Ne vždy je možné spatřit zásnuby, souznění dvou, a na první pohled nesourodých žánrů. Na Hradeckém slunovratu 2021 se ta možnost naskytla. Kapela Hrubá Hudba totiž přesvědčila mnohé, když spojila čistý folklór s alternativní tvorbou. Navíc i ona našla svou pěveckou hvězdu. Více v rozhovoru s Jurou Hradilem.
Hrubá Hudba, která se představila poslední červnový víkend na Hradeckém slunovratu, zde vnesla nejen úžasnou atmosféru, ale i vědomí, že lze skvěle propojit dva na první pohled odlišné a přitom velmi úzce propojené a souznějící elementy hudby. Návštěvníci festivalu tak měli možnost prožívat „zásnuby“ živé hudební folklórní tradice a jejího poselství, odrazu, který se tak přetváří do nové autorské hudební podoby. Již v roce 2017 začala spolupráce hudebníka a skladatele Jiřího Hradila (mj. jeho další projekty, aktivity jsou nezaměnitelní Tata Bojs, Lesní zvěř, Kafka Boys) a horňáckého primáše Petra Mičky.
Výsledkem této inspirativní spolupráce vzniklo dvojalbum nazvané Hrubá Hudba. Mělo a má dvě zajímavé nosné roviny – tradiční (hudební projevy tradiční lidové hudby na Horňácku) a autorskou (vycházející a inspirovanou právě tou tradiční linií). Autorem této vrstvy je zmiňovaný Jiří Hradil, který s respektem k tradičním prvkům skvěle využil zmiňovaného potenciálu a specifik lidové horňácké hudby, kterou se tímto počinem nádherně snoubí s prvky elektroakustické hudby. Díky Hradeckému slunovratu se naší redakci naskytla možnost trošku vyzpovídat právě Jiřího Hradila.
Když se rozhlédneme zde po nádvoří zámku v Hradci nad Moravicí bezprostředně po skončení vašeho koncertního vystoupení, mě napadá, že mnohým návštěvníkům plyne z očí: hudba je buď špatná nebo dobrá, prožitá naplno, protože hudební seskupení Hrubá Hudba vše tak nějak potvrdila. Jak došlo k vaší spolupráci?
Za tou hudbou musí vždycky něco být, za tóny se musí skrývat něco, čím se nechá člověk unášet a to se domnívám, že je poslání hudebníků - tuto myšlenku šířit. Hrubá Hudba začala díky Lesní zvěři. Mým snem bylo vždycky udělat něco s Horňáky. V roce 1996 jsem byl na Horňáckých slavnostech. Právě tam jsem zažil takové velké procitnutí. Uneslo mě to fakt strašně daleko a uvědomil jsem si, že to, co jsem pořád hledal, jsem našel tam. Moje maminka je 15 km od Nivnice, u Uherského Brodu, a to už je Dolňácko, tam je to trochu jiné a přes všechnu úctu, dolňácký folklor mě nikdy nebral. Horňácký folklor je totiž takový ryzí, hluboký, občas i trochu temný. A právě tam mě to chytlo.
Ale až o deset let později jsem mluvil tady právě s naším Milošem Rejskem z Lesní zvěře, že bych moc rád zde pronikl. A on že se zná s Petrem Mičkou, že spolu studují a že ho můžeme zkusit poprosit. A tak začaly námluvy. Ale Petr nám říkal, že žádné takové fúze nedělají, myslel tak trochu na Čechomor. Tak jsem mu vysvětlil, že chci dělat trochu něco jiného, samozřejmě s veškerou úctou k Čechomoru. Já jsem mu vysvětlil, že s Lesní zvěří děláme takové víc alternativnější věci, až trochu do undergroundu. Tak jsem mu poslal nějaké demo nahrávky, on si to poslechl a říkal, že bychom to teda mohli zkusit.
A tak jsem udělali desku. A já jsem začal přemýšlet, že bych chtěl udělat něco rozsáhlejšího s Horňáky a více rozvinout některé písničky. To jsem řekl Petrovi někdy před čtyřmi lety, pracovně jsem to tehdy nazval Horňácké oratorium. Ale že je to zatím experiment. Tak jsem začali zkoušet a začaly se dít věci. No a vznikla Hrubá Hudba.
Zároveň jste tak potvrdil, že ani žánrově moc nelze škatulkovat hudbu. Hudba je přece jenom jedna. Člověk může vidět v jednu chvíli Tata Bojs, a potom Hrubou Hudbu a je mu to vlastně úplně jedno, protože u obou cítí tu energii, nadšení a stále tu neskutečnou lásku k hudbě.
Já myslím, že spousta hudebníků se často takhle prolíná několika žánry. A to je i jedna z myšlenek Hrubé Hudby. Je spousta žánrů, které nepocházejí z jeho země, a tak se cítí takový vykořeněný. A tohle přece je naše hudba a tu bychom si měli uchovávat a hýčkat. A následně fúzovat tuto hudbu do dalších žánrů - jazzu, rocku… A dřív než to zanikne, bychom s ní měli něco dělat. Měli jsem samozřejmě trochu strach, že nás Horňáci proklejí, ale nějaká síla nás vedla, ať to uděláme. Třeba paní Anna (Anna Šajdlerová – skvělá interpretka, „zpěvulenka“ z Velké nad Veličkou, pozn. redakce) si to hrozně oblíbila.
Ano, sama mi vyprávěla, jak ji tato forma spolupráce baví a líbí se jí, že kapela vyhledává i méně známé horňácké písně.
Horňáci mají asi tři tisíce písní, to je obrovské množství. Navíc, oni nemají vůbec žádné banální texty, všechny jsou hrozně hluboké. To třeba v hudbě jiných krajů tolik není. Oni jsou hrozně čistí a nekýčovití. Je to hrozná radost se s nimi potkávat a hrát. Já když s nimi hraju koncert, tak používám něco, co jsem nikdy nezažil. S Tata Bojs máme úplně jiný druh energie. Tady u Hrubé hudby se člověk jen nechá vést tou jejich krásnou energií.
Navíc pani Anna mluví tím archaických jazykem. Je paní učitelka a umí tak všechny držet pevně. K tomu vede velký ženský sbor. Ona vůbec nevěděla, co od nás má čekat, co to bude a když to pochopila a viděla celou tu atmosféru… Vždycky po koncertě přijde a je hrozně ráda, že s námi může hrát a jak ji to baví. Je to takové pěkné, když takový starší člověk pozná úplně jiný svět. Ona by si mohla krásně fungovat ta Horňácku, zpívat si písničky a nejezdit s námi po koncertech, přesto je tady a s námi. Teď jsem s ní udělali i klip a ona je teď z ní taková naše horňácká hvězda.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 41 minutami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 1 hodinou
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 2 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 3 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 3 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 4 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 5 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 6 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 6 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 7 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 8 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 9 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 10 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 11 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 11 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 19 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva.
Zdroj: Jan Hrabě