KOMENTÁŘ | V Česku bují skrytý problém. Někteří Češi už nejsou schopni žít od výplaty k výplatě

Jedno procento lidí, nebo chcete-li přes tři procenta zaměstnanců, má v Česku druhou práci. Podle evropského statistického úřadu Eurostat totiž ve druhém čtvrtletí letošního roku stoupl v tuzemsku počet těch, kteří chodí i do druhé práce, na 132 tisíc. Oproti stejnému období loňského roku se jejich počet zvýšil o třináct tisíc. Podle dat je takových lidí v České republice i v porovnání s koncem loňského roku či s prvním čtvrtletím roku letošního opravdu více. Stejný zdroj dat z twitterového účtu říká, že v průměru musí do druhé práce v členských zemích Evropské unie chodit méně než čtyři procenta lidí. Nejvyšší míru v tomto ukazateli mají přitom země jako Nizozemsko (10 %), Finsko a Dánsko (7 %) a Estonsko a Litva (po 6 %).

Nejen známý server Politico, ale i řada ekonomických analytiků a odborníků na zaměstnaneckou problematiku k tomu říká, že bychom se ale neměli ani nad zdánlivě nízkou statistikou čísel chlácholit tím, že nejde o vážný problém a nic zásadního.

Možná ne, jenže realita života může brzy ukázat na to, že podobné žebříčky, alespoň v některých zemích, mohou růst ještě víc. Důvodem těchto obav jsou hlavně příčiny toho, proč si lidé musejí brát druhou práci a proč v některých zemích, jako je Česká republika, statistiky ve srovnání s předchozími obdobími rostou.

Není nutné chodit dlouho okolo horké kaše. Na vině jsou hlavně restrikce ekonomik, bránící volnému pohybu lidí a bezproblémovému podnikání. Jistě, nejeden člověk, nenávidící nyní jakékoliv titulky o globální pandemii, způsobené virem SARS-CoV-2 namítne, že je to právě kvůli tomu. A bude mít možná i pravdu, jenže ta omezení ukazují v řadě míst i na systémové problémy.

A také to, že řada zemí nedokáže úspěšně řešit, ekonomy tak „svůdně“ označované problémy, jako jsou strukturální nedostatky v mandatorních výdajích, nastavené kompenzace v krizových situacích, neuskutečněné reformy daní, penzí, které by reflektovaly aktuální ekonomický vývoj a dění, ale i nedostatečná infrastruktura, datově zdatná a komputerizovaná výrobní základná, a tak dále a tak dále. Sami vidíte, laskaví čtenáři, že právě my, Češi, bychom k tomu mohli hodně co říct. Bohužel.

Začněme ale tím, co je snadno odstranitelné a co lze nahradit smysluplnou „krizovou“ podporou. A jak udělat to, aby jakákoliv krize nemusela skončit omezeními, jaké tu neustále předvádí neschopná populistická Babišova vláda. Jak totiž třeba zjistil server Novinky.cz, když citoval zjištění společnosti LMC o tom, že pětačtyřicet procent tuzemských zaměstnanců žije od výplaty k výplatě a že mají relativně našponované příjmy a výdaje, a jakmile dojde k nějakým výpadkům typu překážek v práci, ošetřovném, tak se jim to odráží na rodinném rozpočtu.

A odtud pak vychází potřeba nějakého toho přivýdělku. A tak je to i dle zjištění zahraničních zdrojů v jiných státech. Jistě dodáte, že se třeba najdou i lidé, které nenutí žádná okolnost s nedostatečnými příjmy chodit do druhé práce, jenže to s největší pravděpodobností nebudou žádná velká procenta.

Je ale zajímavé v této souvislosti číst, že přibývá lidí, kteří chodí do druhého zaměstnání. A to i přes zmiňované covidové restrikce, postupující automatizaci výrob, která naopak snižuje potřebu zaměstnanců, ale i skutečnosti, jako je migrace či statisticky klesající nabídka pracovní síly. Tedy alespoň v Evropě. Na co se máme proto těšit kvůli výše popsanému?

Podle poradenské společnosti McKinsey Global Institute, která se zabývala i z důvodů popsaných před několika odstavci budoucností práce v Evropě, je jasné, že evropská pracovní místa, která jsou ohrožená dopady globální pandemie kvůli víru COVID-19 se překrývají s pracovními místy ohroženými automatizací. Důležité je také to, že dle McKinsey se má růst pracovních míst v nadcházejícím desetiletí ještě více geograficky koncentrovat.

Je jasné, že digitalizace, vyspělá infrastruktura a všeobecně příznivé podmínky pro podnikání, stabilita právního a ekonomického prostředí a očekávatelné kroky vlád v případech nějakých nenadálých událostí a krizí, jsou nutné okolnosti pro to, aby se počet lidí, kteří nejen v Česku, ale i jiných částech Evropy, nemusel nadále zvyšovat. Jistě, konzervativní zastánci každého svobodného rozhodnutí namítnou, že tohle zní příliš „levičácky“, ale je to spíše smutné konstatování faktu.

Jak totiž i dříve popsaní experti na zaměstnanecké záležitosti řekli, že v budoucnu mají mít v ukazateli růstu počtu pracovních míst ještě větší roli právě ta centra, která budou schopna akceptovat většinu popsaných výzev, tak z toho nemusí tahle země vždycky vyjít vítězně. A není snad nutné dodávat, že pak si budeme muset hledat možná i třetí práci.

Související

Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    
Vladimir Putin Komentář

Putin je válečný zločinec. Už oficiálně

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou a obvinil je z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, konkrétně z únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Psali jsme o tom zde. Co to znamená pro ruského vůdce a jaký signál to světu vysílá?

Více souvisejících

komentář Ekonomika zaměstnání Lidé

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 38 minutami

ČEZ, ilustrační foto

Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

před 55 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na Donbasu

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

European Sleeper plánuje rozšířit své spojení z Berlína do Prahy.

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů. Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024, napsal server BBC News.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

Jevgenij Prigožin

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků.

Aktualizováno včera

Do záchranných prací se zapojili i čeští hasiči.

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc

Počet mrtvých po zemětřesení ze začátku února v Turecku překročil 50.000, oznámily dnes turecké úřady. V Sýrii, jejíž severní část otřesy také silně zasáhly, zemřelo podle odhadů nejméně 6000 lidí. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemětřesení v jeho zemi způsobilo škody za více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), informovala agentura AFP.

včera

Rupert Murdoch

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil

Zakladatel mediálního impéria News Corp Rupert Murdoch se chce v 92 letech popáté ženit. Americký podnikatel australského původu v dnes zveřejněném rozhovoru uvedl, že se o víkendu zasnoubil se 66letou Ann Lesley Smithovou. Svatba je prý plánována na léto.

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. ČTK o tom v tiskovém prohlášení informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Aktualizováno včera

včera

včera

Biden poprvé vetoval zákon. Šlo o republikánský návrh k penzijním fondům

Joe Biden dnes poprvé ve funkci amerického prezidenta vetoval zákon. Republikánský návrh měl správcům penzijních fondů zamezit v rozhodování o investicích na základě faktorů, jako je klimatická změna, vysvětluje agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Další zprávy