Komentáře

Související články:

Extrémní úrokové rozdíly v boji s inflací ukazují, že nežijeme v normální době

Nálada Čechů je na bodu mrazu. Protentokrát za to ale nemohou peníze

Společenská nálada v tuzemsku nebyla kvůli šíření viru SARS-CoV-2 za poslední více jak dva roky nijak zvlášť výborná. Nebyla nouze i o novinové titulky, jak se kvůli existenci nebo neexistenci samotné nákazy rozkližují vztahy v rodinách, mezi přáteli nebo kolegy. Jenže, proč vlastně?

Tahle země není pro chudý. Lidé mohou skončit na ulici lusknutím prstu

Po přečtení výsledků zkoumání statistického serveru Numbeo o tom, jaké jsou životní náklady v zemích Střední a Východní Evropy, musím říct jedno: Tahle země není pro chudý. A berte to milí čtenáři jako konstatování faktu, nikoliv jako nějaký atak proti bohatým či chudým. Naopak.

Cena ropy opět letí nahoru. Poděkovat můžeme i totalitnímu Rusku

Nejen tuzemská média, ale snad i většina „mainstreamových“ světových titulů, v těchto dnech s velkou vervou varují před tím, že cena ropy nezadržitelně míří k magické hranici 100 amerických dolarů za barel. To je 2150 korun, přepočteno aktuálním měnovým kurzem české koruny k americkému dolaru, když ještě před rokem to bylo necelých 1380 korun. Laskavý čtenář, který si ale umí najít na internetu graf dlouhodobého vývoje obou klíčových značek ropného segmentu, totiž americké ropy WTI a ropy Brent, ale rychle zjistí, že ona „stovka“ u cenovky není za posledních třicet let žádnou novinkou. A že už bylo s cenami ropy hůř, je taky fakt. Pravdou ale je, že rostoucí ceny ropy mají nyní značně nepříznivý dopad na růst všeobecné cenové hladiny. Ale ani to není výjimečné. Chce se tak říct: Hlavně žádnou paniku.

Události Petra Nutila: Královna Instagramu Schillerová, demoverze Fidela Castra jménem Tomio a na závěr fascinující leguáni

Vítejte u dalšího dílu dokonale absurdních událostí, kterými nás oblažuje naše současnost! Dnes toho máme fakt hodně, tak pojďme na to.

Česko zažívá digitalizační boom. Kam nás posouvají virtuální asistentky?

Když v roce 1984 hudební skupina Olympic vydala album Laboratoř, málokdo si připustil, že by jednou mohl mít doma třeba virtuální asistentku, se kterou by se dalo nejen rozprávět v rodném jazyce, ale i z pohodlí domácího křesla jí zadávat úkoly, které pak splní. V úvodní písni zmíněného alba se mimo jiné zpívá: „Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí. A mám víc než en na entou informací. Tak dál mě má chemie tu nutí k práci. A pak že prý tu nedělám nic… Ať to zkusí laboratoř!“ Uběhlo dost let a laboratoře vyvinuly virtuální realitu.

KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jak se (ne)stát dezinformačním médiem

Asi se shodneme na tom, že dezinformace jsou dost velký problém. Mají vysoce destruktivní potenciál, který přesahuje neškodnost přesvědčení, jenže z nás maximálně mohou udělat pitomce. Myslím tím třeba tohle – jestli budete věřit na placatou zemi, světové spiknutí nebo vraždící mikrovlnky, nikomu tím extra neuškodíte, maximálně svojí pověsti příčetného člověka.

Češi utrácejí za kryptoměny miliardy. Někteří padají do pasti a přichází o celoživotní úspory

Snad jste milí čtenáři v minulých dnech četli, viděli nebo slyšeli z nejrůznějších médií zprávy o tom, že globální kryptoměnový trh přišel jenom během čtyřiadvaceti hodin o téměř 150 miliard dolarů. To naštve, řeknete si, jenže no a co? Při vědomí toho, že jen za loňský rok nakoupili Češi dle veřejných zdrojů kryptoměny v nominální hodnotě 4,5 miliardy korun, se ale musí člověku z takových zpráv zatočit hlava. Navíc ‒ internetové vyhledavače na vás vypustí i zprávy o tom, že o vysoce rizikové a stále spekulativní kryptoměnové investice začali stát i tzv. drobní investoři. A to je ten problém. Protože stejné zdroje mají srdceryvné příběhy o tom, jak kvůli lákavým číslům o ziscích na kryptoměnových trzích přišli lidé při aktuálním pádu hodnoty e-měn třeba i o rodinné úspory.

Satira Petra Nutila: Já bych všechny ty internety zakázala…varovala. Ale svět neposlechl. Tady jsou důsledky

Milé děti, dámy a pánové, dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak nejen Češi doplatili na to, že neposlechli moudrou babičku. Ale pojďme od začátku.

Slovo šéfredaktora: Jak v Česku pracovat s médii? Očividně stačí jen umět rozdávat nálepky a brzy i pečetě

(Komentář) Společnost se stále více vyhraňuje proti fake news. A je plně v pořádku potírat záměrně šířené lži, které mají za cíl podkopat demokracii či útočit na základě smyšlených informací proti jednotlivcům nebo skupinám. Je ale třeba důsledněji dbát na to, koho, za co a na základě jakých principů za šiřitele nepravdivých zpráv označujeme. Pak se i snaha o dobrou věc může proti svým tvůrcům lehce obrátit. Své o tom ostatně ví subjekty pracující s médii, jako je spolek Nelež či společnost Monitora, ale potažmo i server Mediář.cz či Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Před 50 lety explodovalo jugoslávské letadlo u Srbské Kamenice. Teroristický útok a pád přežila letuška Vulovičová

Do ticha se minutu po šestnácté hodině ozvala ohlušující, ničivá exploze. Nad krajinou se začalo stmívat, teplota byla kolem nuly a z mraků začaly vypadávat předměty a bohužel i lidská těla. Před 50 lety došlo k tragickému neštěstí letu JAT číslo 367 poblíž Srbské Kamenici u Děčína, 26. ledna 1972 havarovalo u této severočeské obce letadlo jugoslávských aerolinií na pravidelné lince Stockholm-Kodaň-Zábřeh-Bělehrad. Jedinou přeživší se stala letuška Vesna Vulovičová, která se tímto zázrakem stala velmi populární. Konspirace o sestřelení letadla se dodnes objevují na nejrůznějších diskuzních fórech, avšak experti se přiklánějí k teroristickému útoku, jehož atentátníka se nejspíše nikdy nepodaří vypátrat. Stín podezření padl na protivzdušnou obranu někdejší Československé lidové armády či na chorvatskou separatistickou organizaci Ustaša.

Inflace letí nahoru, pořádně se zdražuje. Proč nikdo nepanikaří? Není důvod

Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.

Biden se před rokem ujal úřadu. Prezidentova politika potvrzuje klesající význam Evropy v očích USA

Před rokem si od nástupu nového 46. amerického prezidenta Joea Bidena, od jehož inaugurace dnes uplynulo dvanáct měsíců, většina Evropy slibovala mnohé. Především zlepšení vztahů pošramocených během vlády Donalda Trumpa, který v hodně věcech postupoval jednostranně a mínění svých spojenců na druhé straně Atlantiku prakticky nezohledňoval. Bohužel pozornost Spojených států se už dlouhou dobu postupně přesouvá mimo pevninskou Evropu a prvních několik měsíců Bidenovy administrativy potvrzovalo nastolený trend.

Zdražování nebere konce aneb inflace jako hlavní téma roku 2022

Až se na konci letošního roku budou zveřejňovat žebříčky nejhledanějších slov na různých internetových vyhledavačích, rozhodně čekám, že výraz „inflace“ porazí nejen slovo covid či pandemie, ale i další termíny. Statistiky a taky některé titulky novinových článků ovšem říkají že z inflace se minimálně v Evropě (a tudíž i u nás) zřejmě letos stane „noční můra“. Nejen čísla v Česku, ale i v Evropě totiž zatím naznačují, že „zdražování“, jak se taky někdy zkratkovitě inflaci říká, neberou konce.

S Fialou se vrací hrdost, naopak mizí populismus. Stejně jako Havel se nepřetvařuje, země je v dobrých rukou

Do země se vrací hrdost a moudrost. Naopak se z ní nadobro vytrácí přetvářka a nenávist. Ministerský předseda Petr Fiala ve svém premiérovém novoročním projevu se nechal inspirovat rétorikou bývalého prezidenta Václava Havla, který 1. ledna 1990 prohlásil, že republika nevzkvétá. I předseda ODS odmítl nynější situaci bagatelizovat a lakovat narůžovo. Jasně řekl, že nás čeká jeden z nejsložitějších roků v historii Česka. Přitom na nikoho neútočil, zřekl se jakéhokoli populismu. Je dobře, že od prvních minut v úřadě se zřetelně liší od svého předchůdce Andreje Babiše, který se často přetvařoval, neuměl lidem dát naději a zajímaly jej jen volební preference. Fialovi není empatie cizí. Stát má po dlouhé době sebevědomého premiéra, který nebude uhýbat a mlžit, navíc umí česky. Země je v dobrých rukou.

Satirické události Petra Nutila: Vánoční apokalypsa

Skončily Vánoce a nový rok je za dveřmi. To ale neznamená, že se v té naší zemi nedějí věci. Tady je souhrn toho nejpodstatnějšího, co se událo za poslední dny.

Před 80 lety vypukla Operace Anthropoid. Kubiš s Gabčíkem se snesli z nebes zabít tyrana. Bez odboje by neuspěli

Tušili, že se z mise, na níž se pečlivě připravovali, živí nevrátí. Do svých deníků si rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík napsali, že je čeká zvláštní, nebezpečný úkol, jehož se nebojí a nezastaví je ani to nejhorší. Přesně před osmdesáti lety vypukla slavná Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo zneškodnění třetího nejvyššího muže Třetí říše, a to zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, architekta holocaustu. Parašutisté se neplánovaně u Nehvizd snesli z nebes do Protektorátu Čechy a Moravy, aby v mrazivé noci 29. prosince 1941 ve 2:24 hodin započali měnit dějiny druhé světové války. Geniální dvojice po výsadku prokázala mimořádné hrdinství, talent, chladnokrevnost i schopnosti. Avšak bez odvahy domácích odbojářů by se atentát na tyrana nezdařil, jen díky nim se rozkaz naplnil.

Zeman byl ve vánočním poselství nepřesný a státnicky chladný. Zapomněl na sváteční empatii i na postižené tornádem

Jedovatou slinu do svátečního času letos nevypustil. Prezident Miloš Zeman ve svém devátém vánočním poselství přednesl smířlivou rétoriku. Nenechme se ale o svátcích zase tolik rozněžnit, hlava státu si totiž uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet. Proto jeho projev nebyl agresivní, ani nenávistný, výjimečně ani neurážel novináře. Nejvyšší ústavní činitel se skutečně vyvaroval jakéhokoli skandálu, pouze vyjádřil své názory na povinné očkování, odchod z Afghánistánu či na zelený úděl a státní rozpočet. Jeho vystupování působilo jako by se už připravoval na státnický odchod, který nastane v roce 2023. Za umírněností mohou stát i Zemanovy vážné zdravotní problémy, kvůli nimž mohl získat tolik dříve chybějící nadhled, i když dobrosrdečnost a empatie vypadá jinak. Například na postižené tornádem úplně zapomněl, nedal jim žádné povzbuzení, naději, neocenil jejich vůli. Škoda, že byl tak státnicky chladný, ale i nepřesný.

Sváteční slovo farářky Martiny Viktorie Kopecké: Vánoce jsou o putování, nacházení cíle a naději. Zastavme se

Přicházejí každý rok. A pokaždé nás zastihnou v jiné fázi našeho životního příběhu. Vánoc se jednou téměř nemůžeme dočkat, a jindy se zase děsíme, že nevyhnutelně přijdou a s nimi všechny situace, na které nechceme ani pomyslet. Svátky mají mnoho podob, od těch v kostelích, až po ty, které prožívají lidé, kteří jsou sami se svým trápením. Vánoce jsou o putování a nacházení cíle, stejně tak to prožil Josef s Marií, kteří neměli, kde by hlavu složili. Pokud víte o osamělých lidech, prosím, zavolejte jim, anebo jim napište. Přeji vám, aby vám nadcházející dny daly vědět, že přichází naděje. A tu všichni moc potřebujeme, stejně jako určité zastavení, píše exkluzivně pro EuroZprávy.cz farářka Martina Viktorie Kopecká.

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.