ROZHOVOR | Rozhodnutí, koho budeme volit, může uzrát i u piva. Spíše ale víme, komu hlas nedáme, říká ředitel STEM

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že člověka v rozhodnutí, koho bude volit, může kromě kampaně či preferencí ovlivnit i návštěva restaurace. „U piva nás může kamarád přesvědčit, že právě názory jeho favorita se nám zamlouvají a volbu máme vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.

Vypozoroval, že nálady ve společnosti nyní hodně ovlivňuje předvolební kampaň. Ředitel výzkumné agentury STEM a sociolog Martin Buchtík ji vnímá jako negativně laděnou. „Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde,“ konstatuje expert.

Absolvent Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu je přesvědčený, že tuzemská populace se už dostala z nejhlubší krize za posledních třicet let, v níž se ocitla letos na jaře při koronavirovém lockdownu. „Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav se ale změnil. Pomohlo, že nezaměstnanost nestoupla.“

Odborník, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM i tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu, připomíná, že lidé obecně žijí v klamu, když si myslí, že politika byla bezprostředně po revoluci slušnější, než je nyní. „Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů nepoklesl.“ Muž, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění, překvapivě konstatuje, že panuje takzvaná spokojenost s politikou. 

ZÁJEM O POLITIKU OD REVOLUCE VÝRAZNĚ NEPOKLESL

Pane doktore Buchtíku, co přesně ovlivňuje výkyvy nálad ve společnosti nyní krátce přes sněmovními volbami?

V současné době na lidi útočí akční, tvrdá, negativně laděná předvolební kampaň, která se pochopitelně do nálady promítá. Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde. Předvolební kampaň je opravdu pro většinu hnacím motorem a v lidech odráží spokojenost či rozčarovanost.

Jak byste jako sociolog zhodnotil stav společnosti? Pro Deník.cz jste v červnu uvedl, že je v nejhlubší krizi za 30 let. Trváte na svém verdiktu i nyní?

Situace se změnila. Když jsem vyřkl vzpomínané hodnocení, vycházel jsem z jarních nálad, kdy kvůli koronavirové pandemii vrcholil lockdown. Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav populace je nyní už úplně jiný. Některé sice může trápit obrovský schodek státního rozpočtu, ale vesměs všichni pozitivně vnímají, že evropské ekonomiky do pracovních míst nalily obrovské prostředky a tím nezaměstnanost nestoupla. A tak lidé mají pocit, že krize odeznívá. Nejpozitivněji je ale společnost vždy naladěna bezprostředně po volbách.

Podle čeho se vlastně voliči rozhodují, koho podpoří?

Ohledně výběru kritérií byly už napsány stovky prací i knih. Pokusím se být stručný, neboť se jedná o velice obsáhlé téma. Setrvale existuje třetina elektorátu, která volí stejnou stranu, anebo mezi dvěma subjekty stereotypně přepíná. Pokud odpověď přenesu do anekdotické roviny, tak názor člověka může ovlivnit i typická návštěva v hospodě či restauraci. U piva s kamarádem budete rozebírat současnou politickou situaci a on vás přesvědčí, abyste se rozhodl pro jeho favorita a sdělí vám argumenty, proč jej máte podpořit. S jeho názorem se ztotožníte a volbu máte vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme. Je to stejné jako v životě. Pokud nám nejde matematika, anebo čeština či jiné jazyky, nepůjdeme na vysoké školy, kde jsou tyto předměty primární.

Nejsou lidé už z politiky obecně unavení či dokonce vyčerpaní. Mají o ni vůbec ještě zájem?

Obecně žijeme v klamu a myslíme si, že dříve byla tráva zelenější, politici byli slušnější a svět byl po revoluci lepší než nyní. Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Vím, že jsem pro mladou generaci nyní uvedl příklad, který pomalu patří do učebnic dějepisu, ale na něm lze demonstrovat, že rozladěnost byla vždy. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů výrazně nepoklesl. A co se týče spokojenosti s politikou, ta se po zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády ČR z června roku 2013, který vedl k pádu Nečasova kabinetu, ustálila. Tehdy lidé nemohli pochopit, co se vlastně stalo. A dodnes jsem přesvědčený, že by takový příběh nevzali ani v Hollywoodu, neboť by nevěřili, že se reálně mohl odehrát. Spokojenost s politikou se po této kauze zvedla, překreslila se politická mapa a lidé od té doby už nebyli svědky žádné tak velké turbulentní události.

LIDÉ PREFERUJÍ USKUPENÍ, KTERÁ MÍŘÍ DO SNĚMOVNY

Jste ředitelem agentury STEM, což je Ústav empirických výzkumů. Proto se chci zeptat, zda se lidé ve svém rozhodování koho volit, řídí předvolebními průzkumy?

Částečně ano. Předvolební výzkum díky číselné hodnotě vytváří okamžitou představu o tom, jak si daná strana či hnutí vede. Ale voliči se mohou rozhodovat i na základě rozhovoru s určitým politikem, anebo je může ovlivnit i jeho vystoupení, rétorika. I podle těchto aspektů se rozhodují, kdo je jejich favoritem. Veřejnost ale hodně ovlivňuje předvolební průzkum. Například uskupení, které se dlouhodobě pohybuje pod volitelnou pětiprocentní hranicí, může těžko očekávat vzedmutí přízně, protože každý volič chce, aby jeho hlas byl reprezentativní a vedl k tomu, že jeho zásluhou se strana či hnutí dostane do Poslanecké sněmovny. Zatímco o uskupení živořící na hranici pěti procent není zájem, pak je zde opačný efekt, a to svézt se na vítězné vlně, když se někomu náhle začne dařit. Takovým příkladem jsou poslední volby na Slovensku, v nichž OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽANO) se stalo fenoménem a porazilo hnutí SMER. Ovšem je otázkou, jak moc tehdejší rozhodnutí Slováků ovlivnily předvolební průzkumy, anebo se tamní lidé dostali do situace, kdy volili proti někomu, kdo je podle nich ohrožoval a představoval nebezpečí. Obecně ale platí, že výzkumy či komentáře posilují mínění veřejnosti.

Čeho konkrétně se v dnešní době lidé bojí?

Záleží na tom, kde žijí. Začnu koronavirem. Naše společnost už jej tolik neřeší, dost občanů je už naočkovaných a několik stovek nakažených za den ji nemůže rozhodit, když jsme tady měli nárůst za čtyřiadvacet hodin kolem osmnácti tisíc nakažených. Současná čísla jsou proto zanedbatelná a nenahánějí takovou hrůzu. Jiná situace je ale v dalších částech Evropy a především v USA, kde je proočkovanost velice nízká a brzy se zde zase může zahltit nemocniční kapacita. Tady je populace ve střehu a pořád počítá s variantou, že pandemie může opět vyběhnout. Lidé ze zemí Visegrádské čtyřky (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko – pozn. red.), která je zatím na mapě hezky zelená, mají zase jiné starosti. Ano, bylo by nenormální, pokud by neřešili, zda se znovu díky covidu-19 nemohou zavřít školy, práce či služby, ale třeba u nás je mnohem u mladší generace aktuálnější otázka dostupnosti vlastního bydlení, starší zase řeší, zda po odchodu Američanů a jejich spojenců z Afghánistánu nehrozí teroristické útoky. Každá generace má své trápení.

Když byste měl říci, jak si v české společnosti žijeme, jakou rétoriku byste zvolil?

Celkový pohled, respektive hodnocení, vyznívá velmi optimisticky. Nemáme v zemi extrémní chudobu, kojenecká úmrtnost je velice nízká a život se neustále prodlužuje. Obavy o budoucnost či nejistota, zda znovu neudeří pandemie, jsou vždy na místě, ale oproti jiným částem světa si žijeme dobře.

Související

Martin Buchtík Rozhovor

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 
Martin Buchtík

Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík si nemyslí, že všichni Češi už téměř po dvou letech odmítají dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19. Apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Naopak odpůrci očkování někdy složitě konstruované pokyny budou vždy odmítat a chápat je jako nespravedlivé,“ říká pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.

Více souvisejících

Martin Buchtík rozhovor Volby politika

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 21 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy