Společnost se štěpí na dva hlavní tábory - ty, co vyčítají současnou krizi vládě Petra Fialy, a ty, kteří za tím vidí Putina. V diskusích na různých sociálních sítích se to hemží hádkami, urážkami a vyjádřeními, která jsou na hranici debaty a trestného činu schvalování genocidy a útočné války.
Přesto se situace dá popsat jako přirozený jev. Pro občany je náročné přijetí ukrajinských válečných uprchlíků spojené s rostoucími náklady na energie a obecně živobytí. Jako při každé krizi se mnohým nabízí jednoduché řešení, které tkví v hledání viníka. Vždyť i v průběhu ekonomické krize následující po roce 1929 se obyvatelstvo obracelo proti Židům. Tato menšina totiž působila jako ideální terč k nenávisti, jelikož proti reálným viníkům se obracelo jen těžko. Proti investorům, kteří zkrátka newyorskou burzu přehltili, se těžko bojuje.
Faktem ale je, že váleční uprchlíci z Ukrajiny za stávající těžkou situaci nemohou. Česká republika byla v dodávkách energetických komodit donedávna silně závislá na Rusku i přes anexi Krymu, která přímo vybízela k postupnému útlumu této závislosti. Běžný občan však nemá denně čas na analýzu tohoto dění. Proto si vybere nejjednodušší řešení, což však není rozhodnutí, které bychom si měli vyčítat.
Existují však mezi námi lidé, kteří toto vyhání do extrémů. Z genocidy, jíž provádí ruská okupační vojska na Ukrajině, dělají perfektní herecké výkony lidí, kteří brání svou zem za cenu nejvyšší. Někteří invazi veřejně schvalují, stejně tak protiprávní a neplatná referenda o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci. Obdivně hltají každé vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina a podporují ho, což je někdy až srovnatelné s kolaborací některých Čechů s nacisty mezi lety 1938–1945.
Žádná země na světě nemá čistý štít. V této době ale nemá žádný smysl srovnávat „humanitární bombardování“ Jugoslávie letadly NATO, ani revoluce v Sýrii či Libyi s tím, co provádí Rusko suverénní a do února klidné a modernizující se Ukrajině. Arabské jaro po roce 2011 bylo samo o sobě komplikovaným obdobím. Nicméně bychom k sobě měli být upřímní. Kupříkladu Spojené státy dělají to, co je pro každou velmoc přirozené. Šíří svůj vliv a ukazují svou sílu tam, kde uznají za vhodné. V rámci NATO většinou dělají to, co si například Černá Hora nebo Albánie opravdu dovolit nemohou. Což těmto menším zemím, včetně České republiky, dává jistý pocit bezpečí.
Šíření vlivu mocností můžeme pozorovat odjakživa, ale nemá smysl tady připomínat zdánlivě nedůležité události jako starověký Řím nebo Vídeňský kongres po Napoleonských válkách v letech 1814–1815 s dneškem. Společnost se formuje bez přestání od chvíle, kdy jsme vylezli z jeskyně, ale moderní rychlá doba a sociální sítě této „evoluci“ přidávají na dynamice. Na to společnost podle mě není připravená a není to přirozené. Proto se střety urychlují. Demonstrace se již nesvolávají vylepováním plakátů a dopisy, stačí jen sdílet událost na Facebooku a samotný převrat může přijít prakticky jako blesk z čistého nebe.
Někdy je však potřeba se zastavit a říct si, jestli si tím jako národ pomůžeme. Všichni máme odlišné názory a jejich výměna je přirozená a nutná. Jenže jen málokdo si doopravdy položí vážnou otázku – co kdyby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl opravdu zlikvidován, Rusko válku vyhrálo a pokračovalo v útočné válce dále směrem na západ? Kolik z těch, kdo brojí proti momentální situaci, by skutečně poslechlo povolávací rozkazy a šlo bránit Českou republiku? Osobně si myslím, že by se počty vlastenců radikálně snížily, a Česko na prvním místě by již neplatilo.
14. června 2026 14:50
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , internet , demonstrace proti Fialově vládě (28.9.2022) , Vladimír Putin , Rusko , válka na Ukrajině , Vláda ČR , sociální sítě
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tálibán zakázal mobilní telefony
před 2 hodinami
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
před 2 hodinami
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
před 3 hodinami
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
před 5 hodinami
Počasí s teplotami až 40 stupňů. Meteorologové řekli, zda je pravděpodobné
včera
Norská princezna se dočkala transplantace. Kvůli fibróze dostala nové plíce
včera
Na Rychnovsku řádilo tornádo. Letos jde o pátý potvrzený případ
včera
Curacao dalo Němcům gól, ale vysoko prohrálo. Nizozemci remizovali s Japonci, další týmy slaví výhru
včera
Moravec prozradil, kolik bral jako moderátor Otázek na ČT
včera
Princ Harry nechyběl na místě, kde se psaly dějiny amerického sportu
včera
Velká sláva se změnila v tragédii. Před 135 lety se v Praze zřítil balon
včera
Tropické počasí doputuje do Česka v pátek. Bude dusno, varují experti
včera
Čechům bude druhý zápas na MS pískat žena. Ještě se jim to nestalo
včera
Chorvatská policie zadržela člověka kvůli nehodě, kterou nepřežili Češi
včera
Já jsem tady šéf, řekl Trump státníkům na úvod jednání G7
včera
Starmer se poprvé vyjádřil ke střelbě ruské lodi na britskou jachtu
včera
Macron hodlá spustit námořní operaci na ochranu Hormuzského průlivu
včera
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
včera
Lídři G7 včetně Trumpa se zavázali posílit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon
Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák