ROZHOVOR | Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Intimní vztah mezi Billem Clintonem a Monicou Lewinskou trval od podzimu 1995, podle výpovědí svědků přibližně dva roky. S aférou spojený impeachment přišel tedy se značným odstupem, ve chvíli, kdy se prezident s někdejší stážistkou v Bílém domě již nestýkal. V čem spatřujete hlavní příčiny této časové prodlevy? 

Poměr prezidenta s Monicou Lewinskou se totiž „provalil“ až v rámci vyšetřování vedeného nezávislým vyšetřovatelem Kennethem Starrem. Ten přitom měl původně prověřit obchodní styky manželů Clintonových s firmou Whitewater a pracoval na tom už od roku 1994. Jeho záběr byl ale daleko širší. V souvislosti s žalobou pro sexuální obtěžování, kterou na Clintona podala Paula Jonesová, se nakonec dostal ke svědectví přítelkyně Lewinské, Lindy Trippové. Té se Lewinská svěřila a Trippová si to nahrála. Dá se říci, že se v jistém smyslu jednalo daleko spíše o náhodu.

Zmínil jste případ Pauly Jonesové. Jak průběh aféry ovlivňovala právě skutečnost, že nešlo o první podobné podezření ze sexuálního obtěžování a nemanželského poměru, kterému Clinton čelil. Obviněními, které vůči němu vznesla někdejší pracovnice arkansaského průmyslového úřadu Jonesová, se ostatně v roce 1997 zabýval i nejvyšší soud… 

Případ Lewinské se tehdy neřešil jako sexuální obtěžování. Dobový kontext byl úplně jiný než dnes po aféře MeToo. Tehdy se psalo o dobrovolném sexuálním poměru, protože tak o něm mluvila i sama Lewinská. Hlasů, které by už v devadesátých letech upozorňovaly na to, že dobrovolnost je v případě tak asymetrického vztahu značně problematická, bylo málo. Případ Pauly Jonesové byl jiný v tom, že ta Clintona vinila přímo ze sexuálního násilí. Nejvyšší soud neřešil samotnou podstatu případu, ale otázku toho, zda je prezident imunní vůči občanskoprávním žalobám. Návrh, který ve sněmovně podali republikáni, vinil prezidenta i ze lhaní právě v případě Pauly Jonesové. V tomto bodě ale sněmovna obvinění odmítla.

Ještě zpět k samotné Monice Lewinské. Můžete přiblížit tuto postavu? Probíhala například její stáž v Bílém domě standardním způsobem, nebo byla ovlivněna skutečností, že tato čerstvá absolventka bakalářského studie psychologie pocházela z renomované a dobře situované rodiny?

Lewinská byla podle všeho ambiciózní a nadanou mladou ženou a pocházela z dobré rodiny. Nejsou žádné doklady, že by měla nějakou protekci, ale vzhledem k tomu, kolik nadaných lidí o stáž v Bílém domě usiluje, mají ti z vyšších vrstev přirozeně výhodu v kontaktech. Existují důkazy, že časté styky Lewinské s prezidentem vedly ke snaze přeřadit ji jinam. Nicméně to, že by někdo z jejích vedoucích věděl, že ony styky jsou sexuální povahy, se nikdy prokázat nepodařilo.

Již jste naznačil, že Clinton nečelil impeachmentu kvůli samotnému poměru s Lewinskou, ale kvůli tomu, že o něm lhal pod přísahou. Doznal se až poté, co Lewinská pod nátlakem vyšetřovatele vydala své šaty, na kterých se zachovaly prezidentovy biologické stopy. Učinil tak formou veřejného prohlášení. Omluvil se v něm za to, že uváděl velké množství lidí omyl, zároveň však zdůraznil, že i prezidenti mají „soukromý život“. Jak tato slova přijala americká veřejnost?

V tom je právě podstata. Clintona nakonec Sněmovna reprezentantů navrhla odvolat z funkce kvůli lhaní pod přísahou a bránění výkonu spravedlnosti výhradně v souvislosti s poměrem s Lewinskou. Čtyři roky trvající vyšetřování údajných machinací v případě Whitewater neodhalilo nic. Republikáni přitom – trochu podobně jako teď v případě Huntera Bidena (syna současného prezidenta Joe Bidena, pozn. redakce) – naznačovali, že jsou jen krůček od naprosto skandálního odhalení. Mnozí Američané tak nakonec Clintona vnímali tak trochu jako oběť s tím, že nebýt rozsáhlého šetření v jiné kauze, nikdy by se jeho soukromý život takto nepropíral. 

Zmíněný Kenneth Star nebyl navíc prvním, kdo začal aféru Whitewater, která přímo vedla k aféře Lewinská-Clinton, vyšetřovat. Už před ním uznávaný bývalý federální návladní Robert Fiske vydal zprávu, kde jasně řekl, že Clintonovi se ničím neprovinili. To nakonec potvrdil i Starr, ale mezitím našel alespoň něco, z čeho prezidenta obvinit. Clinton byl k tomu celkem oblíbený prezident a jeho impeachment tak nakonec spíše poškodil republikány, kteří ve sněmovních volbách v roce 1998 posílili o pouhé čtyři mandáty, i když tento typ voleb v poločase prezidentského mandátu opoziční strana většinou jasně vyhrává.

Od předchozího impeachmentu ve Spojených státech tehdy uplynulo dlouhých 120 let. Vyplývaly z toho nějaké specifické výzvy pro samotnou proceduru? 

Od impeachmentu Andrewa Johnsona sice uběhlo více než století, ale sněmovna si proces procvičila i v roce 1974, kdy vedla šetření proti prezidentu Richardu Nixonovi v aféře Watergate. Články obvinění už byly připraveny, ale Nixon nakonec sám odstoupil, když zjistil, že by ho v Senátu nejspíš vlastní strana nepodržela a on by se tak stal první prezidentem, jehož impeachment horní komora Kongresu stvrdí. K hlasování ve sněmovně tak už nedošlo, ale celý proces před tím vlastně proběhl.

V čem spatřujete hlavní příčinu toho, že Clinton zůstal v úřadu, přestože čelil vážným obviněním – lhaní pod přísahou a bránění spravedlnosti – a v Kongresu měli většinu opoziční republikáni?

Proces odvolání si lze představit jako dvoustupňový, kdy impeachment je něco jako formální obžaloba ze strany Sněmovny reprezentantů. Druhým krokem je pak hlasování v Senátu, který rozhodne, zda prezidenta skutečně „odsoudit“. K tomu je ale potřeba 67 hlasů a republikáni jich měli jen 55. Navíc ani v jednom bodě pro Clintonovu vinu nehlasovali všichni. I někteří republikáni vnímali, že po letech slibů, že Whitewater bude druhý Watergate, byl výsledek v podobě lhaní o mimomanželském poměru dosti slabým důvodem k odstranění prezidenta.

Ovlivnil impeachment z roku 1999 americkou politickou kulturu? V nedávné minulosti byl zopakován dvakrát, v obou případech mu čelil Donald Trump. Přestože obvinění byla odlišná, domníváte se, že Clintonův případ se stal určitým praktickým vodítkem, jak se pokusit odvolat amerického prezidenta z úřadu?

Těžko říct, do jaké míry byl v tomto ohledu formativní. Přečin, který byl Clintonovi dáván za vinu, byl asi skutečně spáchán, ale zároveň šlo vlastně o poměrně marginální záležitost. To, co bylo v obou případech dáváno za vinu Trumpovi, bylo podstatně závažnější. Navíc v obou případech se našli republikáni, kteří v senátu hlasovali pro jeho odvolání, což bylo v dějinách Spojených států poprvé. Jak za Johnsona, tak za Clintona se strana postavila jednotně. Spíš bych řekl, že podobný postup skandalizace pomocí vyšetřování v Kongresu pak republikáni zopakovali v případě Hillary Clintonové v otázce Benghází (vyšetřování případu útoku islamistů na tamní americký konzulát v roce 2012, pozn. redakce) a opakují ho teď se synem současného prezidenta. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Bill Clinton USA (Spojené státy americké) historie Monika Lewinská Hillary Clintonová Kongres USA

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

před 56 minutami

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

včera

Ratko Mladić

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

včera

včera

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

včera

včera

včera

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

včera

26. srpna 2026 22:31

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

26. srpna 2026 21:46

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy