Paříž byla olympijská i přesně před sto lety. Čechoslováci si sáhli na zlato

Paříž na přání Coubertina

Před 100 lety, roku 1924, se stala Paříž dějištěm letních olympijských her již podruhé. Poprvé se zde konaly v roce 1900 a ty skončily naprostým fiaskem. Tenkrát hry nebyly oficiálně zahájeny ani ukončeny, samotné soutěže doprovázely samé zmatky, sportovci se mnohdy museli spokojit s velmi špatnými podmínkami, dokonce se ani nepředávaly medaile. O 24 let později měla Paříž svou pověst napravit, i když se zprvu nepředpokládalo, že by se měla olympiáda odehrávat zrovna ve francouzské metropoli. Uvažovalo se spíše o Římu, Amsterdamu nebo Barceloně, přání hostit letní olympijské hry tehdy vyjádřili také Američané z Los Angeles. V roce 1924 nakonec vyhrála mezi dalšími kandidátskými městy Paříž, a to na přání samotného Coubertina, zakladatele moderních olympijských her.

Největší úspěchy slavili Američané

Letní olympijské hry v Paříži roku 1924 byly slavnostně zahájeny čtvrtého květnového dne a trvaly do 27. července. Do Francie tehdy na olympiádu dorazilo přes tři tisíce sportovců z více než čtyřiceti zemí světa, kteří mezi sebou soupeřili ve třiadvaceti sportovních disciplínách. Nejvíce medailí tehdy získaly Spojené státy americké, a to bez jedné rovnou stovku. Američané vybojovali 45 zlatých medailí, 27 stříbrných a stejný počet bronzových. Druhou nejúspěšnější zemí bylo Finsko, které však mělo medailí o poznání méně: celkem 37, z toho 14 zlatých. Z Finů se vyznamenal především vytrvalostní běžec Paavo Johannes Nurmi, který si vysloužil pět zlatých medailí, a tak se stal vůbec nejúspěšnějším sportovcem celých olympijských her roku 1924. Třetí příčku mezi státy obsadila země pořádající sportovní událost, tedy Francie. Ta obdržela 13 zlatých medailí.

Českoslovenští sportovci také bodovali

Československo se umístilo na patnácté příčce s deseti medailemi: jednou zlatou, čtyřmi stříbrnými a pěti bronzovými. Do Paříže tehdy země vyslala 133 sportovců, z nichž nejmladšímu bylo 18 let a nejstaršímu o třicet více, tedy 48 let. Her se zúčastnily čtyři ženy, které Československo reprezentovaly v plavání a potápění. Jmenovitě to byly Jarmila Müllerová, Alžběta Dražková, Eva Chaloupková a Aloisie Krongeigerová. Žádná z žen tehdy na medaili nedosáhla. Z mužů bodovalo pět sportovců, v drtivé většině v kategorii sportovní gymnastiky. Zlato zde vybojoval pětadvacetiletý Bedřich Šupčík, který se tak zapsal do dějin jako vůbec první československý olympijský vítěz. Nikdo si totiž do té doby do Československa z olympiády zlato nedovezl. Šupčík zvítězil v kategorii šplh na laně, ve víceboji pak obdržel medaili bronzovou.

Druhým nejúspěšnějším sportovcem byl jednatřicetiletý Robert Pražák, ten získal celkem tři stříbrné medaile: za víceboj, kruhy a bradla. Po dvou bronzových medailích dostal pětadvacetiletý Ladislav Vácha: za šplh a kruhy. Ocenění domů přivezli dále šestadvacetiletý Jan Koutný (stříbrnou medaili za přeskok koně nadél), čtyřiadvacetiletý Bohumil Mořkovský (bronzovou medaili za stejnou disciplínu) a jednadvacetiletý Bohumil Durdis (bronzovou medaili za vzpírání). 

Nešťastné osudy českých olympioniků

Další osudy některých našich úspěšných sportovců na letní olympiádě před 100 lety byly poněkud nešťastné. Zlatý olympionik Bedřich Šupčík svůj triumf již nikdy nezopakoval, dlouhodobě se potýkal se zdravotními problémy a v roce 1931 ukončil sportovní kariéru. V roce 1948 prodělal infarkt a od té doby se jeho zdravotní stav stále zhoršoval. Stát tehdy sice finančně podporoval nemocné sportovce, kteří dříve dosáhli významných úspěchů, ovšem Šupčíkovi coby členovi Sokola komunistická strana odmítla pomoci. Bohumila Šupčíka tak postihly ještě dva další infarkty a v roce 1957 ve věku 58 let zemřel.

Sportovní úspěchy dále sklízel Ladislav Vácha. Na olympiádě v roce 1924 získal dvě bronzové medaile, o dva roky později vybojoval na mistrovství světa ve sportovní gymnastice medailí pět, z toho zlato za bradla. Ve stejné sportovní disciplíně bodoval také na letních olympijských hrách v roce 1928, kdy si vysloužil zlatou medaili. Za další dvě disciplíny obdržel stříbro. Kariéru nadanému sportovci přerušil nástup nacistů k moci. Za druhé světové války se Vácha zapojil do odbojové činnosti, což ho ve věku pouhých 44 let stálo život. Byl umučen gestapem během výslechů.