KOMENTÁŘ | Důchody se příští rok zvyšují. Řešení problematiky penzí je však v nedohlednu

Že se těšíte, až vám na účet přistane nějaká nečekaně vysoká částka? No, raději se, dříve než budete rozčilení volat na „sociálku“, že vám ty peníze nepřišly, podívejte na Důchodovou kalkulačku právě České správy sociálního zabezpečení, kde najdete kromě detailů o nových parametrech pro výpočet důchodu také automat, který vám „vyplivne“ onu sumu. Mějte na paměti i to, že když jste třeba nedosáhli v odpracovaných rocích na osobní vyměřovací základ částky třeba 170 000 korun, pak alespoň podle výpočtů serveru Investujeme.cz, nemůžete při odpracování 36 let v příštím roce čekat důchod i po všech změnách víc než 32 594 korun. Je proto dobré si uvědomit i to, co se objevuje už teď v řadě komentářů. Totiž, že ti, kteří celý život pracovali a měli bohužel nízké příjmy, budou mít i v penzi (dle nových parametrů) přibližně stejnou životní úroveň jako před odchodem do důchodu.

Jedno je jisté: Důchody se staly jednou z položek, která stále více štěpí českou společnost. Zatímco jedni jsou ochotni naslouchat populistickým slibům o navyšování důchodů bez ohledu na možnosti českého eráru (vždyť co, já žiju právě teď a proč bych měl být nějak solidární s budoucími generacemi a čekat na nějaké změny, když jsem si svoje odpracoval a odvedl na daních, tak ať se starají jiní), druhá část populace si výše popisované (bez ohledu na své skutečné příjmy) hodně silně uvědomuje. Bohužel se však zatím nenašli politici, kteří by byli nejen schopni obě skupiny lidí i přes rozdílné postoje k penzím spojit, ale ani prosadit a zavést potřebné změny v celém penzijním systému.

Zlí jazykové proto při vítězství populistů v nejrůznějších volbách s chutí říkají, že za marasmus, ve kterém se právě i nyní Česko nachází, mohou právě ti, kteří je volí. Jenže nejedno srovnání s těmi, co už pobírají starobní důchod ve zbytku Evropy, nevychází pro Čechy dlouhodobě příznivě. I to je možná ten důvod, proč tu lidé přestávají věřit poltickým elitám. Je proto nutno přiznat, že mezinárodní srovnání penzí jde na vrub všem dosavadním politickým reprezentacím, které nebyly tu ochotné, jindy zase schopné prosadit smysluplnou reformu penzí. Pravdou totiž je, že i podle dlouhodobých statistik Evropského statistického úřadu (Eurostat) na tom Češi, když přestanou pracovat a odejdou do důchodu, nejsou moc dobře.

Propad příjmů u takových lidí totiž v průměru dosahuje téměř jen na osmdesát procent příjmů ekonomicky aktivní populace. Není divu, že pak jsou staroušci doslova hluší a slepí (nebrat, prosím, doslova) ke všem, kteří jim „nechtějí“ přidat, ale naslouchají těm, kteří jim přidat na penzích chtějí. A to bez ohledu na cokoliv. Můžeme tak jen opravdu tiše závidět třeba takovým Francouzům nebo Lucemburčanům, protože ti dostávají v penzi dokonce víc než za ekonomicky aktivní éry. Jistě, marný pokus o změnu v důchodovém systému učinila i odcházející levicově populistická Babišova vláda, která se navíc ráda holedbá tím, že právě důchodci jí můžou vděčit za mnohé. Ve skutečnosti to zas až taková sláva není. A s tou reformou je to spíš totální průšvih.

Faktem ale zůstává, že mezi roky 2000 a 2020 vzrostl průměrný starobní důchod na 2,3násobek, ale zvýšil se méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,7násobek hodnoty roku 2000. Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů v roce 2020 dosáhla částky 14 479 korun za měsíc. U nových starobních důchodů, které stát začal vyplácet až v roce 2020, je průměr vyšší – 16 127 korun. Další statistické údaje o průměrné mzdě ukazují, že na ní nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (tedy medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 14 479 korun, medián byl jenom o 117 korun nižší. Když to člověk všechno sečte, nediví se tomu, že rovnostářští Češi hledají všemožné cestičky k tomu, aby dostali k moci ty, kteří jim dle jejich mínění nízké penze už konečně pořádně zvednou. Uvidíme proto, zda se nové vládě podaří zlomit zakletou (ne)reformu penzí a odstranit tak významnou bariéru pro uzdravení státních financí.