KOMENTÁŘ | Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, a to 25. prosince v roce 1901 na tehdy ještě Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále, obchodního zástupce českobudějovického výrobce tužek, a Anny, rozené Velíškové. Ještě jako dítě zažila ve svém životě první velkou tragédii. V červenci 1914, když jí bylo necelých 13 let, zemřeli jí během pár hodin dva sourozenci, a to starší sestra Marta a mladší bratr Jiří. Příčinou jejich smrti byla septická spála, na kterou se tehdy běžně umíralo. Navíc komplikovaná zánětem mozkových blan. O rok později se jejím rodičům narodila ještě sestra Věra. Tragédie ztráty dvou sourozenců prožitá na prahu dospívání Miladu nepochybně výrazně ovlivnila v jejím dalším životě.

Za účast na demonstraci byla vyloučena z gymnázia

Nejspíše právě zmíněná bolestná zkušenost během dospívání ji měla přivést k poznání, že člověk nesmí jen nečinně přihlížet k utrpení druhých a že vždy musí podat pomocnou ruku. Milada Horáková byla člověkem s obrovským smyslem pro spravedlnost a celý život zůstala věrná své hluboké křesťanské víře. Pomáhala chudým, usilovala o to, aby ženy nežily ve stínu mužů a prosazovala zákony pro zlepšení jejich postavení. Rozhodně ale nepředstavovala feministku, jak by se v dnešní době mohlo zdát.

Své postoje projevovala už během svého studia na gymnáziu, kdy se v posledních dvou letech první světové války účastnila protirakouských manifestací, v důsledku čehož měla řadu problémů ve škole. Z dívčího reálného gymnázia v Korunní ulici byla těsně před dostudováním za účast na nepovolené květnové demonstraci roku 1918 vyloučena. Poté přešla na dívčí lyceum ve Slezské ulici, kde nakonec v roce 1921 také odmaturovala.

Na Univerzitě Karlově pak vystudovala práva a promovala v roce 1926. Během studií se také seznámila se svým manželem, novinářem Bohuslavem Horákem, který jí byl celý život velkou oporou. Dva roky před koncem jejího studia nastal jeden z dalších významných momentů v jejím životě. Roku 1924 se osobně setkala se senátorkou Františkou Plamínkovou, další bojovnicí za práva žen a zakladatelkou Ženské národní rady (ŽNR), kam také vstoupila a kde se v dalších letech významně angažovala.

Od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické (ČSNS). Senátorce Plamínkové pomáhala v prosazování zákonů na zlepšení podmínek žen. Před válkou se však Milada Horáková spíše než politice věnovala sociální oblasti. Svoji starost o potřebné ukázala, když po obsazení pohraničních oblastí Sudet Němci na podzim 1938 organizovala pomoc rodinám, které musely okupované území opustit.

Při zatýkání stačila dceři předat klíčové pokyny

Hned na počátku okupace zbytku Česka v březnu 1939 se zapojila do odboje, především v organizaci Politické ústředí a Petičním výboru Věrni zůstaneme. V této nesnadné době si dokázala zachovat chladnou hlavu i v obtížných situacích, kdy by tlak mnozí jiní nevydrželi. Když ji a manžela přišli 2. srpna roku 1940 kvůli jejímu angažmá v odboji zatknout Němci, sáhla po krabičce a pětileté dceři Janě řekla: „Uvnitř je špinavý bonbon, dej ho babičce, ať ho vyhodí.“ Ve skutečnosti tam byl ale lísteček s pokyny, co dělat, když je zatknou. Maličká Jana poslechla, krabičku babičce v pořádku předala a zpráva se tak dostala k dalším odbojářům.

Dva roky pak byla Milada Horáková stejně jako její manžel vězněná v terezínské malé pevnosti. Po celou dobu se ale ani jednou nemohli setkat. Souzena byla 23. října 1944. Původně ji u německého soudu navrhovali dokonce trest smrti, nakonec byla odsouzena k osmi letům káznice a k výkonu trestu nastoupila v hornobavorském Aichachu. Zde ji také na konci války osvobodila americká armáda.

Domů do Prahy se vrátila 20. května 1945, kde se konečně setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Po naléhání prezidenta Beneše se začala více angažovat v rámci ČSNS. Vstoupila do vedení obnovené strany a stala se také poslankyní v Prozatímním národním shromáždění.

Obnovila také Ženskou národní radu pod názvem Rada československých žen (RČŽ), kde byla doktorka Horáková předsedkyní. Spolu se svými spolupracovnicemi z Rady mimochodem také založila v lednu roku 1947 ženský časopis s názvem Vlasta vycházející dodnes. V roce 1946 kandidovala za ČSNS v a byla zvolena do Ústavodárného národního shromáždění a působila zde jako členka zahraničního a ústavněprávního výboru. V této době jasnozřivě kritizovala mnohé věci například v oblasti hospodářství a zahraniční politiky, především odmítnutí Marshallova plánu.

Neustále připomínala, že bychom se neměli odvracet od Západu. Na rozdíl od mnoha jiných brzy poznala, jak KSČ především plní příkazy Moskvy. Dostávala se často do sporů s komunisty, jejichž lži dokázala národně socialistická politička vyvracet věcnými argumenty. Někteří lidé Miladu Horákovou po válce varovali a naznačovali, že by mohla kvůli svým názorům dopadnout zle. Ona ale měla za to, že když ji nepopravili Němci, Češi nemohou být horší. Jak se ale ukázalo, v tomto se fatálně zmýlila.

Komunisty kritizovala i po Únoru, navzdory nebezpečí

Po Únoru 1948 byla Milada Horáková zbavena všech svých veřejných funkcí. Její působení sledovali komunisté pomocí jimi ovládané StB od doby, co skončila druhá světová válka a pozornost zesílila v roce 1946, kdy komunisté vyhráli volby. Musela vědět, že se její kritika může obrátit proti ní, přesto neslevila.

Klíčový moment, kdy se komunisté měli rozhodnout, že později zatknou Miladu Horákovou, měla být takzvaná vinořská schůzka, na níž se 25. září 1948 sešli nekomunističtí politici. Zmíněné setkání bylo později jedním z ústředních bodů konstrukce a posléze i obžaloby v procesu. Na schůzce se účastníci radili, jak bojovat proti nastupující komunistické totalitě. Je možné, že se do okruhu těchto lidí dostal agent StB, který pak o jejich činnosti podrobně informoval.

Komunistický režim doktorku Horákovou zatkl 27. září 1949. Jejímu manželovi se ten den podařilo zatčení uniknout, a nakonec se dostal do USA, kde také prožil zbytek života. Jejich dcera Jana se za otcem mohla dostat až v roce 1968. Svému osudu mohla Milada Horáková ujít, kdyby byla před svým zatčením přijala nabídky k emigraci. Ona je ale odmítla, protože chtěla bojovat proti komunistům.

Národně socialistická politička se stala ústřední postavou vykonstruovaného monstrprocesu a byla obviněna z vyzvědačství a vlastizrady. Hlavní prokurátorkou zde byla nechvalně známá Ludmila Brožová Polednová. Milada Horáková byla dobře známá i v zahraničí. Populární byla například ve Francii či ve Velké Británii. Komunisté chtěli dát v procesu najevo, že nemají slitování nad nikým, kdo se proti nim postaví, bez ohledu na kritiku ze strany Západu.

U soudu svým vzdorem vytáčela fanatického Urválka

Statečná politička vynikala svými rétorickými schopnostmi, čímž vytáčela komunistického fanatického prokurátora Josefa Urválka, který se proslavil podobně nechvalným způsobem jako Brožová Polednová. Nelíbilo se mu, že obžalovaná vzdorovala, nedržela se textu, který všichni museli před soudem odříkat nazpaměť. Nejspíše do poslední chvíle Milada Horáková nevěřila, že ji odsoudí k trestu smrti. Svědčí o tom ostatně i soudní jednání při monstrprocesu. Kdykoli to bylo možné, brala vinu na sebe, aby ochránila ostatní a bojovala i za nižší tresty pro ně.

Zlomit se jim Miladu Horákovou nepodařilo ani před soudem, probíhajícím ve dnech 31. května až 8. června 1950. Ani poté, co předseda senátu Karel Trudák vynesl nad ní i třemi dalšími odsouzenými (Janem Buchalem, Závišem Kalandrou a Oldřichem Pelcem) rozsudek smrti. Sama odmítla i žádost o milost u prezidenta Klementa Gottwalda, protože se před ním nechtěla ponižovat.

Krátce před zrůdnou popravou, spíše vraždou, protestovaly u tehdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda takové osobnosti jako bývalý britský premiér Winston Churchill, filosof Bertrand Russell, bývalá americká první dáma Eleanore Rooseveltová či jeden z nejvýznamnějších vědců 20. století, fyzik Albert Einstein. Na rozsudku jejich aktivita ale nic nezměnila. Popravu dělala ještě strašnější i skutečnost, že Milada Horáková umírala na šibenici čtvrt hodiny, kdy nezemřela na zlomení vazu, ale pomalým udušením.

Až do tragického konce měla hlavu vztyčenou

Svoji statečnost si Milada Horáková zachovala až do samého konce, když ve svém posledním dopise svým blízkým napsala: „Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen Vaše. Milada.“

Životní příběh této političky je příběhem nesmírné odvahy, obrovského odhodlání a oddanosti svobodě a demokracii. Navzdory všemu zůstala neochvějná ve svém přesvědčení bojovat za správnou věc bez ohledu na to, jaké nebezpečí to pro ni znamenalo. Její postoje a činy nám mohou být i dnes inspirací a není divu, že v Česku dodnes sklízí Milada Horáková obdiv mezi demokraticky smýšlejícími lidmi napříč politickým spektrem.

Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL i dopisovatelem zpravodajského webu EuroZprávy.cz

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář Milada Horáková historie

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Nevzdáme se, varoval ajatolláh Chameneí v reakci na výhrůžky Američanů

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy dál roste. Nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí ve středu odmítl výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečné kapitulaci a varoval, že případná americká vojenská intervence by měla vážné následky. Reagoval tak na ostrá slova amerického prezidenta, který jej označil za „snadný cíl“. 

před 46 minutami

před 1 hodinou

Žhavá láva

Indonéská sopka vychrlila sloupec popela. V ohrožení jsou oblíbené turistické destinace

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki na ostrově Flores v úterý vychrlila sloup popela do výšky 11 kilometrů. Úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti a varovaly turisty, aby se oblasti vyhnuli. Erupce narušila desítky letů na Bali a zasáhla přes tisíc cestovatelů. Dopady mohou pocítit i čeští turisté, pro které je Indonésie stále oblíbenější destinací.

před 1 hodinou

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj letěl tisíce kilometrů za Trumpem. Ten schůzku na poslední chvíli zrušil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj absolvoval tisíce kilometrů dlouhý let do kanadského Banffu, kde se účastnil summitu skupiny G7. Jeho hlavním cílem bylo setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. To se však neuskutečnilo – Trump se totiž rozhodl summit předčasně opustit kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Odjezd oznámil nečekaně krátce před plánovaným jednáním se Zelenským. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Obavy z rozšíření konfliktu: Írán by mohl zaútočit na USA a vtáhnout je do války, varuje bývalý velvyslanec

Bývalý izraelský velvyslanec v USA Michael Oren varoval, že Írán by mohl záměrně zaútočit na americké cíle, aby zatáhl Spojené státy do probíhající války mezi Izraelem a Teheránem. Ve vysílání stanice BBC Radio 4 Oren uvedl, že by Írán mohl napadnout americkou loď nebo základnu, čímž by přinutil prezidenta USA Donalda Trumpa k vojenské reakci.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump je pod tlakem. Americká intervence v Íránu by vážně ohrozila celý region – opět

Rostoucí tlak izraelských spojenců přibližuje amerického prezidenta Donalda Trumpa k rozhodnutí udeřit na íránský jaderný program. Americká operace by ale nemusela vést k vítězství, nýbrž ke zhroucení íránského režimu – a tím i k hluboké destabilizaci regionu. Hrozil by kolaps státu, občanská válka, boj o jaderné technologie i masová migrace. Zasáhnout může být lákavé, ustát důsledky mnohem méně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Čeští hráči do 21 let nestačili ani na Německo. Na Euru skončí už ve skupině

Dva zápasy na turnaji a konec. Čeští reprezentanti do 21 let si stejně jako na posledním evropském šampionátu této věkové kategorie ani tentokrát nezahrají vyřazovací fázi. Po Anglii, se kterou svěřenci kouče Jana Suchopárka, prohráli 1:3, v neděli nestačili na Němce, se kterými prohráli pro změnu 2:4. Oproti zmíněnému úvodnímu duelu s Anglií však proti Německu nezopakovali sympatický nebojácný výkon, ve druhém vystoupení na Euru byli naopak do 60. minuty pod tlakem a dopředu se moc nedostávali.

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelské stíhačky útočily na klíčové íránské továrny. Teherán odpověděl salvou hypersonických Fatahů

Izrael v noci zasáhl až dvacet vojenských cílů v oblasti Teheránu, včetně závodů na výrobu raket a odstředivek. Írán odpověděl salvou hypersonických raket Fatah-1 na Tel Aviv. Situace rychle eskaluje, počet obětí roste. Spojené státy uzavřely ambasádu v Jeruzalémě a zvažují další kroky. Donald Trump vyzývá k evakuaci Teheránu, ale zároveň naznačuje možnost dohody. 

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znovu prodlužuje životnost TikToku v USA

Populární sociální síť TikTok dostane ve Spojených státech amerických další tři měsíce života. Americký prezident Donald Trump je již rozhodnutý, že potřetí od návratu do Bílého domu prodlouží lhůtu na uskutečnění prodeje platformy. Pokud by k transakci nedošlo, hrozí TikToku zákaz.

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy