Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík si nemyslí, že všichni Češi už téměř po dvou letech odmítají dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19. Apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Naopak odpůrci očkování někdy složitě konstruované pokyny budou vždy odmítat a chápat je jako nespravedlivé,“ říká pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.

Připouští, že Češi mají určitý sklon k rebelství a obcházení zákonů. Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že každé nařízení ve společnosti způsobí určité znepokojení či neklid. „Pokud stát nastavuje nová pravidla, vysílá vždy signál, že nastalá situace není přirozená a je nutné ji řešit.“ Sociolog upozorňuje, že každému se pochopitelně nové pokyny nelíbí a bude se proti nim vymezovat. „Určitá část společnosti stanovené restrikce v jakémkoli oboru má za nespravedlivé a už předem tvrdí, že je tak nehodlají dodržovat, což se aktuálně týká covidu-19. Proto je okamžitě začnou podrobovat kritice, která nevyžaduje žádné velké intelektuálské schopnosti. A tak skutečně můžeme působit, že náš národ rozumí všemu, aniž bych se chtěl kohokoli dotknout,“ míní.

Během pandemie se vyrojilo množství dezinformací

Člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) konstatuje, že koronavirovou pandemii pravidelně komentují i jiní experti, kteří nejsou zdravotníky a vnášejí do celé problematiky politický pohled. „Takovým příkladem jsou právníci. Někteří žádají, aby pravidla platila jen pro daný den či okamžik, kdy situace z hlediska epidemie bude nejhorší a pokud krizový stav pomine, aby druhý den restrikce skončila.“ Absolvent Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu se domnívá, že takový postoj není ideální. „Jsou totiž lidé, kteří změnu v restrikcích zareagují až po deseti dnech, kdy vstoupily v platnost. Adaptace na nové podmínky u některých trvá opravdu déle. Měnit opatření každý den by tak nebylo šťastné a obávám se, že bychom byli svědky chaosu,“ strachuje se.

Buchtík, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu, podotýká, že současnou situaci ve společnosti komplikuje výskyt nové mutace omicron. „Vědci zatím úplně její dopady neodhalili, a tak lidé nevědí, jak se přesně mají chovat, zatímco u mutace delta měli už pravidla zažitá a byli s nimi srozuměni.“ Netají se i názorem, že některá rozhodnutí jsou složitě konstruovaná. „Komunikace ze strany čelních představitelů mají určité mezery a společnost nejasnou rétoriku citlivě vnímá. Navíc hrozí, že nepřehledná mluva bude pokračovat, protože za čtrnáct dní bude pravděpodobně situace ohledně omicronu úplně jiná. A tak mohou nastat další nařízení.“ Expert predikuje, že každá restrikce se setká s tvrdým odporem u odpůrců očkování. „A to proto, že případné se s případnými dopady na jejich skupinu odmítají smířit, cítí se ukřivděně až nespravedlivě.“

Ředitel výzkumné agentury STEM však avizuje, že vedle takzvaných odpíračů existuje vzorek lidí, kterým naopak připadá, že restrikce jsou nedostatečné a volají po zpřísnění. A proto apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte,“ nabízí pohled do myšlenek některých lidí a zdůrazňuje, že ne všichni Češi chtějí zákony obcházet.

Doktor sociálních věd se nedomnívá, že by už téměř dva roky trvající koronavirová pandemie výrazně proměnila společnost. „Je ale možné, že část generace ji bude vnímat jako určitý milník. Sice nebude mít takové dopady jako události z Listopadu roku 1989, ale do historie se jistě zapíše. Vždyť některé osobnosti vynesla do popředí, jiné zase upozadila.“ Určitě změny jsou ale podle Buchtíka přece jen patrné. „Například lidé, kteří pracují s počítačem, zůstali na home officu a firmy si na takový model už zvykli. Dalším následkem epidemie je zformování určitých organizací, které vyvolávají bojůvky. Jejich počínání však nemusí skončit jen u covidu, ale zmiňovaná témata se mohou přelévat i do jiných oblastí a nakonec takové spolky mohou postupem času stanout i proti sobě.“ Buchtík ale zdůrazňuje, že pandemie posílila dezinformace. „V souvislosti s koronavirem se jich vyrojilo neskutečné množství a na některé lidi zabírají, protože mají sílu je ovlivňovat. Dezinformátoři tak mají doslova žně,“ soudí.

Fiala může napravit společnost, musí ale přiznávat chyby

Klíčovou roli v době pandemie mají nyní i sociální sítě. „Obrovsky zrychlují čas. Zejména novináři na ně musejí reagovat a lidé tak díky nim mohou téměř v přímém přenosu sledovat vyjádření politiků reagující nejen na covid-19.“ Muž, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění, na platformách dokumentuje, jak se obecně mění život. „Před dvaceti lety premiérovi stačilo, aby dvakrát během týdne vystoupil na tiskové konferenci a měl takzvaně vůči veřejnosti splněno. Nyní si můžeme na jeho sociálních sítích několikrát za den číst jeho postoje, a to i včetně koronaviru.“ Ještě v roce 2003 byla taková situace nepředstavitelná. „Pamatuji se, jak nám přišlo absurdní, že ruští novináři referují o každém kroku prezidenta Putina. A podívejte se, uběhlo sedmnáct let a my díky platformám dělám to stejné. A vlastně žádáme, aby politici na ně psali své názory, nyní především o covidu,“ má jasno.

Sociolog je přesvědčený, že situaci kolem pandemie by mohl zklidnit nový ministerský předseda Petr Fiala (ODS), jehož rétorika je oproti Babišovi noblesní. „Role každého premiéra je pro společnost klíčová, a tak má na ni vliv. Řekl bych, že je dokonce nezastupitelná. Pokud lidé uvidí, že například Petr Fiala bude umět uznat své chyby, připustí i určité změny, kterým se původně bránil, pak má sílu udělat společnost lepší.“

Buchtík však tvrdí, že lidé mají tendenci si minulost zkreslovat a myslet si, že před dvaceti lety bylo lépe a národ se k sobě choval ohleduplněji. „Zkrátka si myslíme, že tráva byla zelenější a vše fungovalo lépe, neboť na špatné věci zapomínáme a v paměti nám utkví jen hezké zážitky. Proto sklouzáváme do milosrdné lži. Skutečně žijeme v hlubokém omylu, protože mezilidské vztahy se zase tolik v čase nemění.“

Dovede ale pochopit část společnosti, která tvrdí, že za osm let, kdy byl v politice Andrej Babiš (ANO), země zhrubla a zvulgárněla. „Je možné, že nově zvolená exekutiva může takové jevy svým chováním zmírnit. Obvykle se náprava pokažených věcí zjednává stejně tak dlouho, jak se ty předchozí vyvíjely. Ovšem nikdy se už nic nevrátí do původního času, vytvoří se zase nový styl. Jestli se takový záměr Petru Fialovi a jeho vládě podaří, bude záležet, jak dlouho se u moci udrží a jak se jim bude dařit vysvětlovat protiepidemická opatření,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.

Související

Martin Buchtík Rozhovor

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 
Martin Buchtík Rozhovor

Rozhodnutí, koho budeme volit, může uzrát i u piva. Spíše ale víme, komu hlas nedáme, říká ředitel STEM

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že člověka v rozhodnutí, koho bude volit, může kromě kampaně či preferencí ovlivnit i návštěva restaurace. „U piva nás může kamarád přesvědčit, že právě názory jeho favorita se nám zamlouvají a volbu máme vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.

Více souvisejících

Martin Buchtík Lidé STEM/MARK Vláda ČR Vlastimil Válek (TOP 09) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy