadních dějinách. Během této epidemie měla zemřít polovina celosvětové populace! Choroba se zřejmě šířila z oblasti střední Asie, kde byla zaznamenána již v roce 1333 a zasáhla později celý svět. Českých zemí se však tehdy nákaza dotkla jen okrajově. Tehdejší kronikáři tuto skutečnost přičítali „čerstvému a studenému povětří českému“. Plnou silou však mor v našich zemích udeřil v letech 1358 až 1359.

Jak již bylo zmíněno, středověcí lidé mohli výrazem „mor“ nazývat jakoukoli jinou chorobu, která se rychle šířila a končila smrtí. Ať už se jednalo o mor nebo ne, každá epidemie pro společnost vždy představovala problém nejenom zdravotní, ale také ekonomický a sociální. Tehdejší lékaři mnoho chorob nedokázali účinně vyléčit, a tak se boj proti nim prakticky omezoval na preventivní opatření, z nichž nejúčinnější byla izolace. Ve středověku se místo dezinfekce nejčastěji používal ocet, dále se spoléhalo na nejrůznější byliny a koření. Od středověku byl také znám typický pracovní oděv, který měl tehdejší lékaře ochraňovat před nákazou. Jednalo se o přiléhavý plášť z neprodyšného materiálu, nejčastěji z kůže. Ten býval doplňován koženými rukavicemi a maskou se zobákem, která kryla nos a ústa. Do tohoto zobáku se vkládaly byliny a houby namočené v octu, což mělo zabránit vdechování „jedovatého“ vzduchu. Lékaři také nosili brýle, ovšem ne proto, aby se snad kapénky s nákazou nedostaly skrze oči do těla, ale protože se tehdy věřilo, že se může člověk nakazit pouhým pohledem na nemocného. Ačkoliv takto oblečený lékař skutečně mohl zabránit nákaze od pacienta, v dobách morové epidemie spolehlivou ochranou nebyl, protože ve zmíněném oděvu měly blechy ideální podmínky k životu. Mnohem účinnějším opatřením se v historii ukázaly izolace, zákaz pořádání trhů (a tedy i shromažďování osob), církevních slavností, mší i světských radovánek.

Poučme se tedy dnes z historie. Dodržujme základní hygienické návyky, používejme ochranné pomůcky a omezme sociální kontakty na minimum. V době pandemie je to skutečně důležité a účinné.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie mor Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) nemoci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 33 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

Válka vyhnala z domov miliony Ukrajinců. Jen v Kyjevě jich žijí stovky tisíc

Komisař ukrajinského parlamentu pro lidská práva Dmytro Lubinec ve středu prohlásil, že hlavní město Ukrajiny Kyjev je domovem více než 400 000 vnitřně vysídlených osob. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy