V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.
Ve středověkém městě byste takřka na každém kroku narazili na špínu. Středověký člověk neměl osvojené důsledné hygienické návyky. Špatné hygienické podmínky vedly k rozvoji a šíření chorob. Zanedbávání hygieny také způsobilo rozmnožení krys a blech, které byly v každodenním kontaktu s člověkem a staly se základem pro šíření obávaného moru.
Mor přenášely krysy a blechy. Nákaza byla možná také nosohltanem, tzv. kapénkovou infekcí. Inkubační doba byla krátká – jeden až dva dny. Při bleším kousnutí došlo velmi brzy k infekci. Za pár dnů se infikované místo na kůži zbarvilo do černa (odtud označení „černá smrt“), což značilo nekrózu. Za další dva dny došlo ke zduření a hnisání mízních uzlin. Později byl tento stav doprovázen bolestmi hlavy, horečkami, malátností, halucinacemi, ztrátami vědomí, otravou krve, dušností a vykašláváním krve. Tento stav téměř ve všech případech končil smrtí.
Epidemie byly ve středověku poměrně časté a nevyhýbaly se ani našim zemím. Písemné zmínky o nich můžeme najít třeba ve starých kronikách. Z nich pak můžeme vyčíst, jak se nemoc šířila, jaké byly její projevy, jak vysoká byla úmrtnost nebo v čem shledávali naši středověcí předci příčinu choroby. Mnohdy se vina svalovala na nepřátele nebo na Židy, kteří byli obviňováni z toho, že otravují vodu ve studních. Středověcí kronikáři také často jako předzvěst nějakého neštěstí (a tedy i epidemie) uvádějí neobvyklé úkazy na obloze, například spatření komety nebo zatmění slunce.
Když naše území zasáhla velké epidemie v roce 1035, bývala připisována právě Židům. Větší epidemie zasáhla Čechy roku 1085, kdy podle dobových zpráv umíralo v Praze až padesát lidí za jediný den! Velkou epidemii v roce 1093 předpovídalo zatmění slunce. Z roku 1096 pochází zpráva o nemoci, která se projevovala silnými bolestmi hlavy a mnohdy končila smrtí. O tři roky později naše území zasáhla další vlna epidemie, kterou prý způsobil „zkažený vzduch“. Zatmění měsíce bylo dáváno do souvislosti s nákazami v letech 1133, 1147 a 1156. Ve 12. století se u nás epidemie objevila ještě několikrát – v roce 1168, 1180, 1186, 1187 a 1191. Celkem lze tedy ve 12. století na našem území zaznamenat osm epidemií, které jsou popisovány jako morové.
Velká morová vlna zasáhla celou Evropu v roce 1262, kdy se nevyhnula ani našim zemím. Každá taková masivní epidemie byla úzce spojena s nedostatkem potravy, a tedy s hladomorem. To bylo zaznamenáno i v letech 1281 až 1282. Autor Zbraslavské kroniky tehdejší situaci popisoval takto:
„Když tedy hlad doléhal, tak veliký mor v zemi se rozmohl, jakého v předcházejících dobách, jak od starců jsem zvěděl, nikdo tam nezakusil. Neboť ježto lidé neměli, z čeho by žili, živili se rozličnými druhy bylin, aby, znaveni jsouce sklíčeností hladu, náhle nehynuli; ale nikdy přirozenost lidská dlouho vydržeti nemůže, živíc se senem nebo travinami; nikterak. Když tedy obvyklé potraviny lidem odňaty, kteří dosud živi chodí, náhle sklenuvše jako dobytek hynou. Největší část lidu chleba nemajíce rychle mře. Matka se rmoutí, když hladem syn jest skácen. Ó neslýchané tísně hladu! Žena jakási, zapomínajíc mateřského citu, nemluvně u ňader svých lpějící zabila, aby nasytíc se tělem jeho, něco málo prodloužiti mohla bídný život. Koní i ostatních zvířat mrchy syrové a nesolené jako psi s kostí ohlodávajíce většinou pojídali a tím prudčeji umírajíce hromadně klesali, čím více hladem jsouce nuceni k neobvyklé stravě se obraceli. Před očima synů rodiče hladem hynuli, a umírající již zemřelých bezprostředně ve smrti následovali; od zápachu mrtvol vzduch se kazil, a kdo snad déle žíti mohl, smrdutým nakažen jsa vzduchem náhle se zadusil. Bratr bratru pohřeb chystá, po něm následovati ve smrti nebo snad ho předcházeti bez prodlení chvátá. Jest řeč tvrdá, kde zesnulému umírající pohřeb strojí, jemuž smrt zcela jistá zbývá. Hřbitovů ku pohřbívání se nedostává, a kdož by zemřelé pochoval, sotva se již nalézti mohl, poněvadž lidé hnusem byli sklíčeni. Vykopávány tedy veliké jámy, do nichž mnoho mrtvol zemřelých na vozích neustále přivážených házeno. Přihodilo se, že jakýsi lékař mrtvý, jak se myslilo, do připravené vržen byl jámy, ve které nabyv opět maličko sil po dobu tří dní hryzl maso lidské; ten potom polomrtev byl vytažen, ale jak dlouho to přežil, u všech pochybnosti jsou.“
Ve 14. století se Evropou přehnalo také velké množství epidemií, a to v letech 1301, 1305, 1314, 1316 až 1318, 1324, 1328, 1329 a 1340. Tehdy také Evropu zasáhla roku 1346 skutečná „černá smrt“, tedy pravý dýmějový mor, který si vyžádal nejvíce obětí v dosavadních dějinách. Během této epidemie měla zemřít polovina celosvětové populace! Choroba se zřejmě šířila z oblasti střední Asie, kde byla zaznamenána již v roce 1333 a zasáhla později celý svět. Českých zemí se však tehdy nákaza dotkla jen okrajově. Tehdejší kronikáři tuto skutečnost přičítali „čerstvému a studenému povětří českému“. Plnou silou však mor v našich zemích udeřil v letech 1358 až 1359.
Jak již bylo zmíněno, středověcí lidé mohli výrazem „mor“ nazývat jakoukoli jinou chorobu, která se rychle šířila a končila smrtí. Ať už se jednalo o mor nebo ne, každá epidemie pro společnost vždy představovala problém nejenom zdravotní, ale také ekonomický a sociální. Tehdejší lékaři mnoho chorob nedokázali účinně vyléčit, a tak se boj proti nim prakticky omezoval na preventivní opatření, z nichž nejúčinnější byla izolace. Ve středověku se místo dezinfekce nejčastěji používal ocet, dále se spoléhalo na nejrůznější byliny a koření. Od středověku byl také znám typický pracovní oděv, který měl tehdejší lékaře ochraňovat před nákazou. Jednalo se o přiléhavý plášť z neprodyšného materiálu, nejčastěji z kůže. Ten býval doplňován koženými rukavicemi a maskou se zobákem, která kryla nos a ústa. Do tohoto zobáku se vkládaly byliny a houby namočené v octu, což mělo zabránit vdechování „jedovatého“ vzduchu. Lékaři také nosili brýle, ovšem ne proto, aby se snad kapénky s nákazou nedostaly skrze oči do těla, ale protože se tehdy věřilo, že se může člověk nakazit pouhým pohledem na nemocného. Ačkoliv takto oblečený lékař skutečně mohl zabránit nákaze od pacienta, v dobách morové epidemie spolehlivou ochranou nebyl, protože ve zmíněném oděvu měly blechy ideální podmínky k životu. Mnohem účinnějším opatřením se v historii ukázaly izolace, zákaz pořádání trhů (a tedy i shromažďování osob), církevních slavností, mší i světských radovánek.
Poučme se tedy dnes z historie. Dodržujme základní hygienické návyky, používejme ochranné pomůcky a omezme sociální kontakty na minimum. V době pandemie je to skutečně důležité a účinné.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , mor , Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) , nemoci
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 33 minutami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 44 minutami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 1 hodinou
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 1 hodinou
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 2 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 2 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 3 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
včera
Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých
včera
Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety
včera
BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla
včera
"Přátelé, kteří přežili stejné ukřižování." Papež dál chodí po tenkém ledě, hovořil o míru na Ukrajině a v Pásmu Gazy
včera
Válka vyhnala z domov miliony Ukrajinců. Jen v Kyjevě jich žijí stovky tisíc
Komisař ukrajinského parlamentu pro lidská práva Dmytro Lubinec ve středu prohlásil, že hlavní město Ukrajiny Kyjev je domovem více než 400 000 vnitřně vysídlených osob.
Zdroj: Libor Novák