KOMENTÁŘ | Ceny potravin hýbou burzami. Může se to projevit v našich peněženkách

S cenami potravin na burzách se to má tak. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů, tedy specializované agentury OSN se sídlem v Římě a založené už v roce 1945, dosáhly světové ceny potravin v říjnu letošního roku nového desetiletého maxima. Pravdou sice je, že když budete hledat v internetových vyhledávačích podobně znějící titulky či zprávy o tom, kdy naposledy potraviny a jak zdražovaly, naleznete řadu podobných už třeba z let 2011 či 2018. Jenže, nejeden analytik by k tomu s kritickým tónem dodal, že okolnosti zdražování komodit, ze kterých se vyrábějí základní potraviny pro lidstvo, nebyly ještě vskutku k dalšímu zhoršování cenového vývoje tak příznivě nakloněny jako nyní. Stačí si to připomenout, je to obehraná deska: energie, covid, inflace, zadlužení, nedostatek výrobních surovin, zaseklé přepravní kapacity a přístavy… a tak dále. A ke vší smůle se podle posledních světových hodnocení na tomto stavu podepisuje také výrazný nedostatek pracovní síly.

A o čem je tedy řeč? Global Food Price Index, který sleduje ceny 95 různých potravinářských komodit, jen za poslední rok stoupl o více než třicet procent. A jeho tempo růstu, nedojde-li brzy, jak rádi říkají analytici, ke konsolidaci, může ještě zrychlit. Připomenu, že tohle je „zprůměrované“ číslo, a jak to tak s těmi průměry bývá, padají do něj různé extrémy. Tak třeba - roční nárůst burzovní ceny u rostlinného oleje dosáhl minulý měsíc 74 procent. Začíná to připomínat ty ceny elektřiny a zemního plynu, pamatujete? Dobře, nebudu smažit hranolky každej den, řeknete si. No dobrá. Tak dál: roční zdražení burzovní ceny cukru vykázalo ve stejný čas 41 procent a obilovin jako pšenice, kukuřice či rýže pak dvacet dva procent. A o kávě či masu ani nemluvě.

Jinými slovy, když průměrná cena necelého kilogramu a půl chleba stojí v Česku dvacet sedm korun, může jen dle burzovního vývoje klíčové suroviny, poskočit jeho cena na téměř třicet tři korun. A to v tom ještě nemáme ty dražší energie, benzíny a tak vůbec. Možná nad výše uvedenými čísly mávnete rukou. Jenže, sami se na internetu můžete z reakcí potravinářů dozvědět, že cena chleba kolem čtyřiceti korun, podobně jako benzínu, nemusí být nereálná. Stále ok? Pak ale nejste, jak by řekla Agatha Christie, pozorným čtenářem detektivek, v tomto případě tím, kdo sleduje burzovní příběhy a správně je vyhodnocuje. V čem je potíž? Jednoduše v tom, že kvůli nynějšímu vývoji cen potravin zdraží úplně všechno. Doslova. A zřejmě nijak na krátko. Nebude to jistě znamenat hned konec světa, ale… Stačí připomenout, že v posledních týdnech není doslova den, kdy by nějaká potravinářská společnost neoznamovala navýšení svých cen. Pravdou ale je, že moc se s tím dělat nedá. Přestat jíst chleba sice dokáže asi každý, jenže ani jiné potraviny cenový růst s největší pravděpodobností nezastaví.

Tak co bude konkrétně dál? Je jasné, že dnes nikdo zatím moc odhalovat karty na další rok s cenami nechce. Výrobci a prodejní řetězce reagují na aktuální dění a dopředu se dívat s co nejkonkrétnějšími odhady cen nikdo moc nechce. Slyšíme, že výrobci musí reflektovat vývoj nákladů a nemohou dodávat do prodejen potraviny pod výrobní cenou. Ale jak už to tak v dobrých detektivkách bývá, vždy je po ruce nějaké to „eso“ v rukávu. A tak i když se všeobecně nedá moc čekat v cenách hned nějaký dramatický pohyb zpět, u potravin se můžeme třeba těšit na blížící se sklizně pšenice v Argentině a Austrálii. Podle komoditních analytiků by totiž, pokud z těchto zemí přijdou dobrá čísla, mohla cena pšenice uklidnit nejednu rozdováděnou křivku potravin na burze. „Vyhlídky na plodinové výnosy v obou zemích zatím vypadají slibně,“ zní komentáře k dění kolem pšenice. A tak možná, že cena chleba a rohlíků nakonec o výrazné částky nevyroste. Horší to ale může být s jinými komoditami. Tam totiž tolik optimismu není. Mějme ho tak alespoň my. I přes už tu dražší kávu a cukr.