KOMENTÁŘ | Merkelová měla k Česku ze všech kancléřů nejblíže. Vůči Putinovi ale nevystupovala dostatečně tvrdě

Před několika dny nastal konec jedné velké éry. Z funkce německé kancléřky odešla po dlouhých 16 letech Angela Merkelová. Byla prvním ženou a po roce 1989 i prvním člověkem v čele německé vlády, který žil v komunistické NDR. Její smýšlení formovalo právě mládí prožité v prostředí komunistické totality. V čele vlády strávila dokonce bez pár dní stejně dlouho jako Helmut Kohl, který byl jejím velkým mentorem a dlouhou dobu ji podporoval v jejím vzestupu na politické výsluní.

Ne nadarmo byla dokonce často nazývána „Kohlovo děvče.“ Studovala i v Praze, a tak není pochyb o tom,  že žádný kancléř v německé historii neměl k České republice tak blízký vztah jako právě ona. Jejím negativem bylo, že u Ruska nezdůrazňovala jeho bezpečnostní hrozbu a nevystupovala dostatečně tvrdě vůči prezidentu Putinovi.

Narodila se sice v Hamburku, ale její otec, který působil jako luteránský pastor, byl pár měsíců po jejím narození odeslán do do Perlebergu nacházejícího se v severní části tehdejšího východního Německa, kam odešel s celou svou rodinou. Mimochodem, Angela Merkelová má díky svému otci Horstu Kasnerovi, který se narodil s původním příjmením Kazmierczak, zčásti i polské kořeny. Dědeček Merkelové Ludwig Kazmierczak se měl narodit v roce 1896 v Poznani. Kvůli absenci počítače v NDR studovala v Praze

Angela Merkelová vystudovala fyziku na univerzitě v Lipsku a po absolvování v roce 1978 pracovala až do svého vstupu do politiky jako vědecká spolupracovnice na berlínském Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR v oboru kvantové chemie. 

Když už jsme zmínili její mladí v období NDR, nelze ponechat beze zmínky její českou stopu. Část svého výzkumu pro dokončení svého doktorátu prováděla Angela Merkelová v roce 1985 také v Praze. Působila v tamním Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie, protože zde měli  počítač značky IBM. Žádné vědecké pracoviště v Německé demokratické republice tehdy nedisponovalo zařízením s tak vysokou výpočetní kapacitou, které potřebovala pro svoji práci k získání doktorátu, jehož nakonec dosáhla v roce 1986.

Rok předtím tak strávila několik měsíců v Praze a vracela se tam i poté při dokončování svého výzkumu. Díky tomu umí i pár slov česky. Jejími mentory se tehdy stali vedoucí její pracovní skupiny, kvantový chemik Zdeněk Havlas a také Rudolf Zahradník. Společně s dalšími českými vědci se během svého pobytu v Praze podílela také na několika vědeckých pracích. S řadou bývalých kolegů dokonce dodnes udržuje kontakt. Není pochyb o tom, že žádný kancléř v německé historii neměl k České republice tak blízký vztah jako právě ona.

Po pádu Berlínské zdi následoval její raketový vzestup

Změny po pádu Berlínské zdi odstartovaly její politickou kariéru. Už v prosinci roku 1989 vstoupila Angela Merkelová do nově založené strany Demokratischer Aufbruch (DA) a později se stala její tiskovou mluvčí. Po volbách do lidové sněmovny NDR (Volkskammer) uskutečněných v březnu 1990 se stala druhou mluvčí poslední vlády NDR premiéra Lothara de Maizière. Sloučení strany Demokratischer Aufbruch a východoněmecké CDU V srpnu 1990 pro ni znamenalo, že se automaticky stala členkou celoněmecké CDU.

Po sjednocení Německa na podzim 1990 už byla zvolena do Spolkového sněmu a získala dokonce pozici ve spolkové vládě. Ve vládě Helmuta Kohla se v lednu 1991 stala spolkovou ministryní pro ženy a mládež. V prosinci téhož roku se stala místopředsedkyní CDU.

V poslední vládě Helmuta Kohla vládnoucí v letech 1994-1998 se Merkelová stala ministryní ochrany prostředí, přírody a bezpečnosti atomových reaktorů. V roce 1998 však utrpěla CDU/CSU největší porážku v poválečné historii a po šestnácti letech musela do opozice. Právě porážka Helmuta Kohla však paradoxně otevřela Merkelové cestu na úplný politický vrchol.

V listopadu 1998 byla na návrh nového spolkového předsedy Wolfganga Schäubleho zvolena generální tajemnicí CDU. V této funkci setrvala do dubna 2000. A v roce 2000 se pak stala lídryní CDU. Pomohlo jí i to, že se snažila odstřihnout od Helmuta Kohla kvůli jeho aféře se sponzorskými dary pro stranu. V prosinci 1999 totiž zveřejnila v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung článek, ve kterém Kohla, jenž ji až do té doby podporoval, kritizovala a vyzvala stranu, aby se od něho konečně emancipovala. Jelikož stranická základna požadovala po volebním debaklu a odhalených kauzách katarzi strany, Angela Merkelová se coby žena a navíc z východního Německa, jevila jako naprosto ideální kandidátka.

Na svůj další vzestup si ale musela Merkelová ještě pět let počkat. V roce 2002 unie stran CDU/CSU vedená bavorským premiérem Edmundem Stoiberem těsně prohrála s vládnoucí s SPD, která mohla opět utvořit vládu se Zelenými. Její chvíle přišla v roce 2005. SPD měla slabou pozici, utrpěla řadu porážek v zemských volbách a sama usilovala o vypsání nových voleb. Angela Merkelová se stala volební lídryní CDU/CSU. Přestože byli křesťanští demokraté v průzkumech favoritem, nakonec zvítězili jen těsně. I tak to ale stačilo k tomu, aby mohla Merkelová vystřídat Gerharda Schrödera ve funkci kancléře. 

Poláky rozhněvala schválením plynovodu z Ruska

Rozebrat veškerou činnost Angely Merkelové během její dlouhé vlády by vydalo na jiný článek. Pro nás bude zajímavé připomenout si některé otázky, které byly v uplynulých šestnácti letech vnímány Angelou Merkelovou výrazně odlišně než v České republice a dalších postkomunistických zemích střední Evropy.

 Nejprve bych zde rád zmínil vztah k Ruské federaci. Angela Merkelová měla k Rusku pragmatický vztah a na rozdíl od postkomunistických zemí je příliš nezdůrazňovala jako možnou bezpečnostní hrozbu. Největší kontroverze vzbuzovalo schválení stavby plynovodu Nord Stream z Ruska, který vyvolal zcela pochopitelně nelibost Polska, protože byl stavěný za jeho zády. Z historické zkušenosti pohlíží Polsko na jakýkoli společný projekt Německa a Ruska přinejmenším s nedůvěrou a vnímá ho jako ohrožení. Merkelová plynovod důsledně obhajovala tváří v tvář intenzivnímu odporu USA a spojencům Německa v Evropské unii. Merkelová měla sama přiznat v jednom rozhovoru s Donaldem Tuskem, že stavbu podporovala kvůli tlaku, který na ni vyvíjely německé podnikatelské kruhy.

Polští představitelé často vytýkali Merkelové to, že nevystupuje dostatečně tvrdě vůči prezidentu Putinovi. Polsko např. letos spolu s pobaltskými státy odmítalo uspořádání setkání představitelů EU s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prosazované právě Německem.

Zatímco Nord Stream a vůbec vztah k Rusku představoval problém především pro Polsko, další spornou otázkou byl postoj k jaderné energii. Zde se pro změnu její názory rozcházely především s těmi českými. Jádro představuje jeden z příkladů, kde projevila Merkelová svoji „názorovou flexibilitu.“ Merkelová vstoupila do dějin nejen jako „železná,“ ale i jako „zelená“ kancléřka, která v průběhu svého působení do značné přejala postoj blízký Zeleným.  V roce 2010, tedy na počátku druhého funkčního období, kdy vládla s liberální FDP, měla totiž její vláda původně v úmyslu prodloužit provoz jaderných elektráren o osm let v případě těch, které byly postavené před rokem 1980 a v případě těch ostatních měl být provoz prodloužený dokonce o 14 let. Tento postoj ale nevydržel vládě Angely Merkelové příliš dlouho. Po havárii ve Fukušimě v roce 2011 nastal obrat o 180 stupňů. Německo nyní plánuje uzavřít všechny zbývající jaderné elektrárny do konce příštího roku. Vedle toho Německo konzistentně odmítá i v rámci EU zařazení jádra mezi čisté zdroje.

Pak zde máme ještě otázku migrační krize z roku 2015, u níž bych se ještě rád krátce zastavil. Opět se jednalo o oblast, kde zastávalo Německo v čele s Merkelovou na jedné straně odlišný postoj než státy Visegrádské čtyřky. Německo zastávalo vůči přijetí migrantů mnohem vstřícnější postoj. Zde si naopak myslím, že vyčítat Angele Merkelové, že otevírala brány migrantům, není fér. Její názory je třeba znát v kontextech tehdejší situace. Tehdy se chovala podle informací, které měla. V médiích přeci tenkrát kolovaly obrázky rodin s dětmi, které se nemohly dostat přes maďarské hranice. Velmi těžko mohla za tehdejší situace reagovat jinak.

Ideologie u ní nehrála takovou roli jako u Tchatcherové

Několikrát jsem měl možnost s Angelou Merkelovou hovořit v Evropském parlamentu. Působila na mě jako silná, impulzivní a tvrdá ve vyjednávání. Měla obrovský přehled a tah na bránu. Byla to šachistka, která myslela deset tahů dopředu.

Spíše než vizionářkou byla pragmatičkou. Její postoje se často měnily v závislosti na situaci a ideologická východiska u ní nehrála významnější roli. Tím se „železná kancléřka“ výrazně odlišovala od jiné slavné političky, britské premiérky a „železné lady“ Margaret Thatcherové, s níž bývá občas srovnávána. Za tento přístup byla dnes už bývalá kancléřka často označovaná jako „teflonová.“ Byla člověkem kompromisu a usilovala o dosažení konsenzu. Merkelová též projevovala ochotu diskutovat se státy Visegrádské čtyřky a pro některé možná překvapivě měla velmi korektní vztahy i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jelikož mládí prožila v prostředí tuhé totality, dokázala porozumět kulturním i psychologickým bariérám mezi starými zeměmi a těmi postkomunistickými.

Po nedávném střídání v úřadu kancléře už s takovou vstřícností a ohledy počítat nemůžeme. Nový kancléř Olaf Scholz už v kampani několikrát jasně deklaroval, že je pro to, aby Evropa v některých tématech daleko více zrychlila a byla více progresivistická. Otázkou ale zůstává, nakolik bude nový kancléř Scholz skutečně ochotný jít do konfliktu s ostatními zeměmi EU včetně Česka a zda bude mít sílu své záměry prosadit.

Jedno je jasné už nyní – ve funkci německého kancléře skončil před pár dny jeden z nejvýznamnějších evropských politiků 21. století. Navzdory řadě odlišných postojů budeme na Angelu Merkelovou v Česku v budoucnu vzpomínat především jako na političku, která měla i díky zkušenosti ze svého mládí a snad i kvůli svým zčásti polským kořenům pochopení pro středoevropské postkomunistické země jako žádný jiný významný představitel země ležící na Západ od nás.

Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL i dopisovatelem zpravodajského webu EuroZprávy.cz

Související

Ronald Reagan Komentář

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.
Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Více souvisejících

komentář Angela Merkelová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zahájila summit o Ukrajině, k lídrům promluvil Zelenskyj

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu pravidelný summit, jehož hlavními tématy jsou další pomoc Ukrajině v obraně proti ruské agresi a podpora zelené evropské ekonomiky. Na úvod jednání se s nimi na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země. 

před 11 minutami

Aktualizováno před 13 minutami

Marian Jurečka

Jurečka se hájí ve věci odvolání šéfa úřadu práce. Odstupovat nehodlá

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

Aktualizováno před 14 minutami

TikTok

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců

Britský parlament zakáže čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních a v širší parlamentní síti s odkazem na kybernetickou bezpečnost. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mluvčí TikToku opatření označil za chybné a uvedl, že vychází z mylných představ o společnosti. Stejný krok minulý týden učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí, které tak již z bezpečnostních důvodů učinily.

Aktualizováno před 15 minutami

Aktualizováno před 16 minutami

Bohuslav Svoboda

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. 

před 58 minutami

Rishi Sunak

Není možné znovu jednat o dohodě o Severním Irsku, vzkazuje britská vláda

Londýn nebude znovu vyjednávat o žádné části přepracované dohody o novém uspořádání pro Severní Irsko, na níž se dohodl s Evropskou unií na konci února. Neučiní tak ani navzdory výzvám největší severoirské unionistické strany, která má k textu velké výhrady a už rok kvůli nesouhlasu s pobrexitovým režimem bojkotuje místní samosprávu. 

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Dva ukrajinští vojáci z pluku Azov dostali od ruského soudu 25 let

Ruský soud v neuznávané Doněcké lidové republice (DNR) na východě Ukrajiny odsoudil k 25 letům vězení dva ukrajinské vojáky, kteří podle verdiktu zastřelili v obléhaném Mariupolu dva civilisty. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na kriminální ústřednu. O obhajobě ukrajinských vojáků se vůbec nezmínila. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajinským dětem uneseným do Ruska tvrdili, že se jich rodiče zřekli

Ukrajinským dětem, které byly uneseny okupační správou do Ruska, ruští úředníci tvrdili, že se jich vlastní rodiče zřekli. Podle agentury Unian to uvedl chlapec z Chersonské oblasti, jedno ze 17 unesených dětí, které se podle charitativní organizace Save Ukraine podařilo tento týden navrátit z Ruska na Ukrajinu.

před 1 hodinou

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová v Koreji jednala o automobilovém průmyslu i moderních technologiích

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes na návštěvě Jižní Koreje jednala o spolupráci obou zemí v automobilovém průmyslu či o moderních technologiích. V Soulu se sešla s premiérem Han Dok-soem i se svým jihokorejským protějškem Kim Čin-pchjoem. Informovala o tom Česká televize (ČT). 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kongres USA

V Kongresu zpovídají ředitele TikToku, kterému hrozí v USA zákaz

Šéfka výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů, republikánka Cathy Rodgersová řekla, že sociální síť TikTok je hrozbou pro americkou národní bezpečnost i pro děti, které ji používají. Ředitel sítě Shou Zi Chew dnes před výborem odpovídá na dotazy kongresmanů. 

před 2 hodinami

Vlaky

Ve Francii probíhá další kolo stávek, nejezdí vlaky, část škol je uzavřena

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadily odpadky.

před 2 hodinami

Oumuamua

Žádné UFO. Vědcům se podařilo objasnit záhadu tělesa Oumuamua

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lyžařská sezona

Lyžařská sezona se blíží k závěru, o víkendu zavřou další skiareály

Lyžařská sezona se blíží k závěru. V Plzeňském či Zlínském kraji už se lyžuje vždy jen v jediném areálu. Další střediska plánují ukončení provozu od příštího týdne, některá z nich proto na víkend připravila rozlučkový program, vyplývá ze zjištění krajských zpravodajů ČTK. Lyžování nepřeje teplé počasí posledních dní, nadějí pro vlekaře je meteorology předpovídané ochlazení od víkendu.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Putina, navzdory vydanému zatykači

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

před 3 hodinami

Populace Kanady vzrostla o milion za poslední rok, nejvíce za více než 60 let

Populace Kanady čítá o zhruba milion lidí více než před rokem, jde o největší meziroční populační nárůst od roku 1957, píše web stanice BBC. Téměř 96 procent tohoto nárůstu tvoří imigrace. Kanada měla k 1. lednu 2023 podle národního statistického úřadu 39,566.248 obyvatel.

Zdroj: ČTK

Další zprávy