ROZHOVOR | ROZHOVOR : Breivikovo citování Klause je zneklidňující, české adresy si vybral cíleně, říká bezpečnostní analytik

Doposud se nepodařilo stoprocentně zjistit, zda masový vrah Anders Behring Breivik nebyl před atakem, při němž zahynulo 77 lidí, napojen na teroristickou síť Al-Káidu. Bezpečnostní analytik David Rožek nicméně tvrdí, že jeho útok byl tímto uskupením přinejmenším inspirován. „A to v použité taktice, postupu a fundamentální komunikaci před i po útoku. S ohledem na skutečnost, že se při hodnocení muslimů vyhýbal jejich přímému očerňování a považoval je spíše za „oběti“ naší otevřené politiky, která je do evropského prostoru zve, lze usuzovat, že nebyl v tak nepřátelské pozici, aby jednání vylučovalo jeho propojení s Al-Kaidou.“ Ředitele společnosti Synergia, která se specializuje na poskytování služeb v komerční bezpečnosti, v jejíž sféře působí už třináctým rokem, zaráží, že bezpečnostní složky si nevšimly, jak se krajně ultrapravicový radikál projevoval v kybernetickém prostoru. „Jedná se skutečně o alarmující fakt, který překvapivě nevzbudil pozornost u bezpečnostních složek, a to kvůli jeho radikalizaci a velice extrémním projevům ve společnosti.“

Absolvent Policejní akademie ČR v Praze připomíná, že mezi tisícovkou adres, na které radikál Breivik odeslal svůj manifest, bylo i deset soukromých uživatelů z České republiky. „Je zřejmé, že zmíněné adresy si vybíral cíleně, podle názorového ukotvení jejich uživatelů v kybernetickém prostoru. Předpokládám, že policie adresáty vyslechla a jejich přímé zapojení, nebo nepřekažení trestného činu jim nemohla nijak prokázat.“ Expert na terorismus se domnívá, že by Breivik měl za mřížemi zůstat do doby, než si uvědomí, že nemá pravdu a není legitimní zabíjet pro žádné přesvědčení. „Což si myslím, že u něj nenastane v dohledných letech. Mohl by pro společnost představovat riziko, a to nejen, že by mohl něco dalšího spáchat, ale i tím, že by dostal patřičný mediální prostor. A když ne u veřejných médií, udělal by si ho na sociálních sítích.“ David Rožek přiznává, že podobně otřesná tragédie by se mohla odehrát i v České republice. „V dnešní době šíření dezinformací na internetu se skutečně může něco podobného stát i u nás. Nicméně je třeba dodat, že naše bezpečnostní a zpravodajské složky mají o radikálech velmi dobrý přehled a lze tak s jistou dávkou optimismu očekávat, že by podobně sofistikovaným útokům dokázaly zamezit před jejich spácháním,“ predikuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz doktorand na Policejní akademii ČR v Praze.

V EXTRÉMISTOVI ROSTLA FRUSTRACE, STRANA NEMĚLA OHLAS

Server Reflex.cz, který v roce 2016 detailně připomínal páté výročí od Breivikova činu, vzpomněl, jak překvapivé je, že muž, jenž se tak rád prezentoval jako velký znalec zbraní, ani neabsolvoval vojenskou prezenční službu, která je v Norsku povinná. Svým kamarádům neodvedení vysvětloval tím, že se musel starat o svoji nemocnou matku. Méně lichotivá pravda však je, že byl zařazen jako neschopný služby. Vzhledem k tomu, že téměř každý den cvičil v posilovně, bylo nasnadě, že ho vojenská komise asi neodmítla pro jeho špatný fyzický stav. Nemělo být pro komisi alarmující, že člověk, který se tak zajímá o zbraně, nesplnil psychologická kritéria? Podařilo se vám zjistit podrobnosti, proč nebyl konkrétně odveden?

Detaily k jeho zdravotnímu psychickému stavu jsou dodnes neveřejné. Odvodová komise řeší jen schopnost absolvovat vojenskou službu a nemůže dále kontrolovat stav psychicky nezpůsobilých, což nutně nemusí hned značit, že branec je nemocný či nebezpečný. Narážíme zde na často probírané téma psychicky nemocných jedinců ve společnosti. Neexistuje jednotný způsob, jak je evidovat, kontrolovat nebo nutit k pravidelným prohlídkám, dokud něco nespáchají. V neprospěch situace hraje fakt, že se jedná o zdravotní informace, v naší společnosti ctíme presumpci neviny a hluboce si vážíme ochrany osobních a citlivých dat o každém. Alarmující je fakt, že nevzbudil pozornost složek kvůli své radikalizaci a velice extrémním projevům ve společnosti a v kybernetickém prostoru.

Breivik se k atentátům přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví. Prý „chtěl zachránit Norsko a západní Evropu“ před islamisty. Podařilo se ale stoprocentně vyvrátit, že nikdy nebyl napojený na teroristickou organizaci Al-Káidu?

To se bohužel nikdy nepodaří přesvědčivě vyvrátit. Nicméně jeho útok byl tímto uskupením přinejmenším inspirován, a to v použité taktice, postupu a fundamentální komunikaci před i po útoku. S ohledem na skutečnost, že se při hodnocení muslimů vyhýbal jejich přímému očerňování a považoval je spíše za „oběti“ naší otevřené politiky, která je do evropského prostoru zve, lze usuzovat, že nebyl v tak nepřátelské pozici, aby jednání vylučovalo jeho propojení s Al-Káidou.

V roce 1999 vstoupil do pravicové Strany pokroku (FrP), jak se v ní prezentoval? Upozorňoval na sebe tehdy nějakými výraznými radikálními názory?

Byl velice aktivní a velice angažovaný. Na spolustraníky působil jako zapálený pro společnou věc. Nicméně časem v extrémistovi rostla frustrace, že i přes vynaložené úsilí nevidí ve společnosti žádné změny a tato strana nezískávala ve veřejném prostoru požadovaný respekt a ohlas.

Je podle vás náhoda, že masakr spáchal přesně v den pětašedesátého výročí bombového atentátu židovských teroristů z Irgun na hotel King David v Jeruzalémě?

Různá výročí mohou a nemusí hrát roli. Významná jsou, když se na ně pachatel sám odkáže, nicméně nejsem si vědom, že by se tady tak stalo. Může to být symbolické pro něj samotného a nikterak dále to neventiloval. Každopádně existuje úzus, že se útoky konají na různá geopolitická výročí, či výročí jiných velkých útoků, což  koneckonců platí i pro samotný Breivikův útok, který takový milník rovněž vytvořil.

Před útokem napsal manifest 2083 Evropská deklarace nezávislosti, v němž kritizoval hlavně politiky členských zemí EU. Muslimy vidí jako nástroj, s nímž chtějí kulturně marxističtí politici dosáhnout zničení evropských tradic a kultur. Asi 90 minut před útokem v Oslu Breivik rozeslal na 1003 mailových adres dokument o 1518 stranách podepsaný Andrew Berwick. Šest hodin před atakem zveřejnil na YouTube video, ve kterém vybízí sympatizanty, aby „přijali mučednictví“. Video obsahuje fotografie Breivika v neoprenu a se zbraní. Nejednalo se o varovné indicie, které policie měla brát vážně a začít po autorovi intenzivně pátrat. Nedošlo už tady k podcenění?

Pokud byl aktuálně tou dobou v dohledu kvůli předchozímu podezření z nákupu explozivních hnojiv, pak to selhání zcela jednoznačně je. Jedná se o klasické projevy mučedníků z Blízkého východu, kteří se takto často před svými „misemi“ prezentují. Dávají tím světu najevo, že jdou zemřít, anebo jinak ukončit svůj život, a to ve prospěch vyšší pravdy a své víry, náboženství nebo světonázoru. Z jeho vzkazu silně rezonuje obava o existenci naší kultury, tak jak ji známe a xenofobní obava z expanze jiných kultur, tedy v tomto případě muslimské na úkor evropské. V nadsázce se bál, že pokud se něco nestane, svět tak, jak ho známe, skončí pod nadvládou jiných. Celkovým cílem poselství je motivovat ostatní, podobně smýšlející radikály, aby se nebáli udělat poslední „mučednický“ krok.

Agentura AP upozornila, že si Breivik v manifestu vypůjčil i některé pasáže z prohlášení amerického teroristy Teda Kaczynského známého pod přezdívkou Unabomber. Některé úryvky prý opsal slovo od slova. Jaký tím vyslal signál?

Jednoznačně upozornil, že terorismus je nástroj k řešení některých „neřešitelných“ problémů ve světě a že je legitimní zabíjet ve jménu vyššího cíle.

SLOVENSKO VELEBIL, S LIBERÁLNÍ REVOLUCÍ TEPRVE ZAČÍNALO

V manifestu několikrát zmiňuje také Slovensko. V průzkumu, který sám dělal dva roky na Facebooku, mu prý vyšlo, že nejlepší zemí je právě Slovensko. Země je údajně nejméně postižená „vymýváním mozků multikulturní propagandou“. Jak moc vás tato skutečnost překvapuje?

Zmíněným zjištěním nejsem ani tak moc překvapen. Slovensko tehdy bylo teprve na začátku liberální revoluce, která v západních zemích Evropy již nabrala svou plnou sílu. Naši východní sousedé se tak jeho očima mohli jevit jako poslední evropská země s uchovanými konzervativními hodnotami, které tak vehementně chtěl chránit.

Dokument rovněž obsahuje českou stopu. V deklaraci nezávislosti si všímá i názorů českého prezidenta Václava Klause. Inspirují ho především jeho výroky o Evropské unii. Je znepokojující, že masový vrah se odkazuje na bývalou hlavu státu?

Ano, je zneklidňující, že exprezident evropského státu je citován radikálem a masovým vrahem, který, stejně jako jmenovaná hlava státu, považuje Evropu za nemocnou a cítí potřebu ji hodnotově změnit. Názory skeptiků, které hraničí s radikalismem, jsou často inspirací pro další ještě radikálnější činy.

Sympatizoval i s Benešovými dekrety, které po druhé světové válce rozhodly o vysídlení sudetských Němců z Československa. Vnímá je jako vhodný zdroj inspirace pro západní země, jak postupovat vůči části muslimů…

Benešovy dekrety přirovnával k vhodnému nástroji pro vypořádání se s radikálními muslimy na evropské půdě, a sice zbavení majetku a svobod, případně vystěhování, nebo přijetí občanství, evropského způsobu života a kulturních tradic. Nicméně velmi vzdáleně může zmíněnou snahu připomínat nedávno schválený francouzský zákon o dohledu nad církevními společenstvy v potlačování fundamentalismu.

Podle webových stránek Ekonom.cz bylo mezi tisícovkou adres, na které Breivik odeslal svůj manifest, i deset soukromých uživatelů z České republiky, registrovaných na serverech Volny.cz a Seznam.cz. Měl jste možnost s těmito lidmi někdy hovořit a vyšetřovala je Policie ČR pro podezření z napojení na Breivika? Uživatelé tehdy e-maily považovali za spam.

Breivik chtěl hlavně inspirovat další. Svůj manifest a následný čin věnoval těm, o kterých si myslel, že ho vyslechnou s patřičnou pozorností, s patřičným vlasteneckým náhledem a zápalem. Je zřejmé, že zmíněné adresy si vybíral cíleně, podle názorového ukotvení jejich uživatelů v kybernetickém prostoru. Předpokládám, že policie adresáty vyslechla a jejich přímé zapojení, nebo nepřekažení trestného činu jim nemohla nijak prokázat.

Norský terorista, který byl v roce 2012 odsouzen na 21 let do vězení s možností prodlužování na doživotí, si loni na podzim požádal o podmíněné propuštění. Nevysílá tím signál, že mu chybí sebereflexe a má naprostou neúctu k pozůstalým? Jen připomenu, že při soudních jednání používal nacistický pozdrav.

Breivik je přesvědčen o legitimitě svého jednání. Své oběti vnímá jako čísla, která musela padnout pro vyšší cíl a stejně tak chápe i svůj trest. Možná projevil pocit soustrasti s konkrétními lidskými osudy, které nenávratně změnil, ale rozhodně svého činu nelituje. Cítí se jako bojovník za správné hodnoty a s ohledem na problémy, které v současnosti nelegální migrace v Evropě vyvolává, se čím dál více snaží svůj čin prezentovat jako legitimní a oprávněný. V podstatě říká „měl jsem pravdu, koukejte, kam svět spěje pod nadvládou liberální politiky, a proto si zasloužím svobodu“. Podtrhuji, že se takový pachatel dokáže odosobnit od svých obětí, se kterými dokáže projevit soucit, ale současně nemusí litovat svého činu.

JE PŘESVĚDČEN O SVÉ PRAVDĚ, MĚL BY ZŮSTAT VE VĚZENÍ

Známý psycholog Pål Grøndahl, který během prvního veřejného stání seděl jen pár metrů od Breivika, popisuje masového vraha jako bizarní osobnost, jak upozorňoval Reflex.cz. „Není na něm vůbec nic nápadného, dokud nezačne mluvit. Je totálně zafixován na svoji roli velitele jakéhosi templářského řádu. Jeho vnímání skutečnosti mi připomíná černou díru,“ konstatoval odborník. Soudní znalci se nejprve domnívali, že trpí schizofrenií, pak dospěli k diagnóze, že trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické i antisociální zvláštnosti. Souhlasíte s nimi a co si o Breivikovi myslíte vy?

Jedná se o fundamentálního bojovníka za ultrapravicové a xenofobní názory, který je bezmezně přesvědčen o své pravdě. Myslím si, že nebezpečné je mu nechat jakýkoliv mediální prostor, aby se mohl nadále vyjadřovat. Je zde velké riziko, že se někdo jeho činy skutečně nechá inspirovat a dojde k podobným událostem pro podobně úzkostné myšlenky. Je pozoruhodné, jak selektivně vnímá informace kolem sebe, aby zapadly do jeho teorie. Zneklidňuje mě, jak je snadné se takhle zradikalizovat, a to nejen pravicově, ale i levicově, kdy vám pak přijde legitimní druhé zabíjet ve jménu ochrany hodnot společnosti.

Měl by podle vás zůstat ve vězení na doživotí?

Zcela jistě do doby, než si uvědomí, že nemá pravdu a není legitimní zabíjet pro žádné přesvědčení. Což si myslím, že u něj nenastane v dohledných letech. Mohl by pro společnost představovat riziko, a to nejen, že by mohl něco dalšího spáchat, ale i tím, že by dostal patřičný mediální prostor. A když ne u veřejných médií, udělal by si ho na sociálních sítích.

Pravicový radikál si za mřížemi stěžuje na podmínky. Přitom vězeňství ve Skandinávii patří mezi nejhumánnější na světě. Jen zmíním, že ve věznici Skien má Breivik k dispozici tři cely - obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. Po celý den se může mezi nimi svobodně pohybovat. Má také dostatečný přístup k dennímu světlu. V celách má mimo jiné psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, počítač bez připojení k internetu či běhací pás. Personál mu dokonce několik hodin denně věnuje čas, aby se necítil sám. Nemyslíte si, že by Norové měli u Breivika změnit přístup a nastolit tvrdší režim?

Nejde o režim, který má při výkonu trestu, ale o činnosti, které s ním ve vězení realizují. Trest má být retribuční a restorativní, tedy má zjednat spravedlnost a taky dotyčného napravit. Zaměření na jeho nápravu by mne velmi zajímalo, zda a jak probíhá. Důležité je, jak se vyvíjí, o čem smýšlí, zda si začíná uvědomovat svou chybu a zda se tedy mění. Pokud ne, je spravedlivé, že tam zůstane, dokud se nezmění. Současně by se měl snažit komunikovat s rodinami obětí, aby mu to napomohlo uvědomit si, co udělal, a třeba tím i odčinit rodinám alespoň symbolicky, co jim vzal a způsobil.

Proč se masový vrah v roce 2017 přejmenoval na Fjotolfa Hansena?

Jednalo se o jeho iniciativu, o níž se jeho advokát odmítl veřejně šířit. Lze předpokládat, že půjde opět o symboliku, které porozumí zřejmě jen on sám. Odpovědi bychom pravděpodobně nalezli v norské historii a bájích, kde se podobní radikálové a pseudovlastenci rádi inspirují obecně ve všech zemích.

Nebojíte se, že do budoucnosti může Breivik inspirovat nějakého dalšího radikála? Není desetileté výročí určitou hrozbou, při němž by měly bezpečnostní složky zpozornět? Může mít sympatizanty i u nás?

Jak jsem již mnohokrát uvedl, sám Breivik cílí na fakt, aby někoho dalšího inspiroval a měl následovníky. Vytvořil bezesporu milník v historii, který bezpečnostní složky nesmí podceňovat. Riziko útoků, podobně motivovaných, inspirovaných, je největší právě při onom výročí. I v České republice by se podobná situace mohla stát. Vzpomeňme v červnu na střelce z Prahy, který měl rovněž seznam lidí, kterým se chtěl mstít. Opomenout nemůžeme ani na čin důchodce Jaromíra Baldy, který v roce 2017 kácel stromy na železnici na Mladoboleslavsku. Soud jej shledal vinným a za terorismus jej odsoudil na čtyři roky nepodmíněně. Jaký je rozdíl třeba mezi Baldou a Breivikem? U Baldy vlak nevykolejil a nesedělo v něm tolik lidí, ale nic takového nemohl předpokládat. V České republice máme každý rok více a více polarizovanou společnost. Někteří jedinci jsou vystrašení, ztrácejí jistoty a tíhnou k populismu. Nejedná se zatím o masovou záležitost, ale situace se zhoršuje. Od populismu je krok k radikalismu a pak k extremismu. V dnešní době šíření dezinformací na internetu se skutečně může něco podobného stát i u nás. Nicméně je třeba dodat, že naše bezpečnostní a zpravodajské složky mají o radikálech velmi dobrý přehled a lze tak s jistou dávkou optimismu očekávat, že by podobně sofistikovaným útokům dokázaly zamezit před jejich spácháním.