Rozhovory

Související články:

Babiš se ohledně migrace odmítá před volbami umazat, tlumočníky neřešil. Ztratili jsme respekt, říká veterán

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Netušil, do jakého rizika se pouští. Neznal důmyslné technické zabezpečení železné opony, nevěděl, že proti uprchlíkovi pohraničníci vypouštějí samostatně útočící psy, kteří se mu na okraji Bratislavy 8. srpna 1986 stali osudnými. Osmnáctiletý mladík Hartmut Tautz doplatil přesně před 35 lety podle advokáta Lubomíra Müllera na nezkušenost. „Bohužel nedomyslel všechny důsledky svého jednání. Kdyby věděl, co jej čeká, do akce by nešel. I v době perestrojky režim ukázal, jak je cynický. Neváhal uplatnit sílu i proti tak mladým lidem jako byl Hartmut Tautz. Včas mu neposkytl ani první pomoc a Hartmut zbytečně zemřel. Jeho případ je mementem komunistického bezpráví,“ říká ve druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller, jemuž se podařilo hocha z bývalé NDR rehabilitovat a pozůstalé rodině vysoudit odškodné.

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.

Tokijský covidový let musí být mementem pro olympiádu v Pekingu. Za nákazou stojí lidský faktor, říká Janda

Poslanec za ODS a předseda Úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů České republiky Jakub Janda apeluje na Český olympijský výbor (ČOV), aby si z letu na Hry do Tokia, při němž se nakazilo koronavirem šest osob, vzal ponaučení směrem k únorové zimní olympiádě v Pekingu. „Vždyť už startuje za téměř půl roku. Proto je nutné, aby se stanovila jasná logistická pravidla. Je totiž jasné, že virus tady s námi bude doživotně. Mrzí mě, že ČOV po ročním odložení letních Her v Japonsku nepřistoupil k největší sportovní události lépe,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zákonodárce Jakub Janda.

ROZHOVOR : Breivikovo citování Klause je zneklidňující, české adresy si vybral cíleně, říká bezpečnostní analytik

Nechal se bohužel inspirovat i českou stopou. Masový vrah Anders Behring Breivik, který 22. července 2011 připravil celkem o život 77 lidí jak v centru Osla, tak i na ostrově Utøya, se názorově ve svém manifestu nechal ovlivnit postojem bývalého prezidenta Václava Klause a hodně jej zaujaly i Benešovy dekrety. Expert na terorismus David Rožek je znepokojen, že krajně pravicový radikál se odkazoval na bývalou hlavu státu. „Je zneklidňující, že exprezident evropského státu je citován radikálem a masovým vrahem, který stejně jako jmenovaná hlava státu, považuje Evropu za nemocnou a cítí potřebu ji hodnotově změnit,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz bezpečnostní analytik.

Radikál Breivik před 10 lety vraždil v Oslu a na ostrově Utøya. Policie podcenila zásah, tvrdí expert na terorismus

Expert na terorismus David Rožek je přesvědčený, že norská po-licie podcenila zásah proti Andersi Behringu Breivikovi, který se přesně před de-seti lety proměnil v masového vraha. Pravicový radikál 22. července 2011 nejdří-ve v centru Osla připravil o život osm obětí a poté se vypravil na ostrov Utøya, kde zastřelil 68 účastníků letního pobytu mládežnické organizace Norské sociálně demokratické Strany práce. Bezpečnostním složkám, které si navíc spletly místo, trvalo přes hodinu, než pachatelovo běsnění na ostrově zastavily. „Uvedený čas mezi přijetím oznámení a reakcí prvosledových sil je tristní a v Evropě nevídaný. Zásah skončil fiaskem a chaos způsobil větší počet obětí,“ říká David Rožek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Jakešův projev přispěl k pádu režimu, znamenal pro něj prohru. Přiznal, že socialismus nefunguje, říká historik

Historik Pavel Žáček je přesvědčený, že legendární projev bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše z Červeného Hrádku, od něhož dnes uplynulo přesně 32 let, přispěl o čtyři měsíce později k pádu totalitního režimu. „Veřejnost se mohla naprosto bez cenzury přesvědčit, jaký aparátčík stanul v čele strany. Lidé viděli, že král je úplně nahý i bezbranný. Nebál bych se říci, že Jakešovo vystoupení bylo jeho životní politickou prohrou. Najednou přiznal, že socialismus, který budoval, a pro nějž žil, nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček o vystoupení ze 17. července 1989.

Za hudbou musí vždycky něco být, to je naše poslání, říká hudebník Hradil

Ne vždy je možné spatřit zásnuby, souznění dvou, a na první pohled nesourodých žánrů. Na Hradeckém slunovratu 2021 se ta možnost naskytla. Kapela Hrubá Hudba totiž přesvědčila mnohé, když spojila čistý folklór s alternativní tvorbou. Navíc i ona našla svou pěveckou hvězdu. Více v rozhovoru s Jurou Hradilem.

Babiše v Bruselu nemá nikdo rád, z občanů udělal rukojmí. Dezinformace vyvolávají strach z očkování, říká Zdechovský

Chvílemi byl velmi emotivní a otevřený. Europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odhazuje diplomacii pokaždé, když mluví o premiéru Andreji Babišovi, který je podle přijaté rezoluce Evropského parlamentu ve střetu zájmů. „Babiše v Bruselu nemá nikdo rád. Pokud Evropská komise posoudí, že u nás nefunguje právní stát, celé zemi hrozí obrovský problém. V ohrožení se tak kvůli jeho hamižnosti ocitnou firmy, které jinak čerpají dotace v souladu se zákony. Premiér prostě z občanů České republiky udělal rukojmí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Před 30 lety odešel silák Kocourek. Dobrák se širokým srdcem, jemuž komunisté ztrpčovali život, říká Donutil

Na jeho hlase bylo znát, jak moc mu jeho kamarád chybí, a to i třicet let od jeho smrti. Jakmile ale herec Miroslav Donutil zavzpomínal na legendární historky se silákem, umělcem a bavičem Frantou Kocourkem, který skonal 7. července 1991 na selhání srdce, úplně pookřál. „Franta uměl překvapit, zvláště ve chvílích, kdy jste nic od něj nečekali. Jednalo se o dobráka, který měl široké srdce. S každým uměl vyjít. A věřím, že by v současném světě svým pohledem dokázal řadě lidí otevřít oči, aby pochopili, čemu špatnému třeba věří,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Miroslav Donutil.

Počet nakažených roste, ale resort nepředložil žádnou analýzu. V obcích po tornádu hrozí lokální epidemie, varuje Válek

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek kritizuje ministerstvo zdravotnictví, že při rostoucím počtu pozitivních pacientů na covid-19 nepředložilo přesnou analýzu čerstvě nakažených. „Postrádám přesný přehled o tom, zda někteří z nemocných měli vážnější průběh, jaká byla jejich věková struktura a další data. Pokud takové informace ministerstvo zdravotnictví neposkytne, jednalo by se o další fatální selhání resortu i hygieny,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz lékař i člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek.

Úředníci čelí výhrůžkám i fyzickým atakům, po zastřelení naší zaměstnankyně posílíme bezpečnost, říká mluvčí

Vražda zaměstnankyně Úřadu práce České republiky v Bělehradské ulici ještě více zpřísní ochranu personálu i veřejnosti. Tisková mluvčí Kateřina Beránková však upozorňuje, že na veškerých pracovištích se ještě před ojedinělou tragickou událostí systematicky zvyšovala bezpečnost. „Jen za poslední tři roky jsme vynaložili na více než 550 bezpečnostních přepážek 32 milionů korun. Po úterní tragédii budeme pochopitelně klást na bezpečnostní prevenci ještě větší důraz. Případ zastřelené pracovnice nemá v historii existence samostatného Úřadu práce ČR obdoby,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Kateřina Beránková.

Zákaz dovolené v Tunisku. Resort zdravotnictví jedná protiprávně a vytváří novou železnou oponu, říká Papež

Místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež považuje zákaz cestování do Tuniska od příštího týdne ze strany ministerstva zdravotnictví za neférový a hlavně protiprávní. Resort se ale obává šíření nákazy mutací koronaviru, a tak na seznam rizikových zemí zařadil i atraktivní letovisko. „Neuveřejnil však žádná relevantní data a rovněž nechápu, na základě čeho zakáže lidem cestovat. Ministerstvo se může řídit jedině zákonem o ochraně veřejného zdraví, ale ten má účinnost jen na území České republiky. Vzniká tady panika a vytváří se nová železná opona,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Papež.

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Predikovat tornádo je obtížné, vyskytuje se u nás málo. Jeho předpověď může vyznít jako poplašná zpráva, říká Honsová

ROZHOVOR – Je velkou hrozbou, protože se jeho výskyt dá velmi těžko predikovat. Meteoroložka Dagmar Honsová tvrdí, že předpovědět tornádo, které ve čtvrtek zpustošilo Břeclavsko a Hodonínsko, je obtížné. „A to i z důvodu, že se zde vyskytují málokdy. Jsou totiž jen zřídkakdy splněné podmínky pro jejich vznik, tedy výrazný střih větru a střet dvou rozdílných vzduchových hmot. Jejich předpověď by mohla vyznít jako poplašná zpráva,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dagmar Honsová.

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Čelila jsem nevhodným narážkám. U političek se řeší hlavně jejich vzhled, nikoli názory, říká favoritka lidovců

Jako mladá atraktivní dáma se setkala s nepříjemnými sexuálními narážkami a lichotkami, které však vždy odrazila. Lidovecká kandidátka do Poslanecké sněmovny za Moravskoslezský kraj Markéta Vyvlečková jakékoli násilí či obtěžování odsuzuje. „Doma jsme byly se sestrami vychovávány, abychom si nevhodné chování nikdy nenechaly líbit. Rovněž mně vadí, jak velké pozornosti jsou v politice vystaveny ženy. Mám pocit, že lidi více než jejich názory zajímá, jak vypadají a zda o víkendech vaří. Absolutně jsou nepřípustné i vulgarity a výhrůžky, kterým dámy na vysokých postech čelí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Markéta Vyvlečková.