KOMENTÁŘ | Fialova vláda přebírá rozsekanou zemi, na nápravu Babišových chyb má jeden pokus

Zadlužení země, covidová pandemie, energetická a cenová krize, inflace, nefunkční stát, zanedbaná infrastruktura, hrozba totalitních režimů vojenskými údery, nekonečná řada zákonů, které jsou zapleveleny nesmysly nebo úplně něco jiného? Před takovými výzvami totiž stojí dneska jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) a jeho týmů z pětikoalice. Zdá se ale, že vůbec tím prvním úkolem, který na nový kabinet čeká je prodloužení/neprodloužení nouzového stavu. Hned na začátku je jasné jedno: Ať se stane prioritou cokoli nebude mít vláda pod vedením lídra ODS více pokusů na to, aby udržela důvěru voličů při spravování doslova „rozsekané“ země.

Druhá vláda levicového populisty Andreje Babiše, která se mimo jiné „zasloužila“ o to, že kvůli neschopnosti ministerských úředníků má sice ČR ze všech států Evropské unie šestý nejnižší vládní dluh, ale… Odpovědné instituce ale upozorňují, že pokud nenastanou důležité změny, ke kterým se Andrej Babiš za celých osm let u moci nechtěl dostat, bude patřit mezi nejzadluženější země kontinentu. Týmu lídra hnutí Ano se také vůbec nepovedlo řešení pandemie viru SARS-CoV-2.

Jen dle statistik Ministerstva zdravotnictví ČR se i kvůli chaotickým nařízením, špatným a pozdním reakcím při nasazování účinných nástrojů proti šíření pandemie, se těchto dní nedožilo přes třicet pět tisíc lidí. Pravdou ale je, že Babiš v očích svým příznivců udržuje popularitu nejen tím, že se za jeho vlád zvyšovaly všechny možné mzdy a dávky, ale i díky až často submisivní podjatosti s další figurou politického světa u nás, která nemůže sklízet žádný obdiv, totiž s prezidentem.

Osm let marasmu a rozbíjení společnosti

Kvůli tomu by se dala nazvat éra posledních osmi let vládnutí Andreje Babiše a jeho lidí s Milošem Zemanem klasickou bolševickou poučkou o tom, že ten, kdo seje vítr, sklízí bouři. Zdá se ale, držíc se linie z předchozí věty, že jmenováním nové vlády politických koalic pěti stran, se objevuje světlo na konci tunelu. A to i přes všechny ty zmiňované výzvy a trable uvedené na počátku textu. Z lánského zámku tak odjíždí od člověka, který odmítal jenom kvůli vlastnímu egu dodržovat zákony i Ústavu ČR, lhal a byl o tom několikrát soudem usvědčen, aniž by se za to sám omluvil, tým, který všechno popsané bude muset umět řešit. A to hned na první pokus.

Někdo sice může namítnout, že od říjnových voleb už uběhlo moře dní, takže není vlastně co slavit a že kdyby opravdu šéf ODS, coby nový premiér myslel upřímně to, když říká, že chce pracovat pro všechny lidi v Česku se snažil o vládu dřív, ale opak je pravdou. Je jasné, že kdysi populární „havlovský“ slogan o tom, že politika se může dělat slušně, v těchto dnech hodně ukazuje, že jeho étos není vyčpělý. Hodně si ale přejme, aby hned po něm nastoupily konkrétní činy a výsledky. Nová politická reprezentace také ukázala, že umí v kritických chvílích (doufejme, že jí to fakt vydrží celé volební období) táhnout za jeden provaz, že umí vyjednat a prosadit své zájmy, dokonce i před prezidentem země, který dával jasně na odiv to, že je mu většina norem a nějakých pravidel šumafuk a že to chce pořád dělat po svém.

Moc dobré pro zakopání příkopů a urovnání nejrůznějších sporů ve společnosti je i to, že na rozdíl od slabých Babišových lidí, včetně samotného Andreje, nemění lídři koalic z nové vlády své názory podle sociálních sítí nebo hlasů v mejlech. Znovu je dobré si říct, kéž jim tohle vydrží co nejdéle. Pokud totiž politici z koalic Spolu a PirStan začnou kvůli všemožným důvodům dělat stejné hlouposti, chyby a chovat se jako partička z odcházející vlády, voliči jim to doslova hned sečtou. A je jasné, že se s nimi nebudou vůbec mazlit. A že to pak nebude s nahromaděnými a už dramaticky vážně v některých případech Babišem neřešenými problémy vůbec lehké, je nasnadě.

Ještě před jmenováním vlády Petra Fialy byly popsány snad doslova tisíce řádek o tom, co má nebo nemá být prioritou v tzv. „To do listu“, tedy úkolovníku nové vlády. Pokud odhlédneme od rozhodnutí o zmiňovaném nouzovém stavu, pořadí prací nové vlády jasně definovala lídryně TOP09 a šéfka Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová ve čtvrtečním vysílání České rozhlasu, v pořadu Rozhovor Plus na rozhlasové stanici ČRo Plus, když řekla, že nejdůležitějším úkolem je zastavit rozvrat financí státu. Ten se totiž pod vedením Aleny Schillerové (Ano) kvůli nesystémovým výdajům, jakým bylo třeba pětitisícové „všimné“ seniorům, potýká s vážnými problémy a hrozí mu (tedy nám všem), že přijde na buben. Nemluvě o podílu na růstu inflace a dalších komplikacích. Schillerovou navrhovaný schodek hospodaření státu na příští rok měl mít cifru -377 miliard korun. Nová vláda ho chce předělat a srazit číslo o osmdesát miliard.

Tnout do zatuchlých věcí bude nutné

Dnes už je snad každému jasné, že nekonečně oddalované počiny, které s těmito problémy taktéž souvisejí, totiž penzijní reforma, reforma a nastavení takového systému povinných (mandatorních) výdajů, které by nezničily českou státní kasu, možné daňové úpravy, které by reflektovaly dění z posledních let a měsíců a dokázaly by při výpadku příjmů rychle pomoci, by měly být v pořadu nejdůležitějších úkolů pro novou vládu pořádně vpředu. Důležité proto budou signály. Tedy to, kdy a jak a v jakém rozsahu chce kabinet změnit. Signály pro trhy, pro investory, pro ty, kteří zkrátka mají vliv a rozhodují. Když by se totiž ukázalo, že nová česká vláda neumí nebo nechce řešit šílené zadlužení, mohlo by to mít po nějakém čase další dosti vážné negativní vlivy na domácí ekonomiku. Od vlivu na tuzemskou měnu až třeba po rozhodování o tom, zda někdo bude v Česku investovat nebo nebude.

Jenže, pak tu máme i ten zpropadený covid (i když světe div se, v antivaxerské zemi (třeba průzkum agentury Median z jara letošního roku uvedl, že víc Čechů je ochotno nosit jako prevenci roušku než se nechat naočkovat) plné milovníků blábolů z dezinformačních sítí a webů a dalších obskurních médií, která se neštítí mystifikovat své čtenáře tím, že vakcíny nejsou tím, co svět od covidové pandemie zachrání, tu sledovaná čísla naštěstí klesají. Ale nenechme se tím ukonejšit. Je jasné, že nový ministr zdravotnictví bude muset možná ještě rychleji než jeho kolega z financí resuscitovat nejen fungování všech potřebných státních agentur a institucí, aby v digitální éře mohly obstát při sledování nejen vývoje nemocnosti, ale i dělat předem správná rozhodnutí a dostatečně komunikovat s fórem odborníků na tom, co se má dělat předem, abychom nějakou tu virovou pandemii nedoháněli, ale naopak. Všichni snad také vědí, co a kde chybí k tomu, aby se věci hnuly správným směrem k lepšímu.

Bez ohledu na to, zda je nyní nutné se dohadovat nad tím, jaké má být to správné pořadu úkolů pro novou vládu je ale dle mého mnohem důležitější jiná věc. A tu mají všechny potenciální výzvy a zadání společnou. Totiž to, aby každý úkol měl od nových ministrů a premiéra jasně vyřčené zadání úkolu, pak jasný popis toho, co a za jak dlouho budou odpovědní lidé z vlády dělat tak, aby se popsaný problém odstranil a co se stane, když se to nepovede. Platí to pro covid, platí to pro inflaci, platí to pro energetickou a cenovou krizi. A platí to vlastně i pro všechno ostatní.

Jistě, milovníci starých pořádků dozajista namítnou, že nestačí v televizi říct, že třeba prioritou v liniových stavbách je pro novou vládu dostavba pražského okruhu a dálnice D35, ale je nutné dozvědět se co a jak ministři zajistí, aby se tak stalo. A co se změní ve schvalovacích procesech a kdy tak, aby podivná a obskurní hnutí, třeba jako Dětí Země, kvůli jejichž blokaci dostavby dálnice D8 umírali několik let zbytečně obyvatelé vesnic z okolí stavby kvůli tomu, že jimi kvůli nedokončené dálnici frčeli těžká nákladní auta po tisícovkách denně, nemohli z vlastní vůle blokovat schvalování potřebné infrastruktury nebo, když neschopný šéf resortu zdravotnictví dává jednu vyhlášku za další a chrlí bezhlavě zákony, které pak správní soud odmítá jak na běžícím pásu, bylo jasno, co se mu stane a jaká to udělat líp, aby  to bylo zkrátka lépe vykomunikováno a vysvětleno.

A to je jen malá ochutnávka změn, kvůli kterým politická uskupení z nové vlády mohou uspět. A zdá se, byť už i přes řadu nejen mediálních přešlapů nejednoho kandidáta na ministra. že ve výsledku se zdá, že si to ti lidé uvědomují. Šéfka Topky to řekla v již mnou zmiňovaném rozhlasovém pořadu jasně: „Nebudeme nejdřív zveřejňovat na sociálních sítích nějaké výkřiky, které pak budou měněny podle toho, jak si to čtenáři vyloží, ale pečlivě to prodiskutujeme v pětikoalici a poté zveřejníme jako celek.“ Za povzbudivé, i když na druhou stranu nyní dost riskantní a odvážné, je možné považovat to, co tak nějak nenápadně vyčnívá z prohlášení o řešení covidové pandemie. Je jasné, že poltická uskupení už jenom kvůli tomu, že pocházejí z různých politických směrů, budou muset hodně cedit mezi zuby nějaký kompromis, aby dával hlavu a patu a hlavně fungoval.

Ale jedno ze všeho vyplývá jednoznačně – důraz na naší vlastní odpovědnost a zachování se ve prospěch celku. Ne jako ti divní lidé od špendlíků, kteří ve snaze dát najevo to, že se jim něco nelíbí (resp. nechtějí nosit roušky, protože je to prý nesvobodné) zahltili hygienické stanice spamy, kvůli kterým poté lidé, kteří se snaží chránit životy tím, že upozorňují na možnost rizikového kontaktu, nemohli dělat svou práci.

Takže z toho je jasné, že problém fungování státu není jenom o tom, že něco nařizuje a vydává rozkazy, ale, že díky digitálním aplikacím, technologiím, provázanosti všech možných i nemožných aplikací mají hned odpovědné orgány jasno, kdo dělá zle a proč. A co za to slízne. A nejen tisícovku pokuty. Vyčistit chlív, a to nikoli po Augiášovi, ale po Andreji Babišovi, nebude „brnkačka“, ale možná nadlidský úkol. Přejme si proto a udělejme i my sami co nejvíc, aby se to nové vládě Petra Fialy povedlo.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

včera

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

včera

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

včera

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

včera

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

včera

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

24. srpna 2026 22:00

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

24. srpna 2026 20:49

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

24. srpna 2026 19:36

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

24. srpna 2026 18:19

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

24. srpna 2026 17:06

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

24. srpna 2026 15:45

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy