ROZHOVOR | Babiše v Bruselu nemá nikdo rád, z občanů udělal rukojmí. Dezinformace vyvolávají strach z očkování, říká Zdechovský

Chvílemi byl velmi emotivní a otevřený. Europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odhazuje diplomacii pokaždé, když mluví o premiéru Andreji Babišovi, který je podle přijaté rezoluce Evropského parlamentu ve střetu zájmů. „Babiše v Bruselu nemá nikdo rád. Pokud Evropská komise posoudí, že u nás nefunguje právní stát, celé zemi hrozí obrovský problém. V ohrožení se tak kvůli jeho hamižnosti ocitnou firmy, které jinak čerpají dotace v souladu se zákony. Premiér prostě z občanů České republiky udělal rukojmí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

Šokuje jej, kolik lidí věří dezinformacím spojených s očkováním proti onemocnění covid-19. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský považuje hoaxy ohledně vakcinace za velmi nebezpečné, a proto neustále proti nim bojuje. „Nezbývá nám nic jiného než hoaxy způsobující nedůvěru k očkování neustále vyvracet. Není tomu tak dávno, kdy se objevovaly informace o tom, že očkování způsobuje například změnu DNA. Starší obyvatele, kteří neověřují zprávy z relevantních zdrojů, je pak složité přesvědčit o opaku. Podle místopředsedy KDU-ČSL bohužel v našem prostředí dostávají obrovský prostor dezinformační servery, které neustále vypouštějí hoaxy proti očkování. 

Místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz tvrdí, že mu v souvislosti s rezolucí o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše znovu začaly chodit výhrůžky smrti. „Kolegové z Evropské lidové strany, ale i z jiných frakcí, se mě zastali a podpořili mě, čehož si obrovsky vážím. V tu chvíli si řada z nich uvědomila, jak moc velkým problémem je celá kauza pro Česko.“ Koordinátor za Evropskou lidovou stranu v kontrolním rozpočtovém výboru (CONT) vítá, že předseda KDU-ČSL Marian Jurečka navrhl, aby bývalým komunistickým pohlavárům byly sníženy penze. „Lidí, kteří byli před rokem 1989 ve vrcholných stranických funkcích a podporovali minulý režim, je stále ještě dost. Nevidím důvod, proč by měli být odměněni vyšším důchodem za to, že se podíleli na utlačování československých občanů.“ 

VLÁDA MUSÍ ZAČÍT VÍCE SEKVENOVAT, JINAK PŘIJDE MALÉR

Pane europoslanče, pokud byste se ohlédl za uplynulými šesti měsíci, co bylo hlavním tématem v Evropském parlamentu?

Zvládnutí pandemie koronaviru bylo a je absolutní prioritou pro nás všechny. Evropská unie odvedla obrovský kus práce, abychom se z jejich následků dostali co nejdříve. Počty pozitivně testovaných byly na jaře v mnoha zemích extrémně vysoké. Česká republika patřila k nejhorším státům, které doslova selhávaly v boji s touto nemocí. Kapacity nemocnic byly přeplněné, personál byl na pokraji sil. V Česku zemřelo přes 30 tisíc lidí. Počty zemřelých nejsou zatím vyšší jen díky obrovskému nasazení zdravotníků a armády. Patří jim spolu s dobrovolníky velké poděkování.

Epidemiologická situace se začíná v České republice opět mírně zhoršovat. Ve středu přibylo 317 potvrzených pozitivních případů a číslo R vystřelilo nad hodnotu 1. Proočkovanost obyvatel není tak vysoká, jak se očekávalo. K tomu se odborníci obávají mutace Delta a někteří už hovoří o nástupu další nákazy. Máte obavy, že další vlna může brzy přijít?

Zmíněné prognózy nejsou úplně příznivé. Mutace Delta už začíná podle všeho dominovat na našem území, ale chybí pořádná relevantní data. Lidé jsou unavení koronavirem a troufám si tvrdit, že většina těch, co se nechtějí nechat očkovat, ho nepovažují za nebezpečný. K tomu přibližně šest set tisíc lidí z ohrožených skupin neprošlo ještě vakcinací, což je podle mého názoru alarmující. Pokud by se čísla nadále zvyšovala a my nic nedělali, tak tady můžeme mít na začátku podzimu opravdu vážný problém. A další patálie už opravdu nikdo nechce. Proto je důležité nadále dodržovat základní hygienická pravidla a pokračovat v nastavených mechanismech, které představuje očkování, testování, trasování. Vláda by měla také začít klást větší důraz na sekvenování, jinak nás čeká malér.

Vy sám jste několikrát během pandemie pomáhal jako dobrovolník. Proč jste se rozhodl obléknout ochranný oblek a co bylo pro vás nejtěžší?

Vyslyšel jsem volání o pomoc. Neustále jsem v médiích četl, že jsou zdravotníci vyčerpaní a jak je potřeba každé ruky. Rozhodl jsem se tedy pomoci. Působil jsem jako dobrovolník v berounské nemocnici, domově pro seniory v Třebechovicích pod Orebem, anebo jako terénní pracovník.

Jednoznačně nejtěžší pro mě bylo ukládat zemřelé do černých pytlů, což bylo nesmírně psychicky náročné. Když mně po Vánocích volali z domova seniorů, jestli bych nemohl několikrát přijít vypomoci, neboť jsou na hraně svých kapacit, musel jsem bohužel odmítnout. Byl jsem psychicky úplně vyčerpaný a potřeboval jsem si odpočinout. Už jsem nemohl. Proto smekám před všemi zdravotníky, kteří jedou rok a půl v šíleném režimu. 

Evropská komise zajistila nákup vakcín proti covidu-19 a jejich distribuci do členských států. Všechno ale nešlo úplně hladce, dodávky vakcín od některých společností se zpozdily a na Komisi se snesla obrovská kritika. Byla oprávněná?

Členské státy souhlasily s tím, že za ně Evropská komise vyjedná dodávky vakcín. Distribuce očkovacích látek probíhala podle jasného klíče, a to počtu obyvatel. Kdyby si každý členský stát měl vyjednávat podmínky se společnostmi, které vyrábí vakcíny, sám, pak by Česká republika ještě dnes čekala na očkovací látky, protože by nás prostě a jednoduše větší a ekonomicky silnější státy předběhly. Evropská komise nakoupila levně a dostatečně velké množství vakcín, ale společnosti nestíhaly tyto vakcíny vyrábět. Největší problémy byly s firmou Astra Zeneca, která opakovaně neplnila sjednané dodávky, a tady měla být Evropská komise mnohem důraznější a tvrdší. Když dialog nikam nevede, tak se musí přejít k činům.

Nyní je vakcín dost a lidé po celém světě se očkují. Nezaráží vás, kolik lidí vakcinaci odmítá, byť je proti covidu-19 jedinou správnou cestou? A mimochodem, už jste se nechal očkovat?

Ano, už jsem naočkovaný. Domnívám se, že vakcinace je jedinou cestou, která nás může co nejdříve vrátit k běžnému životu. Proto mě skutečně překvapuje, kolik  seniorů v České republice se nechce nechat očkovat. V našem prostředí dostávají obrovský prostor dezinformační servery, které vypouštějí hoaxy proti očkování jak na běžícím pásu, a lidé pak ze strachu raději couvnou. I s touto negací musíme bojovat. Pandemii jsme ještě zdaleka nezvládli a na podzim může přijít další vlna.

Jaká strategie je proti dezinformacím podle vás nejvhodnější?

Nezbývá nám nic jiného než hoaxy způsobující nedůvěru k očkování neustále vyvracet. Není tomu tak dávno, kdy se objevovaly informace o tom, že očkování způsobuje například změnu DNA. Starší obyvatele, kteří neověřují zprávy z relevantních zdrojů, je pak složité přesvědčit o opaku.

V extrémně krátké době vznikl Digitální zelený certifikát, zkráceně covid pas, se kterým přišla Evropská komise. Evropský parlament s Radou jej schválily v krátkém čase, aby mohl platit od začátku prázdnin. Kterak náročná byla debata kolem něj?

V první řadě oceňuji snahu Evropské komise přijít s efektivním nástrojem pro bezpečné cestování v Evropské unii. O covid pasu se ale vedly náročné a dlouhé debaty, co všechno by měl obsahovat, jak to bude s osobními daty. Velký důraz se kladl na skutečnost, aby nebyl diskriminační. Myslím, že se podařilo přijít v rekordně krátkém čase s certifikátem, který splňuje všechna kritéria.

Vy jej máte?

Ano, v mobilní telefonu. Hodně cestuji a covid pas je pro mě velmi pohodlný. Při kontrole ukážu QR kód, po načtení se zobrazí, že jsem byl očkovaný vakcínou od společnosti Pfizer a mohu pokračovat dál.

KAŽDÝ MÁ PO PRÁCI Z DOMOVA PRÁVO NA ODPOJENÍ

V Bruselu jste ale neřešili jen covid-19. V České republice totiž mediálně rezonovala rezoluce Evropského parlamentu ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jakou má vlastně u europoslanců pověst?

Babiše zde nikdo nemá rád. Už poněkolikáté jsme řešili střet zájmů premiéra Babiše, což považuji v mezinárodním měřítku za obrovskou ostudu pro Českou republiku. První audit Evropské komise jasně potvrdil, že je ministerský předseda ve střetu zájmů. Babiš měl tři možnosti, buď nebýt premiérem, vzdát se dotací, anebo Agrofert prodat. Ale on si řekl, že vše přece nějak půjde udělat, aby o nic nepřišel. Ale spletl se, ono to nepůjde. A to jsme mu v Evropské unii všichni jednoznačně řekli.

Mně ale osobně přijde, že si stejně z Evropské unie nic nedělá a neustále opakuje, že se jedná o kampaň. Na rovinu se zeptám, myslíte si, že se bojí?

Jeho případem se začala zabývat evropská prokuratura, kterou vede obávaná Rumunka Laura Codruta Kövesi. To už je pro něj velmi vážné, protože tak velký vliv nemá. Premiér Babiš prostě z občanů České republiky udělal rukojmí, což je velký problém.

Proč?

Pokud Evropská komise posoudí, že u nás nefunguje právní stát, Česká republika by mohla přijít v nejčernějším scénáři o dotace. Právní stát je z pohledu mnoha europoslanců ohrožen. Když je jeden z nejbohatších lidí premiérem, vlastní média a jeho firmy pobírají obrovské peníze v podobě evropských dotací a on je koncovým příjemcem těchto peněz, jedná se o velký problém. V ohrožení se tak kvůli jeho hamižnosti ocitnou firmy, které jinak dotace čerpají v souladu se zákony.

Rezoluci schválilo 505 europoslanců, tedy převážná většina. Jaký signál vyslali zahraniční zákonodárci?

Rezoluce není právně závazná, ale vyvíjí tlak na Evropskou komisi. Evropský parlament schválením rezoluce jasně říká, že nebude tolerovat takové chování a důrazně vyzývá Evropskou komisi, aby začala jednat. Ta už připravuje určitá vodítka, jak dále postupovat. Vyzvali jsme české úřady, aby ochránily peníze českých daňových poplatníků a přiměly Agrofert vrátit všechny neoprávněně vyplacené dotace. Česká republika by měla vytvořit spravedlivější a zcela transparentní systém rozdělování unijních dotací.

Od začátku vystupujete poměrně důrazně až ostře vůči premiérovi Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů. V minulosti vás označil za vlastizrádce a vy jste pak musel mít policejní ochranu, neboť vám někteří vyhrožovali smrtí. Už nechutné ataky ustaly?

Výhrůžky přišly zase letos v květnu, kdy jsme v Evropském parlamentu začali opět řešit střet zájmů premiéra. Kolegové z Evropské lidové strany, ale i z jiných frakcí, se mě zastali a podpořili mě, čehož si obrovsky vážím. V tu chvíli si řada z nich uvědomila, jak moc velkým problém je celá kauza v Česku. I proto podpořili červnovou rezoluci. Vše ale začalo loni v únoru. Tehdy mě premiér po kontrolní misi, která se konala v České republice, označil za vlastizrádce a od té doby se strhla lavina výhrůžek smrtí. Jednalo se o velmi náročné období, kdy jsme museli s rodinou dodržovat bezpečnostní opatření stanovená Policií ČR.

Vystupoval byste stejně i v případě jiných politiků, kteří by byli ohroženi?

Bezpochyby. Je mně jedno, jestli se bavíme o politikovi z České republiky, anebo z jiného členského státu. Moje chování a moje názory by v obou případech byly stejné. Navíc zmíněné téma řeším, protože jsem koordinátorem za Evropskou lidovou stranu v kontrolním rozpočtovém výboru (CONT). Tomu se prostě nelze vyhnout.

Právě jako koordinátor největší frakce (EPP) v parlamentu máte poměrně velké slovo ve věcech, které se týkají kontroly evropských peněz. Co je náplní vaší pozice?

Konkrétně konec dubna byl neuvěřitelně náročný, protože jsme schvalovali účetní uzávěrky (anglicky Discharge) pro všechny evropské instituce. Kontrolovali jsme, jak hospodařily v roce 2019. Po osmi měsících intenzivní práce jsme museli projít přes 15 tisíc stránek a zhruba 2800 pozměňovacích návrhů. Skoro jsem nespal. Samozřejmě mně s tím pomohl můj tým. Sám bych vše nezvládl.

Koronavirová pandemie otřásla ekonomikou, spousta lidí přišla o práci, zůstali bez příjmů. Jak chce na osobní tragédie Evropská unie reagovat?

Jednoznačně rychlou finanční pomocí, která má za cíl nastartovat ekonomiku členských států. Lidé se do ekonomických problémů nedostali ve většině případů vlastní vinou. Prioritou Evropské lidové strany je vytváření pracovních míst, aby se zase roztočila kola ekonomiky. Smyslem je investovat do perspektivních oborů, které mají obrovský potenciál dlouhodobého růstu. Jedná se například o obory spojené s přechodem na zelenou ekonomiku nebo oblast digitalizace.

Fenoménem se stala také práce z domova, která s sebou nese mnohá úskalí. Vytrácí se socializační prvek, týmovost, ale i pevná pracovní doba. I těm, kterým vyhovuje, kritizují, že vlastně zcela ztrácí soukromí, neboť musejí být šéfům na příjmu, a to i po pracovní době. Co si o problému myslíte?

Musím jednoznačně říci, že takzvané právo na odpojení (anglicky: Right to disconnect) plně podporuji. Už před pandemií jsme se v Evropském parlamentu zabývali případy, kdy zaměstnavatel bral za samozřejmé, že zaměstnanec bude i po pracovní době k dispozici na telefonu či e-mailu. Měly by se stanovit určité mantinely. Každý má právo na „odpojení se“ od pracovních záležitostí. Problémem je, že si to řada zaměstnavatelů stále neuvědomuje.

Jsem rád, že nakonec prošel můj pozměňovací návrh, který říká, že by se před přijetím zákona měli nejdříve sejít zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a celou záležitost probrat a domluvit se, jak v této otázce postupovat dál, aby vyhovovala oběma stranám. Přijetí nového zákona by mělo být až poslední variantou.

UTLAČOVALI NÁROD, A TAK NA VYSOKOU PENZI NEMAJÍ NÁROK

V koronavirové době se často začalo mluvit o mentálním zdraví. Statistiky potvrzují, že počet lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím, vzrostl během posledního roku trojnásobně. Zabývá se Evropský parlament i duševním strádáním?

Ano, poměrně intenzivně. Letošní rok byl totiž vyhlášen „Evropským rokem duševního zdraví“. Práce z domu, uzavřené školy a sociální izolace negativně ovlivňují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem i naší celkovou psychikou, což často vede ke zvyšující se míře úzkosti, depresí a sociální i ekonomické nejistotě. Pandemie pouze zvýraznila již dlouho existující problém a ukázala mnohé nedostatky. Chybí krizová centra. Ukázalo se také, že psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické služby do budoucna nebudou nejspíše schopny uspokojit nárůst poptávky.

Co osobně lidem, kteří nejsou v psychické pohodě, radíte?

Snažím se duševní téma otevírat na svých sociálních sítích, na kterých lidem dávám stručný návod, jak tyto problémy včas rozpoznat a jak proti nim bojovat. Jako spolupředseda Aliance pro duševní zdraví jsem v posledních měsících vystupoval i na řadě konferencí, které se tomuto fenoménu věnovaly, a do budoucna v tom chci pokračovat. Chtěl bych také navázat spolupráci s již osvědčenými organizacemi v České republice a šířit osvětu, protože je stále mnoho lidí, kteří deprese zlehčují.

Vrátil bych se ještě k vrcholné politice. Jak se stavíte k návrhu šéfa lidovců Mariana Jurečky, který chce snížit důchody bývalým komunistickým pohlavárům?

Jsem rád, že předseda KDU-ČSL téma navrhl ve Sněmovně. Podle mého je lepší se s minulostí vyrovnat později než nikdy. Těch lidí, kteří byli před rokem 1989 ve vrcholných stranických funkcích a podporovali minulý režim, je stále ještě dost. Nevidím důvod, proč by měli být odměněni vyšším důchodem za to, že se podíleli na utlačování československého národa jeho občanů. Nutno podotknout, že tento návrh míří na komunistické pohlaváry, nikoliv na obyčejné pracující lidi za komunismu.

Co říkáte na nově jmenovaného nejvyššího státního zástupce, kterým se stal bývalý komunistický vojenský prokurátor  Igor Stříž?

Vláda opět "zalovila" ve svých vodách. Řídí ji trestně stíhaný premiér a nejvyšším státním zástupcem se stal člověk, který byl před rokem 1989 komunistickým vojenským prokurátorem a který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli jít na vojnu například z náboženských důvodů. Tento post by v žádném případě neměl zastávat člověk s takovou minulostí. Máme dostatek kvalitních a vzdělaných odborníků, kteří by se role nejvyššího státního zástupce zhostili na výbornou. Upřímně, od současné vlády mě už nic nepřekvapí.

Související

Monika Brausenbauch Meislová Rozhovor

Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 
Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) Igor Stříž Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Boj proti dezinformacím a fake news Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Joe Manchin

Manchin chce nahradit Bidena. Zvažuje kandidaturu za demokraty

Joe Manchin zvažuje opětovnou registraci za člena Demokratické strany a kandidaturu na prezidenta. Oznámila to v noci na neděli televize CNN s odvoláním na zdroje blízké tomuto v současnosti nezávislému senátorovi za stát Západní Virginie a jeho někdejšímu demokratickému guvernérovi.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostala od Německa třetí systém Patriot

Ukrajina posílila svou protivzdušnou obranu proti útokům ruských sil dalším systémem Patriot, který poskytlo Německo. Ve svém pravidelném večerním proslovu to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Úmrtí v Luhačovicích: Bitka před barem skončila tragédií. Místní se nemají bát

Policie se od noci ze soboty na neděli zabývá okolnostmi tragické bitky před barem v Luhačovicích. Potyčku sedmi cizinců totiž nepřežil čtyřicetiletý muž. Strážci zákona po incidentu uklidňují místní, že se nemají čeho bát. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy