Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Ve středověkém městě byste takřka na každém kroku narazili na špínu. Středověký člověk neměl osvojené důsledné hygienické návyky. Špatné hygienické podmínky vedly k rozvoji a šíření chorob. Zanedbávání hygieny také způsobilo rozmnožení krys a blech, které byly v každodenním kontaktu s člověkem a staly se základem pro šíření obávaného moru.

Mor přenášely krysy a blechy. Nákaza byla možná také nosohltanem, tzv. kapénkovou infekcí. Inkubační doba byla krátká – jeden až dva dny. Při bleším kousnutí došlo velmi brzy k infekci. Za pár dnů se infikované místo na kůži zbarvilo do černa (odtud označení „černá smrt“), což značilo nekrózu. Za další dva dny došlo ke zduření a hnisání mízních uzlin. Později byl tento stav doprovázen bolestmi hlavy, horečkami, malátností, halucinacemi, ztrátami vědomí, otravou krve, dušností a vykašláváním krve. Tento stav téměř ve všech případech končil smrtí.

Epidemie byly ve středověku poměrně časté a nevyhýbaly se ani našim zemím. Písemné zmínky o nich můžeme najít třeba ve starých kronikách. Z nich pak můžeme vyčíst, jak se nemoc šířila, jaké byly její projevy, jak vysoká byla úmrtnost nebo v čem shledávali naši středověcí předci příčinu choroby. Mnohdy se vina svalovala na nepřátele nebo na Židy, kteří byli obviňováni z toho, že otravují vodu ve studních. Středověcí kronikáři také často jako předzvěst nějakého neštěstí (a tedy i epidemie) uvádějí neobvyklé úkazy na obloze, například spatření komety nebo zatmění slunce.

Když naše území zasáhla velké epidemie v roce 1035, bývala připisována právě Židům. Větší epidemie zasáhla Čechy roku 1085, kdy podle dobových zpráv umíralo v Praze až padesát lidí za jediný den! Velkou epidemii v roce 1093 předpovídalo zatmění slunce. Z roku 1096 pochází zpráva o nemoci, která se projevovala silnými bolestmi hlavy a mnohdy končila smrtí. O tři roky později naše území zasáhla další vlna epidemie, kterou prý způsobil „zkažený vzduch“. Zatmění měsíce bylo dáváno do souvislosti s nákazami v letech 1133, 1147 a 1156. Ve 12. století se u nás epidemie objevila ještě několikrát – v roce 1168, 1180, 1186, 1187 a 1191. Celkem lze tedy ve 12. století na našem území zaznamenat osm epidemií, které jsou popisovány jako morové.

Velká morová vlna zasáhla celou Evropu v roce 1262, kdy se nevyhnula ani našim zemím. Každá taková masivní epidemie byla úzce spojena s nedostatkem potravy, a tedy s hladomorem. To bylo zaznamenáno i v letech 1281 až 1282. Autor Zbraslavské kroniky tehdejší situaci popisoval takto:

„Když tedy hlad doléhal, tak veliký mor v zemi se rozmohl, jakého v předcházejících dobách, jak od starců jsem zvěděl, nikdo tam nezakusil. Neboť ježto lidé neměli, z čeho by žili, živili se rozličnými druhy bylin, aby, znaveni jsouce sklíčeností hladu, náhle nehynuli; ale nikdy přirozenost lidská dlouho vydržeti nemůže, živíc se senem nebo travinami; nikterak. Když tedy obvyklé potraviny lidem odňaty, kteří dosud živi chodí, náhle sklenuvše jako dobytek hynou. Největší část lidu chleba nemajíce rychle mře. Matka se rmoutí, když hladem syn jest skácen. Ó neslýchané tísně hladu! Žena jakási, zapomínajíc mateřského citu, nemluvně u ňader svých lpějící zabila, aby nasytíc se tělem jeho, něco málo prodloužiti mohla bídný život. Koní i ostatních zvířat mrchy syrové a nesolené jako psi s kostí ohlodávajíce většinou pojídali a tím prudčeji umírajíce hromadně klesali, čím více hladem jsouce nuceni k neobvyklé stravě se obraceli. Před očima synů rodiče hladem hynuli, a umírající již zemřelých bezprostředně ve smrti následovali; od zápachu mrtvol vzduch se kazil, a kdo snad déle žíti mohl, smrdutým nakažen jsa vzduchem náhle se zadusil. Bratr bratru pohřeb chystá, po něm následovati ve smrti nebo snad ho předcházeti bez prodlení chvátá. Jest řeč tvrdá, kde zesnulému umírající pohřeb strojí, jemuž smrt zcela jistá zbývá. Hřbitovů ku pohřbívání se nedostává, a kdož by zemřelé pochoval, sotva se již nalézti mohl, poněvadž lidé hnusem byli sklíčeni. Vykopávány tedy veliké jámy, do nichž mnoho mrtvol zemřelých na vozích neustále přivážených házeno. Přihodilo se, že jakýsi lékař mrtvý, jak se myslilo, do připravené vržen byl jámy, ve které nabyv opět maličko sil po dobu tří dní hryzl maso lidské; ten potom polomrtev byl vytažen, ale jak dlouho to přežil, u všech pochybnosti jsou.“

Ve 14. století se Evropou přehnalo také velké množství epidemií, a to v letech 1301, 1305, 1314, 1316 až 1318, 1324, 1328, 1329 a 1340. Tehdy také Evropu zasáhla roku 1346 skutečná „černá smrt“, tedy pravý dýmějový mor, který si vyžádal nejvíce obětí v dosavadních dějinách. Během této epidemie měla zemřít polovina celosvětové populace! Choroba se zřejmě šířila z oblasti střední Asie, kde byla zaznamenána již v roce 1333 a zasáhla později celý svět. Českých zemí se však tehdy nákaza dotkla jen okrajově. Tehdejší kronikáři tuto skutečnost přičítali „čerstvému a studenému povětří českému“. Plnou silou však mor v našich zemích udeřil v letech 1358 až 1359.

Jak již bylo zmíněno, středověcí lidé mohli výrazem „mor“ nazývat jakoukoli jinou chorobu, která se rychle šířila a končila smrtí. Ať už se jednalo o mor nebo ne, každá epidemie pro společnost vždy představovala problém nejenom zdravotní, ale také ekonomický a sociální. Tehdejší lékaři mnoho chorob nedokázali účinně vyléčit, a tak se boj proti nim prakticky omezoval na preventivní opatření, z nichž nejúčinnější byla izolace. Ve středověku se místo dezinfekce nejčastěji používal ocet, dále se spoléhalo na nejrůznější byliny a koření. Od středověku byl také znám typický pracovní oděv, který měl tehdejší lékaře ochraňovat před nákazou. Jednalo se o přiléhavý plášť z neprodyšného materiálu, nejčastěji z kůže. Ten býval doplňován koženými rukavicemi a maskou se zobákem, která kryla nos a ústa. Do tohoto zobáku se vkládaly byliny a houby namočené v octu, což mělo zabránit vdechování „jedovatého“ vzduchu. Lékaři také nosili brýle, ovšem ne proto, aby se snad kapénky s nákazou nedostaly skrze oči do těla, ale protože se tehdy věřilo, že se může člověk nakazit pouhým pohledem na nemocného. Ačkoliv takto oblečený lékař skutečně mohl zabránit nákaze od pacienta, v dobách morové epidemie spolehlivou ochranou nebyl, protože ve zmíněném oděvu měly blechy ideální podmínky k životu. Mnohem účinnějším opatřením se v historii ukázaly izolace, zákaz pořádání trhů (a tedy i shromažďování osob), církevních slavností, mší i světských radovánek.

Poučme se tedy dnes z historie. Dodržujme základní hygienické návyky, používejme ochranné pomůcky a omezme sociální kontakty na minimum. V době pandemie je to skutečně důležité a účinné.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie mor Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) nemoci

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy