KOMENTÁŘ | Fialova vláda dá lidem šanci chovat se zodpovědně. Neměla by ale covid podcenit

Po letech tristního vládnutí Andreje Babiše se Česko konečně dočkalo demokratické vlády. K její škodě ale přichází do doby, která vyžaduje přesnou koordinaci a v níž musí nad postojem jednotlivce převážit nutnost ochrany celé společnosti. Jak toho dosáhnout, ale zatím ministři nesdělili, navzdory tomu, že jsme se po dvou letech pandemie už mnohé naučili.

V posledních měsících jsou pojmy jako "demokracie" nebo "svoboda" mnohdy vykládány mylně. Nejvíce pak lidmi, které můžeme označit za antivaxery nebo dezinformátory. Osobní svoboda přitom sahá jen do té míry, dokud nepoškozuje jiného člověka, a pandemická společnost je sama o sobě poškozena koronavirovou nákazou více než dost.

V tu chvíli je potřeba najít kompromis, který vzejde ze zachování klasických demokratických principů, zároveň ale bude včas zavádět a vyžadovat efektivní a rozumná opatření, která mají za cíl zachraňovat lidské životy. Nejde o lehký úkol a není tajemstvím, že předchozí vládě se vůbec nepovedl. 

S nadějí lze proto vyhlížet nové osazenstvo Strakovy akademie, které se už stihlo jasně vymezit proti některým praktikám minulé Babišovy vlády. Situaci má o to těžší, že stát přebírá po Babišovi v dosti rozmláceném stavu, na druhou stranu už máme aspoň první náznaky toho, co vše se dříve či později zruší. Co ale nevíme je to podstatné, a sice co se naopak zavede.

Za velké plus lze považovat přístup, kdy chce nastupující kabinet dát nejprve možnost veřejnosti dokázat, jestli dovede vzít rozum do hrsti a chovat se tak, aby se šíření nemoci omezilo na minimum. Na druhou stranu jsou ale lidé pandemií unavení a doporučení vlády tak mohou mít stejný efekt jako házení hrachu na stěnu, zejména pak u odmítačů covidu či vakcinace, což samo o sobě svědčí o jejich nízké zodpovědnosti.

Je dobré mít na paměti i fakt, že aktuálně klesající počty nakažených neznamenají, že jsme současnou vlnu covidu porazili. Ostatně není nic lepšího, než se poučit z minulosti. Před rokem, 20. prosince 2020, činil denní nárůst nakažených 3400 lidí. Pár dní před tím se pohyboval mezi 5 až 8 tisíci za den. 30. prosince už přibylo nakažených 17 tisíc...

Česko se následně ponořilo do vlny, která si vyžádala přísné restrikce a která připravila o život tisíce lidí. Není vyloučeno, že stejnou situaci nezažijeme znovu, o to více s variantou omikron, která se dle všeho šíří mnohem rychleji. Má ale i jiná specifika, první studie ukazují, že umí částečně obcházet imunitu, a nejen že zřejmě nezpůsobuje mírnější průběh nemoci, ale naopak dokáže nakažené dostat do nemocnic dříve, než delta.

Realita pochopitelně může být mírně odlišná, to ale zatím nevíme. A právě v takovou chvíli by měla na scénu nastoupit prevence. Opatření, která jsou v boji s pandemií nutná, neboť ze zkušeností víme, že reakční doba je v případě covidu dva týdny. A situace v evropských zemích, kde se omikron  usadil, ukazují, že jistá opatření nutná budou. Ostatně zvažuje je už i Británie, která se zuby nehty zdráhala lockdownu.

Od nové vlády ale bohužel zatím stále nevíme, jaká opatření můžeme čekat. Nutno jí přičíst ke cti, že na zbrklé a zběsilé zavádění plošných restrikcí kabinet Petra Fialy nehraje, zároveň ale není moc bezpečné v této nejisté době slibovat nesplnitelné.

Odmítnutí prodloužení nouzového stavu nebo snaha o udržení otevřených škol za každou cenu mohou totiž rychle vzít za své, o to více, když v karanténě končí stále více tříd a školy se aktuálně v některých krajích řadí mezi největší ohniska šíření nákazy. Přidejme k tomu Plagovo odmítnutí prodloužení vánočních prázdnin, setkávání lidí během svátků a zcela jistě i hromadné silvestrovské oslavy, které si Češi prostě neodpustí.

V tu chvíli máme dobře nakročeno na další nárůsty nakažených, které se mohou počátkem roku negativně projevit ve službách, provozovnách i v chodu nemocnic. Pak už ale bude pozdě na zavádění prevence, pak už se budou pouze sanovat škody. A jelikož vláda veřejnosti zatím neprezentovala žádný plán boje s covidem, těžko říct, jakou budoucnost můžeme očekávat.

Přesto je plně v pořádku, že se chce demokratická vláda vyvarovat chyb, které dělali její předchůdci. Zavádění restrikcí s předstihem a až v krajních případech také jistě řada voličů ocení, každá mince má ale dvě strany A je třeba mít na paměti, že podceňování covidu a pozdní opatření jsou jedním z nejvýraznějších Babišových přešlapů a vládnoucí koalice by je neměla opakovat.

Neměla by se snažit vyhradit vůči minulé vládě tím, že za každou cenu zruší opatření, která měla smysl, nebo se pokusí vrátit život do normálu předčasně. Na druhou stranu je dobře, že vláda vnímá únavu veřejnosti z dlouhého boje s nemocí a snaží se jí maximálně vyjít vstříc. Teď je řada na lidech, aby sami ukázali, že se dokáží chovat zodpovědně.

Související

Více souvisejících

Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy