KOMENTÁŘ | Fialovi se vyplatila slušnost. Zemanovi vyrostl soupeř, na jakého není zvyklý. Babiš byl jen loutkou Hradu

Stává se z něj silný hráč, který dokonale rozptýlil pochybnosti, že navždy zůstane nevýrazným profesorem politologie bez charismatu. Designovaný premiér Petr Fiala však ukazuje, že jeho přednosti, jimiž je slušnost, klid a rozvaha, jej spolehlivě dovedou ke kýženému cíli, aniž by musel měnit svoji rétoriku. Miloši Zemanovi v závěru jeho prezidentského úřadu vyrostl soupeř, s nímž doposud neměl čest. Předseda ODS a šéf koalice Spolu dokázal v minulosti neústupnou hlavu státu přesvědčit, aby do jeho vlády jmenoval i ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, proti jehož odbornosti a názorům se vymezuje. Hrozba kompetenční žaloba zabrala a Zeman už měl možnost poznat, že Fiala si za svým rozhodnutím skálopevně stojí na rozdíl od Andreje Babiše, který byl jakousi loutkou Hradu.

Nezačal zmatkovat, když hradní pán odmítal jmenovat budoucího šéfa diplomacie Jana Lipavského do funkce. Designovaný premiér Petr Fiala trval na dodržení Ústavy České republiky, kterou prezident tak rád ohýbá. Jasně říká, že prezident republiky má jmenovat na základě návrhu předsedy vlády. Ke stejnému verdiktu by pravděpodobně dospěl i Ústavní soud, k němuž nastupující exekutiva už psala kompetenční žalobu. Ještě nikdy Miloš Zeman nepocítil takový odpor a rozhodnost, jaká vyvěrala ze šéfa ODS.

Někdejší ministerský předseda Bohuslav Sobotka si také dokázal přes původní nevoli prosadit do kabinetu Luboše Zaorálka a Jiřího Dienstbiera, ale rozhodně nesršel takovým skrytým sebevědomím jako Fiala, aby dokázal Zemana úplně zkrotit. Pro hlavu státu nastávají nové časy. Po dosluhujícím Andreji Babišovi, který Hradu odkýval cokoli, aby se jeho menšinová vláda udržela u moci, přichází těžká váha, na níž Hrad nemá žádný ovladač. Klidná a rozvážná síla zatřásla i s protřelým šíbrem.

Prezident se bál porážky, kterou by už ničím nepřebil

Miloš Zeman má ale stále velké ego, a proto se jistě nechtěl loučit výraznou porážkou v prezidentském úřadě, který se pod jeho vedením chýlí k pozvolnému konci. Vlastně by se jednalo o prohru, kterou by do března roku 2023 už zřejmě nemohl ničím přebít. Moc dobře si uvědomoval, že Ústavní soud by pravděpodobně dal Fialovi za pravdu, protože žádná instituce by si nevzala na svědomí jít proti rozhodnutí voličů, kteří v říjnu jasně rozhodli. Ano, Zemana by žádný verdikt nedonutil vzít péro a Lipavského podepsat, ale sám zřejmě pochopil, že tím by jeho jméno ztrácelo na hodnotě, tenčilo by se stejně jako úspory při inflaci. Sám v roce 1998 kritizoval chystané Havlovo veto a nyní by při totální otočce ještě více ztratil na kreditu. Navíc i hlava státu pochopila, že na půtky v době koronavirové pandemie, kdy umírají lidé, není čas. Je zapotřebí začít řešit i energetickou chudobu či důchodovou reformu.

Po případném debaklu od Ústavního soudu by se mohly zdůrazňovat i Zemanovy další neúspěchy. Neuchytila se jeho snaha o propagaci diktátorských režimů jako je Čína a Rusko. Těžce nesl jejich vyřazení z tendru o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, neboť obě velmoci pro zemi představovaly bezpečnostní riziko. Také větší příklon k Vladimiru Putinovi, o nějž usiloval, se mu nezdařil. Jeho snahy zhatila kauza Vrbětice, po níž bylo prakticky nemožné, aby našel na politické scéně výrazné spojence propagující Ruskou federaci, navíc když se blížily volby. Bilance posledního roku tak pro Hrad vyznívá velmi nepříznivě a Zeman si uvědomil, že by se do dějin nakonec mohl zapsat jako neúspěšný politik, jehož předchozí více jak třicetiletá éra by upadla do zapomnění.

Bylo by naivní si myslet, že Zeman ustoupil jen tak. Tak zkušený vyjednavač se jistě nevzdal zadarmo. I Petr Fiala zřejmě musel nějaké podmínce vyhovět, i když ve veřejné prostoru se o ničem takovém nehovoří. Prezident mohl žádat záruku, že po dobu jeho působení na Hradě nebude ředitel Bezpečnostní a informační služby Michal Koudelka povýšen do hodnosti generála, anebo že obě komory už nebudou rokovat o aktivování článku 66, který by jej mohl dočasně zbavit pravomocí, pokud by opět kvůli své nemoci nemohl vykonávat úřad.

Nabízí se ale i úplně jiná vize. Zeman se umí mstít, když někdo z jeho okolí není loajální. Jeho zloba může mířit na Andreje Babiše, který v době prezidentovy nemoci hovořil o tom, že kdyby měl pravomoc odvolat hradního kancléře Vratislava Mynáře, učinil by tak. Ministerskému předsedovi se tehdy nelíbily jeho aktivity a chování v době, kdy hlava státu nemohla vykonávat svoji funkci. Zemana ale takové prohlášení diplomaticky řečeno rozladilo, protože Mynář je pro něj jedním z nejbližších spolupracovníků. Nevadí mu, že už téměř deset let nemá bezpečnostní prověrku. Bez něj by si hradní tým už neměl představit. Babiše se tak právě proto mohl rozhodnout dehonestovat, a to tím, aby ukázal, jak se Fiala s ním umí lehce dohodnout, zatímco Babiš musel vždy ustupovat, pokud usiloval o nějaký konsensus. Fialovi se totiž podařilo během čtrnácti dní zastínit Babiše, který si za čtyři roky nedokázal poradit se Zemanem a byl jen jeho kývačem, jakousi loutkou Hradu. Při jeho kontroverzních kauzách skutečně potřeboval, aby pro něj byl prezident jakousi hrází, která bude zadržovat všechny průšvihy, jež mohly ohrozit preference hnutí ANO.

Pětikoalice ohromuje jednotou a nevytváří chaos

Fiala se ukázal i jako dobrý taktik. Ačkoli mu i politici z pravého spektra vyčítali, že si nechá od Zemana kádrovat budoucí ministry, kteří za ním jako žáčci musejí jezdit do Lán na přezkušování, nezpanikařil. Věděl, proč to dělá. Vytušil, že postavit se hned prezidentovi, by nebylo dobré, a tak se proměnil v diplomata, který jednání toleroval. Připravoval si tak půdu na složité jednání o Lipavském, jehož zahraniční politika se od Zemanovy vize liší jako noc a den. Budoucí šéf vlády chtěl ukázat, že i on umí ustoupit a je připraven zasypávat ve společnosti příkopy po Babišově působení. Pokud by Fiala šel hned do sporu se Zemanem ohledně výletů do Lán, dnes by se jistě Jan Lipavský nemohl chystat do Černínského paláce v roli šéfa diplomacie.

Zemana však mohla zarazit ještě jedna věc. A to obrovská jednota, které panuje v pětikoalici. Zatím razí heslo jeden za všechny, všichni za jednoho, což ji dodává na síle. Taková názorová shoda tady nebyla od Sametové revoluce, i když je jasné, že později jí nebude na cestu svítit jen slunce, ale musí se připravit i na názorové přeháňky. Doposud ale udivuje obrovská ukázněnost celé aliance. Všichni jasně ctí, že tým mluví jen ústy Petra Fialy a nikdo nevypouští do světa informace, které nejsou relevantní. Jaký nebetyčný rozdíl proti Babišově kabinetu, kdy při nějakém problému než ještě promluvil premiér, jsme se ze sociálních sítí od Aleny Schillerové či superministra Karla Havlíčka dozvídali, jak se daná patálie vyřeší, aby vzápětí vystoupil Babiš a národ zjistil, že vše je jinak. Petr Fiala naštěstí bedlivě dbá na to, aby žádné zprávy neunikaly a tím nevznikal chaos.

Šéf ODS zatím dokazuje, že jeho volební slogan SPOLU dáme Česko dohromady nezůstal jen na papíře, ale ožívá i v realitě. Slušnost není opravdu žádná slabost, koneckonců vsadil na ni i Václav Havel, který se stal symbolem zodpovědnosti. Slušnost se zkrátka i v hrubém světě stále vyplácí. Z profesora politologie se tak stává těžká váha, která se před Milošem Zemanem neroztřese. A přitom hlavu státu, i když k ní má jistě silné výhrady, ctí a prezidentský úřad respektuje, což Zemanovi dělá dobře. Česká republika snad od pátku bude mít premiéra i vládu, za kterou se její občané nebudou muset stydět. A neschopný Andrej Babiš už odpočítává minuty. Žádný český premiér se na předání moci netěšil tak jako on.

Související

Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

komentář Petr Fiala (ODS) Miloš Zeman Vláda ČR politika Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 1 hodinou

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 5 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 11 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy