ROZHOVOR | Rozhodnutí, koho budeme volit, může uzrát i u piva. Spíše ale víme, komu hlas nedáme, říká ředitel STEM

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že člověka v rozhodnutí, koho bude volit, může kromě kampaně či preferencí ovlivnit i návštěva restaurace. „U piva nás může kamarád přesvědčit, že právě názory jeho favorita se nám zamlouvají a volbu máme vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.

Vypozoroval, že nálady ve společnosti nyní hodně ovlivňuje předvolební kampaň. Ředitel výzkumné agentury STEM a sociolog Martin Buchtík ji vnímá jako negativně laděnou. „Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde,“ konstatuje expert.

Absolvent Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu je přesvědčený, že tuzemská populace se už dostala z nejhlubší krize za posledních třicet let, v níž se ocitla letos na jaře při koronavirovém lockdownu. „Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav se ale změnil. Pomohlo, že nezaměstnanost nestoupla.“

Odborník, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM i tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu, připomíná, že lidé obecně žijí v klamu, když si myslí, že politika byla bezprostředně po revoluci slušnější, než je nyní. „Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů nepoklesl.“ Muž, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění, překvapivě konstatuje, že panuje takzvaná spokojenost s politikou. 

ZÁJEM O POLITIKU OD REVOLUCE VÝRAZNĚ NEPOKLESL

Pane doktore Buchtíku, co přesně ovlivňuje výkyvy nálad ve společnosti nyní krátce přes sněmovními volbami?

V současné době na lidi útočí akční, tvrdá, negativně laděná předvolební kampaň, která se pochopitelně do nálady promítá. Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde. Předvolební kampaň je opravdu pro většinu hnacím motorem a v lidech odráží spokojenost či rozčarovanost.

Jak byste jako sociolog zhodnotil stav společnosti? Pro Deník.cz jste v červnu uvedl, že je v nejhlubší krizi za 30 let. Trváte na svém verdiktu i nyní?

Situace se změnila. Když jsem vyřkl vzpomínané hodnocení, vycházel jsem z jarních nálad, kdy kvůli koronavirové pandemii vrcholil lockdown. Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav populace je nyní už úplně jiný. Některé sice může trápit obrovský schodek státního rozpočtu, ale vesměs všichni pozitivně vnímají, že evropské ekonomiky do pracovních míst nalily obrovské prostředky a tím nezaměstnanost nestoupla. A tak lidé mají pocit, že krize odeznívá. Nejpozitivněji je ale společnost vždy naladěna bezprostředně po volbách.

Podle čeho se vlastně voliči rozhodují, koho podpoří?

Ohledně výběru kritérií byly už napsány stovky prací i knih. Pokusím se být stručný, neboť se jedná o velice obsáhlé téma. Setrvale existuje třetina elektorátu, která volí stejnou stranu, anebo mezi dvěma subjekty stereotypně přepíná. Pokud odpověď přenesu do anekdotické roviny, tak názor člověka může ovlivnit i typická návštěva v hospodě či restauraci. U piva s kamarádem budete rozebírat současnou politickou situaci a on vás přesvědčí, abyste se rozhodl pro jeho favorita a sdělí vám argumenty, proč jej máte podpořit. S jeho názorem se ztotožníte a volbu máte vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme. Je to stejné jako v životě. Pokud nám nejde matematika, anebo čeština či jiné jazyky, nepůjdeme na vysoké školy, kde jsou tyto předměty primární.

Nejsou lidé už z politiky obecně unavení či dokonce vyčerpaní. Mají o ni vůbec ještě zájem?

Obecně žijeme v klamu a myslíme si, že dříve byla tráva zelenější, politici byli slušnější a svět byl po revoluci lepší než nyní. Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Vím, že jsem pro mladou generaci nyní uvedl příklad, který pomalu patří do učebnic dějepisu, ale na něm lze demonstrovat, že rozladěnost byla vždy. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů výrazně nepoklesl. A co se týče spokojenosti s politikou, ta se po zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády ČR z června roku 2013, který vedl k pádu Nečasova kabinetu, ustálila. Tehdy lidé nemohli pochopit, co se vlastně stalo. A dodnes jsem přesvědčený, že by takový příběh nevzali ani v Hollywoodu, neboť by nevěřili, že se reálně mohl odehrát. Spokojenost s politikou se po této kauze zvedla, překreslila se politická mapa a lidé od té doby už nebyli svědky žádné tak velké turbulentní události.

LIDÉ PREFERUJÍ USKUPENÍ, KTERÁ MÍŘÍ DO SNĚMOVNY

Jste ředitelem agentury STEM, což je Ústav empirických výzkumů. Proto se chci zeptat, zda se lidé ve svém rozhodování koho volit, řídí předvolebními průzkumy?

Částečně ano. Předvolební výzkum díky číselné hodnotě vytváří okamžitou představu o tom, jak si daná strana či hnutí vede. Ale voliči se mohou rozhodovat i na základě rozhovoru s určitým politikem, anebo je může ovlivnit i jeho vystoupení, rétorika. I podle těchto aspektů se rozhodují, kdo je jejich favoritem. Veřejnost ale hodně ovlivňuje předvolební průzkum. Například uskupení, které se dlouhodobě pohybuje pod volitelnou pětiprocentní hranicí, může těžko očekávat vzedmutí přízně, protože každý volič chce, aby jeho hlas byl reprezentativní a vedl k tomu, že jeho zásluhou se strana či hnutí dostane do Poslanecké sněmovny. Zatímco o uskupení živořící na hranici pěti procent není zájem, pak je zde opačný efekt, a to svézt se na vítězné vlně, když se někomu náhle začne dařit. Takovým příkladem jsou poslední volby na Slovensku, v nichž OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽANO) se stalo fenoménem a porazilo hnutí SMER. Ovšem je otázkou, jak moc tehdejší rozhodnutí Slováků ovlivnily předvolební průzkumy, anebo se tamní lidé dostali do situace, kdy volili proti někomu, kdo je podle nich ohrožoval a představoval nebezpečí. Obecně ale platí, že výzkumy či komentáře posilují mínění veřejnosti.

Čeho konkrétně se v dnešní době lidé bojí?

Záleží na tom, kde žijí. Začnu koronavirem. Naše společnost už jej tolik neřeší, dost občanů je už naočkovaných a několik stovek nakažených za den ji nemůže rozhodit, když jsme tady měli nárůst za čtyřiadvacet hodin kolem osmnácti tisíc nakažených. Současná čísla jsou proto zanedbatelná a nenahánějí takovou hrůzu. Jiná situace je ale v dalších částech Evropy a především v USA, kde je proočkovanost velice nízká a brzy se zde zase může zahltit nemocniční kapacita. Tady je populace ve střehu a pořád počítá s variantou, že pandemie může opět vyběhnout. Lidé ze zemí Visegrádské čtyřky (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko – pozn. red.), která je zatím na mapě hezky zelená, mají zase jiné starosti. Ano, bylo by nenormální, pokud by neřešili, zda se znovu díky covidu-19 nemohou zavřít školy, práce či služby, ale třeba u nás je mnohem u mladší generace aktuálnější otázka dostupnosti vlastního bydlení, starší zase řeší, zda po odchodu Američanů a jejich spojenců z Afghánistánu nehrozí teroristické útoky. Každá generace má své trápení.

Když byste měl říci, jak si v české společnosti žijeme, jakou rétoriku byste zvolil?

Celkový pohled, respektive hodnocení, vyznívá velmi optimisticky. Nemáme v zemi extrémní chudobu, kojenecká úmrtnost je velice nízká a život se neustále prodlužuje. Obavy o budoucnost či nejistota, zda znovu neudeří pandemie, jsou vždy na místě, ale oproti jiným částem světa si žijeme dobře.

Související

Martin Buchtík Rozhovor

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 
Martin Buchtík

Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík si nemyslí, že všichni Češi už téměř po dvou letech odmítají dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19. Apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Naopak odpůrci očkování někdy složitě konstruované pokyny budou vždy odmítat a chápat je jako nespravedlivé,“ říká pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.

Více souvisejících

Martin Buchtík rozhovor Volby politika

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy