ROZHOVOR | Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Intimní vztah mezi Billem Clintonem a Monicou Lewinskou trval od podzimu 1995, podle výpovědí svědků přibližně dva roky. S aférou spojený impeachment přišel tedy se značným odstupem, ve chvíli, kdy se prezident s někdejší stážistkou v Bílém domě již nestýkal. V čem spatřujete hlavní příčiny této časové prodlevy? 

Poměr prezidenta s Monicou Lewinskou se totiž „provalil“ až v rámci vyšetřování vedeného nezávislým vyšetřovatelem Kennethem Starrem. Ten přitom měl původně prověřit obchodní styky manželů Clintonových s firmou Whitewater a pracoval na tom už od roku 1994. Jeho záběr byl ale daleko širší. V souvislosti s žalobou pro sexuální obtěžování, kterou na Clintona podala Paula Jonesová, se nakonec dostal ke svědectví přítelkyně Lewinské, Lindy Trippové. Té se Lewinská svěřila a Trippová si to nahrála. Dá se říci, že se v jistém smyslu jednalo daleko spíše o náhodu.

Zmínil jste případ Pauly Jonesové. Jak průběh aféry ovlivňovala právě skutečnost, že nešlo o první podobné podezření ze sexuálního obtěžování a nemanželského poměru, kterému Clinton čelil. Obviněními, které vůči němu vznesla někdejší pracovnice arkansaského průmyslového úřadu Jonesová, se ostatně v roce 1997 zabýval i nejvyšší soud… 

Případ Lewinské se tehdy neřešil jako sexuální obtěžování. Dobový kontext byl úplně jiný než dnes po aféře MeToo. Tehdy se psalo o dobrovolném sexuálním poměru, protože tak o něm mluvila i sama Lewinská. Hlasů, které by už v devadesátých letech upozorňovaly na to, že dobrovolnost je v případě tak asymetrického vztahu značně problematická, bylo málo. Případ Pauly Jonesové byl jiný v tom, že ta Clintona vinila přímo ze sexuálního násilí. Nejvyšší soud neřešil samotnou podstatu případu, ale otázku toho, zda je prezident imunní vůči občanskoprávním žalobám. Návrh, který ve sněmovně podali republikáni, vinil prezidenta i ze lhaní právě v případě Pauly Jonesové. V tomto bodě ale sněmovna obvinění odmítla.

Ještě zpět k samotné Monice Lewinské. Můžete přiblížit tuto postavu? Probíhala například její stáž v Bílém domě standardním způsobem, nebo byla ovlivněna skutečností, že tato čerstvá absolventka bakalářského studie psychologie pocházela z renomované a dobře situované rodiny?

Lewinská byla podle všeho ambiciózní a nadanou mladou ženou a pocházela z dobré rodiny. Nejsou žádné doklady, že by měla nějakou protekci, ale vzhledem k tomu, kolik nadaných lidí o stáž v Bílém domě usiluje, mají ti z vyšších vrstev přirozeně výhodu v kontaktech. Existují důkazy, že časté styky Lewinské s prezidentem vedly ke snaze přeřadit ji jinam. Nicméně to, že by někdo z jejích vedoucích věděl, že ony styky jsou sexuální povahy, se nikdy prokázat nepodařilo.

Již jste naznačil, že Clinton nečelil impeachmentu kvůli samotnému poměru s Lewinskou, ale kvůli tomu, že o něm lhal pod přísahou. Doznal se až poté, co Lewinská pod nátlakem vyšetřovatele vydala své šaty, na kterých se zachovaly prezidentovy biologické stopy. Učinil tak formou veřejného prohlášení. Omluvil se v něm za to, že uváděl velké množství lidí omyl, zároveň však zdůraznil, že i prezidenti mají „soukromý život“. Jak tato slova přijala americká veřejnost?

V tom je právě podstata. Clintona nakonec Sněmovna reprezentantů navrhla odvolat z funkce kvůli lhaní pod přísahou a bránění výkonu spravedlnosti výhradně v souvislosti s poměrem s Lewinskou. Čtyři roky trvající vyšetřování údajných machinací v případě Whitewater neodhalilo nic. Republikáni přitom – trochu podobně jako teď v případě Huntera Bidena (syna současného prezidenta Joe Bidena, pozn. redakce) – naznačovali, že jsou jen krůček od naprosto skandálního odhalení. Mnozí Američané tak nakonec Clintona vnímali tak trochu jako oběť s tím, že nebýt rozsáhlého šetření v jiné kauze, nikdy by se jeho soukromý život takto nepropíral. 

Zmíněný Kenneth Star nebyl navíc prvním, kdo začal aféru Whitewater, která přímo vedla k aféře Lewinská-Clinton, vyšetřovat. Už před ním uznávaný bývalý federální návladní Robert Fiske vydal zprávu, kde jasně řekl, že Clintonovi se ničím neprovinili. To nakonec potvrdil i Starr, ale mezitím našel alespoň něco, z čeho prezidenta obvinit. Clinton byl k tomu celkem oblíbený prezident a jeho impeachment tak nakonec spíše poškodil republikány, kteří ve sněmovních volbách v roce 1998 posílili o pouhé čtyři mandáty, i když tento typ voleb v poločase prezidentského mandátu opoziční strana většinou jasně vyhrává.

Od předchozího impeachmentu ve Spojených státech tehdy uplynulo dlouhých 120 let. Vyplývaly z toho nějaké specifické výzvy pro samotnou proceduru? 

Od impeachmentu Andrewa Johnsona sice uběhlo více než století, ale sněmovna si proces procvičila i v roce 1974, kdy vedla šetření proti prezidentu Richardu Nixonovi v aféře Watergate. Články obvinění už byly připraveny, ale Nixon nakonec sám odstoupil, když zjistil, že by ho v Senátu nejspíš vlastní strana nepodržela a on by se tak stal první prezidentem, jehož impeachment horní komora Kongresu stvrdí. K hlasování ve sněmovně tak už nedošlo, ale celý proces před tím vlastně proběhl.

V čem spatřujete hlavní příčinu toho, že Clinton zůstal v úřadu, přestože čelil vážným obviněním – lhaní pod přísahou a bránění spravedlnosti – a v Kongresu měli většinu opoziční republikáni?

Proces odvolání si lze představit jako dvoustupňový, kdy impeachment je něco jako formální obžaloba ze strany Sněmovny reprezentantů. Druhým krokem je pak hlasování v Senátu, který rozhodne, zda prezidenta skutečně „odsoudit“. K tomu je ale potřeba 67 hlasů a republikáni jich měli jen 55. Navíc ani v jednom bodě pro Clintonovu vinu nehlasovali všichni. I někteří republikáni vnímali, že po letech slibů, že Whitewater bude druhý Watergate, byl výsledek v podobě lhaní o mimomanželském poměru dosti slabým důvodem k odstranění prezidenta.

Ovlivnil impeachment z roku 1999 americkou politickou kulturu? V nedávné minulosti byl zopakován dvakrát, v obou případech mu čelil Donald Trump. Přestože obvinění byla odlišná, domníváte se, že Clintonův případ se stal určitým praktickým vodítkem, jak se pokusit odvolat amerického prezidenta z úřadu?

Těžko říct, do jaké míry byl v tomto ohledu formativní. Přečin, který byl Clintonovi dáván za vinu, byl asi skutečně spáchán, ale zároveň šlo vlastně o poměrně marginální záležitost. To, co bylo v obou případech dáváno za vinu Trumpovi, bylo podstatně závažnější. Navíc v obou případech se našli republikáni, kteří v senátu hlasovali pro jeho odvolání, což bylo v dějinách Spojených států poprvé. Jak za Johnsona, tak za Clintona se strana postavila jednotně. Spíš bych řekl, že podobný postup skandalizace pomocí vyšetřování v Kongresu pak republikáni zopakovali v případě Hillary Clintonové v otázce Benghází (vyšetřování případu útoku islamistů na tamní americký konzulát v roce 2012, pozn. redakce) a opakují ho teď se synem současného prezidenta. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Bill Clinton USA (Spojené státy americké) historie Monika Lewinská Hillary Clintonová Kongres USA

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy