Mor se vracel ve vlnách a nevybíral si. Zabíjel i mezi umělci a učenci

Mor zasáhl Evropu v několika vlnách a vyžádal si miliony obětí. Tato zákeřná choroba předčasně ukončila život také několika významných umělců a učenců.

V roce 1349 mor zahubil anglického františkánského mnicha a teologa Williama Ockhama, který je známý hlavně pro svou kritiku církve. Nesouhlasil s bohatstvím a mocí církve, prosazoval, aby byla papežská moc podřízena moci císařské. Na jeho myšlenkách později stavěla reformace, Ockhamem se inspiroval například John Wycliff nebo hnutí husitů.

V Curychu morová nákaza zahubila roku 1565 přírodovědce a lékaře Konrada Gessnera, jehož dílem byly položeny základy moderní zoologie. Gessner čerpal z vlastních pozorování, z Bible, antických spisů a středověkých bestiářů. Proto zmiňoval také bájné bazilišky nebo jednorožce či další fiktivní zvířata.

Významný francouzský humanistický právník, filozof a politik Jean Bodin je další obětí morové epidemie. Na nemoc zemřel v roce 1596. Je známý především pro své myšlenky o lidských právech a náboženské toleranci, za což se stal trnem v oku katolické církvi. Zároveň se však Bodin projevil jako inkvizitor, kdy jako soudce poslal na hranici několik domnělých čarodějnic. V čarodějnictví spatřoval velké nebezpečí a ostatním soudcům chtěl jít příkladem tím, že nechával zadržet podezřelé osoby ještě předtím, než k tomu dostal povolení. Přišel také s nápadem, aby se v kostelech zřizovaly speciální schránky, do kterých by lidé mohli házet lístky s napsanými jmény čarodějnic. Napsal také dílo, ve kterém podrobně vylíčil vlastnosti žen čarodějnic. Tento spis byl přeložen do několika jazyků a dočkal se mnoha vydání.

Na konci listopadu roku 1603 si londýnská morová epidemie vyžádala život anglického učence a lékaře Williama Gilberta, který stál u počátků bádání v oboru elektřiny a magnetismu. Vyrobil vůbec první elektroskop, tedy přístroj měřící elektrický náboj. Některé pojmy, které v rámci těchto disciplín Gilbert zavedl, se používají dodnes. Kromě fyziky se věnoval lékařství, působil jako osobní lékař královny Alžběty I. a krále Jakuba I.

V Londýně na mor zemřel o dvacet let později také významný dramatik John Fletcher. Pocházel z rodiny spisovatelů, po studiu na univerzitě v Cambridge se živil jako dramatik a působil spolu s Williamem Shakespearem, Philipem Massingerem nebo Williamem Rowleyem.

V říjnu roku 1635 nemoci podlehl německý všestranně nadaný učenec Wilhelm Schickard. Ten se proslavil hlavně jako vynálezce prvního mechanického počítacího stroje, předchůdce dnešní kalkulačky. Jeho počítací stroj používali také další významní učenci jeho doby – třeba astronom Johannes Kepler. Wilhelm Schickard působil na univerzitě v Tübingenu, kde se také nakazil morem.

Nemoci podlehlo několik renesančních a barokních malířů. V srpnu 1457 na mor zemřel florentský umělec Andrea del Castagno. Ten pocházel z velmi chudých poměrů. V dětství mu zemřel otec a malý chlapec musel žít se svým strýcem. Výtvarné umění ho zaujalo rovněž již v dětství, když pozoroval jednoho venkovského malíře při práci. Sám Andrea si začal malovat uhlem, a protože se u něj projevil značný talent, všiml si ho šlechtic Bernadetto de Medici, který mu umožnil ve Florencii vystudovat. Zpočátku se věnoval zejména kresbě, později se pustil více do malování a tvoření fresek – například v kostele v Benátkách nebo ve Florencii. Talentovaný malíř se však bohužel kvůli morové epidemii nedožil ani čtyřiceti let.

Giorgione byl dalším renesančním umělcem, kterého zabil mor. Vyučil se u samotného zakladatele benátského renesančního výtvarného umění Giovanniho Belliniho. Giorgione je považován za jednoho z nejvýznamnějších renesančních malířů, který tvořil na zakázku významných osobností dané doby a především dokázal skvěle zachytit harmonii mezi člověkem a přírodou. Na podzim roku 1510 onemocněl a během pár dní zemřel.

Mor se stal osudným i pro jednoho z nejvýznamnějších portrétistů renesance. V listopadu 1543 v Londýně na mor zemřel německý malíř a grafik Hans Holbein mladší. V jeho díle je patrný vliv Albrechta Dürera i Leonarda da Vinci, známý je třeba jeho portrét Erasma Rotterdamského nebo anglického krále Jindřicha VIII., pro kterého pracoval i jako dvorní malíř.

Také několik hudebníků a skladatelů mor zabil. V létě 1625 ve Vratislavi onemocněl a skonal polský hudební skladatel Samuel Besler, který komponoval především chrámová díla. Roku 1656 zemřel na mor i italský kněz a hudební skladatel Erasmo di Bartolo. Ten hudbu vyučoval i na univerzitě v Neapoli. Ve stejném roce si neapolská morová epidemie vyžádala život dalšího hudebníka, loutnisty Andrea Falconieri. V březnu roku 1680 v Praze moru podlehl Johann Heinrich Schmelzer, houslista a skladatel, který se přátelil s císařem Leopoldem I. Tento panovník byl také známým hudebníkem, Schmelzer působil dokonce jako kapelník císařské kapely, za což byl později povýšen do šlechtického stavu. Funkci i šlechtický titul si skladatel užil však pouhých pár měsíců, protože ho zabil mor.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie mor věda Umění Hřbitov

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 43 minutami

před 44 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové

V Česku se momentálně souvislá sněhová pokrývka vyskytuje pouze na hřebenech Šumavy, Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Maximálních hodnot bylo dosaženo už v únoru. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc bude tání sněhu pokračovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy