KOMENTÁŘ | Zeman byl ve vánočním poselství nepřesný a státnicky chladný. Zapomněl na sváteční empatii i na postižené tornádem

Jedovatou slinu do svátečního času letos nevypustil. Prezident Miloš Zeman ve svém devátém vánočním poselství přednesl smířlivou rétoriku. Nenechme se ale o svátcích zase tolik rozněžnit, hlava státu si totiž uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet. Proto jeho projev nebyl agresivní, ani nenávistný, výjimečně ani neurážel novináře. Nejvyšší ústavní činitel se skutečně vyvaroval jakéhokoli skandálu, pouze vyjádřil své názory na povinné očkování, odchod z Afghánistánu či na zelený úděl a státní rozpočet. Jeho vystupování působilo jako by se už připravoval na státnický odchod, který nastane v roce 2023. Za umírněností mohou stát i Zemanovy vážné zdravotní problémy, kvůli nimž mohl získat tolik dříve chybějící nadhled, i když dobrosrdečnost a empatie vypadá jinak. Například na postižené tornádem úplně zapomněl, nedal jim žádné povzbuzení, naději, neocenil jejich vůli. Škoda, že byl tak státnicky chladný, ale i nepřesný.

S vánoční pohodou ale nemělo jeho vánoční poselství příliš společného, sváteční empatie a jakékoli povzbuzení naprosto absentovalo. Konstatovat, že uplynulý rok nebyl dobrý, pro národ není nic nového, objevného. Lidé chtěli slyšet nějakou naději a možná i určité konejšení, které v tomto čase mělo přijít, právě o Vánocích je na něj ideální doba. Hlava státu měla potlačit určité strašení, které bylo v její rétorice patrné. Na druhou stranu je sympatické, že prezident Miloš Zeman nikoho nedehonestoval a určitou státnickost mu v závěru dodaly citáty prvního československého ministra financí Aloise Rašína a někdejšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Prezident se chválením Babiše dopustil přešlapu

Ve svém předposledním projevu nastínil palčivá, aktuální témata jako je odchod spojenců z Afghánistánu, zelený úděl a covid, který přejmenoval na covid-21. Zcela v kontextu s ním opomenul zmínit, že veškerá zkáza ohledně infekce pochází z komunistické a totalitní Číny, kam tak rád létal, aby se od diktátorů naučil stabilizovat společnost. Ohledně zeleného údělu vystupoval tak, jako by už bylo vše jasně nadiktované a spalovací motory už byly zakázané, stejně jako, že topení zemním plynem je minulostí. Mnohé občany, kteří nemají dostatečný přístup k informacím, polekal a mohl tak rozšířit paniku. I premiér Petr Fiala takzvaný Green Deal nikdy úplně nezatratil, naopak v něm vidí další nové ekonomické příležitosti pro Českou republiky. Ohledně zelené dohody se dopustil řady nepřesností až dezinformací, což se třeba týká konce topení zemního plynu v roce 2030. Zeman také dost zjednodušil zrušení daňových výjimek, který by do nedostatečného rozpočtu, jak jej označil, přinesly 380 miliard korun. Zde přemýšlel jako chladný ekonom, který například naprosto ignoruje rodiny s dětmi. Stát by měl v první řadě ušetřit na sobě, ne na svých občanech.

Jeden vysloveně falešný tón přece jenom z Lán při vánoční poselství zazněl. Prezident Miloš Zeman pochválil minulou vládu Andreje Babiše. U jeho kabinetu není cokoli vyzvedávat. Babiš svou populistickou politikou zemi téměř přivedl k bankrotu a jen na koronavirovou pandemii se nemůže vymlouvat, tu si bere pouze jako jistého advokáta na ospravedlnění. K ekonomickému dnu bychom totiž směřovali i bez ní. Babišova neschopnost se pouze v ní zdvojnásobila. Bývalý ministerský předseda svým chaotickým jednáním nese podíl na více než třiceti tisících obětí, na krachu mnoha živnostníků, jímž se díky uzávěrám nedostalo včasné pomoci. Chválit Babiše je obrovský přešlap, dokonce až úlet. Celá Evropa je zděšena, kdo u nás mohl být čtyři roky premiérem a jak prezident jeho hrubky bagatelizoval a útočně jej bránil. Babiš tak maximálně mohl pomoci svému Agrofertu, ale rozhodně ne České republice. Zeman prostě proti expremiérovi nepůjde, jako by mu už pomáhal startovat jeho předvolební hradní kampaň.

Mírný záblesk starého, zlého Zemana, se objevil, když si nenápadně rýpl do ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, proti němuž dlouhodobě se vymezuje. Opět si neodpustil poznámku, že politik musí být i odborníkem,což podle něj nový šéf diplomacie není. Někdy jeho tvrdošíjné přesvědčení o vlastní pravdě připomíná malé dítě, které si nenechá nic vysvětlit. Zeman se prostě nevypořádal s tím, že nakonec Lipavského nevetoval. A tak kde to jde, tak se o něj opře. Důkazem toho bylo i jmenování vlády, kdy hradní Mynář pravděpodobně úmyslně u Jana Lipavského uvedl, že je magistrem, aby se vzápětí opravil a tituloval ho jako bakaláře.

Hlava státu dala jasně najevo, že s Fialovým kabinetem v mnohém nesouhlasí. Jeho představy se s novou vládou rozcházejí také ohledně povinného očkování proti covidu-19, i když s vakcinací oba tábory souzní. Zeman by ji povinně nařídil jako v Rakousku, zatímco čerstvě složený tým ze Strakovy akademie očkování po konzultacích možná zavede jen v odborných sektorech.  Ano, Zeman má pravdu, že jedině očkování nás může vyvést z pandemie, na druhou stranu Fiala nechce působit jako diktátor, když v předvolební kampani kladl důraz na to, aby si zejména lidé o svých osudech rozhodovali sami. Je těžké říci, kdo má pravdu. Až čas ukáže, zda se měl respektovat Zemanův názor, anebo se Fialova tolerance vyplatila. Prezident si ale uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet, a tak se omezil jen na svůj postoj, aniž by zvolenou exekutivu nějak výrazně cupoval.

Rok nebyl tak špatný, když lidé umí držet při sobě

Kde Zeman skutečně působil jako státník, byla pasáž o odchodu spojenců z Afghánistánu. Exodus skutečně s největší pravděpodobností vyvolá další teroristické útoky, zvláště, když zemi znovu ovládají fanatičtí radikálové z Talibanu, kteří se nezastaví před ničím. Správně Zeman varoval, že svět může zažít nové 11. září. Opuštění Afghánistánu je prohrou demokratických sil, který je neskutečným hazardem. Tady se rétorice nejvyššího ústavního činitele nedá nic vytknout. Afghánistán je skutečně větší hrozbou než zmiňovaná zelená dohoda, která se opravdu se stažením demokratické koalice nedává srovnávat.

Velký důraz ve svém projevu kladl i na energetickou krizi, kterou způsobují vysoké ceny, jež mnohé mohou uvrhnout do absolutní chudoby. Je sympatické, že Zeman myslí na ekonomicky slabé, ale jistě se v souvislosti s energetickou krizí neocitli v takové beznaději jako lidé na jižní Moravě, které před půl rokem postihlo tornádo. Do zapomnění upadají i obyvatelé severočeského Stebna u Kryr, jímž se prohnala v podobný čas rovněž ničivá bouře. Zdejší určitě nepotřebují slyšet, že uplynulý rok nebyl dobrý, když jim živel zabil blízké, díky němuž někteří stále nebydlí ve svém. Materiální škody pro ně nejsou tím nejhorším, většina z nich právě o Vánocích těžce nese skutečnost, že přírodní  jev jim vzal i všechny fotografie už zesnulých rodičů, a tak na ně nemají žádnou vzpomínku.

Někdy prostě nestačí se jen vyvarovat urážení druhých, nedehonestovat novináře a snažit se být chladně státnický. Kdo jiný, než prezident by měl projevit velkou dávku empatie, a to navíc ve svátečním čase? Ocenit statečnost těchto lidí, zatleskat jejich nezlomné vůli a vyzvednout vzájemné hrdinství i vlnu solidarity měla především hlava státu. Právě tornádo v českém národu probudilo to dobré, nejsme takoví sobci. Desítky dobrovolníků se vydalo pomoci, mnozí poslali charitám peníze a byli mezi nimi i senioři, kteří se tak dobrovolně uskromnili. Zahanbit se nenechaly i matky samoživitelky, které i jinak živoří.

Po této stránce nebyl uplynulý rok tak špatný, pane prezidente. Lidé totiž ukázali, že umí držet při sobě, když se stane neštěstí, a to je přece nádherné zjištění. Svět není jen o státním rozpočtu, energii, ekologii, ale je i o dobrých lidech, kteří mají úžasná srdce. Na ně jste bohužel ve vánočním poselství zapomněl. Mluvil jste, že máme být odvážní, ale pravděpodobně vám uniklo, že jste prezidentem statečného a odvážného národa. Je velkou škodou, že jste si na to nevzpomněl. Kdy jindy než o Vánocích je nejpříhodnější doba na ocenění zázraků?

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman Vláda ČR politika Andrej Babiš Tornádo na Moravě (24.6.2021) Klimatické změny Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy