KOMENTÁŘ | Češi platí za mobilní tarify nejvíc v Evropě. Politici selhali a lidem je to jedno

Z některých států východní Evropy se stávají stále více, chce se říct „bolestivé rány“ kontinentu, plné zbytečných problémů. Stačí se třeba podívat na evropskou mapu „promořenosti“ zákeřným koronavirem kvůli antivaxerským náladám a postojům obyvatel a brzy zjistíte, kde jsou na „starém kontinentu“ ty největší obtíže. Anebo nejnověji pohled na mapu nejdražších mobilních služeb. A hned vám bude jasné, kdo v Evropě platí „jako mourovatej“ za služby, které jinde na tomto kontinentu dokážou nabídnout o dost levněji. Je jasné, že nejsem proto, aby něco někdo diktoval a že jsem pro zachování různorodosti cen, ale co je moc, to je moc. Bohužel je to tak. Čechy nejsou nejen best in covid, ale i „most expensive in mobile services“. Tedy nejdražší v mobilních službách.

Specializovaný server, zaměřený na technologie, Živě.cz k právě vydané zprávě Evropské komise o cenách za mobilní služby doslova napsal: „Česko „kraluje“ žebříčku zemí s nejdražšími mobilními službami. Evropská komise srovnala ceny ve všech 27 zemích EU a když se nepočítají neomezené tarify, vychází nabídky našich operátorů (rozuměj firem působících v České republice) katastrofálně.“ Už doslova drahně let se tato situace dokola opakuje, takže i nezaujatý čtenář se dokola ptá: Proč?

Aby bylo jasno o čem je řeč. Tak znovu server: „Z celé evropské sedmadvacítky jsme na posledním místě. Ve všech porovnávaných cenových koších (kombinace různého objemu volných minut a GB dat) s výjimkou jednoho jsme skončili s nejhorší červenou známkou „4“, která znamená drahé služby.“

Tato zpráva má sice dovětek o tom, že srovnání cenových košů nezahrnovaly datově, ani hlasově neomezené tarify. „Data jsou za kalendářní rok 2020 a i když se během roku 2021 mobilní tarify v Česku změnily, pro paušály s nízkým počtem volných minut a nízkým objemem dat (cca jednotky gigabajtů) k žádnému zásadnímu zlepšení nedošlo – operátoři navyšovali objemy dat hlavně u vyšších tarifů a cenová hladina neklesal,“ dodává analýza serveru.

Dokladem toho, jak český stát dokáže hájit zájmy lidí, je příběh, doufejme, že už navždy exministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové, v té době zářící hvězdy levicových populistů z ANO, která na kritiku o tom, že Češi platí zbytečně drahá data řekla, tentokrát České televizi: „Když budete prostě někomu pořád dokola opakovat: Máme drahá data, máme drahá data, tak co uděláte, tak vezmete mobil, nepřipojíte se na internet přes data, ale budete hledat volnou wifinu. A tady jsme u toho.

Čím méně se těch dat používá, protože se jim vyhýbáme, tak tím nepřispíváme k tomu, aby byla levnější.“ TVL (Ty vole), jak by řekl nyní mladý hlas ulice. A tohle si necháme líbit? Smutné je, že místo tlaku lidí na politiky, aby se prosazovalo systémové nastavení podmínek podnikání, které by podobné situace řešilo a na stanovení jasných postupů a jejich vymáhání u firem státními orgány, tu podobné situace dokola řešíme neustále sami.

Jistě, existuje řada návodů a rad, jak snížit ceny za mobilní služby, třeba v pravidelných intervalech měnit operátora, nebo chodit osobně vyjednat lepší podmínky. Ale upřímně, bude vás to neustále bavit? A to jsme jen u cen za mobilní služby. Příběhy z posledních týdnů u energií a dalších položek jsou stále živým příkladem toho, že to v téhle zemi „systémově“ moc nefunguje, ne?

Když si člověk vyhledá reakce odpovědných lidí za tento stav, přijde mu, že řešení je v nedohlednu. Pořád jenom slyšíme bezbřehé výmluvy, stále musíme na něco čekat a nic se viditelně nemění. Možná je pravdou ale i to, co říká druhá strana. Že v cenách za mobilní služby nejsou jen ona „data“, ale i kvalita sítě, ceny hovorů a já nevím co ještě. Na druhou stranu, proč za podobných podmínek dokážou mít o poznání levnější ceny těchto služeb třeba ve Španělsku, nebo blíž, v Polsku? Mají tam horší sítě? Nebo jim při telefonování víc šumí v přístroji?

O tom, že jsme přestali umět nacházet řešení a prosazovat je nejen v krizových situacích může dokládat i to, jak fungujeme. Místo toho, abychom se skutečně postavili problému čelem, tu hledáme doslova jen stohy dalších analýz, které vyvrátí zjištěná data a fakta, jindy zase kritizujeme ty, kteří s něčím, co se nelíbí, přišli. Ale málokdy začneme s tím, abychom našli možné cesty, jak problém vyřešit a zvolili tu ideální.

Tohle jsme si, možná kvůli vlastní pohodlnosti, odvykli. Musíme se spoléhat sami na sebe a rezignovali jsme na fungování státu. Nedivme se pak, že jsme spíše k pláči než pro smích. A že platíme jak „mourovatí“ za to, že nedokážeme vyřešit správně problém.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář mobily Mobilní operátoři

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy