Češi na letních olympijských hrách. Kdo získal první zlato, vytvořil rekord nebo vyvolal skandál?

První Češi na olympijských stupních vítězů

Prvních olympijských her v roce 1896 se naši sportovci nezúčastnili, jeli až na ty druhé roku 1900 do Paříže. Odtud si přivezli celkem tři medaile. Prvním českým sportovcem, který stanul na olympiádě na stupních vítězů, byl atlet František Janda-Suk. Obdržel stříbrnou medaili za hod diskem. Povoláním advokát se sportu věnoval již od studií na gymnáziu. Šlo mu vzpírání, zápas, sprint, hod kladivem i diskem. Posledně jmenovanou disciplínu ovládal opravdu skvěle a dokonce sám zdokonalil i její techniku, kterou po něm přebírali další sportovci, a to otočku. V hodu diskem získal nejenom první olympijskou medaili, ale i světový rekord.

Na druhých letních olympijských hrách bodovala i první žena z Čech, která zároveň byla naší první vrcholovou sportovkyní. Jmenovala se Hedwig Rosenbaumová, byla to česká Němka židovského původu pracující jako překladatelka a výborně hrála tenis. V této disciplíně získala na zmíněné olympiádě hned dvě bronzové medaile: za dvouhru a čtyřhru.

Z Čechů si z letní olympiády přivezl první zlato přesně před 100 lety gymnasta Bedřich Šupčík, který tehdy v Paříži zvítězil v disciplíně šplh na laně. Šupčík se tak stal vůbec prvním československým olympijským vítězem. Později už nesklízel významnější sportovní úspěchy a roku 1931 ze zdravotních důvodů se sportem skončil úplně. Po několika prodělaných infarktech se dlouho potýkal se zdravotními problémy a v roce 1957 ve věku 58 let zemřel.

Zlatí manželé Zátopkovi

Na letních olympijských hrách roku 1948 v Londýně poprvé získal zlato v běhu na 10 kilometrů Emil Zátopek, tehdy ještě vybojoval druhé místo v závodu na 5 kilometrů. Zátopkovou nejúspěšnější olympiádou byla ovšem až ta následující, která se konala v létě roku 1952 ve finských Helsinkách. Zde zvítězil nejenom v závodu na 5 kilometrů, ale také v maratónu, který si tu vyzkoušel vůbec poprvé! V obou disciplínách navíc zaběhl olympijské rekordy. Později mu bylo připsáno rekordů ještě několik, na konci své sportovní kariéry se pyšnil celkem třinácti světovými rekordy! Tak se zapsal na seznam nejlepších atletů světa.

Na olympiádě v Helsinkách roku 1952 poprvé zvítězila i atletova manželka Dana Zátopková, a to v hodu oštěpem. Tou dobou již byla několikanásobnou mistryní republiky v této disciplíně, vítězství na olympiádě se stalo jejím největším sportovním úspěchem. Manželé tehdy získali zlatou medaili ve stejný den, 24. července 1952, jen několik minut po sobě. Jistou zajímavostí je také fakt, že se manželé Zátopkovi narodili ve stejný den – na den, měsíc i rok přesně.

Obdivovaná i zatracovaná Věra Čáslavská

Hvězdou letních olympijských her v Tokiu roku 1964 se stala gymnastka Věra Čáslavská. Ta si z Japonska odvezla hned tři zlaté medaile! Nadaná sportovkyně si úspěchy brzy zopakovala. O rok později získala pět zlatých trofejí na mistrovství Evropy. Další zlato obdržela v roce 1966 i na mistrovství světa. Nejvíce Čáslavská ale proslula svou účastí na olympiádě v Mexiku roku 1968, kde vybojovala čtyři první místa, ale také způsobila skandál. Na stupni vítězů tehdy stanula spolu se sovětskou gymnastkou, a když zněla sovětská hymna, Čáslavská demonstrativně odvrátila od sportovkyně hlavu a dívala se do země. Tímto gestem dala najevo svůj nesouhlas s tehdejší okupací Československa. Ačkoliv se Čáslavská v roce 1968 oficiálně stala nejlepší sportovkyní na světě, komunistickým režimem v Československu byla donucena k ukončení kariéry, a to nejenom kvůli provokativnímu chování na olympiádě, ale i podpisu protirežimní petice Dva tisíce slov.