ROZHOVOR | Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Intimní vztah mezi Billem Clintonem a Monicou Lewinskou trval od podzimu 1995, podle výpovědí svědků přibližně dva roky. S aférou spojený impeachment přišel tedy se značným odstupem, ve chvíli, kdy se prezident s někdejší stážistkou v Bílém domě již nestýkal. V čem spatřujete hlavní příčiny této časové prodlevy? 

Poměr prezidenta s Monicou Lewinskou se totiž „provalil“ až v rámci vyšetřování vedeného nezávislým vyšetřovatelem Kennethem Starrem. Ten přitom měl původně prověřit obchodní styky manželů Clintonových s firmou Whitewater a pracoval na tom už od roku 1994. Jeho záběr byl ale daleko širší. V souvislosti s žalobou pro sexuální obtěžování, kterou na Clintona podala Paula Jonesová, se nakonec dostal ke svědectví přítelkyně Lewinské, Lindy Trippové. Té se Lewinská svěřila a Trippová si to nahrála. Dá se říci, že se v jistém smyslu jednalo daleko spíše o náhodu.

Zmínil jste případ Pauly Jonesové. Jak průběh aféry ovlivňovala právě skutečnost, že nešlo o první podobné podezření ze sexuálního obtěžování a nemanželského poměru, kterému Clinton čelil. Obviněními, které vůči němu vznesla někdejší pracovnice arkansaského průmyslového úřadu Jonesová, se ostatně v roce 1997 zabýval i nejvyšší soud… 

Případ Lewinské se tehdy neřešil jako sexuální obtěžování. Dobový kontext byl úplně jiný než dnes po aféře MeToo. Tehdy se psalo o dobrovolném sexuálním poměru, protože tak o něm mluvila i sama Lewinská. Hlasů, které by už v devadesátých letech upozorňovaly na to, že dobrovolnost je v případě tak asymetrického vztahu značně problematická, bylo málo. Případ Pauly Jonesové byl jiný v tom, že ta Clintona vinila přímo ze sexuálního násilí. Nejvyšší soud neřešil samotnou podstatu případu, ale otázku toho, zda je prezident imunní vůči občanskoprávním žalobám. Návrh, který ve sněmovně podali republikáni, vinil prezidenta i ze lhaní právě v případě Pauly Jonesové. V tomto bodě ale sněmovna obvinění odmítla.

Ještě zpět k samotné Monice Lewinské. Můžete přiblížit tuto postavu? Probíhala například její stáž v Bílém domě standardním způsobem, nebo byla ovlivněna skutečností, že tato čerstvá absolventka bakalářského studie psychologie pocházela z renomované a dobře situované rodiny?

Lewinská byla podle všeho ambiciózní a nadanou mladou ženou a pocházela z dobré rodiny. Nejsou žádné doklady, že by měla nějakou protekci, ale vzhledem k tomu, kolik nadaných lidí o stáž v Bílém domě usiluje, mají ti z vyšších vrstev přirozeně výhodu v kontaktech. Existují důkazy, že časté styky Lewinské s prezidentem vedly ke snaze přeřadit ji jinam. Nicméně to, že by někdo z jejích vedoucích věděl, že ony styky jsou sexuální povahy, se nikdy prokázat nepodařilo.

Již jste naznačil, že Clinton nečelil impeachmentu kvůli samotnému poměru s Lewinskou, ale kvůli tomu, že o něm lhal pod přísahou. Doznal se až poté, co Lewinská pod nátlakem vyšetřovatele vydala své šaty, na kterých se zachovaly prezidentovy biologické stopy. Učinil tak formou veřejného prohlášení. Omluvil se v něm za to, že uváděl velké množství lidí omyl, zároveň však zdůraznil, že i prezidenti mají „soukromý život“. Jak tato slova přijala americká veřejnost?

V tom je právě podstata. Clintona nakonec Sněmovna reprezentantů navrhla odvolat z funkce kvůli lhaní pod přísahou a bránění výkonu spravedlnosti výhradně v souvislosti s poměrem s Lewinskou. Čtyři roky trvající vyšetřování údajných machinací v případě Whitewater neodhalilo nic. Republikáni přitom – trochu podobně jako teď v případě Huntera Bidena (syna současného prezidenta Joe Bidena, pozn. redakce) – naznačovali, že jsou jen krůček od naprosto skandálního odhalení. Mnozí Američané tak nakonec Clintona vnímali tak trochu jako oběť s tím, že nebýt rozsáhlého šetření v jiné kauze, nikdy by se jeho soukromý život takto nepropíral. 

Zmíněný Kenneth Star nebyl navíc prvním, kdo začal aféru Whitewater, která přímo vedla k aféře Lewinská-Clinton, vyšetřovat. Už před ním uznávaný bývalý federální návladní Robert Fiske vydal zprávu, kde jasně řekl, že Clintonovi se ničím neprovinili. To nakonec potvrdil i Starr, ale mezitím našel alespoň něco, z čeho prezidenta obvinit. Clinton byl k tomu celkem oblíbený prezident a jeho impeachment tak nakonec spíše poškodil republikány, kteří ve sněmovních volbách v roce 1998 posílili o pouhé čtyři mandáty, i když tento typ voleb v poločase prezidentského mandátu opoziční strana většinou jasně vyhrává.

Od předchozího impeachmentu ve Spojených státech tehdy uplynulo dlouhých 120 let. Vyplývaly z toho nějaké specifické výzvy pro samotnou proceduru? 

Od impeachmentu Andrewa Johnsona sice uběhlo více než století, ale sněmovna si proces procvičila i v roce 1974, kdy vedla šetření proti prezidentu Richardu Nixonovi v aféře Watergate. Články obvinění už byly připraveny, ale Nixon nakonec sám odstoupil, když zjistil, že by ho v Senátu nejspíš vlastní strana nepodržela a on by se tak stal první prezidentem, jehož impeachment horní komora Kongresu stvrdí. K hlasování ve sněmovně tak už nedošlo, ale celý proces před tím vlastně proběhl.

V čem spatřujete hlavní příčinu toho, že Clinton zůstal v úřadu, přestože čelil vážným obviněním – lhaní pod přísahou a bránění spravedlnosti – a v Kongresu měli většinu opoziční republikáni?

Proces odvolání si lze představit jako dvoustupňový, kdy impeachment je něco jako formální obžaloba ze strany Sněmovny reprezentantů. Druhým krokem je pak hlasování v Senátu, který rozhodne, zda prezidenta skutečně „odsoudit“. K tomu je ale potřeba 67 hlasů a republikáni jich měli jen 55. Navíc ani v jednom bodě pro Clintonovu vinu nehlasovali všichni. I někteří republikáni vnímali, že po letech slibů, že Whitewater bude druhý Watergate, byl výsledek v podobě lhaní o mimomanželském poměru dosti slabým důvodem k odstranění prezidenta.

Ovlivnil impeachment z roku 1999 americkou politickou kulturu? V nedávné minulosti byl zopakován dvakrát, v obou případech mu čelil Donald Trump. Přestože obvinění byla odlišná, domníváte se, že Clintonův případ se stal určitým praktickým vodítkem, jak se pokusit odvolat amerického prezidenta z úřadu?

Těžko říct, do jaké míry byl v tomto ohledu formativní. Přečin, který byl Clintonovi dáván za vinu, byl asi skutečně spáchán, ale zároveň šlo vlastně o poměrně marginální záležitost. To, co bylo v obou případech dáváno za vinu Trumpovi, bylo podstatně závažnější. Navíc v obou případech se našli republikáni, kteří v senátu hlasovali pro jeho odvolání, což bylo v dějinách Spojených států poprvé. Jak za Johnsona, tak za Clintona se strana postavila jednotně. Spíš bych řekl, že podobný postup skandalizace pomocí vyšetřování v Kongresu pak republikáni zopakovali v případě Hillary Clintonové v otázce Benghází (vyšetřování případu útoku islamistů na tamní americký konzulát v roce 2012, pozn. redakce) a opakují ho teď se synem současného prezidenta. 

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor Bill Clinton USA (Spojené státy americké) historie Monika Lewinská Hillary Clintonová Kongres USA

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy