KOMENTÁŘ | Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, a to 25. prosince v roce 1901 na tehdy ještě Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále, obchodního zástupce českobudějovického výrobce tužek, a Anny, rozené Velíškové. Ještě jako dítě zažila ve svém životě první velkou tragédii. V červenci 1914, když jí bylo necelých 13 let, zemřeli jí během pár hodin dva sourozenci, a to starší sestra Marta a mladší bratr Jiří. Příčinou jejich smrti byla septická spála, na kterou se tehdy běžně umíralo. Navíc komplikovaná zánětem mozkových blan. O rok později se jejím rodičům narodila ještě sestra Věra. Tragédie ztráty dvou sourozenců prožitá na prahu dospívání Miladu nepochybně výrazně ovlivnila v jejím dalším životě.

Za účast na demonstraci byla vyloučena z gymnázia

Nejspíše právě zmíněná bolestná zkušenost během dospívání ji měla přivést k poznání, že člověk nesmí jen nečinně přihlížet k utrpení druhých a že vždy musí podat pomocnou ruku. Milada Horáková byla člověkem s obrovským smyslem pro spravedlnost a celý život zůstala věrná své hluboké křesťanské víře. Pomáhala chudým, usilovala o to, aby ženy nežily ve stínu mužů a prosazovala zákony pro zlepšení jejich postavení. Rozhodně ale nepředstavovala feministku, jak by se v dnešní době mohlo zdát.

Své postoje projevovala už během svého studia na gymnáziu, kdy se v posledních dvou letech první světové války účastnila protirakouských manifestací, v důsledku čehož měla řadu problémů ve škole. Z dívčího reálného gymnázia v Korunní ulici byla těsně před dostudováním za účast na nepovolené květnové demonstraci roku 1918 vyloučena. Poté přešla na dívčí lyceum ve Slezské ulici, kde nakonec v roce 1921 také odmaturovala.

Na Univerzitě Karlově pak vystudovala práva a promovala v roce 1926. Během studií se také seznámila se svým manželem, novinářem Bohuslavem Horákem, který jí byl celý život velkou oporou. Dva roky před koncem jejího studia nastal jeden z dalších významných momentů v jejím životě. Roku 1924 se osobně setkala se senátorkou Františkou Plamínkovou, další bojovnicí za práva žen a zakladatelkou Ženské národní rady (ŽNR), kam také vstoupila a kde se v dalších letech významně angažovala.

Od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické (ČSNS). Senátorce Plamínkové pomáhala v prosazování zákonů na zlepšení podmínek žen. Před válkou se však Milada Horáková spíše než politice věnovala sociální oblasti. Svoji starost o potřebné ukázala, když po obsazení pohraničních oblastí Sudet Němci na podzim 1938 organizovala pomoc rodinám, které musely okupované území opustit.

Při zatýkání stačila dceři předat klíčové pokyny

Hned na počátku okupace zbytku Česka v březnu 1939 se zapojila do odboje, především v organizaci Politické ústředí a Petičním výboru Věrni zůstaneme. V této nesnadné době si dokázala zachovat chladnou hlavu i v obtížných situacích, kdy by tlak mnozí jiní nevydrželi. Když ji a manžela přišli 2. srpna roku 1940 kvůli jejímu angažmá v odboji zatknout Němci, sáhla po krabičce a pětileté dceři Janě řekla: „Uvnitř je špinavý bonbon, dej ho babičce, ať ho vyhodí.“ Ve skutečnosti tam byl ale lísteček s pokyny, co dělat, když je zatknou. Maličká Jana poslechla, krabičku babičce v pořádku předala a zpráva se tak dostala k dalším odbojářům.

Dva roky pak byla Milada Horáková stejně jako její manžel vězněná v terezínské malé pevnosti. Po celou dobu se ale ani jednou nemohli setkat. Souzena byla 23. října 1944. Původně ji u německého soudu navrhovali dokonce trest smrti, nakonec byla odsouzena k osmi letům káznice a k výkonu trestu nastoupila v hornobavorském Aichachu. Zde ji také na konci války osvobodila americká armáda.

Domů do Prahy se vrátila 20. května 1945, kde se konečně setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Po naléhání prezidenta Beneše se začala více angažovat v rámci ČSNS. Vstoupila do vedení obnovené strany a stala se také poslankyní v Prozatímním národním shromáždění.

Obnovila také Ženskou národní radu pod názvem Rada československých žen (RČŽ), kde byla doktorka Horáková předsedkyní. Spolu se svými spolupracovnicemi z Rady mimochodem také založila v lednu roku 1947 ženský časopis s názvem Vlasta vycházející dodnes. V roce 1946 kandidovala za ČSNS v a byla zvolena do Ústavodárného národního shromáždění a působila zde jako členka zahraničního a ústavněprávního výboru. V této době jasnozřivě kritizovala mnohé věci například v oblasti hospodářství a zahraniční politiky, především odmítnutí Marshallova plánu.

Neustále připomínala, že bychom se neměli odvracet od Západu. Na rozdíl od mnoha jiných brzy poznala, jak KSČ především plní příkazy Moskvy. Dostávala se často do sporů s komunisty, jejichž lži dokázala národně socialistická politička vyvracet věcnými argumenty. Někteří lidé Miladu Horákovou po válce varovali a naznačovali, že by mohla kvůli svým názorům dopadnout zle. Ona ale měla za to, že když ji nepopravili Němci, Češi nemohou být horší. Jak se ale ukázalo, v tomto se fatálně zmýlila.

Komunisty kritizovala i po Únoru, navzdory nebezpečí

Po Únoru 1948 byla Milada Horáková zbavena všech svých veřejných funkcí. Její působení sledovali komunisté pomocí jimi ovládané StB od doby, co skončila druhá světová válka a pozornost zesílila v roce 1946, kdy komunisté vyhráli volby. Musela vědět, že se její kritika může obrátit proti ní, přesto neslevila.

Klíčový moment, kdy se komunisté měli rozhodnout, že později zatknou Miladu Horákovou, měla být takzvaná vinořská schůzka, na níž se 25. září 1948 sešli nekomunističtí politici. Zmíněné setkání bylo později jedním z ústředních bodů konstrukce a posléze i obžaloby v procesu. Na schůzce se účastníci radili, jak bojovat proti nastupující komunistické totalitě. Je možné, že se do okruhu těchto lidí dostal agent StB, který pak o jejich činnosti podrobně informoval.

Komunistický režim doktorku Horákovou zatkl 27. září 1949. Jejímu manželovi se ten den podařilo zatčení uniknout, a nakonec se dostal do USA, kde také prožil zbytek života. Jejich dcera Jana se za otcem mohla dostat až v roce 1968. Svému osudu mohla Milada Horáková ujít, kdyby byla před svým zatčením přijala nabídky k emigraci. Ona je ale odmítla, protože chtěla bojovat proti komunistům.

Národně socialistická politička se stala ústřední postavou vykonstruovaného monstrprocesu a byla obviněna z vyzvědačství a vlastizrady. Hlavní prokurátorkou zde byla nechvalně známá Ludmila Brožová Polednová. Milada Horáková byla dobře známá i v zahraničí. Populární byla například ve Francii či ve Velké Británii. Komunisté chtěli dát v procesu najevo, že nemají slitování nad nikým, kdo se proti nim postaví, bez ohledu na kritiku ze strany Západu.

U soudu svým vzdorem vytáčela fanatického Urválka

Statečná politička vynikala svými rétorickými schopnostmi, čímž vytáčela komunistického fanatického prokurátora Josefa Urválka, který se proslavil podobně nechvalným způsobem jako Brožová Polednová. Nelíbilo se mu, že obžalovaná vzdorovala, nedržela se textu, který všichni museli před soudem odříkat nazpaměť. Nejspíše do poslední chvíle Milada Horáková nevěřila, že ji odsoudí k trestu smrti. Svědčí o tom ostatně i soudní jednání při monstrprocesu. Kdykoli to bylo možné, brala vinu na sebe, aby ochránila ostatní a bojovala i za nižší tresty pro ně.

Zlomit se jim Miladu Horákovou nepodařilo ani před soudem, probíhajícím ve dnech 31. května až 8. června 1950. Ani poté, co předseda senátu Karel Trudák vynesl nad ní i třemi dalšími odsouzenými (Janem Buchalem, Závišem Kalandrou a Oldřichem Pelcem) rozsudek smrti. Sama odmítla i žádost o milost u prezidenta Klementa Gottwalda, protože se před ním nechtěla ponižovat.

Krátce před zrůdnou popravou, spíše vraždou, protestovaly u tehdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda takové osobnosti jako bývalý britský premiér Winston Churchill, filosof Bertrand Russell, bývalá americká první dáma Eleanore Rooseveltová či jeden z nejvýznamnějších vědců 20. století, fyzik Albert Einstein. Na rozsudku jejich aktivita ale nic nezměnila. Popravu dělala ještě strašnější i skutečnost, že Milada Horáková umírala na šibenici čtvrt hodiny, kdy nezemřela na zlomení vazu, ale pomalým udušením.

Až do tragického konce měla hlavu vztyčenou

Svoji statečnost si Milada Horáková zachovala až do samého konce, když ve svém posledním dopise svým blízkým napsala: „Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen Vaše. Milada.“

Životní příběh této političky je příběhem nesmírné odvahy, obrovského odhodlání a oddanosti svobodě a demokracii. Navzdory všemu zůstala neochvějná ve svém přesvědčení bojovat za správnou věc bez ohledu na to, jaké nebezpečí to pro ni znamenalo. Její postoje a činy nám mohou být i dnes inspirací a není divu, že v Česku dodnes sklízí Milada Horáková obdiv mezi demokraticky smýšlejícími lidmi napříč politickým spektrem.

Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL i dopisovatelem zpravodajského webu EuroZprávy.cz

Související

Lubomír Zaorálek Komentář

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.
Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

Více souvisejících

komentář Milada Horáková historie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

před 4 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

včera

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

včera

včera

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

včera

Donald Trump

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

včera

AC Sparta Praha

Změny ve fotbalové Spartě. Jejím novým kapitánem je Haraslín, Wiesner odchází do USA

Krátce před zahájením nové sezóny tuzemské fotbalové Chance ligy se v nejednom týmu této soutěže stala nejedna změna a pražská Sparta v tomto ohledu není výjimkou. Pražané například oznámily, že do nové sezóny nastoupí s novým kapitánem, přičemž tak kapitánskou pásku od Filipa Panáka převzal Lukáš Haraslín. Součástí týmu pak už není obránce Tomáš Wiesner, jenž odešel do zámořské MLS, kde bude nově oblékat dres Houstonu. A nemusí zůstat jen u tohoto odchodu.

včera

Ilustrační foto

Ostravský obránce Frydrych si musí trest za ostrý faul na Klimenta odpykat až do konce

Jeho ostrý zákrok z letošního dubna v rámci pohárovém zápasu s Olomoucí, po kterému olomouckému útočníkovi Janu Klimentovi ukončil předčasně sezónu, v níž měl fazónu a měl namířeno za angažmá do pražské Slavie, z kterého nakonec sešlo, byl na jaře tématem nejedné debaty. Nebylo divu, že za takový zákrok vyfasoval od disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) jeden z největších trestů v lize – stopku na deset zápasů. Nyní mu jich zbývá odpykat ještě pět a to proto, že neuspěl v těchto dnech s žádostí o podmínečné prominutí zbytku trestu.

včera

Patrik Schick

Odejde z Leverkusenu i Schick? O českého kanonýra projevil zájem AC Milán

Přestože to podle vyjádření trenéra Erika ten Haga vypadalo, že jsou dveře pro případný odchod českého útočníka Patrika Schicka zavřené, jelikož s jeho službami v Leverkusenu nadále počítá, ještě přeci jenom rozvířil spekulace zájmem o jeho osobu italský AC Milán. Ten totiž stále hledá náhradu do útoku za Tammyho Abrahama a Luky Joviče.

včera

UEFA

Lyon se vrátil do francouzské ligy i do pohárů. V Anglii se proti rozhodnutí UEFA bouří

Už to vypadalo, že nadcházející ročník nejvyšší francouzské soutěže bude bez tamního sedminásobného šampiona a velkoklubu nesoucího název Olympique Lyon. Ten se potácel v takových finančních problémech, že byl přeřazen do druhé ligy. Nakonec byl Francouzským fotbalovým svazem (FFF) mezi francouzskou elitou navrácen, jelikož uspěl s odvoláním proti původnímu verdiktu. Na základě toho tak Evropská fotbalová unie UEFA vrátila tento velkoklub do Evropské ligy, čímž tak z této soutěže vyšoupl do Konferenční ligy původního náhradníka Crystal Palace. A právě toto rozhodnutí pochopitelně vyvolalo v Anglii bouři nevole.

včera

Michel Platini, UEFA

Bývalému fotbalistovi a šéfu UEFA Platinimu odcizili zloději až dvacet trofejí

Terčem zlodějů se v noci ze čtvrtka na pátek francouzská fotbalová legenda a někdejší šéf Evropské fotbalové unie UEFA Michel Platini. Právě do jeho rezidence Bouches-du-Rhône nacházející se poblíž Marseille se měl tehdy vloupat zloděj a jak uvádí francouzská televizní stanice RTL, Platinimu ukradl až dvacet trofejí.

včera

Alexus Grynkewich

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO

Spojené státy a NATO čelí podle generála Alexuse Grynkewiche naléhavému varování: svět se podle něj musí připravit na možnost, že Rusko a Čína rozpoutají souběžné vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Generál Grynkewich, nový nejvyšší velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, promluvil ve čtvrtek na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.

včera

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

včera

včera

včera

V porodnici u Apolináře v noci hořelo. Maminky utíkaly s novorozenci

V noci na sobotu zasahovali pražští hasiči u požáru, který vypukl ve vestibulu kliniky porodnictví, gynekologie a neonatologie v Apolinářské ulici. Oheň, který podle vyšetřovatelů vznikl v kávovém automatu, způsobil husté zakouření prostor a vyžádal si rychlou evakuaci několika desítek lidí včetně novorozeňat. Nikdo naštěstí neutrpěl zranění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy