KOMENTÁŘ | Zeman byl ve vánočním poselství nepřesný a státnicky chladný. Zapomněl na sváteční empatii i na postižené tornádem

Jedovatou slinu do svátečního času letos nevypustil. Prezident Miloš Zeman ve svém devátém vánočním poselství přednesl smířlivou rétoriku. Nenechme se ale o svátcích zase tolik rozněžnit, hlava státu si totiž uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet. Proto jeho projev nebyl agresivní, ani nenávistný, výjimečně ani neurážel novináře. Nejvyšší ústavní činitel se skutečně vyvaroval jakéhokoli skandálu, pouze vyjádřil své názory na povinné očkování, odchod z Afghánistánu či na zelený úděl a státní rozpočet. Jeho vystupování působilo jako by se už připravoval na státnický odchod, který nastane v roce 2023. Za umírněností mohou stát i Zemanovy vážné zdravotní problémy, kvůli nimž mohl získat tolik dříve chybějící nadhled, i když dobrosrdečnost a empatie vypadá jinak. Například na postižené tornádem úplně zapomněl, nedal jim žádné povzbuzení, naději, neocenil jejich vůli. Škoda, že byl tak státnicky chladný, ale i nepřesný.

S vánoční pohodou ale nemělo jeho vánoční poselství příliš společného, sváteční empatie a jakékoli povzbuzení naprosto absentovalo. Konstatovat, že uplynulý rok nebyl dobrý, pro národ není nic nového, objevného. Lidé chtěli slyšet nějakou naději a možná i určité konejšení, které v tomto čase mělo přijít, právě o Vánocích je na něj ideální doba. Hlava státu měla potlačit určité strašení, které bylo v její rétorice patrné. Na druhou stranu je sympatické, že prezident Miloš Zeman nikoho nedehonestoval a určitou státnickost mu v závěru dodaly citáty prvního československého ministra financí Aloise Rašína a někdejšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Prezident se chválením Babiše dopustil přešlapu

Ve svém předposledním projevu nastínil palčivá, aktuální témata jako je odchod spojenců z Afghánistánu, zelený úděl a covid, který přejmenoval na covid-21. Zcela v kontextu s ním opomenul zmínit, že veškerá zkáza ohledně infekce pochází z komunistické a totalitní Číny, kam tak rád létal, aby se od diktátorů naučil stabilizovat společnost. Ohledně zeleného údělu vystupoval tak, jako by už bylo vše jasně nadiktované a spalovací motory už byly zakázané, stejně jako, že topení zemním plynem je minulostí. Mnohé občany, kteří nemají dostatečný přístup k informacím, polekal a mohl tak rozšířit paniku. I premiér Petr Fiala takzvaný Green Deal nikdy úplně nezatratil, naopak v něm vidí další nové ekonomické příležitosti pro Českou republiky. Ohledně zelené dohody se dopustil řady nepřesností až dezinformací, což se třeba týká konce topení zemního plynu v roce 2030. Zeman také dost zjednodušil zrušení daňových výjimek, který by do nedostatečného rozpočtu, jak jej označil, přinesly 380 miliard korun. Zde přemýšlel jako chladný ekonom, který například naprosto ignoruje rodiny s dětmi. Stát by měl v první řadě ušetřit na sobě, ne na svých občanech.

Jeden vysloveně falešný tón přece jenom z Lán při vánoční poselství zazněl. Prezident Miloš Zeman pochválil minulou vládu Andreje Babiše. U jeho kabinetu není cokoli vyzvedávat. Babiš svou populistickou politikou zemi téměř přivedl k bankrotu a jen na koronavirovou pandemii se nemůže vymlouvat, tu si bere pouze jako jistého advokáta na ospravedlnění. K ekonomickému dnu bychom totiž směřovali i bez ní. Babišova neschopnost se pouze v ní zdvojnásobila. Bývalý ministerský předseda svým chaotickým jednáním nese podíl na více než třiceti tisících obětí, na krachu mnoha živnostníků, jímž se díky uzávěrám nedostalo včasné pomoci. Chválit Babiše je obrovský přešlap, dokonce až úlet. Celá Evropa je zděšena, kdo u nás mohl být čtyři roky premiérem a jak prezident jeho hrubky bagatelizoval a útočně jej bránil. Babiš tak maximálně mohl pomoci svému Agrofertu, ale rozhodně ne České republice. Zeman prostě proti expremiérovi nepůjde, jako by mu už pomáhal startovat jeho předvolební hradní kampaň.

Mírný záblesk starého, zlého Zemana, se objevil, když si nenápadně rýpl do ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, proti němuž dlouhodobě se vymezuje. Opět si neodpustil poznámku, že politik musí být i odborníkem,což podle něj nový šéf diplomacie není. Někdy jeho tvrdošíjné přesvědčení o vlastní pravdě připomíná malé dítě, které si nenechá nic vysvětlit. Zeman se prostě nevypořádal s tím, že nakonec Lipavského nevetoval. A tak kde to jde, tak se o něj opře. Důkazem toho bylo i jmenování vlády, kdy hradní Mynář pravděpodobně úmyslně u Jana Lipavského uvedl, že je magistrem, aby se vzápětí opravil a tituloval ho jako bakaláře.

Hlava státu dala jasně najevo, že s Fialovým kabinetem v mnohém nesouhlasí. Jeho představy se s novou vládou rozcházejí také ohledně povinného očkování proti covidu-19, i když s vakcinací oba tábory souzní. Zeman by ji povinně nařídil jako v Rakousku, zatímco čerstvě složený tým ze Strakovy akademie očkování po konzultacích možná zavede jen v odborných sektorech.  Ano, Zeman má pravdu, že jedině očkování nás může vyvést z pandemie, na druhou stranu Fiala nechce působit jako diktátor, když v předvolební kampani kladl důraz na to, aby si zejména lidé o svých osudech rozhodovali sami. Je těžké říci, kdo má pravdu. Až čas ukáže, zda se měl respektovat Zemanův názor, anebo se Fialova tolerance vyplatila. Prezident si ale uvědomuje, že na novou vládu Petra Fialy už nebude mít takový vliv jako na Babišův kabinet, a tak se omezil jen na svůj postoj, aniž by zvolenou exekutivu nějak výrazně cupoval.

Rok nebyl tak špatný, když lidé umí držet při sobě

Kde Zeman skutečně působil jako státník, byla pasáž o odchodu spojenců z Afghánistánu. Exodus skutečně s největší pravděpodobností vyvolá další teroristické útoky, zvláště, když zemi znovu ovládají fanatičtí radikálové z Talibanu, kteří se nezastaví před ničím. Správně Zeman varoval, že svět může zažít nové 11. září. Opuštění Afghánistánu je prohrou demokratických sil, který je neskutečným hazardem. Tady se rétorice nejvyššího ústavního činitele nedá nic vytknout. Afghánistán je skutečně větší hrozbou než zmiňovaná zelená dohoda, která se opravdu se stažením demokratické koalice nedává srovnávat.

Velký důraz ve svém projevu kladl i na energetickou krizi, kterou způsobují vysoké ceny, jež mnohé mohou uvrhnout do absolutní chudoby. Je sympatické, že Zeman myslí na ekonomicky slabé, ale jistě se v souvislosti s energetickou krizí neocitli v takové beznaději jako lidé na jižní Moravě, které před půl rokem postihlo tornádo. Do zapomnění upadají i obyvatelé severočeského Stebna u Kryr, jímž se prohnala v podobný čas rovněž ničivá bouře. Zdejší určitě nepotřebují slyšet, že uplynulý rok nebyl dobrý, když jim živel zabil blízké, díky němuž někteří stále nebydlí ve svém. Materiální škody pro ně nejsou tím nejhorším, většina z nich právě o Vánocích těžce nese skutečnost, že přírodní  jev jim vzal i všechny fotografie už zesnulých rodičů, a tak na ně nemají žádnou vzpomínku.

Někdy prostě nestačí se jen vyvarovat urážení druhých, nedehonestovat novináře a snažit se být chladně státnický. Kdo jiný, než prezident by měl projevit velkou dávku empatie, a to navíc ve svátečním čase? Ocenit statečnost těchto lidí, zatleskat jejich nezlomné vůli a vyzvednout vzájemné hrdinství i vlnu solidarity měla především hlava státu. Právě tornádo v českém národu probudilo to dobré, nejsme takoví sobci. Desítky dobrovolníků se vydalo pomoci, mnozí poslali charitám peníze a byli mezi nimi i senioři, kteří se tak dobrovolně uskromnili. Zahanbit se nenechaly i matky samoživitelky, které i jinak živoří.

Po této stránce nebyl uplynulý rok tak špatný, pane prezidente. Lidé totiž ukázali, že umí držet při sobě, když se stane neštěstí, a to je přece nádherné zjištění. Svět není jen o státním rozpočtu, energii, ekologii, ale je i o dobrých lidech, kteří mají úžasná srdce. Na ně jste bohužel ve vánočním poselství zapomněl. Mluvil jste, že máme být odvážní, ale pravděpodobně vám uniklo, že jste prezidentem statečného a odvážného národa. Je velkou škodou, že jste si na to nevzpomněl. Kdy jindy než o Vánocích je nejpříhodnější doba na ocenění zázraků?

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman Vláda ČR politika Andrej Babiš Tornádo na Moravě (24.6.2021) Klimatické změny Afghanistán

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých

Tragická nehoda autobusu dopravce FlixBus se ve středu dopoledne stala na dálnici nedaleko německého Lipska. Nepřežilo ji pět lidí, dalších více než dvacet cestujících utrpělo zranění. O neštěstí informovala světová média v čele s BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy