ROZHOVOR | Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

Jak byste obecně zhodnotila současnou situaci ve Velké Británii? Země je po brexitu dotčená ekonomicky, politicky i společensky. Zažila také pandemii Covidu-19 a válku na Ukrajině, a obdobně jako všude jinde, zdá se, jsou lidé unavení a přičítají za to negativní body politickému vedení. 

Ano, lidé jsou opravdu unavení, a to z mnoha důvodů. Konzervativní strana je u vlády už opravdu hodně dlouho, od roku 2010, takže dlouhých 14 let. Rishi Sunak je za tu dobu pátým konzervativním premiérem. A přesně jak říkáte, nebylo to vůbec snadné období. 

Konzervativci se dostali k moci v době celosvětové finanční krize, byli nuceni zavést mnohá úsporná opatření, zapříčinili Brexit a vyvedli zemi z EU, museli zvládnout pandemii COVID-19, Spojené království sužuje krize životních nákladů, navíc je polarizované v otázce, jak se vypořádat s nelegálními migranty, a to nemluvím o celé řadě všemožných skandálů. To vše z Konzervativní strany činí přirozený terč kritiky. 

Kdo jsou hlavní politické strany a jejich osobnosti, které do volebního klání jdou? 

Pro Spojené království je typický bipartijní systém, kdy se u moci pravidelně střídají dvě strany: Konzervativní a Labouristická. Konzervativní strana je stranou vládnoucí, a to od roku 2010, jak jsme již zmiňovali, a vede ji současný premiér Rishi Sunak. Labouristická strana je nyní v opozici a vede ji Keir Starmer. 

Kdo má podle vás největší šanci na úspěch?

Největší šance na úspěch mají Labouristé, kteří se těší rostoucí podpoře voličů, kteří touží po změně po dlouhých letech konzervativní vlády. De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok. 

Průzkumy předpokládají velký neúspěch konzervativní strany pod vedením Rishiho Sunaka. Kdo jej může nahradit? Má velké šance například Nigel Farage?

Pokud Labouristická strana pod vedením Keira Starmera ve volbách opravdu zvítězí, což nejspíše zvítězí, stane se novým britským premiérem on. Nigel Farage je sice významnou postavou britské politické scény a strana Reform UK, kterou založil a jejíhož vedení se nyní na začátku června opět ujal, se nyní v předvolebních průzkumech umisťuje podobně jako do této doby tradiční „třetí strana“ britského politického systému – liberální demokraté. Šanci na to, aby se Nigel Farage nyní stal premiérem, však má nulovou. 

V Británii je tradiční rozdělení moci mezi dvě hlavní strany labouristy a konzervatisty. Myslíte, že se do budoucna může prosadit i nějaká jiná strana?

Střídání mezi Konzervativní s Labouristickou stranou je ve Spojeném království dlouhodobě zakořeněno. Tyto dvě strany dominují politické scéně již po mnoho desetiletí a je velmi nepravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti prosadila jiná strana do té míry, aby toto uspořádání významně narušila. A to hned z několika důvodů. 

Britský většinový volební systém – takzvaný „First Past the Post“, neboli „Vítěz bere vše“, silně zvýhodňuje větší strany a ty menší naopak upozaďuje. Krom toho obě hlavní strany, labouristé i konzervativci, mají silné základny voličů a hluboko zakořeněnou stranickou loajalitu. 

Mnoho voličů stále vnímá volbu mezi těmito dvěma stranami jako jedinou reálnou možnost, což omezuje prostor pro nové politické subjekty. Navíc politická kultura v Británii silně propojena s historií a tradicemi, což dále posiluje dominanci těchto dvou hlavních stran. 

Ve Velké Británii je již zaběhlou praxí, že se na nejvyšší pozice dostávají osobnosti cizí národnosti – ať už jde o Indy, Pákistánce nebo Araby. Mluví za to už například přítomnost Rishiho Sunaka na premiérském postu. Jak toto Britové vnímají? Je to pro ně normální, nebo se staví na odpor podobně, jako by se nejspíš stavěli Češi?

Spojené království se vyznačuje dlouhou historií multikulturní společnosti, která je do značné míry formována kolonialismem a následnou migrací z bývalých kolonií. Díky tomu je pro mnoho Britů přítomnost osob cizího původu v nejvyšších politických funkcích vnímána jako přirozená součást evoluce společnosti. 

To však neznamená, že by fakt, že se Rishi Sunak stal prvním britským premiérem asijského původu, nevzbudil rozruch nebo že by neexistovaly žádné negativní reakce. Stejně jako v jiných zemích se i ve Spojeném království nacházejí skupiny, které jsou vůči rostoucí diverzitě ve veřejném životě skeptické nebo dokonce nepřátelské. 

Volby se samozřejmě konají také v Severním Irsku coby součásti Spojeného království. Jak je možné, že i přes velice kontroverzní historii zde může kandidovat například Sinn Féin, která v minulosti měla velice blízko například teroristické organizaci IRA?

Tato situace je výsledkem komplexního a dlouhodobého mírového procesu, který vedl k významným změnám v politické dynamice Severního Irska. Klíčovým momentem byla takzvaná Velkopáteční dohoda z roku 1998, která ukončila třicet let trvající občanskou válku a vytvořila základ pro politickou spolupráci mezi různými komunitami v regionu. 

Sinn Féin se postupně distancovala od násilných metod a přijala politický proces jako prostředek k dosažení svých cílů. Součástí dohody byla i postupná demilitarizace paramilitantních skupin, včetně IRA, která probíhala pod dohledem mezinárodních pozorovatelů. Čili, tento mírový proces vytvořil prostor pro inkluzivní politiku, kde mohou různé strany, včetně těch s kontroverzní minulostí, participovat na demokratickém procesu. 

Myslíte si, že se po volbách, pokud bude muset Rishi Sunak odstoupit, nějak výrazně změní diskurz britské zahraniční politiky? Mohly by skončit například tak velká podpora Ukrajině a odpor proti Moskvě?

Určitou změnou by zahraniční politika země určitě prošla, například ve smyslu snah o posilování vztahů s Evropskou unií, nicméně si nemyslím, že by ty změny byly nějak radikální. V britské politice často panuje široký konsensus ohledně klíčových zahraničněpolitických témat, což znamená, že určité základní směřování zahraniční politiky zůstává konzistentní i při změně vládnoucí strany. Například silná podpora Ukrajiny je v současnosti patrná napříč politickým spektrem, včetně Labouristické strany. Keir Starmer v minulosti mnohokrát vyjádřil Ukrajině podporu a odsoudil ruskou agresi, takže i pod jeho vedením by Velká Británie pokračovala ve své politice tvrdého postoje vůči Rusku. 

Toto je spíše taková silně teoretická otázka, ale myslíte si, že se Velká Británie v budoucnosti vrátí do Evropské unie? Co by ji k tomu případně mohlo dovést?

Návrat Velké Británie do Evropské unie je v současné době krajně nepravděpodobný, minimálně v krátkodobém až střednědobém horizontu. Ačkoli mnoho Britů nyní považuje Brexit za chybu, veřejné mínění je v této otázce stále silně rozděleno. Celý proces opětovného vstupu do EU by byl nevyhnutelně velmi složitý. 

Dalším problémem je nedostatek politické vůle. Žádná z hlavních politických stran nemá v současnosti návrat do EU ve svém programu; pro politiky je výhodnější soustředit se na témata, která jsou méně kontroverzní. Rovněž bychom neměli zapomínat na to, že rozhodnutí o vstupu Spojeného království do EU není pouze na Britech. Musely by s ním jednomyslně souhlasit všechny členské státy EU. Navíc by neustále panovala velká nejistota, zda si to Britové za nějakou dobu opět nerozmyslí a nebudou chtít opět vystoupit. Evropská unie ale není žádný hop-on hop-off autobus. 

Související

Izraelské ozbrojené složky

Izraelci zadrželi dvě britské poslankyně. Vyhodili je ze země

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

Více souvisejících

Velká Británie rozhovor Volby Monika Brausenbauch Meislová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Anna Slováčková

Zemřela Anna Slováčková. Rakovině podlehla v pouhých 29 letech

Český showbyznys zasáhla mimořádně smutná zpráva. V neděli 6. dubna zemřela zpěvačka, herečka a moderátorka Anna Slováčková, dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka. Všichni jí drželi palce, když znovu a znovu bojovala se zákeřnou nemocí. Rakovina, kterou v minulosti již jednou porazila, se jí vrátila a stala se jí osudnou. Anička Slováčková odešla v pouhých 29 letech.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Hon na čarodějnice, burácela Le Penová před podporovateli. Většina Francouzů ale verdikt soudu schvaluje

Lídr francouzské krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (Rassemblement National – RN) Marine Le Pen označila verdikt soudu, který jí na pět let zakázal kandidovat ve veřejných funkcích, za "čarodějnický hon". Podle ní se nejedná o spravedlnost, ale o politický akt. „Nevzdám se,“ prohlásila v neděli na demonstraci na náměstí Place Vauban nedaleko Eiffelovy věže před tisíci podporovatelů.

včera

HC Sparta Praha

Semifinálová série je srovnaná. HC Sparta Praha porazila Kometu Brno 1:0

Semifinálová série mezi hokejisty brněnské Komety a pražskou Spartou pokračuje ve velkém tempu a po čtyřech duelech je znovu srovnáno. Sparta totiž ve čtvrtém utkání na ledě soupeře vybojovala těsné vítězství 1:0 a stav série je tak 2:2 na zápasy. Hrdiny večera byli útočník Michal Řepík, který skóroval už v první třetině, a brankář Jakub Kovář, jenž si připsal čisté konto díky 19 úspěšným zákrokům.

včera

včera

Izraelské ozbrojené složky

Izraelci zadrželi dvě britské poslankyně. Vyhodili je ze země

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

včera

Dovoz a vývoz zboží

S USA chce o clech jednat 50 zemí. Rusko si pochvaluje, že na ně je Trump neuvalil

Nová obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolala po celém světě vlnu diplomatických reakcí. Poté, co vešly v platnost nové 10% cla na většinu dovozu do USA, oznámil ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu Kevin Hassett, že více než 50 zemí již kontaktovalo americkou vládu s žádostí o jednání.

včera

včera

oděvy

Konec levého oblečení a elektroniky? Svět jak ho známe skončil, připravme se na změny, varují Britové

Britská vláda i Evropská unie čelí novému obchodnímu otřesu, který vyvolala razantní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco Spojené státy sáhly k ochranářským opatřením v podobě vysokých tarifů na dovoz z Evropy, Asie i rozvojových zemí, v Londýně i Bruselu se připravují reakce, které mohou znamenat zásadní zlom v dosavadních globálních obchodních vztazích.

včera

včera

Elon Musk

Proti Trumpovi už se staví i Musk. Chce nulová cla mezi USA a EU

Šéf Tesly a vládní činitel Elon Musk v sobotu veřejně podpořil myšlenku zrušení všech cel a vytvoření zón volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jeho prohlášení přichází jen pár dní poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nová cla na dovoz z EU a dalších zemí, čímž odstartoval novou vlnu obchodních napětí.

včera

Demonstrace v USA proti Trumpovi

1200 měst ve všech 50 státech. USA otřásají protesty proti Trumpovi

V sobotu se napříč Spojenými státy uskutečnila největší vlna protivládních protestů od nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Tisíce lidí vyšly do ulic ve více než 1 200 lokalitách všech 50 států. Protestní akce se konaly i v zahraničí – například v Londýně, Paříži nebo Berlíně.

včera

včera

Vladimir Putin

Žádné příměří neexistuje, útoky pokračují. Jak Putinův vyslanec obelhal USA?

Minulý týden přiletěl Kirill Dmitrijev, hlavní investiční emisář ruského prezidenta Vladimira Putina, na návštěvu do Bílého domu. Setkání se odehrálo takřka bez povšimnutí veřejnosti – a zcela záměrně. Přesto vyvolalo silné obavy, zda administrativa Donalda Trumpa skutečně usiluje o mír nebo se stává nástrojem ruské diplomacie.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

včera

Aktualizováno včera

5. dubna 2025 20:58

5. dubna 2025 20:04

Extraliga play off 2025: Kometa utekla Spartě na 2:1. Pražané marně slavili dva góly, sudí je zrušili

Brněnská Kometa udělala v semifinálové sérii proti Spartě důležitý krok. Před vyprodanou halou zvítězila 3:0, když Pražanům nebyly po zásahu videa uznány hned dvě trefy. Domácí udeřili hned zkraje zápasu a vedení už z rukou nepustili. V sérii tak jdou do čela 2:1, další bitva je na programu v neděli opět na jihu Moravy.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy