ROZHOVOR | Lži o snižování důchodů neplatí, důchodce neokrádáme, ANO příští volby do Sněmovny nevyhraje, říká pro EZ Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popisoval budoucnost důchodové reformy i plánované změny v systému sociálních dávek. Popisoval také, že ukrajinští váleční uprchlíci ekonomice výrazně pomáhají – na daních už zaplatili přes osm miliard a zastávají pracovní pozice, kde byl nedostatek pracovní síly.

Mohl byste popsat, o co jde v úpravách důchodového systému, které se probírají ve Sněmovně?

Tento a příští týden budeme v Poslanecké sněmovně probírat první dvě opatření, která jsou součástí důchodové reformy. Ta přijde na vládu do konce tohoto roku. Upravují podmínky pro předčasné důchody, a pro řádné a mimořádné valorizace. V celé naší snaze jde o to, abychom zajistili důstojné důchody pro děti a vnoučata současných starobních důchodců.

Rozhodně ale neplatí lži, které šíří někteří poslanci o tom, že budou snižovány důchody nebo budou okrádáni důchodci. Jak důchody současné, tak ty budoucí, porostou ještě o inflaci a reálný růst mezd.

Hrozí mladým lidem, že půjdou do důchodu ještě daleko později než v 65 letech?

Reálně to nehrozí, je to naprostá nepravda. Zpoždění odchodu do důchodu v případě lidí narozených například v roce 1971 bude maximálně do šesti měsíců po 65 letech věku. Navíc v případě předčasných důchodů tam bude možnost odejít dříve, stejně tak u náročných profesí. Všechny detaily věku odchodu do důchodu rozebíráme např. na našem webu k důchodovém reformě, který všem doporučuji: Mladí (mpsv.cz)

Myslíte si, že kvůli rostoucímu věku pracujících lidí vzroste počet invalidních důchodců?

Sledujeme to a počty žádostí a udělených invalidních důchodů nerostou. Musíme ale vnímat, že něco jiného je dnešní šedesátiletý člověk, který nastoupil na trh práce dříve a soudě podle náročnosti práce už je opotřebený, a něco jiného to bude u generace lidí, kterým je dnes 30 nebo 25 let.

Je naprosto evidentní, že dnešní mladá generace nastupuje na trh práce později, zatímco ta starší už je často na trhu práce od věku nižšího dvaceti let. Dneska do dvaceti let věku nepracuje ani deset procent lidí.

Mladší generace tedy nastoupí do práce později a z toho se logicky snižuje opotřebení člověka. Mění se i charakter obtížnosti práce. Naši rodiče a prarodiče pracovali častěji třeba v zemědělství nebo lesnictví, ale my už dneska díky robotizaci a digitalizaci máme mnohem méně fyzicky náročnou práci.

Takže lidé, co půjdou do důchodu za 30 až 40 let, budou v padesáti nebo šedesáti výrazně méně opotřebení, než jejich rodiče a prarodiče.

Jak hodnotíte vystoupení předsedy hnutí SPD, kdy tvrdil, že Rusové nebudou poraženi a vláda příliš pomáhá Ukrajincům?

Tomio Okamura a ostatní opakovaně neříkají pravdu. Včera jsem ve Sněmovně vystupoval po paní poslankyni za SPD Maříkové a opravoval zjevné lži, které řekla. Lidé, kteří si ověřují fakta a znají historické události, vidí, jak často se toto děje.

Je normální se splést. Říct třeba špatné číslo a pak se opravit. Lidé jako Okamura ale lžou systematicky. Jeho politika je založená na šíření strachu a nenávisti. Pak se tváří, že SPD na to nabízí řešení.

Dostávají Ukrajinci více peněz od státu než čeští občané?

Když se na to podíváme v dlouhodobém horizontu, tak výdaje našeho resortu vůči českým občanům narostly o více než sto miliard. V rámci sociálních dávek jsme zvýšili životní minimum a dali mimořádný příspěvek na dítě. Za poslední rok narostly důchody o více než třicet procent.

V humanitárním a solidárním příspěvku jsme ukrajinským válečným uprchlíkům vyplatili řádově jednotky miliard korun. Momentálně v České republice pracuje 105 tisíc Ukrajinců, kteří odvedli přes osm miliard korun.

Nemluvě o tom, že pokrývají profese, kde dnes u nás pracuje málo lidí. Pracují i ve zdravotních a sociálních službách. Česká společnost už přes třicet let vymírá. Musíme si uvědomit, že bez těchto lidí nebudeme fungovat ani jako ekonomika, ani jako společnost. Pracují tady tisíce zdravotníků a pečovatelek z Ukrajiny.

Je tady i hodnotová stránka. Našim lidem bylo v minulém století výrazně pomoženo. Během války tady umírali spojenci, vojáci od Kanady až po Asii – a umírali na území cizího státu. Mohli si taky říct, ať někdo s Hitlerem vede mírová jednání, nebo ať si to Československo teda nechá.

Stovky tisíc lidí opustilo Československo kvůli komunistické totalitě, a v těch zemích jim bylo pomoženo. A to neutíkali před otevřeným válečným konfliktem, na domy jim nedopadaly rakety, jako Ukrajincům. Utíkali před režimem, a přesto jim ty státy dokázaly velkoryse pomáhat.

Pokud tedy cizinci pokrývají profese, kde je nedostatek Čechů, znamená to, že jsme na nich ekonomicky závislí?

Není to tak, že bychom na cizincích byli závislí doslova. Do budoucna záleží na tom, do jaké míry k nám budou ochotni přicházet. Záleží i na tom, jaký budou mít potenciál pomáhat růstu naší ekonomiky, a jak se bude dařit naší společnosti.

Poslední dobou dochází k výraznému poklesu pracovní síly. Do důchodu začínají odcházet nejsilnější populační ročníky, a my je nedokážeme nahrazovat, protože se dětí prostě narodila méně. Stačí se rozhlédnout kolem – kolik dětí měli naši prarodiče, kolik rodiče, a kolik jich má dnešní generace.

Průzkumy veřejného mínění z poslední doby poukazují na vedoucí pozici ANO napříč parlamentními stranami. Co se bude dít, když toto hnutí skutečně vyhraje? Šli by s ním křesťanští demokraté do koalice?

Jsem přesvědčen, že ANO nevyhraje příští sněmovní volby. Respektive že ANO a SPD nedokážou poskládat většinu. Neumím si ani představit naši koalici s ANO.

Dokonce těsně před minulými volbami bylo ANO v průzkumech zmiňováno jako ten, kdo volby vyhraje. Naopak náš výsledek byl výrazně podhodnocován. Ale také jsem si vědom toho, že v tomto roce prožíváme těžkou situaci a děláme nepopulární opatření.

Když se na to podívám očima občana, tak co očekávám od této vlády? Aby dokázala udržet hospodaření s veřejnými financemi, snižovala zadlužení této země, udělala kroky ke štíhlému a efektivnímu státu, a podnikla klíčové reformy – mezi které patří právě ta důchodová.

Naprostá většina veřejnosti je přesvědčená o tom, že se to musí udělat, i když to není jednoduché. Připravujeme i reformní kroky v dávkové oblasti. Jednoznačně říkáme, že k reformě dávkového systému dojde. Snažíme se, aby se země mohla posouvat dopředu.

Chápu, že pro mnoho lidí ta situace není úplně jednoduchá, a taky chápu to, že ne všechny věci dokážeme úplně dobře komunikovat, to musíme zlepšit. V příštích dvou letech se ale situace bude vyvíjet daleko lépe, než za poslední rok a čtvrt.

Vzpomeňte si, jaké byly nálady před půl rokem. Že v zimě budeme vypínat plyn a firmy budou propouštět. Opozice i ekonomové říkali, že se to bude týkat šedesáti procent firem. Hrozili také růstem nezaměstnanosti.

Vláda svými kroky zabezpečila, že tady plyn byl, je a bude. Za první pololetí tohoto roku jsme vyplatili sto miliard korun na kompenzacích domácnostem, veřejnému sektoru a firmám. A žádné propouštění nenastalo, lidé mají práci, mzdy rostou a inflace se prakticky zastavila. Věřím, že se v příštím roce dostaneme na hodnotu inflace někde okolo tří procent, možná i méně.

Jaké kroky plánujete v oblasti dávek?

Když to řeknu úplně zjednodušeně, dnes dávkový systém a systém podpory v nezaměstnanosti vůbec nejsou propojené. Dneska člověk, který nemá práci, není v evidenci uchazečů o zaměstnání, na nic se nerekvalifikuje – prostě nedělá kroky k tomu, které vedou k tomu, že si tu práci najde – může být doma, pobírá příspěvek na bydlení. Dneska už jde o dávku, která je poměrně štědrá. To je za mě nepřijatelné.

Když ten člověk má práci, nebo práci ztratil a snaží se ji najít, nebo se rekvalifikuje a doplní si vzdělání, tak takového člověka podpořme. Ale nemůžeme podporovat někoho, kdo nechce pracovat, přitom ale objektivně může. V tomto ohledu budu velmi přísný a důsledný.

Díky digitalizaci jsme teď schopni propojit mnohem více dat. Když dnes člověk s žádostí o dávku v hmotné nouzi, ukáže nám výpis z účtu na jeho jméno a tvrdí, že nemá žádné příjmy. To se od prvního ledna příštího roku výrazně změní. Úřad bude vědět, že má jiné účty, nebo v domácnosti má někdo příjmy na jiných účtech. To jsou kroky, které povedou k tomu, že budeme daleko důslednější a efektivnější. Nebude prostor pro to, aby tito lidé vytahovali peníze ze státu.

Chceme také, aby lidé mohli stárnout doma se svými rodinami a nemuseli chodit do státních pobytových zařízení, pokud to není nezbytné.

Pomůžeme tomu, kdo to opravdu potřebuje. Někteří by měli dostat ještě větší pomoc, než jakou dostávají dnes. Třeba u příspěvku na bydlení vím, že situace je extrémně složitá, a chceme jim pomoct víc. Ale zároveň vím, že pomáháme i lidem, kteří tu pomoc nepotřebují. A to chci změnit. Nastane to nejpozději k 1. 1. 2025.

Dokážete udržet naplánovaný schodek rozpočtu?

Předpokládáme, že ho budeme snižovat, jak jsme slíbili. I data z července ukazují, že bude okolo naplánovaných 295 miliard korun. Schodek by příští rok neměl být vyšší než 270 miliard – budeme se pohybovat mezi 220 až 270 miliardami.

Naší ambicí je zeštíhlit tento stát, a děláme pro to i obrovské kroky v digitalizaci tak, aby během příštího roku a tři čtvrtě většina lidí nemusela chodit na úřady, protože si tu agendu budou moci vyřídit digitálně z domova. Člověk tak uvidí, že mu stát v životě nepřekáží, ale poskytuje službu a pomáhá.

Za jak dlouho si tedy budeme moci všechno zařídit z domu?

Během příštího roku a půl už půjde o naprosto většinu agendy, kterou dnes lidé chodí vyřizovat na Úřad práce nebo Českou správu sociálního zabezpečení. Konkrétní věc – podání online žádosti o důchod – spouštíme už v prosinci tohoto roku.

To je celkem brzo.

Je potřeba to udělat, když se na to za deset let skoro nesáhlo. Přestaneme po lidech chtít, aby po chodili po úřadech a sami zjišťovali data. Pracujeme masivně na propojování dat z různých registrů.

Jak vnímáte současnou situaci v Poslanecké sněmovně? Opozice na vaši koalici vytváří docela enormní tlak.

Byl jsem už ve vládě Bohuslava Sobotky, také jsme byli pod tlakem a kritizováni. Ale já jsem na to zvyklý, toto politik musí ustát. Samozřejmě na tomto resortu je to asi nejsložitější. Zároveň člověk musí vědět, že dělá svou práci a zlepšuje podmínky pro občany.

Myslím, že v české společnosti neexistuje to, aby lidé dokázali něco nahlas a veřejně ocenit – tedy aby řekli, že něco funguje, že je to dobré. Když se lidé vrátí z jiných zemí a vidí, jak tam funguje zdravotnictví, infrastruktura nebo školství, tak si říkají, že v Česku je co zlepšovat, ale přesto tady věci fungují velmi dobře.

Plánujete kandidovat jako SPOLU v dalších volbách?

Pro KDU přijde moment, kdy se o tom bude rozhodovat, v příštím roce. Pokud se spolupráce bude naplňovat jako se naplňuje doposud, tak je to velmi pravděpodobné. Musí ale být vyhodnoceno, že tato spolupráce byla prospěšná pro Česko i KDU-ČSL. Pak má smysl v tom pokračovat.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Marian Jurečka (KDU-ČSL) důchody Sociální dávky

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu

Druhým dnem pokračovaly americké útoky v Íránu, takže se naplnila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu vyhrožoval Teheránu ze summitu NATO. Všechno každopádně nasvědčuje tomu, že příměří na Blízkém východě je opravdu u konce. 

před 2 hodinami

včera

Poslanecká sněmovna

Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou

Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.

včera

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

včera

Petr Fiala (ODS)

Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala

Prezident Petr Pavel nakonec nechyběl na neformální večeři lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda původně chtěla, aby hlava státu na aliančním jednání vůbec nebyla. Není proto divu, že opoziční politici reagují výsměchem na adresu kabinetu. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí

Fotbalový světový šampionát zná další čtvrtfinálovou dvojici, která se vygenerovala z pondělních osmifinálových zápasů. Pyrenejské derby, které bylo po většinu času až příliš opatrné z obou stran, zvládlo lépe Španělsko, když o vítězi rozhodla rychlá kombinace v první minutě nastavení, kterou zakončil úspěšně Merino. Rozhodl tak o tom, že právě proti Španělsku odehrál Cristiano Ronaldo s největší pravděpodobností svůj poslední zápas na MS. Daleko gólovější byl zápas mezi domácími USA a Belgií. Tento duel byl očekáván a hrál se pod rouškou napětí především poté, co vyšlo najevo, že i díky jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem FIFA Giannim Infantinem mohl nastoupit útočník Folarin Balogun, přestože původně kvůli červené kartě ze šestnáctifinále neměl. Ani toto skandální zrušení trestu však Američanům nepomohlo, neboť i díky chybujícímu gólmanovi Freeseovi jasně zvítězila Belgie.

včera

včera

Andrej Babiš si podal ruku s Donaldem Trumpem.

Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala

Premiér Andrej Babiš (ANO) si ve středu na summitu NATO v turecké Ankaře před zraky fotografů podal ruku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Babiš se snímkem pochlubil na sociální síti. Po konci jednání pak předseda vlády tvrdil, že Česko nebylo kritizováno, protože nesplnilo závazek ohledně výše obranných výdajů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Američané opět útočili v Íránu. Revoluční gardy v odvetě cílily na vojenská zařízení

Americký prezident Donald Trump je sice na summitu NATO v turecké Ankaře, ale nepochybně sleduje i dění na Blízkém východě, kde se situace v uplynulých hodinách opět vyhrotila. Íránské a americké jednotky na sebe totiž navzájem útočily. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy