ROZHOVOR | S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.

Koten rovněž popírá, že by na Hradě sháněl kompromitující spisy na současného ředitele BIS Michala Koudelku, jemuž příští týden skončí pětiletý mandát a není jasné, zda mu bude prodloužen. „Žádné materiály jsem nesháněl, a ani žádné dokumenty nemá výbor k dispozici,“ tvrdí v rozhovoru po EuroZprávy.cz předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten. Zákonodárce z SPD se domnívá, že Hrad pravděpodobně disponuje nějakými dokumenty ohledně ředitele Koudelky a na žádost lidoveckého poslance Jana Bartoška, který do nich chtěl nahlédnout, si je měl šéf výboru vyžádat. Nakonec od svého záměru ustoupil. „Protože nebyly splněny zákonné důvody pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost, není o čem jednat a výbor se neuskuteční. Poslanec, který o ně formou SMS projevil zájem, nyní zřejmě nemá důvod je studovat,“ konstatuje Koten, který tvrdí, že s prezidentem Milošem Zemanem, jenž se proti Koudelkovi dlouhodobě vymezuje, ani s jeho okolím není v kontaktu.

Lídr hnutí SPD v Kraji Vysočina pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny prohlašuje, že osobně nemá žádného kandidáta na post ředitele BIS. „Vše je v plně v gesci vlády. Podle zákona nominuje ředitele BIS vláda a jmenuje kabinet po projednání příslušným výborem. Je to tedy odpovědností vlády, nikoliv mou.“ Sám nedokáže predikovat, kdy bude svolaná mimořádná schůze sněmovního výboru, která bude probírat postup výběru na šéfa BIS. “Rád bych odpověděl, ale informace by měla hodnotu věštění z křišťálové koule. Musíme tedy počkat na další jednání vlády, anebo jejich členů a na žádost podle příslušných pravidel.“

V KONTAKTU S PREZIDENTEM A JEHO OKOLÍM NENÍ

Pane předsedo Kotene, proč jste se scházel s panem premiérem Andrejem Babišem ohledně ředitele BIS Michala Koudelky a o čem jste spolu rokovali?

S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost. Dalším zákonným důvodem je buď osm podpisů členů výboru, popřípadě žádost předsedy sněmovny. Tyto možnosti jsem mu navrhl a čekal jsem tedy na jejich doplnění.

Co říkáte na vyjádření pana poslance Žáčka, že jste v tomto případě překročil své kompetence, když jste jednal bez vědomí sněmovního výboru pro bezpečnost?

Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.

Z jakého důvodu jste tvrdil, že opozice nesežene dost hlasů pro svolání mimořádné schůze, když opozice by podle tvrzení pana Žáčka dala dohromady nejméně osm hlasů?

Je to jednoduché. Po telefonátu s Janem Bartoškem (místopředseda KDU-ČSL a člen výboru pro bezpečnost – pozn. red.), který podpisy před čtrnácti dny sbíral a měl jich sedm, jsem se dozvěděl, že podpisy, které má, nedá na svolání tohoto výboru, neboť někteří podepsaní členové mu k tomu nedali souhlas. Jen spekuluji, že to mohl být i pan doktor Žáček.

Je pravdou, že jste po rokování pana předsedy Okamury s prezidentem Zemanem změnil na celou kauzu Koudelka názor?

Já nevnímám projednání ředitele jako kauzu a můj názor je stále jednoznačný. Dle zákona o tajných službách projedná výbor na návrh vlády kandidáta do čela tajné služby. Kauzu ale očividně již delší dobu využívají někteří politici pro svoje zviditelnění.

Proč jste sháněl z Hradu materiál na pana plukovníka Koudelku? Spisy údajně měly být kompromitující na stávajícího ředitele?

Žádné materiály jsem nesháněl, a ani žádné dokumenty nemá výbor k dispozici. Bezpečnostní odbor Kanceláře prezidenta republiky je na žádost členů výboru může poskytnout standardní cestou zabezpečené spisové služby na zabezpečené místo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tam si je poslanci, kteří by o prostudování dokumentů měli zájem, mohou proti podpisu prohlédnout.

Promiňte, ale vaší odpovědi nerozumím. Říkáte, že jste nic nesháněl, ale poslanec Žáček tvrdí, že jste nakonec od svého záměru vyžádat si dokumenty ustoupil. Co vás k tomu vedlo?

Tady musím váš dotaz uvést na pravou míru. Hrad pravděpodobně disponuje nějakými dokumenty ohledně pana ředitele Koudelky a pan poslanec Bartošek do nich chtěl nahlédnout, a proto jsem je chtěl na jeho žádost zaslat. Protože ale nebyly splněny zákonné důvody pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost, není o čem jednat a výbor se neuskuteční. Poslanec, který o ně formou SMS projevil zájem, nyní zřejmě nemá důvod je studovat.

Jste v kontaktu s panem prezidentem Zemanem či někým z jeho okolí?

S panem prezidentem nejsem v kontaktu a na Hrad chodím obvykle ve státní svátek 28. října tak jako dalších zhruba tisíc lidí.

MÍČ JE NYNÍ NA STRANĚ VLÁDY A ŠÉFA KABINETU BABIŠE

Z jakého důvodu se proti dalšímu působení pana Koudelky v čele BIS vymezujete?

Podle zákona nominuje ředitele BIS vláda a jmenuje kabinet po projednání příslušným výborem. Je to tedy odpovědností vlády, nikoliv mou.

Koho na jeho místo prosazujete vy?

Nemám žádného svého kandidáta, je to plně v gesci vlády.

Souhlasíte s tvrzením pana poslance Žáčka, že SPD přešla na základě jednání ohledně ředitele BIS na stranu vládní koalice?

Pan doktor Žáček má poněkud zkreslené představy o fungování výboru pro bezpečnost. V jeho případě bych byl velmi opatrný na vyjádření, protože v minulosti na Českém rozhlase (ČRo) ventiloval některé skutečnosti z jednání, které měly zůstat za dveřmi výboru.

Jak si vysvětlujete formální chybu v žádosti premiéra o svolání mimořádné schůze sněmovního výboru pro bezpečnost? Právě administrativní pochybení způsobilo, že se dnes ráno výbor na téma postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nekonal a byl zrušen.

Očekával jsem, že pan premiér svolá vládu a bude mít do pátku projednaného kandidáta na pozici ředitele BIS, což se nestalo a míč je tedy na straně vlády a pana premiéra Babiše.

Kdy si osobně myslíte, že bude svolaná mimořádná schůze, která bude probírat postup výběru na šéfa BIS?

Rád bych odpověděl, ale informace by měla hodnotu věštění z křišťálové koule. Musíme tedy počkat na další jednání vlády, anebo jejích členů a na žádost podle příslušných pravidel.

Související

Boris Jelcin Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   
Jimmy Carter Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Více souvisejících

rozhovor Radek Koten (SPD) Michal Koudelka (BIS) BIS Pavel Žáček (novinář) Andrej Babiš Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Slovensko se mění. Dokázaly to sobotní volby do Národní rady. Jaký bude další vývoj země? Sledujte naše zpravodajství na EuroZprávy.cz.

Online ONLINE Volby Slovensko 2023: Fico drtivě vyhrál bitvu o národ. Progresivní Slovensko je druhé, Hlas třetí

Lidé na Slovensku si zvolili nové složení Národní rady. Podle exit pollu se vítězem voleb měla stát se ziskem 23,5 procenta strana Progresivní Slovensko. Smer-SD, který se měl dle odhadů s 21,9 procenty nacházet na druhém místě, ale nakonec volby vyhrává se ziskem více než 23 procent hlasů. Na druhém místě je Progresivní Slovensko Michala Šimečky se 17,06 procenty a třetí se umístil Hlas Petera Pellegriniho s 14,95 procenty.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Generál Petrescu varuje před rušením signálu GPS v rumunských výsostných vodách Ruskem

Znepokojující krok Ruska. Země NATO bije na poplach

Rusko "aktivně a neustále" narušuje GPS komunikaci lodí v rumunských teritoriálních vodách, řekl generál Daniel Petrescu. Rumunská armáda varuje spojence NATO před možnými kolizemi a problémy s řízením raket. Na bezpečnost ohrožující miny plovoucí v Černém moři upozorňuje i rumunská armáda. Informovala agentura Ukrinform.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Daniel Anýž během pracovní cesty do USA.

Zemřel novinář Daniel Anýž, referoval o dění v USA

Ve věku 59 let zemřel novinář Daniel Anýž, který naposledy působil v Hospodářských novinách a na serveru Aktuálně.cz. V textech se věnoval především dění ve Spojených státech amerických. Anýž podlehl vážné nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

Slovensko nemá jednoduché vyhlídky. Vláda může být opět nestabilní, boj přijde po volbách

Volby na Slovensku jsou tady, jejich výsledek ale nezaručí klid. Jakákoliv spolupráce nejsilnějších stran Smer-SD a Progresívne Slovensko nepřipadá v úvahu. Ať zvítězí kdokoli, musí vyvinout značné úsilí k vytvoření vládní koalice. A ta podle všeho bude velice nestabilní. PS dokáže vytvořit koalici s řadou ideologicky různě zaměřených stran, Smer zase s krajně pravicovou Republikou. 

včera

včera

Petr Pavel navštíví Belgii a Francii, ve středu promluví v Evropském parlamentu

Prezident Petr Pavel v příštím týdnu navštíví belgické Bruggy a francouzský Štrasburk. Nejdůležitějším bodem zahraniční cesty, která proběhne v úterý a ve středu, bude vystoupení v Evropském parlamentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy