Komentáře

Související články:

Merkelová měla k Česku ze všech kancléřů nejblíže. Vůči Putinovi ale nevystupovala dostatečně tvrdě

Babišova vláda víc slibovala, než konala. Pak nenáviděným EET zaklekla konkurenci

Přinese rok 2022 konečně v náladě lidí v České republice změnu, klid a úlevu od starostí s vysokými cenami snad všech položek týkajících se života, jiné chování politiků či změnu ve fungováním státu? Snad každý z nás jistě přemýšlí o tom, zda už konečně s novým rokem přijde vysvobození od pravidelného zveřejňování počtu nakažených covidovým virem nebo si budeme (někteří už tak činí) muset zvyknout a přizpůsobit se všemu, s čím jsme se museli setkávat a potýkat za poslední dva roky. Jedno je jisté. Vláda levicového populisty Andreje Babiše končí. A když s koncem roku přichází ono zúčtování, sečtěme i jí, co se povedlo a co ne.

Škody, které napáchala Babišova vláda během pandemie. Lze je vůbec vyčíslit?

Dvacátá léta jednadvacátého století se do historie planety Země dozajista zapíšou jako Doba covidová. Zápisky budou jistě obsahovat z pohledu příštích lidí „suchá“ konstatování o tom, kolik obyvatel té které země umřelo, jak kvůli covidu klesly počty pracovních míst, výkon ekonomik a jaké následky řešení tohoto problému muselo lidstvo překonat, aby pandemii dokázalo vzdorovat. Nyní se nám zprávy o tom, že bude líp a že najdeme onen klíč, otevírající dveře ke klidu, zdají jako nereálné. Snad bude ale i pro tuto éru nakonec platit okřídlené moudro známé z českých pohádek, totiž, že vše dobře skončí.

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Češi platí za mobilní tarify nejvíc v Evropě. Politici selhali a lidem je to jedno

Z některých států východní Evropy se stávají stále více, chce se říct „bolestivé rány“ kontinentu, plné zbytečných problémů. Stačí se třeba podívat na evropskou mapu „promořenosti“ zákeřným koronavirem kvůli antivaxerským náladám a postojům obyvatel a brzy zjistíte, kde jsou na „starém kontinentu“ ty největší obtíže. Anebo nejnověji pohled na mapu nejdražších mobilních služeb. A hned vám bude jasné, kdo v Evropě platí „jako mourovatej“ za služby, které jinde na tomto kontinentu dokážou nabídnout o dost levněji. Je jasné, že nejsem proto, aby něco někdo diktoval a že jsem pro zachování různorodosti cen, ale co je moc, to je moc. Bohužel je to tak. Čechy nejsou nejen best in covid, ale i „most expensive in mobile services“. Tedy nejdražší v mobilních službách.

Nad potrestáním zločinů na železné oponě vysvitl paprsek naděje. Proud slz však neslábne

Jejich potemnělé duše částečně prosvítil tenký paprsek naděje, který alespoň na chvíli ztišil společný tragický žal. Nález Ústavního soudu, který v pátek zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara za mrtvé a zraněné na železné oponě, znamená pro pozůstalé obětí i poškozené střelbou či zásahy vojáků na hranici povzbuzení, že spravedlnost není jen abstraktní pojem. Dosavadní ignorace zločinů ze strany zodpovědných funkcionářů špiní tvář demokratické země, která se zrodila při Sametové revoluci. Zlu se nesmí ustupovat.

V Česku bují skrytý problém. Někteří Češi už nejsou schopni žít od výplaty k výplatě

Jedno procento lidí, nebo chcete-li přes tři procenta zaměstnanců, má v Česku druhou práci. Podle evropského statistického úřadu Eurostat totiž ve druhém čtvrtletí letošního roku stoupl v tuzemsku počet těch, kteří chodí i do druhé práce, na 132 tisíc. Oproti stejnému období loňského roku se jejich počet zvýšil o třináct tisíc. Podle dat je takových lidí v České republice i v porovnání s koncem loňského roku či s prvním čtvrtletím roku letošního opravdu více. Stejný zdroj dat z twitterového účtu říká, že v průměru musí do druhé práce v členských zemích Evropské unie chodit méně než čtyři procenta lidí. Nejvyšší míru v tomto ukazateli mají přitom země jako Nizozemsko (10 %), Finsko a Dánsko (7 %) a Estonsko a Litva (po 6 %).

ANALÝZA: Před patnácti lety byl zatčen heparinový vrah Zelenka. Kauzu stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně

I v relativně nedávné minulosti nalezneme události, které výrazně otřásly celou Českou republikou. Jednou z nich byla nepochybně i kauza takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky, od jehož zatčení v jihlavské nemocnici dnes uplynulo patnáct let. Chladnokrevnost, s jakou měly být vraždy provedeny, tehdy šokovala celou společnost. Petr Zelenka, který nejdříve působil v havlíčkobrodské nemocnici jako zdravotní bratr, byl obviněný a následně odsouzený za sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Těch se měl dopustit od května do září 2006 na ARO v havlíčkobrodské nemocnici, když pacientům v bezvědomí podával silné dávky heparinu. Byl odsouzen k odnětí svobody na doživotí. Bohužel nikdo z rodin obětí se nedočkal odškodnění. Tragickou událost stále obestírá tajemství kolem motivu a dodnes budí vášně.

Důchody se příští rok zvyšují. Řešení problematiky penzí je však v nedohlednu

Dobrou zprávou pro české důchodce je to, že v příštím roce budou dostávat vyšší státní důchod než dosud. Aby bylo jasno: státní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Jeho výsledná výše je pak součtem zmíněných dvou položek. Dle nových parametrů základní výměra vyroste v příštím roce o 350 korun na 3 900. Ta procentní, aniž bych chtěl nějak zabíhat do příliš velkých podrobností, se zvyšuje o 300 korun, a ještě i o 1,3 procenta aktuálně pobírané procentní výměry. Měsíční částka starobního důchodu přiznaného v roce 2022 bude i dál záviset na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu.

Ceny potravin hýbou burzami. Může se to projevit v našich peněženkách

Pokud patříte mezi ty čtenáře, kteří si myslí, že sledovat dění na světových burzách je nuda, ani dál tento komentář nečtěte. Fakt. Jenže, i v historii snad nejlepší autorka detektivek, Agatha Christie, moc dobře věděla, že čísla obchodování nejrůznějších komodit jsou nejen inspirací pro psaní napínavých románů, ale bohužel mají i rázný dopad na skutečný život každého z nás. Proto je dobré se nevyhýbat burzovnímu dění, ale naučit se z něj vyvozovat správné závěry. Tak třeba dění z posledních dní na komoditních burzách naznačuje, jak se s největší pravděpodobností budou ubírat ceny potravin v příštích týdnech a měsících. A že to může být pořádná detektivka není snad třeba dodávat.

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Babiš se už nemůže dočkat, až předá moc. Fialovo avizované jmenování je malým světélkem v potemnělé zemi

Jeho agónie nemusí trvat věčně. Premiér Andrej Babiš v demisi si musí oddychnout, že prezident Miloš Zeman bude v sobotu propuštěný z Ústřední vojenské nemocnice, ačkoli jeho test po příjezdu do Lán byl pozitivní na covid. Současný ministerský předseda si se sílící koronavirovou pandemií už zjevně neví rady, opět kupí chaotická a nelogická opatření, a tak předání moci vítězům voleb a nedělní jmenování Petra Fialy premiérem jistě uvítá. Unikátní situaci, kdy hlava státu stonala sedm týdnů, aby se do nemocnice ve stejný den ještě vrátila, a nic se tak ohledně povolebního vyjednávání nedělo, není stále u konce. Nikdo neví, jak bude akt s infikovaným prezidentem probíhat. Jak příznačné pro odcházející exekutivu proslavenou zmatkem a chaosem. Avizované jmenování šéfa ODS je proto malým světélkem v potemnělé zemi.

Češi pijí stále více, zdražování navzdory. Hrozí druhá metanolová aféra?

Dlouhodobé statistiky ukazují, že spotřeba alkoholických nápojů o svátcích v České republice neustále narůstá. Dá se dokonce říct, že dramaticky. A to hlavně o svátcích na Vánoce a na Silvestra. Jenže letos dostanou anály s daty asi čísla spotřeby alkoholu o dost menší. Proč? Možná i kvůli zprávě, vydané v listopadu letošního roku.

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

Češi se hrdě označují jako Švejkové, jejich povaha ale nepřináší nic příznivého

Zadlužení lidí, vývoj covidové pandemie, exekuce, finanční gramotnost. Pojmy, které spolu zdánlivě nesouvisí. Ale pohled po jejich „pokličku“ naznačuje, že vazeb, které spojují jednotlivá témata, zvláště v Česku, je více než dost. Bohužel pro nás ale nevyznívají moc dobře. Jako nechtěná výslednice se totiž ukazuje to, že se znovu a znovu vrháme (zbytečně!) do temných vod problémů a ignorujeme nejrůznější doporučení a rady na to, jak neuváznout v bahně. Češi jsou většinou hrdí na to, že se označují jako Švejkové (tedy, že se smějí všem a všemu). Jenže, stále více se ukazuje, že možná kdysi jsme mohli být v tomto ohledu na co hrdí, ale dnes je to spíše smutný výsledek. Jak totiž třeba ukazují dlouhodobá čísla zadluženosti lidí v Česku, ale i poslední statistiky vývoje onemocněním Covid-19, česká povaha, označovaná právě jako „švejkovská“, nepřináší nic příznivého.

Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

Končící vláda hází lidské životy přes palubu. Opět šplhá po titulu worst in covid

Evropa se uzavírá. A má k tomu dobrý důvod. Šíření koronavirové nákazy zpomaluje prakticky všude, vyjma "starého kontinentu", kde počet úmrtí v souvislosti s koronavirovou nákazou vzrostl za minulý týden o deset procent. Evropa je tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným regionem na světě, kde neustále přibývá nakažených i zemřelých. A jak na to reaguje Česko? Nijak.

Neštěstí pro státní finance, inflaci a lidi v Česku. Alena Schillerová a spol.

Někdo s oblibou říká, že lidé jsou v Česku na politiky naštvaní proto, že jim lžou. Nebo v lepším případě, že jim řeknou pravdu až tehdy, když už jim, slovy lidového rčení řečeno, teče pořádně do bot. Smutné je, že stávající česká vláda, věřme, že už rychle dosluhující, je toho ještě smutnějším dokladem. Arogance a bohorovnost, se kterou, spoléhejme se na to, že už opravdu velmi brzo exministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, představila vývoj klíčového a pro lidi nadmíru důležitého ekonomického makro ukazatele, totiž inflace, je vskutku do nebes volající.

Kryptoměn je už 6500. Znepokojují nejen výdělky, ale i stylem fungování

Ethereum, Ethash, Kadena, Cryptonote, Zerocoin, ale hlavně Bitcoin. Že jste až do toho posledního názvu vůbec netušili, o čem je řeč? Nevadí. Řeč je o kryptoměnách. Chcete-li o digitálních penězích, které jsou podle všeobecné definice považovány za virtuální a k jejich „výrobě“ či platebním transakcím slouží síť počítačů individuálních uživatelů. Ti často rádi, ale také někdy zcela nevědomky, dávají k dispozici část výkonu svého počítače připojeného k internetu. A proč je nutné se o tom bavit právě nyní? Protože růst ceny kryptoměn navozuje v řadě světa řadu otázek, které nejsou zas tak jednoduše zodpověditelné.

Češi mohou brzy přijít o práci, pokud nezačneme řešit ekonomické problémy

Interpretace jednoho z klíčových ukazatelů o výkonu ekonomiky, totiž nezaměstnanosti, je v domácích vodách odvěkým sporem mezi těmi, co vidí sklenici poloprázdnou a těmi, co naopak poloplnou. Zatímco jedni, považují čísla o počtu lidí bez práce v tuzemsku za výsledek nadmíru parádní (připomeňme, že i poprázdninová čísla nezaměstnanosti podle Evropského statistického úřadu za Českou republiku patří k nejlepším v celé EU), jiní to tak skvěle nevidí. Když jsem se nedávno zeptal svých známých a kamarádů mezi firmami, jak to vidí oni, dostalo se mi výstižné odpovědi: „To je jednoduché. V podstatě se docílilo toho, že kdo pracovat mohl a chtěl, tak tak činil. V posledních letech jsme byli na nějaké přirozené míře nezaměstnanosti. Ale neznamená to, že to bez další práce udržíme.“ Inu, není to jednoduché.