KOMENTÁŘ: Babiš i po dočasném jmenování Koudelky hazarduje s bezpečností země. Jeho strach z prezidenta je už trapný

Opatrná taktika se premiérovi může u hradního pána Miloše Zemana vymstít. Minulé pondělí mu hlava státu dala jasně najevo, že Michal Koudelka musí zmizet z čela Bezpečnostní informační služby. Prezident nemůže Koudelkovu BIS vystát, označuje ji za čučkaře a není mu po chuti, že civilní kontrarozvědka cílí zejména na ruské zpravodajské agentury. Šestkrát rovněž plukovníka odmítl povýšit do generálské hodnosti. Verdikt vlády, především premiérův, proto může u Zemana vyvolat rozmrzelost. Svědčí o tom i vyjádření tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka, který vzkázal, že Hrad se nyní k dočasně prodlouženému mandátu Michala Koudelky nebude absolutně vyjadřovat.

Zeman se může mstít, premiér nesplnil jeho rozkaz

Rozkaz totiž zněl jasně, a to zbavit se Koudelky. Při nedávné lánské schůzce navíc nejvyšší ústavní činitel odmítl Babišův návrh setkat se s Koudelkou a vše si vyříkat. Je možné, že Zeman si nyní může premiéra  vyškrtnout z kategorie oblíbenců a zapsat si jej jako nepřítele. Svoji roztrpčenost nemusí dávat najevo hned. Šéf Hradu se vyžívá v tom, že pokud někdo v minulosti nebyl k němu loajální, pak mu jeho vzdor vrátí, a to ve chvíli, kdy oponent s tím nepočítá. Je mstivý a svoji vlastnost může použít v momentu, kdy Babiš bude potřebovat prezidentovu podporu v povolebním vyjednávání.

Nezbavit se Koudelky na přání Hradu může ze strany Babiše ale vysílat signál, že si před volbami věří. Ve všech předvolebních průzkumech Hnutí Ano vede. Situace se od jara proměnila. Koalice Pirátů a Stan už není v trháku, dokonce z mírného úniku se propadla na třetí místo. Babišovy ataky vůči alianci, speciálně Pirátům, se jeví jako cílené. Věděl, že jednou bude muset kauzu Koudelka nějak vyřešit, ale pokud mu bude složená aliance utíkat, bude ještě ve větším prezidentově područí. Proto vytáhl Bartošovo možné přijímání migrantů z doby minulé a tvrdil, že chtějí zdaňovat přebytečné metry bytů, kam uprchlíky lidem nastěhují.

Spočítal si, že téměř všichni voliči napříč politickým spektrem jsou na zmíněná témata citliví. Zlikvidováním náskoku a návratem na průběžné první místo si Babiš před sporem o Koudelku mohl vzhledem k Hradu trochu uvolnit ruce a získat kapku nezávislosti na Zemanovi, který zdůraznil, že nebude sestavováním vlády pověřovat prvního na pásce, ale samostatný subjekt, jenž bude mít nejvíce procent. A nyní je hnutí lídrem, a tak případná pomoc není tak nutná.

Ovšem Zeman je lišák, protřelý matador. Přece jenom to bude on, kdo bude v zákulisí šéfovat povolebnímu vyjednávání. A tak může vytáhnout i nečekanou kartu a za Koudelku se Babišovi pomstít, a to tím, že mu třeba najednou začne vadit, že by v čele země měl stát trestně stíhaný premiér. Prezident je mistrem ve schválnostech, jobovkách a nikdo neví, co od něj očekávat. Zvláště, když mu za rok půl končí volební období. Nemusí se tedy před nikým přetvařovat a rozhodne se podle toho, jak se vyspí. Opravdu je tedy schopen obrazně řečeno vrazit Babišovi kudlu do zad.

Premiér ohledně Michala Koudelky vytvořil neuvěřitelnou bramboračku, protože je nerozhodný a neustále kalkuluje, kterak dopadnou volby a jak moc po nich bude potřebovat Zemanovu podporu. Je až směšné, jak nyní tvrdí, že vlastně podlehl tlaku opozice, která tolik bojovala za ředitele BIS. Za jakékoli své rozhodnutí se před veřejností zbavuje zodpovědnosti a před blížícími se volbami zvlášť. Byl to přitom především šéf hnutí ANO, který s kabinetem dlouhodobě podporuje ředitele civilní kontrarozvědky. Koudelka, jehož ocenila i slovutná CIA, měl u Babiše opravdu zastání a netajil se jím. Postavil se za něj i v kauze novičok, nervově paralytické látce. Ministerský předseda odmítl, že by se jed, jímž se v Británii pokusili příslušníci ruských tajných služeb otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala, skladoval či snad vyráběl v České republice. Zeman totiž trval na svém postoji, což BIS jednoznačně odmítla. Prezidenta vytočil i postoj BIS, podle níž byl novičok brutální ruskou kampaní proti republice. Atmosféra mezi Hradem a Koudelkovou BIS zhoustla i po vrbětické kauze.

A najednou Babiš tvrdí, že za dočasným prodloužením jmenování Koudelky stojí opozice. Aby si však totálně neponičil vztahy s prezidentem Zemanem, odmítá prozradit, zda by ředitele zpravodajců ponechal na pět let ve funkci v případě, že by se znovu stal premiérem nového kabinetu. Babišův postoj je plný kličkování a lavírování. Přitom ale nezapomíná tepat do svých oponentů. Babiš se totiž pozastavil nad tím, že zatímco jmenování nejvyššího státního zástupce Igora Stříže nesla opozice jen nelibě, nyní se zasazovala o to, aby Koudelka pokračoval. Nezmínil však, že Stříž vystřídal v čele žalobců Pavla Zemana, který se rozhodl skončit mimo jiné kvůli tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Premiér už ale také neřekl, že myslí hlavně na sebe, a tak Koudelku v dočasném křesle ponechal i kvůli voličům hnutí ANO, neboť některým není lhostejná bezpečnostní mezinárodní politika. A Koudelka má v očích veřejnosti dobré renomé, a tak i tady může Babiš několik procent bodů vytěžit.

Stropnického rétorika znejistila západní spojence

Kauza Michala Koudelky vykazuje ještě jedno velké znepokojení. Matěj Stropnický, který kandiduje do Poslanecké sněmovny v barvách ČSSD, která tvoří vládní koalici, tvrdí, že tajné služby mají být loajální k tomu, kdo je u moci. Stropnického rétorika připomíná diktaturu, kdy v tehdejším Československu vládla temná padesátá i normalizační léta. ČSSD se ale od těchto slov absolutně nedistancovala a může tak vysílat signál, že s vyřčeným názorem souzní, což by byla katastrofa. Zpravodajská služba je tady od toho, aby chránila svobodný a demokratický stát, a to bez ohledu na skutečnost, kdo sedí ve Strakově akademii. Mimochodem Stropnický už s ministryní práce a sociálních věcí ukázal, že represivní manýry ČSSD nejsou tak vzdálené, když oba politici započali akci Férová práce a navštěvovali jako inspektoři firmy pod záminkou, zda je dodržován zákoník práce. Jejich aktivita vyzněla trapně až protiprávně, spíše připomínali Gottwaldovy akční výbory Národní fronty. Podle právníků je majitelé společností měli okamžitě z vrátnice vyrazit.

Stropnický si ani neuvědomuje, jak svým vyjádřením ohledně loajality mohl polekat naše západní spojence v NATO i v Evropské unii. Způsobil mezinárodní faux-pas. Zahraniční experti na bezpečnost musejí být opravdu zmatení. Na jednu stranu tady máme profesionálního ředitele Koudelku, pod jehož vedením BIS vytlačila ze země dvě významné ruské zpravodajské agentury a tím i značně ulevila členským zemí EU, ale pak je zde politik, který vyžaduje loajalitu tomu, kdo vládne. I když Babiš dočasně mandát Koudelkovi prodloužil, a to do vzniku nové vlády, spojenci rovněž nerozumí, proč jej nejmenoval na pět let, když neustále avizoval, jak je s jeho prací spokojen.

Ano, Babiš se neprovinil proti zákonu, jako premiér má na takové rozhodnutí právo. Opět ale prokázal, že se neumí jasně rozhodnout a neustále musí vyčkávat, jak se politická scéna po volbách vykrystalizuje. Určitým nebezpečím je, že se doposud nevyjádřil, zda by Koudelku jmenoval na pět let do funkce i kdyby Strakově akademii šéfoval i nadále. Navíc prezident Zeman nikdy neřekl, koho by si představoval v křesle Bezpečnostní informační služby, pouze se vymezuje proti Koudelkovi, a to dlouhodobě.

I když je dobře, že Babiš alespoň Koudelkovi mandát dočasně prodloužil a zamezil tím možné destabilizaci civilní kontrarozvědky, Česká republika ohledně bezpečnosti žije dále v nejistotě. Stále totiž vážně hrozí, že po volbách nová garnitura může vybrat šéfa BIS, který k vládě a hlavně prezidentovi bude skutečně loajální, otočí pomyslným kormidlem, odchýlí se od prozápadního kurzu a zamíří do diktátorských vod. Ještě nikdy v historii tak neměli voliči osud bezpečnosti státu ve svých rukou jako letos. Babiš i po dočasném jmenování Koudelky hazarduje s bezpečností země. Jeho strach z prezidenta je už trapný a nedůstojný.