Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog

Připouští, že Češi mají určitý sklon k rebelství a obcházení zákonů. Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že každé nařízení ve společnosti způsobí určité znepokojení či neklid. „Pokud stát nastavuje nová pravidla, vysílá vždy signál, že nastalá situace není přirozená a je nutné ji řešit.“ Sociolog upozorňuje, že každému se pochopitelně nové pokyny nelíbí a bude se proti nim vymezovat. „Určitá část společnosti stanovené restrikce v jakémkoli oboru má za nespravedlivé a už předem tvrdí, že je tak nehodlají dodržovat, což se aktuálně týká covidu-19. Proto je okamžitě začnou podrobovat kritice, která nevyžaduje žádné velké intelektuálské schopnosti. A tak skutečně můžeme působit, že náš národ rozumí všemu, aniž bych se chtěl kohokoli dotknout,“ míní.

Během pandemie se vyrojilo množství dezinformací

Člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) konstatuje, že koronavirovou pandemii pravidelně komentují i jiní experti, kteří nejsou zdravotníky a vnášejí do celé problematiky politický pohled. „Takovým příkladem jsou právníci. Někteří žádají, aby pravidla platila jen pro daný den či okamžik, kdy situace z hlediska epidemie bude nejhorší a pokud krizový stav pomine, aby druhý den restrikce skončila.“ Absolvent Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu se domnívá, že takový postoj není ideální. „Jsou totiž lidé, kteří změnu v restrikcích zareagují až po deseti dnech, kdy vstoupily v platnost. Adaptace na nové podmínky u některých trvá opravdu déle. Měnit opatření každý den by tak nebylo šťastné a obávám se, že bychom byli svědky chaosu,“ strachuje se.

Buchtík, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu, podotýká, že současnou situaci ve společnosti komplikuje výskyt nové mutace omicron. „Vědci zatím úplně její dopady neodhalili, a tak lidé nevědí, jak se přesně mají chovat, zatímco u mutace delta měli už pravidla zažitá a byli s nimi srozuměni.“ Netají se i názorem, že některá rozhodnutí jsou složitě konstruovaná. „Komunikace ze strany čelních představitelů mají určité mezery a společnost nejasnou rétoriku citlivě vnímá. Navíc hrozí, že nepřehledná mluva bude pokračovat, protože za čtrnáct dní bude pravděpodobně situace ohledně omicronu úplně jiná. A tak mohou nastat další nařízení.“ Expert predikuje, že každá restrikce se setká s tvrdým odporem u odpůrců očkování. „A to proto, že případné se s případnými dopady na jejich skupinu odmítají smířit, cítí se ukřivděně až nespravedlivě.“

Ředitel výzkumné agentury STEM však avizuje, že vedle takzvaných odpíračů existuje vzorek lidí, kterým naopak připadá, že restrikce jsou nedostatečné a volají po zpřísnění. A proto apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte,“ nabízí pohled do myšlenek některých lidí a zdůrazňuje, že ne všichni Češi chtějí zákony obcházet.

Doktor sociálních věd se nedomnívá, že by už téměř dva roky trvající koronavirová pandemie výrazně proměnila společnost. „Je ale možné, že část generace ji bude vnímat jako určitý milník. Sice nebude mít takové dopady jako události z Listopadu roku 1989, ale do historie se jistě zapíše. Vždyť některé osobnosti vynesla do popředí, jiné zase upozadila.“ Určitě změny jsou ale podle Buchtíka přece jen patrné. „Například lidé, kteří pracují s počítačem, zůstali na home officu a firmy si na takový model už zvykli. Dalším následkem epidemie je zformování určitých organizací, které vyvolávají bojůvky. Jejich počínání však nemusí skončit jen u covidu, ale zmiňovaná témata se mohou přelévat i do jiných oblastí a nakonec takové spolky mohou postupem času stanout i proti sobě.“ Buchtík ale zdůrazňuje, že pandemie posílila dezinformace. „V souvislosti s koronavirem se jich vyrojilo neskutečné množství a na některé lidi zabírají, protože mají sílu je ovlivňovat. Dezinformátoři tak mají doslova žně,“ soudí.

Fiala může napravit společnost, musí ale přiznávat chyby

Klíčovou roli v době pandemie mají nyní i sociální sítě. „Obrovsky zrychlují čas. Zejména novináři na ně musejí reagovat a lidé tak díky nim mohou téměř v přímém přenosu sledovat vyjádření politiků reagující nejen na covid-19.“ Muž, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění, na platformách dokumentuje, jak se obecně mění život. „Před dvaceti lety premiérovi stačilo, aby dvakrát během týdne vystoupil na tiskové konferenci a měl takzvaně vůči veřejnosti splněno. Nyní si můžeme na jeho sociálních sítích několikrát za den číst jeho postoje, a to i včetně koronaviru.“ Ještě v roce 2003 byla taková situace nepředstavitelná. „Pamatuji se, jak nám přišlo absurdní, že ruští novináři referují o každém kroku prezidenta Putina. A podívejte se, uběhlo sedmnáct let a my díky platformám dělám to stejné. A vlastně žádáme, aby politici na ně psali své názory, nyní především o covidu,“ má jasno.

Sociolog je přesvědčený, že situaci kolem pandemie by mohl zklidnit nový ministerský předseda Petr Fiala (ODS), jehož rétorika je oproti Babišovi noblesní. „Role každého premiéra je pro společnost klíčová, a tak má na ni vliv. Řekl bych, že je dokonce nezastupitelná. Pokud lidé uvidí, že například Petr Fiala bude umět uznat své chyby, připustí i určité změny, kterým se původně bránil, pak má sílu udělat společnost lepší.“

Buchtík však tvrdí, že lidé mají tendenci si minulost zkreslovat a myslet si, že před dvaceti lety bylo lépe a národ se k sobě choval ohleduplněji. „Zkrátka si myslíme, že tráva byla zelenější a vše fungovalo lépe, neboť na špatné věci zapomínáme a v paměti nám utkví jen hezké zážitky. Proto sklouzáváme do milosrdné lži. Skutečně žijeme v hlubokém omylu, protože mezilidské vztahy se zase tolik v čase nemění.“

Dovede ale pochopit část společnosti, která tvrdí, že za osm let, kdy byl v politice Andrej Babiš (ANO), země zhrubla a zvulgárněla. „Je možné, že nově zvolená exekutiva může takové jevy svým chováním zmírnit. Obvykle se náprava pokažených věcí zjednává stejně tak dlouho, jak se ty předchozí vyvíjely. Ovšem nikdy se už nic nevrátí do původního času, vytvoří se zase nový styl. Jestli se takový záměr Petru Fialovi a jeho vládě podaří, bude záležet, jak dlouho se u moci udrží a jak se jim bude dařit vysvětlovat protiepidemická opatření,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.