ROZHOVOR | Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Intimní vztah mezi Billem Clintonem a Monicou Lewinskou trval od podzimu 1995, podle výpovědí svědků přibližně dva roky. S aférou spojený impeachment přišel tedy se značným odstupem, ve chvíli, kdy se prezident s někdejší stážistkou v Bílém domě již nestýkal. V čem spatřujete hlavní příčiny této časové prodlevy? 

Poměr prezidenta s Monicou Lewinskou se totiž „provalil“ až v rámci vyšetřování vedeného nezávislým vyšetřovatelem Kennethem Starrem. Ten přitom měl původně prověřit obchodní styky manželů Clintonových s firmou Whitewater a pracoval na tom už od roku 1994. Jeho záběr byl ale daleko širší. V souvislosti s žalobou pro sexuální obtěžování, kterou na Clintona podala Paula Jonesová, se nakonec dostal ke svědectví přítelkyně Lewinské, Lindy Trippové. Té se Lewinská svěřila a Trippová si to nahrála. Dá se říci, že se v jistém smyslu jednalo daleko spíše o náhodu.

Zmínil jste případ Pauly Jonesové. Jak průběh aféry ovlivňovala právě skutečnost, že nešlo o první podobné podezření ze sexuálního obtěžování a nemanželského poměru, kterému Clinton čelil. Obviněními, které vůči němu vznesla někdejší pracovnice arkansaského průmyslového úřadu Jonesová, se ostatně v roce 1997 zabýval i nejvyšší soud… 

Případ Lewinské se tehdy neřešil jako sexuální obtěžování. Dobový kontext byl úplně jiný než dnes po aféře MeToo. Tehdy se psalo o dobrovolném sexuálním poměru, protože tak o něm mluvila i sama Lewinská. Hlasů, které by už v devadesátých letech upozorňovaly na to, že dobrovolnost je v případě tak asymetrického vztahu značně problematická, bylo málo. Případ Pauly Jonesové byl jiný v tom, že ta Clintona vinila přímo ze sexuálního násilí. Nejvyšší soud neřešil samotnou podstatu případu, ale otázku toho, zda je prezident imunní vůči občanskoprávním žalobám. Návrh, který ve sněmovně podali republikáni, vinil prezidenta i ze lhaní právě v případě Pauly Jonesové. V tomto bodě ale sněmovna obvinění odmítla.

Ještě zpět k samotné Monice Lewinské. Můžete přiblížit tuto postavu? Probíhala například její stáž v Bílém domě standardním způsobem, nebo byla ovlivněna skutečností, že tato čerstvá absolventka bakalářského studie psychologie pocházela z renomované a dobře situované rodiny?

Lewinská byla podle všeho ambiciózní a nadanou mladou ženou a pocházela z dobré rodiny. Nejsou žádné doklady, že by měla nějakou protekci, ale vzhledem k tomu, kolik nadaných lidí o stáž v Bílém domě usiluje, mají ti z vyšších vrstev přirozeně výhodu v kontaktech. Existují důkazy, že časté styky Lewinské s prezidentem vedly ke snaze přeřadit ji jinam. Nicméně to, že by někdo z jejích vedoucích věděl, že ony styky jsou sexuální povahy, se nikdy prokázat nepodařilo.

Již jste naznačil, že Clinton nečelil impeachmentu kvůli samotnému poměru s Lewinskou, ale kvůli tomu, že o něm lhal pod přísahou. Doznal se až poté, co Lewinská pod nátlakem vyšetřovatele vydala své šaty, na kterých se zachovaly prezidentovy biologické stopy. Učinil tak formou veřejného prohlášení. Omluvil se v něm za to, že uváděl velké množství lidí omyl, zároveň však zdůraznil, že i prezidenti mají „soukromý život“. Jak tato slova přijala americká veřejnost?

V tom je právě podstata. Clintona nakonec Sněmovna reprezentantů navrhla odvolat z funkce kvůli lhaní pod přísahou a bránění výkonu spravedlnosti výhradně v souvislosti s poměrem s Lewinskou. Čtyři roky trvající vyšetřování údajných machinací v případě Whitewater neodhalilo nic. Republikáni přitom – trochu podobně jako teď v případě Huntera Bidena (syna současného prezidenta Joe Bidena, pozn. redakce) – naznačovali, že jsou jen krůček od naprosto skandálního odhalení. Mnozí Američané tak nakonec Clintona vnímali tak trochu jako oběť s tím, že nebýt rozsáhlého šetření v jiné kauze, nikdy by se jeho soukromý život takto nepropíral. 

Zmíněný Kenneth Star nebyl navíc prvním, kdo začal aféru Whitewater, která přímo vedla k aféře Lewinská-Clinton, vyšetřovat. Už před ním uznávaný bývalý federální návladní Robert Fiske vydal zprávu, kde jasně řekl, že Clintonovi se ničím neprovinili. To nakonec potvrdil i Starr, ale mezitím našel alespoň něco, z čeho prezidenta obvinit. Clinton byl k tomu celkem oblíbený prezident a jeho impeachment tak nakonec spíše poškodil republikány, kteří ve sněmovních volbách v roce 1998 posílili o pouhé čtyři mandáty, i když tento typ voleb v poločase prezidentského mandátu opoziční strana většinou jasně vyhrává.

Od předchozího impeachmentu ve Spojených státech tehdy uplynulo dlouhých 120 let. Vyplývaly z toho nějaké specifické výzvy pro samotnou proceduru? 

Od impeachmentu Andrewa Johnsona sice uběhlo více než století, ale sněmovna si proces procvičila i v roce 1974, kdy vedla šetření proti prezidentu Richardu Nixonovi v aféře Watergate. Články obvinění už byly připraveny, ale Nixon nakonec sám odstoupil, když zjistil, že by ho v Senátu nejspíš vlastní strana nepodržela a on by se tak stal první prezidentem, jehož impeachment horní komora Kongresu stvrdí. K hlasování ve sněmovně tak už nedošlo, ale celý proces před tím vlastně proběhl.

V čem spatřujete hlavní příčinu toho, že Clinton zůstal v úřadu, přestože čelil vážným obviněním – lhaní pod přísahou a bránění spravedlnosti – a v Kongresu měli většinu opoziční republikáni?

Proces odvolání si lze představit jako dvoustupňový, kdy impeachment je něco jako formální obžaloba ze strany Sněmovny reprezentantů. Druhým krokem je pak hlasování v Senátu, který rozhodne, zda prezidenta skutečně „odsoudit“. K tomu je ale potřeba 67 hlasů a republikáni jich měli jen 55. Navíc ani v jednom bodě pro Clintonovu vinu nehlasovali všichni. I někteří republikáni vnímali, že po letech slibů, že Whitewater bude druhý Watergate, byl výsledek v podobě lhaní o mimomanželském poměru dosti slabým důvodem k odstranění prezidenta.

Ovlivnil impeachment z roku 1999 americkou politickou kulturu? V nedávné minulosti byl zopakován dvakrát, v obou případech mu čelil Donald Trump. Přestože obvinění byla odlišná, domníváte se, že Clintonův případ se stal určitým praktickým vodítkem, jak se pokusit odvolat amerického prezidenta z úřadu?

Těžko říct, do jaké míry byl v tomto ohledu formativní. Přečin, který byl Clintonovi dáván za vinu, byl asi skutečně spáchán, ale zároveň šlo vlastně o poměrně marginální záležitost. To, co bylo v obou případech dáváno za vinu Trumpovi, bylo podstatně závažnější. Navíc v obou případech se našli republikáni, kteří v senátu hlasovali pro jeho odvolání, což bylo v dějinách Spojených států poprvé. Jak za Johnsona, tak za Clintona se strana postavila jednotně. Spíš bych řekl, že podobný postup skandalizace pomocí vyšetřování v Kongresu pak republikáni zopakovali v případě Hillary Clintonové v otázce Benghází (vyšetřování případu útoku islamistů na tamní americký konzulát v roce 2012, pozn. redakce) a opakují ho teď se synem současného prezidenta. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Bill Clinton USA (Spojené státy americké) historie Monika Lewinská Hillary Clintonová Kongres USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy