ROZHOVOR | Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Jak v současnosti vypadá veřejné mínění v Moldavsku, co se týče možného členství v EU? Je aktuální politická situace v zemi vhodná pro uspořádání referenda?

Společenská nálada se stále více obrací k EU. Podíl Moldavanů podporujících členství v EU neustále roste, a to z dubnových 57 % na 63 % v září. Zda by občané podpořili integraci do EU v referendu, ukázal nejnovější průzkum veřejného mínění, podle kterého by 46 % voličů podpořilo změnu ústavy tak, aby byla v souladu s členstvím v EU, zatímco 39 % by hlasovalo proti. Aby referendum prošlo, musí se ho účastnit alespoň třetina registrovaných voličů, přičemž nejméně 50 % + 1 musí hlasovat pro ukotvení členství v EU jakožto národního strategického cíle. 

Z politického hlediska disponuje proevropská Strana akce a solidarity (PAS) parlamentní většinou a podporou z EU – prokázaná udělením statusu kandidátské země EU v roce 2022, pořádáním summitu Evropského politického společenství v roce 2023 a zahájením jednání s EU na první mezivládní konferenci s představiteli EU v červnu 2024 – činí z tohoto období příznivou dobu pro referendum. Máme tedy momentum jak na straně Moldavska, tak i v rámci EU. Zdali bude referendum úspěšné však bude záviset na volební účasti a veřejné podpoře.

Jakého pokroku dosáhlo Moldavsko v oblasti přejímaní acquis communautaire (unijních právních předpisů, pozn. red.) EU? V jakých oblastech čelí Moldavsko největším překážkám?

Moldavsko dosáhlo významného pokroku, zejména od podpisu Asociační dohody v roce 2014, která položila základy pro přijetí části acquis EU. Ve zprávě o rozšíření z roku 2023 Evropské komise uznala naše úsilí, a to zejména v oblastech právního státu a demokracie, což nám umožnilo zahájit přístupová jednání. 

Moldavsko však stále čelí výzvám. Nejtěžší oblasti jsou veřejné zakázky, finanční kontrola a sladění s unijními politikami týkajících se hospodářské soutěže a životního prostředí. Jedná se o komplexní reformy, které si vyžadují nejenom změny v legislativě, ale taky i budování kapacit a posilování institucí, což je časově náročné. 

Jak byla dosud vedena kampaň pro referendum? Jaké jsou hlavní rozdíly mezi proevropským a protievropským diskursem a jak jsou jejich argumenty prezentovány veřejnosti?

Protievropské skupiny, častokrát podporované proruskými frakcemi, tvrdí, že integrace do EU ohrožuje neutralitu a suverenitu Moldavska. Snaží se vykreslit EU jako blok, který vnucuje nežádoucí změny v naší kultuře a zemědělství, nebo že i dokonce vede ke ztrátě suverenity. Tento protievropský diskurz apeluje na strach a nejistotu, zejména na venkově a ve více tradičních oblastech. Tvrdí také, že referendem je pouhým prostředkem k tomu, aby se současná prezidentka udržela u moci. 

Proevropský tábor se zaměřuje na výhody integrace – hospodářský růst, silnější instituce, bezpečnost a členství ve stabilní unii, která respektuje suverenitu Moldavska. Taky argumentují, že členství v EU nabízí ochranu před vnějšími hrozbami, jako je Rusko, a slibuje dlouhodobý mír a rozvoj. Referendem je prezentováno jako právo občanů vyjádřit svou vůli ve vztahu k členství v EU.

Jak vnímáte vliv hybridních hrozeb z Ruska, jako jsou dezinformační kampaně nebo kybernetické hrozby, na výsledek referenda? Představují v současné politické situaci významnou hrozbu?

Tento měsíc moldavský policejní prezident odhalil plán, podle kterého bylo přes Ilana Shora, proruského politika a podnikatele v exilu, který čelí sankcím ze strany EU za aktivity destabilizující zemi, propašováno 15 milionů dolarů z Moskvy na úplatky pro více než 130 000 Moldavanů, aby hlasovali proti referendu o EU a podpořili proruské kandidáty. Podobné praktiky nejsou v Moldavsku nic nového a byly spatřeny již předtím, zejména při minulých volbách. Orgány státní moci se musí neustále přizpůsobovat, protože Shorovy sítě nachází nové způsoby, jak tyto zákazy obejít. 

Nedávná investigativní zpráva od Ziarul de Garda (nezávislý moldavský týdeník, pozn. red.) podrobně popsala, jak se novinář v přestrojení infiltroval do Shorovy strany a byl placen jako součást této sítě při kupování hlasů, což poskytlo orgánům nové důkazy v boji při této neustále se vyvíjející hrozbě.

Moldavské orgány činné v trestním řízení a kybernetické úřady blokují kanály na Telegramu a chatboty využívané v rámci úplatkářských schémat a šíření dezinformací. Meta také aktivně odstraňuje falešné účty šířící proruské narativy. I když jsou tyto hrozby reálné a znepokojující, Moldavsko posiluje svou obranyschopnost. Můžeme tedy pozorovat koordinované úsilí při odvracení těchto hrozeb, které však i nadále zůstávají klíčovou výzvou, zejména s blížícím se hlasováním.

Myslíte si, že pořádaní referenda a prezidentských voleb současně ovlivní celkovou volební účast, potažmo jejich jednotlivé výsledky?

Bylo racionální naplánovat referendum současně s prezidentskými volbami. Historicky mají prezidentské volby nejvyšší účast, a tato strategie zvyšuje šance, že referendum dosáhne požadované účasti.

Pokud by bylo referendum úspěšné, kdy by mohlo Moldavsko realisticky vstoupit do EU s ohledem na dosavadní pokrok v evropské integraci?

V Národním akčním plánu pro přistoupení Moldavska do EU byl definovaný cíl připravit Moldavskou republiku na vstup do EU do roku 2030. Stejné poselství prosazuje i prezidentka, i když je obtížné předpovědět realistický časový rámec. Členství v EU je obousměrná ulice – vyžaduje, aby bylo Moldavsko připravené, ale také připravenost Unie integrovat nové členy.