KOMENTÁŘ | Fialova vláda přebírá rozsekanou zemi, na nápravu Babišových chyb má jeden pokus

Zadlužení země, covidová pandemie, energetická a cenová krize, inflace, nefunkční stát, zanedbaná infrastruktura, hrozba totalitních režimů vojenskými údery, nekonečná řada zákonů, které jsou zapleveleny nesmysly nebo úplně něco jiného? Před takovými výzvami totiž stojí dneska jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) a jeho týmů z pětikoalice. Zdá se ale, že vůbec tím prvním úkolem, který na nový kabinet čeká je prodloužení/neprodloužení nouzového stavu. Hned na začátku je jasné jedno: Ať se stane prioritou cokoli nebude mít vláda pod vedením lídra ODS více pokusů na to, aby udržela důvěru voličů při spravování doslova „rozsekané“ země.

Druhá vláda levicového populisty Andreje Babiše, která se mimo jiné „zasloužila“ o to, že kvůli neschopnosti ministerských úředníků má sice ČR ze všech států Evropské unie šestý nejnižší vládní dluh, ale… Odpovědné instituce ale upozorňují, že pokud nenastanou důležité změny, ke kterým se Andrej Babiš za celých osm let u moci nechtěl dostat, bude patřit mezi nejzadluženější země kontinentu. Týmu lídra hnutí Ano se také vůbec nepovedlo řešení pandemie viru SARS-CoV-2.

Jen dle statistik Ministerstva zdravotnictví ČR se i kvůli chaotickým nařízením, špatným a pozdním reakcím při nasazování účinných nástrojů proti šíření pandemie, se těchto dní nedožilo přes třicet pět tisíc lidí. Pravdou ale je, že Babiš v očích svým příznivců udržuje popularitu nejen tím, že se za jeho vlád zvyšovaly všechny možné mzdy a dávky, ale i díky až často submisivní podjatosti s další figurou politického světa u nás, která nemůže sklízet žádný obdiv, totiž s prezidentem.

Osm let marasmu a rozbíjení společnosti

Kvůli tomu by se dala nazvat éra posledních osmi let vládnutí Andreje Babiše a jeho lidí s Milošem Zemanem klasickou bolševickou poučkou o tom, že ten, kdo seje vítr, sklízí bouři. Zdá se ale, držíc se linie z předchozí věty, že jmenováním nové vlády politických koalic pěti stran, se objevuje světlo na konci tunelu. A to i přes všechny ty zmiňované výzvy a trable uvedené na počátku textu. Z lánského zámku tak odjíždí od člověka, který odmítal jenom kvůli vlastnímu egu dodržovat zákony i Ústavu ČR, lhal a byl o tom několikrát soudem usvědčen, aniž by se za to sám omluvil, tým, který všechno popsané bude muset umět řešit. A to hned na první pokus.

Někdo sice může namítnout, že od říjnových voleb už uběhlo moře dní, takže není vlastně co slavit a že kdyby opravdu šéf ODS, coby nový premiér myslel upřímně to, když říká, že chce pracovat pro všechny lidi v Česku se snažil o vládu dřív, ale opak je pravdou. Je jasné, že kdysi populární „havlovský“ slogan o tom, že politika se může dělat slušně, v těchto dnech hodně ukazuje, že jeho étos není vyčpělý. Hodně si ale přejme, aby hned po něm nastoupily konkrétní činy a výsledky. Nová politická reprezentace také ukázala, že umí v kritických chvílích (doufejme, že jí to fakt vydrží celé volební období) táhnout za jeden provaz, že umí vyjednat a prosadit své zájmy, dokonce i před prezidentem země, který dával jasně na odiv to, že je mu většina norem a nějakých pravidel šumafuk a že to chce pořád dělat po svém.

Moc dobré pro zakopání příkopů a urovnání nejrůznějších sporů ve společnosti je i to, že na rozdíl od slabých Babišových lidí, včetně samotného Andreje, nemění lídři koalic z nové vlády své názory podle sociálních sítí nebo hlasů v mejlech. Znovu je dobré si říct, kéž jim tohle vydrží co nejdéle. Pokud totiž politici z koalic Spolu a PirStan začnou kvůli všemožným důvodům dělat stejné hlouposti, chyby a chovat se jako partička z odcházející vlády, voliči jim to doslova hned sečtou. A je jasné, že se s nimi nebudou vůbec mazlit. A že to pak nebude s nahromaděnými a už dramaticky vážně v některých případech Babišem neřešenými problémy vůbec lehké, je nasnadě.

Ještě před jmenováním vlády Petra Fialy byly popsány snad doslova tisíce řádek o tom, co má nebo nemá být prioritou v tzv. „To do listu“, tedy úkolovníku nové vlády. Pokud odhlédneme od rozhodnutí o zmiňovaném nouzovém stavu, pořadí prací nové vlády jasně definovala lídryně TOP09 a šéfka Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová ve čtvrtečním vysílání České rozhlasu, v pořadu Rozhovor Plus na rozhlasové stanici ČRo Plus, když řekla, že nejdůležitějším úkolem je zastavit rozvrat financí státu. Ten se totiž pod vedením Aleny Schillerové (Ano) kvůli nesystémovým výdajům, jakým bylo třeba pětitisícové „všimné“ seniorům, potýká s vážnými problémy a hrozí mu (tedy nám všem), že přijde na buben. Nemluvě o podílu na růstu inflace a dalších komplikacích. Schillerovou navrhovaný schodek hospodaření státu na příští rok měl mít cifru -377 miliard korun. Nová vláda ho chce předělat a srazit číslo o osmdesát miliard.

Tnout do zatuchlých věcí bude nutné

Dnes už je snad každému jasné, že nekonečně oddalované počiny, které s těmito problémy taktéž souvisejí, totiž penzijní reforma, reforma a nastavení takového systému povinných (mandatorních) výdajů, které by nezničily českou státní kasu, možné daňové úpravy, které by reflektovaly dění z posledních let a měsíců a dokázaly by při výpadku příjmů rychle pomoci, by měly být v pořadu nejdůležitějších úkolů pro novou vládu pořádně vpředu. Důležité proto budou signály. Tedy to, kdy a jak a v jakém rozsahu chce kabinet změnit. Signály pro trhy, pro investory, pro ty, kteří zkrátka mají vliv a rozhodují. Když by se totiž ukázalo, že nová česká vláda neumí nebo nechce řešit šílené zadlužení, mohlo by to mít po nějakém čase další dosti vážné negativní vlivy na domácí ekonomiku. Od vlivu na tuzemskou měnu až třeba po rozhodování o tom, zda někdo bude v Česku investovat nebo nebude.

Jenže, pak tu máme i ten zpropadený covid (i když světe div se, v antivaxerské zemi (třeba průzkum agentury Median z jara letošního roku uvedl, že víc Čechů je ochotno nosit jako prevenci roušku než se nechat naočkovat) plné milovníků blábolů z dezinformačních sítí a webů a dalších obskurních médií, která se neštítí mystifikovat své čtenáře tím, že vakcíny nejsou tím, co svět od covidové pandemie zachrání, tu sledovaná čísla naštěstí klesají. Ale nenechme se tím ukonejšit. Je jasné, že nový ministr zdravotnictví bude muset možná ještě rychleji než jeho kolega z financí resuscitovat nejen fungování všech potřebných státních agentur a institucí, aby v digitální éře mohly obstát při sledování nejen vývoje nemocnosti, ale i dělat předem správná rozhodnutí a dostatečně komunikovat s fórem odborníků na tom, co se má dělat předem, abychom nějakou tu virovou pandemii nedoháněli, ale naopak. Všichni snad také vědí, co a kde chybí k tomu, aby se věci hnuly správným směrem k lepšímu.

Bez ohledu na to, zda je nyní nutné se dohadovat nad tím, jaké má být to správné pořadu úkolů pro novou vládu je ale dle mého mnohem důležitější jiná věc. A tu mají všechny potenciální výzvy a zadání společnou. Totiž to, aby každý úkol měl od nových ministrů a premiéra jasně vyřčené zadání úkolu, pak jasný popis toho, co a za jak dlouho budou odpovědní lidé z vlády dělat tak, aby se popsaný problém odstranil a co se stane, když se to nepovede. Platí to pro covid, platí to pro inflaci, platí to pro energetickou a cenovou krizi. A platí to vlastně i pro všechno ostatní.

Jistě, milovníci starých pořádků dozajista namítnou, že nestačí v televizi říct, že třeba prioritou v liniových stavbách je pro novou vládu dostavba pražského okruhu a dálnice D35, ale je nutné dozvědět se co a jak ministři zajistí, aby se tak stalo. A co se změní ve schvalovacích procesech a kdy tak, aby podivná a obskurní hnutí, třeba jako Dětí Země, kvůli jejichž blokaci dostavby dálnice D8 umírali několik let zbytečně obyvatelé vesnic z okolí stavby kvůli tomu, že jimi kvůli nedokončené dálnici frčeli těžká nákladní auta po tisícovkách denně, nemohli z vlastní vůle blokovat schvalování potřebné infrastruktury nebo, když neschopný šéf resortu zdravotnictví dává jednu vyhlášku za další a chrlí bezhlavě zákony, které pak správní soud odmítá jak na běžícím pásu, bylo jasno, co se mu stane a jaká to udělat líp, aby  to bylo zkrátka lépe vykomunikováno a vysvětleno.

A to je jen malá ochutnávka změn, kvůli kterým politická uskupení z nové vlády mohou uspět. A zdá se, byť už i přes řadu nejen mediálních přešlapů nejednoho kandidáta na ministra. že ve výsledku se zdá, že si to ti lidé uvědomují. Šéfka Topky to řekla v již mnou zmiňovaném rozhlasovém pořadu jasně: „Nebudeme nejdřív zveřejňovat na sociálních sítích nějaké výkřiky, které pak budou měněny podle toho, jak si to čtenáři vyloží, ale pečlivě to prodiskutujeme v pětikoalici a poté zveřejníme jako celek.“ Za povzbudivé, i když na druhou stranu nyní dost riskantní a odvážné, je možné považovat to, co tak nějak nenápadně vyčnívá z prohlášení o řešení covidové pandemie. Je jasné, že poltická uskupení už jenom kvůli tomu, že pocházejí z různých politických směrů, budou muset hodně cedit mezi zuby nějaký kompromis, aby dával hlavu a patu a hlavně fungoval.

Ale jedno ze všeho vyplývá jednoznačně – důraz na naší vlastní odpovědnost a zachování se ve prospěch celku. Ne jako ti divní lidé od špendlíků, kteří ve snaze dát najevo to, že se jim něco nelíbí (resp. nechtějí nosit roušky, protože je to prý nesvobodné) zahltili hygienické stanice spamy, kvůli kterým poté lidé, kteří se snaží chránit životy tím, že upozorňují na možnost rizikového kontaktu, nemohli dělat svou práci.

Takže z toho je jasné, že problém fungování státu není jenom o tom, že něco nařizuje a vydává rozkazy, ale, že díky digitálním aplikacím, technologiím, provázanosti všech možných i nemožných aplikací mají hned odpovědné orgány jasno, kdo dělá zle a proč. A co za to slízne. A nejen tisícovku pokuty. Vyčistit chlív, a to nikoli po Augiášovi, ale po Andreji Babišovi, nebude „brnkačka“, ale možná nadlidský úkol. Přejme si proto a udělejme i my sami co nejvíc, aby se to nové vládě Petra Fialy povedlo.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 4 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy