KOMENTÁŘ | Česko na prvním místě? „Vlastenci“ jsou sice vidět, v případě války s Ruskem by však zemi zřejmě nebránili

Společnost se štěpí na dva hlavní tábory - ty, co vyčítají současnou krizi vládě Petra Fialy, a ty, kteří za tím vidí Putina. V diskusích na různých sociálních sítích se to hemží hádkami, urážkami a vyjádřeními, která jsou na hranici debaty a trestného činu schvalování genocidy a útočné války.

Přesto se situace dá popsat jako přirozený jev. Pro občany je náročné přijetí ukrajinských válečných uprchlíků spojené s rostoucími náklady na energie a obecně živobytí. Jako při každé krizi se mnohým nabízí jednoduché řešení, které tkví v hledání viníka. Vždyť i v průběhu ekonomické krize následující po roce 1929 se obyvatelstvo obracelo proti Židům. Tato menšina totiž působila jako ideální terč k nenávisti, jelikož proti reálným viníkům se obracelo jen těžko. Proti investorům, kteří zkrátka newyorskou burzu přehltili, se těžko bojuje.

Faktem ale je, že váleční uprchlíci z Ukrajiny za stávající těžkou situaci nemohou. Česká republika byla v dodávkách energetických komodit donedávna silně závislá na Rusku i přes anexi Krymu, která přímo vybízela k postupnému útlumu této závislosti. Běžný občan však nemá denně čas na analýzu tohoto dění. Proto si vybere nejjednodušší řešení, což však není rozhodnutí, které bychom si měli vyčítat.

Existují však mezi námi lidé, kteří toto vyhání do extrémů. Z genocidy, jíž provádí ruská okupační vojska na Ukrajině, dělají perfektní herecké výkony lidí, kteří brání svou zem za cenu nejvyšší. Někteří invazi veřejně schvalují, stejně tak protiprávní a neplatná referenda o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci. Obdivně hltají každé vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina a podporují ho, což je někdy až srovnatelné s kolaborací některých Čechů s nacisty mezi lety 1938–1945.

Žádná země na světě nemá čistý štít. V této době ale nemá žádný smysl srovnávat „humanitární bombardování“ Jugoslávie letadly NATO, ani revoluce v Sýrii či Libyi s tím, co provádí Rusko suverénní a do února klidné a modernizující se Ukrajině. Arabské jaro po roce 2011 bylo samo o sobě komplikovaným obdobím. Nicméně bychom k sobě měli být upřímní. Kupříkladu Spojené státy dělají to, co je pro každou velmoc přirozené. Šíří svůj vliv a ukazují svou sílu tam, kde uznají za vhodné. V rámci NATO většinou dělají to, co si například Černá Hora nebo Albánie opravdu dovolit nemohou. Což těmto menším zemím, včetně České republiky, dává jistý pocit bezpečí.

Šíření vlivu mocností můžeme pozorovat odjakživa, ale nemá smysl tady připomínat zdánlivě nedůležité události jako starověký Řím nebo Vídeňský kongres po Napoleonských válkách v letech 1814–1815 s dneškem. Společnost se formuje bez přestání od chvíle, kdy jsme vylezli z jeskyně, ale moderní rychlá doba a sociální sítě této „evoluci“ přidávají na dynamice. Na to společnost podle mě není připravená a není to přirozené. Proto se střety urychlují. Demonstrace se již nesvolávají vylepováním plakátů a dopisy, stačí jen sdílet událost na Facebooku a samotný převrat může přijít prakticky jako blesk z čistého nebe.

Někdy je však potřeba se zastavit a říct si, jestli si tím jako národ pomůžeme. Všichni máme odlišné názory a jejich výměna je přirozená a nutná. Jenže jen málokdo si doopravdy položí vážnou otázku – co kdyby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl opravdu zlikvidován, Rusko válku vyhrálo a pokračovalo v útočné válce dále směrem na západ? Kolik z těch, kdo brojí proti momentální situaci, by skutečně poslechlo povolávací rozkazy a šlo bránit Českou republiku? Osobně si myslím, že by se počty vlastenců radikálně snížily, a Česko na prvním místě by již neplatilo.

Související

Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

Více souvisejících

komentář internet demonstrace proti Fialově vládě (28.9.2022) Vladimír Putin Rusko válka na Ukrajině Vláda ČR sociální sítě

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy